|
Základní aspekty výživy telat
MICHÁLKOVÁ SUDOVÁ, Klára
V bakalářské práci je zpracován literární přehled základních aspektů ve výživě telat. Jedná se o výživu telete od prenatálního období až po výživu telat v každé kategorii vývoje zvlášť. Jde o kolostrální výživu, období mléčné výživy a výživu rostlinnou. Práce se zabývá i technologií krmení a specificky účinných látek ve výživě telat (aditiva).
|
|
Střevní paraziti ustájených telat
HORSKÁ, Ivana
Ve vybraném zemědělském družstvu byly v průběhu roku 2008 odebrány pro parazitologické vyšetření vzorky výkalů z rekta telat. Celkem bylo odebráno a vyšetřeno flotačně-centrifugační metodou v Sheatherově cukerném roztoku 71 vzorků od 70 telat. Pozitivních vzorků na parazity bylo celkem 33 a byla v nich zaznamenána přítomnost oocyst kryptosporidií a eimerií. Nejčastěji byly diagnostikovány z celkového počtu sledovaných parazitů kryptosporidie, nejvyšší výskyt infekce byl zaznamenán v 1. až 2. týdnu stáří telat. Nejvyšší infekce eimeriemi byla zjištěna ve 4. až 5. týdnu věku telat. Výskyt sledovaných parazitů byl nejčastěji zaznamenán ve slabém a středním průjmu a nejméně v tuhých výkalech. Z celkového počtu vyšetřených samic bylo pozitivních na sledované parazity 51,4 % samic a z celkového počtu vyšetřených samců bylo pozitivních na sledované parazity 41,7 % samců.
|
|
Střevní paraziti telat ve venkovním odchovu
HRDLIČKOVÁ, Jaroslava
V roce 2008 (jaro, léto, podzim) jsme ve vybraném zemědělském družstvu v nepravidelných intervalech odebírali vzorky výkalů telat přímo z rekta pro parazitologické vyšetření. Celkem bylo vyšetřeno 57 vzorků od 48 telat. Vyšetření byla prováděna flotačně-centrifugační metodou dle Sheathera. V pozitivních vzorcích byly zaznamenány oocysty Eimeria sp., které se nejčastěji vyskytovaly v 7.-9. týdnu věku telat, a oocysty Cryptosporidium sp., které byly nalezeny u mladších i starších telat. V tuhých výkalech, slabém, středním a silném průjmu jsme zjistili Eimeria sp., v tuhých výkalech a slabém průjmu Cryptosporidium sp. Výskyt parazitů byl nejčastěji diagnostikován v nízké intenzitě infekcí. Ze srovnání vyplynulo, že celkový výskyt parazitů ve stejném sledovaném období (kromě zimního období) byl nižší ve venkovních individuálních boxech nežli u ustájených telat.
|
|
Výživa telat do odstavu v návaznosti na technologii ustájení
ČENĚK, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá výživou telat do odstavu v návaznosti na technologii ustájení. Celkový vývoj a zdravotní stav telat ovlivňují nejrůznější faktory nejen v období prenatálním, ale také v období postnatálním. Avšak úspěšným odstavem telat docílíme základ chovu skotu. Výživa významně ovlivňuje zdravotní stav a následně užitkové parametry telat. Pro úspěšnou ekonomiku chovu je velmi důležité zajistit návaznost technologie ustájení, což je hlavním vlivem chovu telat. V bakalářské práci je posuzován koncept výživy telat a jejich ustájení a další parametry ovlivňující jejich zdravotní stav a celkový welfare telat. V první části se pojednává o výživě telat z pohledu obecného. Poté především o mlezivovém období, které je považováno za základní prioritu tvorby budoucího stáda a následným mléčným obdobím, které tvoří důležitost až do následného odstavu. Ve druhé části se práce zabývá technologií ustájení v jednotlivých období, které jsou podstatné pro každý chov. Zde je také uvedena základní problematika nejčastějších chyb, které se v provozech vyskytují. V bakalářské práci jsou popsány koncepty výživy telat v zemědělském podniku a následné požadavky na ustájení telat. Tyto podmínky jsou brány za základní priority nejen tohoto chovu, ale i dalších subjektů spojených se zemědělskou výrobou. Závěrečná kapitola navrhuje několik možností řešení výživy telat.
|
|
Štítná žláza telat
GRÉK, Miloš
Práce se zabývala sledováním vybraných parametrů štítné žlázy telat. Pokus byl prováděn na 4 býčcích plemene holštýn v průběhu prvních 3 měsíců jejich života. Zkoumaly se hladiny hormonů štítné žlázy a jejich vztah k TSH, dynamika obsahu Ca, Mg, P, bílkovin, močoviny, triglyceridů a enzymu gama-glutamyltransferázy (GMT) v krevní plazmě, délka, šířka a obvod folikulů štítné žlázy a výška tyreocytů. Průměrný celkový obsah T4 byl 72,56+-17,76 nmol/l, T3 3,22+-1,04 nmol/l a TSH 0,94+-0,32 ng/ml. Mezi hormony a jejich volnými frakcemi byl kladný vztah, stejně tak mezi TSH a T3. U T4 byl s věkem pozorován vzestup obsahu, u T3 naopak pokles. Obsah plazmatických bílkovin a močoviny s věkem stoupal, naopak obsah triglyceridů a GMT klesal. Obsah prvků Ca, P a Mg se s věkem se příliš neměnil. Ve štítné žláze telat převažovaly folikuly malé a střední velikosti. Průměrná délka folikulů činila 86,24+-45,36 mikronů. Průměrná výška tyreocytů pak byla 7,95+-1,30 mikronů. Všechny morfometrické parametry byly velmi individuální, kromě výšky tyreocytů.
