|
|
Analýza vlivu inhibitorů Src kináz na adhezní signalizaci v lidských hematopoietických buňkách
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jiroušková, Markéta (oponent)
Adheze hematopoietických buněk k mikroprostředí kostní dřeně je důležitým předpokladem jejich správného vývoje. Je prokázáno, že na řízení adhezních signál-ních drah se podílejí kinázy rodiny Src (SFK), ačkoli jejich přesná role v regulaci adhezních signálních kaskád je nejasná. Většina poznatků o buněčné adhezivitě má navíc původ ve studiu adherentních buněčných typů, přičemž jen velmi málo prací se zaměřuje na buňky hematopoietické. Poruchy adhezivity jsou přitom často součástí hematologických onemocnění, jako je chronická myeloidní leukémie (CML). Zvýšená exprese SFK je také jednou z možných příčin vzniku rezistence nemoci vůči léčivu první volby pro pacienty s CML, imatinib mesylátu. Druhá generace léčiv (např. dasatinib) inhibuje kromě proteinu Bcr-Abl i SFK. Vedle toho jsou dostupné i inhibitory relativně specifické pro SFK (PP2, Src inhibitor-1), ale nic není známo o účincích těchto inhibitorů na adhezivitu hematopoietických prekurzorů. Pro sledová-ní dynamiky interakce hematopoietických buněk s proteiny extracelulární matrice jsme zavedli novou metodu využívající systém RTCA xCELLigence DP, pomocí něhož jsme v kombinaci s již déle používanou metodou fluorimetrické detekce frakce adhe-rovaných buněk pozorovali obecně proadhezivní účinky různých látek (dasatinib, imatinib, PP2, Src...
|
|
|
Sledování vlivu tenkých vrstev na buněčné chování v multimodálním holografickém mikroskopu
Vengh, Martin ; Křížová, Aneta (oponent) ; Štrbková, Lenka (vedoucí práce)
Úpravy povrchov materiálov pre kontakt so živými tkanivami a napodobenie prirodzeného prostredia bunky je stále viac predmetom záujmu pre ich potencionálne využitie v tkanivovom inžinierstve. Jedna z možností modifikovať povrch materiálu je vystavenie materiálu účinkom plazmy elektrického výboja v parách cyklopropylaminu. V tomto type plazmy dochádza k nízkotlakovej plazmovej polymerizácii, ktorá vytvorí tenkú povrchovú vrstvu obsahujúcu aminové skupiny. Ako sledovacia technika bol použitý multimodálny holografický mikroskop MHM Q-Phase pre určenie biokompatibility takýchto materiálov. Ten umožňuje pozorovanie v kvantitatívnom fázovom zobrazení, kde je fáza priamo úmerná suchej hmote bunky. Z toho vychádza možnosť určenia rôznych parametrov buniek, ktoré sa stávajú parametrami určujúcimi biokompatibilitu materiálov. Na základe výsledkov, tenké vrstvy bohaté na aminové skupiny zlepšili podmienky pre adhéziu a proliferáciu buniek.
|
host ::
RSS.