|
|
Mechanismy přenosu chemických signálů u myšic rodu Apodemus
Havrdová, Leona ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Proteiny z rodiny lipokalinů zaujímají významnou roli při přenosu chemických signálů. Tyto globulární proteiny o molekulové hmotnosti 17,7 - 21,7 kDa jsou schopny vázat široké spektrum těkavých ligandů a svou postupnou degradací prodlužují účinek pachové stopy. Mezi lipokaliny řadíme Hlavní močové proteiny (angl. Major urinary proteins - MUPs), k jejichž expresi dochází především v moči. U myší se MUPs uplatňují při olfaktorické komunikaci. Zdrojem chemických signálů však nemusí být pouze moč. Mnohé druhy savců prezentují chemické signály slinami do srsti v procesu hygienického chování (tzv. selfgrooming). Cílem této diplomové práce bylo identifikovat hlavní bílkoviny účastnící se chemické komunikace u myšic rodu Apodemus a určit hlavní zdroj jejich exkrece (moč/sliny). S využitím čipové gelové elektroforézy (Experion) byla vyloučena přítomnost lipokalinů v moči dvou druhů myšic (A. uralensis, A. sylvaticus). 2D elektroforézou slinných proteinů a jejich identifikací pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI MS/MS) byla vyhodnocena kvantita a typy lipokalinů u tří zástupců myšic rodu Apodemus (A. uralensis, A. sylvaticus a A. flavicollis). Výsledky mezidruhového srovnání naznačují, že socialita (t.j. intenzita samčí kompetice o samice) je v přímé souvislosti s evolucí chemických signálů. Klíčová slova:...
|
|
|
Výběr parfémů a jejich interakce s tělesnou vůní
Gwužďová, Markéta ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Výsledky nedávných výzkumů zpochybnily tradiční předpoklad, že parfémy slouží k pouhému překrytí tělesného pachu. Ten má totiž i u člověka důležitou biologickou funkci a ukazuje se, že parfémy s ním nemusí být v konfliktu, ale mohou ho spíše vhodně doplnit. Jedinci by si tedy mohli vybírat takový parfém, který se bude k jejich individuálnímu tělesnému pachu hodit, spíše než ho zakrývat. V teoretické části práce popisuji koncepci podvojné dědičnosti (dual inheritance theory), která je stěžejní pro náš výzkum, a zabývám se tím, jak by spolu mohly biologické účinky tělesného pachu a sociální účinky parfémů interagovat. Dále jsme v naší studii vycházeli z předpokladu, že příbuzní jedinci mají podobný tělesný pach, a v experimentální části jsme zjišťovali, zda si díky tomu vzájemně dokáží vybrat příbuzní jedinci vhodný parfém lépe než nepříbuzní jedinci, v tomto případě partneři. "Vhodnost" parfému je zde přitom odvozena z toho, jak se líbí výsledná směs parfému a tělesné vůně jedinci opačného pohlaví, protože jedním z hlavních účelů chemické signalizace je přilákání potenciálního partnera. Výsledky poměrně nečekaně ukázaly, že v případě párů byla tendence k lepšímu hodnocení vzorků s parfémy, které vybrala partnerka, než které si vybral muž sám, v případě sourozenců byl už tento rozdíl v hodnocení...
|
|
|
Anosmie k 16-androstenům u mužů
Vondrová, Marta ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
16-androsteny jsou látky steroidního charakteru, které se jsou vylučovány na kůži jako součást sekretů apokrynních žláz a podílí se na vytváření pachového podpisu člověka. Bylo zjištěno, že androsteny ovlivňují afektivní vyladění a psychofyziologické reakce. Působení androstenů může probíhat podvědomé úrovni. Není ovšem zcela jasné, zda by během podvědomého vnímání mohli být ovlivnění i jedinci se specifickou anosmií. Specifická anosmie je popisována jako neschopnost jedince vědomě detekovat jednu určitou látku s tím, že vnímání ostatních látek zůstává neporušené. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, zda u specificky anosmických jedinců může docházet k ovlivnění látkami, ke kterým jsou tito jedinci anosmičtí. Tuto hypotézu jsme vytvořili na základě výzkumu v oblasti senzitizace, který napovídá, že čichové vnímání může být plastičtější, než jsme předpokládali. Teoretická část práce se zaměřuje na kritickou analýzu výzkumu androstenů a specifické anosmie. Tato oblast zahrnuje témata jako je vliv chemické struktury při vnímání androstenů, genetické vlivy, senzitizace, působení androstenů v sociálním kontextu a výzkum působení androstenů zobrazovacími metodami. V experimentální části práce jsme měřili subjektivně vnímané změny nálad a psycholofyziologické reakce, ke kterým by mohlo docházet během působení...
|
|
|
Efekt kalorického příjmu a aromatických látek na kvalitu lidské tělesné vůně
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Předchozí práce ukázaly, že výběr partnera z části závisí na vodítkách poukazujících na kvalitu a kondici potencionálního partnera. Taková vodítka mohou být nejen vizuální povahy, ale v poslední době se ukazuje, že i pachová. Čím dál více studií naznačuje, že právě tělesná vůně hraje při výběru partnera poměrně zásadní roli. Navíc je tělesná vůně ovlivňována konzumovanou stravou. Proto jsme se zaměřili na to, jak axilární vůni ovlivní omezení kalorického příjmu a konzumace česneku. Z našich výsledků vyplývá, že obnovení kalorického příjmu zvyšuje příjemnost a atraktivitu tělesné vůně (pravděpodobně v důsledku doporučené specifické stravy), v porovnání s tímto je během jeho omezení mnohem nižší. Dále tělesná vůně lidí, kteří konzumovali česnek, byla lépe hedonicky hodnocena, což by mohlo být připisováno jeho pozitivním účinkům na zdraví. Tato zjištění potvrzují předpoklad, že tělesná vůně je ovlivňována konzumovanou stravou a díky změně její atraktivity může sloužit při výběru partnera jako vodítko ke kondici a kvalitě jedince.
|
|
|
Je teritoriální chemická komunikace odrazem populačních parametrů?
Kovář, Jan ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
Je teritoriální chemická komunikace bobra evropského odrazem populačních parametrů?
Téměř všechny studie, zabývající se populační denzitou, popisují jistou závislost: s rostoucí populační denzitou roste intenzita chemické komunikace. Tento vztah podporuje celá řada autorů na studích mnoha druhů zvířat. Nicméně předkládaná studie ukázala, že chemická komunikace neodráží hustotně-populační vztahy bobra evropského. Vysvětlená variabilita výsledného modela byla r2 = 0.02586101, ale výsledek testu nebyl pro obě proměné signifikantní. Nicméně jisté vztahy byly otestovány. Korelace mezi biomasou (množství zkonzumované hmoty-kůra, lýko a větvičky) a počtem obydlí (bobří hrady) nebyla signifikantní, ale korelace mezi počtem obydlí a vzdáleností ano. Následovalo testování speciálního model (mc), kde byla testována závislost počtu hradů na jejich měnící se vzdálenosti. Tento model vyšel signifikantně (p = 0.007182) a byl zjištěn nový vztah mezi populačními parametry u bobra evropského: s rostoucí vzdáleností roste i počet hradů.
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak distribuce a intenzita chemické komunikace odráží parametry populační denzity. Výsledkem bylo: s rostoucí vzdáleností neroste intenzita chemické komunikace.
|
host ::
RSS.