|
|
Vliv kvality kolostra na pasivní imunizaci telat
HÁLOVÁ, Daniela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu kvality kolostra na pasivní imunizaci telat. Kolostrální imunita představuje důležitý mezník v životě telat, který rozhoduje o odolnosti organismu v raných fázích života. První část práce pojednává o výživě telat, především je zaměřena na kolostrální období výživy. Ve druhé části práce jsou charakterizována onemocnění trávicího a respiračního traktu, která se poměrně často vyskytují u telat od narození do odstavu a způsobují značné ekonomické ztráty v chovech skotu. Kapitoly ve třetí části bakalářské práce popisují metody vyhodnocování kvality kolostra a metody vyhodnocování pasivní imunizace telat. V závěrečné části jsou popsány výsledky získané z provedené studie a závěrečná doporučení, týkající se chovu, ve kterém byla studie provedena.
|
|
Hodnocení úrovně pasivní imunizace u masných telat ve vybraném chovu
KRUPKA, Martin
Cílem diplomové práce bylo ve sledovaném chovu masného skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace telat (vyjádřenou obsahem celkové bílkoviny, g/l v krevním séru). Ve sledované období 2014 2016 bylo vyhodnoceno celkem 205 vzorků krevního séra telat. Vybranými faktory byly: délka stání na sucho a pořadí otelení matky, kvalita kolostra, čas prvního napití po narození, hmotnost a pohlaví telete. Adekvátní úroveň pasivní imunity byla zjištěna u 90,2 % telat. Tento výsledek se projevil i v nízké mortalitě telat ve sledovaných letech: 1,16 % (2014), 1,15 % (2015) a 1,23 % (2016). Na úroveň pasivní imunizace měl největší vliv čas prvního napití (P < 0,001), pořadí otelení matky (P = 0,0002), kvalita kolostra (P = 0,0061) a délka stání na sucho (P = 0,008). Ostatní sledované faktory (pohlaví a porodní hmotnost telat) nebyly statisticky významné. Management kolostrální výživy je pro odchov zdravých telat a rentabilitu chovu zcela zásadní.
|
|
Výživa telat mléčným krmným automatem
DUDÁK, Pavel
Bakalářská práce "Výživa telat mléčným krmným automatem" se zabývá odchovem telat v období mléčné výživy. Úvodní kapitola Literárního přehledu charakterizuje chov skotu v České republice. V dalších kapitolách jsou popisována období chovu telat a způsoby krmení, ustájení a technologie odchovu telat. V následujících kapitolách se autor věnuje složení mléka a mleziva, a trávicí soustavě skotu. V poslední kapitole Literárního přehledu se zabývá mléčnými krmnými automaty. Závěrečná část hodnotí dopady mléčných krmných automatů na výživu telat a zdravotní stav telat.
|
|
Základní aspekty výživy a zdraví telat
MOTEJLEK, Miroslav
Diplomová práce pojednává o výživě telat, především o důležitosti mlezivového období, které je potřeba pro rozvinutí jejich imunity, a následně mléčným obdobím až do odstavení. Dále se práce zabývá průjmovými onemocněními telat. Telata byla rozdělena do tří skupin: jedna kontrolní a dvě pokusné. Pokusné skupiny dostávaly doplňky stravy. První skupina Lactovita a druhá skupina Homeopatika. Doplňky byly podávány jednou denně při druhém krmení po dobu 28 dní. Telata byla vážena do dvou hodin po narození a v 60 dnech při odstavu. U telat byly zaznamenávány výskyty průjmů. Data byla zaznamenávána do tabulky a následně statisticky vyhodnocena. Z dat bylo zaznamenáno mírné zlepšení průměrného hmotnostního přírůstku za 60 dní u skupiny Lactovita oproti kontrolní skupině o 0,24 kg a zhoršení přírůstku pokusné skupiny Homeopatika oproti kontrolní skupině o 1,69 kg. Dále bylo z výsledku patrné mírné zlepšení u výskytů průjmů u skupiny Lactovita oproti kontrolní skupině o 7,68 %.Výsledky pozorování však nebyly statisticky prokázány. Lze tedy konstatovat nedostatečnou účinnost podávaných krmných aditiv nebo nízký počet pokusných zvířat na četnost výskytu průjmových onemocnění a na hmotnostní přírůstky u telatv období od mlezivové výživy až do odstavu.
|
|
Krmná aditiva ve výživě telat do odstavu
HOMOLOVÁ, Jana
Výživa telat do odstavu je nejdůležitější částí života telete, neboť při špatné výživě v mlezivovém a mléčném období se projeví známky nekvalitního krmiva na vitalitě a vzhledu telete. Při kvalitní výživě bude zvíře zdravé a silné, které bude podávat dobré výkony. Pro podporu osídlení trávicího traktu telat vhodnými bakteriemi, se do krmné dávky přidávají krmná aditiva. Jedná se např. o probiotika, prebiotika či symbiotika. Práce se zabývá péčí o telata, jejich výživou, rozvojem trávicí soustavy a odchovem. Dále podává stručný přehled o krmných aditivech a o jejich využití v praxi.
|