|
|
Foraminifery a jejich potenciál pro paleoekologickou a biostratigrafickou interpretaci
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Kopecká, Jitka (oponent)
Práce se věnuje problematice systematického zařazení foraminifer a vývoji systematiky v čase. Následuje komplexní přehled biologie foraminifer, který pojednává o buněčné stavbě, potravě, růstu a rozmnožování foraminifer. Dále navazuje přehled morfologické charakteristiky schránky, která je nejdůležitějším systematickým znakem v paleontologii. Následuje část věnovaná ekologii foraminifer, kde jsou probrány základní ekologické aspekty a faktory. Na tento přehled navazuje praktická část, která je věnovaná předběžnému mikropaleontologickému výzkumu vrtu Hrušovany z JV části karpatské předhlubně v oblasti Centrální Paratethydy, jeho biostratigrafické a paleoekologické zpracování a interpretace. Zpracovaná foraminiferová společenstva umožnila interpretovat spodno bádenský věk (=langh). Klíčová slova: foraminifery, taxonomie, Centrální Paratethyda, langh, paleoekologie
|
|
|
Jurský vápnitý nanoplanktón severních Čech
Martincová, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hrbek, Jan (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o jurském vápnitém nanoplanktonu v souvislosti s oblastí severních Čech formou literární rešerše. Charakterizuje vápnitý nanoplankton z hlediska životního cyklu, ekologie a poukazuje na jeho značný význam pro biostratigrafii. Dále práce popisuje jurské sedimenty Českého masivu a vývoj společenstev vápnitého nanoplanktonu v juře. Součástí práce je shrnutí rozšíření jurského vápnitého nanoplanktonu v Evropě a vytvoření jeho přehledu formou tabulky. Dále práce naznačuje možnost využití vápnitého nanoplanktonu pro upřesnění biostratigrafie severních Čech.
|
|
|
Hlavonožci a biostratigrafie jurských sedimentárních celků severních Čech
Hrbek, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
V diplomové práci je revidován materiál (převážně ze sbírek Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK v Praze) jurských amonitů severních Čech. Na základě této systematické revize bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí. Toto amonitové společenstvo ukazuje poměrné zastoupení boreálních, tethydních i kosmopolitních taxonů. Stratigraficky významné taxony naznačují mnohem delší časový interval sedimentace jurských, převážně karbonátových horninových celků. Tento interval může zahrnovat až 9 amonitových zón. Pilotní mikrofaciální rozbor karbonátů z Peškovy stráně (Krásná Lípa) ukazuje na poměrně velkou variabilitu sedimentačního prostoru. Přítomnost mikritických vápenců naznačuje existenci plošně rozsáhlejších mořských prostor v rámci Českého masivu v období svrchní jury. Je diskutována biostratigrafie a paleogeografie v kontextu svrchní jury Evropy. Klíčová slova: amoniti, svrchní jura, severní Čechy, karbonáty, biostratigrafie, paleogeografie
|
|
|
Stratigrafie svrchního turonu a spodního coniaku ve vrtu V 800 Střeleč na základě vápnitého nanoplanktonu, česká křídová pánev
Svobodová, Andrea ; Švábenická, Lilian (vedoucí práce) ; Ozdínová, Silvia (oponent)
Stratigrafie svrchního turonu a spodního coniaku ve vrtu V 800 Střeleč na základě vápnitého nanoplanktonu, česká křídová pánev Svrchnokřídové platformní sedimenty severozápadní Evropy poskytly prostor již celé řadě biostratigrafických studií, nicméně dosud nebyla uspokojivě vyřešena otázka hraničního intervalu turon-coniac s použitím dostupných metod v oblasti mikropaleontologie. Cílem navrhované diplomové práce byl popis druhového složení společenstva vápnitého nanoplanktonu ve svrchnoturonských sedimentech české křídové pánve se zaměřením na stratigraficky a paleoekologicky významné druhy. Ve studovaném materiálu bylo zjištěno 73 taxonů vápnitých nanofosilií, přičemž významnější druhy jsou diskutovány (Marthasterites furcatus, Kamptnerius magnificus, Lucianorhabdus sp., Braarudosphaera sp., Nannoconus sp., Watznaueria barnesae, Uniplanarius gothicus, Quadrum gartneri, Thoracosphaera operculata). Pro účely této diplomové práce byl získán vhodný materiál z vrtu V 800 Střeleč, jednoho z klíčových křídových profilů v oblasti Českého ráje.
|
|
|
Křídové radiolárie lokality Březno
Müllerová, Petra ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Vajskebrová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje radioláriím české křídy z lokality Březno u Loun a činného lomu Úpohlavy. Je zde uvedena biologie, ekologie, morfologie schránky radiolárií a dělení celé skupiny. Součástí práce je také geologie křídy, české křídové pánve, lokalit Března a Úpohlav. Bylo zpracováno 26 vzorků z lokality Březno a 24 vzorků z lomu Úpohlavy za použití více metod s cílem získat co nejpočetnější a nejlépe zachovaná společenstva. Přestože jsou schránky radiolárií špatně zachované, podařilo se určit 9 druhů a některé schránky zařadit alespoň do rodu či řádu. Druhy Dictyomitra communis (SQUINABOL, 1904), Dictyomitra cf. napaensis PESSAGNO, 1976, Turbocapsula cf. giennensis O'DOGHERTY, 1994, Novixitus cf. mclaughlini PESSAGNO, 1977, Stichomitra cf. stocki (CAMPBELL & CLARK, 1944), Stichomitra communis SQUINABOL, 1903, Stichomitra japonica (NAKASEKO & NISHIMURA), in NAKASEKO et. al., 1979, Holocryptocanium barbui DUMITRICA, 1970, cf. Pseudoaulophacus pargueraensis PESSAGNO, 1963 a rody Orbiculiforma, Stichomitra, cf. Cryptamphorella byly v české křídové pánvi zjištěny poprvé.
|
host ::
RSS.