Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Energetická náročnost lisování granulí pro vytápění z obnovitelných zdrojů.
STERNBERG, Jiří
V této bakalářské práci je řešena energetická náročnost lisování granulí pro vytápění z obnovitelných zdrojů. V první části práce jsou shrnuty obecné informace o biomase a jejím využití. Zvýšená pozornost je věnována výrobě briket z řezanky šťovíku, z makoviny a dřevních pilin. Druhá část práce je věnována porovnání spotřeby palivového dřeva a briket z biomasy, měření hodinových výkonů lisu a drtiče a samotným výsledkům měření energetické náročnosti výroby briket. V závěru práce je konstatováno, že výroba 100 kg briket (v popsaném konkrétním případě) je oceněna nákladovou položkou za spotřebovanou energii ve výši 42,69 Kč.
Zpracování biomasy pro přímé spalování.
MAREK, Jakub
Cílem této práce bylo vytvořit přehled možností využití biomasy pro energetické účely a technologií úpravy biomasy pro přímé spalování. Dále pak byla posuzována energetická náročnost výroby dřevěných briket a porovnáváno množství energie do procesu dodané, s množstvím energie získané spálením těchto briket. Jako data pro posouzení byly použity měsíční spotřeby energií z let 2009 a 2010. Průměrná hodnota dodané energie do výrobního procesu činí 91,9 kWh na tunu vyrobených briket v roce 2009 a 89,8 kWh/t v roce 2010. Množství vložené energie do výroby briket je pak 15 450,7 MJ na tunu briket. Při porovnání s výhřevností briket pak důsledkem celého výrobního procesu došlo k energetickému zhodnocení paliva.
Navrhněte a prověřte možnosti výroby slaměných briket pro energetické využití.
SLÁDEK, Karel
V této bakalářské práci se řeší problematika výroby slaměných briket. Cílem práce je prověřit možnosti výroby slaměných briket přímo na poli z řádků vzniklých po průjezdu sklízecí mlátičky, čímž by se ušetřila operace sklizně a skladování slámy a tím i dopravní náročnost. Základem bakalářské práce je zjištění produkce slámy v České republice a její možný potenciál k výrobě briket. V ČR je možnost využívat k energetickým účelům průměrně 1 600 000 t/r slámy obilovin a 900 000 t/r slámy řepky. Nízká měrná objemová hmotnost řezané slámy komplikuje dopravu slámy do spaloven nebo ke stacionárním linkám na výrobu jiných forem paliv. Lisování slámy do balíků měrnou objemovou hmotnost zlepšuje, ale náklady spojené s dopravou jsou stále poměrně vysoké. Z důvodu nízké měrné objemové hmotnosti je sláma nejčastěji skladována volně ve stozích. Ne všechna sláma, která se nevyužije přímo v zemědělství, se používá ke spalování. Najde se i jiné průmyslové využití pro slámu, jako jsou ekopanely (ve stavebnictví), výroba papíru, různých ozdob a pomůcek (např. ošatky). Nejdůležitější pro výrobu briket je vlhkost vstupního materiálu, která nesmí přesáhnout 15 %. Základem pro získání briket přímo na poli je vhodná kombinace sklízecí řezačky a briketovacího lisu, například samojízdný briketovací lis Biotruck 2000 je postaven na základě řezačky Claas Jaguar. Sklízecí řezačka se sběracím adaptérem sbírá slámu ze řádků a dopravuje ji k briketovacímu lisu, cestou je sláma ještě dosoušena vlivem tepla od výkonného motoru. K samotnému briketování se používá několik druhů lisů, které jsou také popsány v této práci. Nejkvalitnější brikety vznikají na principu tlačného šneku. Poslední dvě části bakalářské práce se zabývají návrhem technologické linky na výrobu briket z řádků slámy přímo na poli. Jsou zde popsány použité stroje, jejich pořizovací ceny, energetická náročnost a výkonnost. Součástí navrženého postupu je i suchý krytý sklad na brikety.
Možnosti zužitkování travní hmoty.
KOBERNA, Daniel
Cílem této diplomové práce bylo vypracování rešeršního přehledu možných využití přebytečné travní hmoty která vzniká vlivem utlumení živočišné výroby a uvádění půdy do klidu v méně úrodných oblastech naší republiky. V práci je popsáno možná perspektivní využití travní hmoty a to hlavně v energetice jako zdroj paliva pro výrobu tepla či bioplynu. Je zde popsáno i klasické využití travní hmoty jako zdroje objemného krmiva pro hospodářská zvířata či pro výrobu kompostu.V práci jsou uvedeny i příklady energetických trav které se jeví jako slibný obnovitelný zdroj biomasy za příznivých ekonomických výsledků. Sklizeň travní hmoty a následné zpracování se realizuje pomocí strojních linek, proto je součástí diplomové práci i přehled možných strojních linek a ekonomické údaje související s provozem těchto strojů. Ekonomická část obsahuje řadu vzorců s kterými můžeme spočítat kompletní náklady na provoz strojního zařízení na sklizeň travní hmoty a vyhodnotit efektivnost návratnosti investice do tohoto strojního zařízení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.