|
|
Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách
KOVÁŘÍK, Ondřej
Obsahem bakalářské práce s názvem Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách je stručné shrnutí akutních stavů a onemocnění vyskytujících se především u dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá vybranými úrazy. A to od těch nejzávažnějších (resuscitace, poruchy vědomí, dušení) až po ty méně závažné (např. zlomeniny). U každého z úrazů je stručně popsána patofyziologie, příznaky a na závěr poskytnutí předlékařské první pomoci. V této části je také popsáno, podle jakých zákonů jsou povinni se pedagogové v problematice první pomoci vzdělávat. Ke zpracování této části jsem nejčastěji používal obsahovou analýzu z odborné publikace. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, kde záměrem bylo zjistit znalosti první pomoci u pedagogů v mateřské škole. Výzkum probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Dotazník byl sestaven ze čtrnácti otázek. Tento dotazník byl vyplňován pedagogy nejčastěji při osobní schůzce přímo v mateřských školách v nejbližším okolí mého bydliště v Brně. Výzkum je zpracován do grafů s popisem. Výsledky odpovědí jsou uvedeny u každého grafu v procentech. Hypotéza, která byla na začátku výzkumu stanovena, se výzkumem nepotvrdila. Pedagogičtí pracovníci mají dostatečné znalosti z předlékařské první pomoci. Mají však mezery v oblasti nových poznatků první pomoci (např. resuscitace, dušení). V těchto případech by většina pedagogů jednala podle zastaralých norem. V dalších otázkách dotazníku převládaly především správné odpovědi. Zajímavým zjištění bylo, že polovina dotázaných neabsolvovala žádné školení první pomoci.
|
|
|
Znalosti nových zásad první pomoci u zdravotně sociálních pracovníků.
KOKEŠOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první části je popsáno poskytování laické první pomoci u případů, které se vyskytují nejčastěji. Dále je v této části charakterizován zdravotně sociální pracovník. Druhá část mé bakalářské práce se zabývá výzkumem, který byl prováděn na několika náhodně vybraných pracovištích, kde pracují zdravotně sociální pracovníci nebo sociální pracovníci. Výzkum byl prováděn v Libereckém a Jihočeském kraji. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalosti první pomoci u zdravotně sociálních pracovníků a druhým cílem bylo zmapovat četnost a charakteristiku poskytované první pomoci. Sběr dat jsem prováděla kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníků. Výsledkem výzkumu je, že zdravotně sociální a sociální pracovníci znají první pomoc, nedostatečně orientovaní jsou pouze u otázek týkajících se mdloby a krvácení z nosu. Většina pracovníků v dotazníku zaškrtla, že by měla zájem o kurz první pomoci.
|
|
| |
|
|
Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti
RYBÁČEK, Jan
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti. První pomocí se rozumí soubor jednoduchých postupů, které pokud jsou poskytnuty správně a včas, významným způsobem zvyšují šanci na přežití postiženého. Práce se zabývá problematikou znalostí první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část se zabývá základními aspekty problematiky první pomoci, včetně postupů u vybraných stavů ohrožujících život. V praktické části jsou přehledně zpracovány získané výsledky, které jsou následně porovnávány s jinými autory v diskuzi. Data pro výzkumnou část této práce byla sbírána v Jihočeském kraji ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Třeboň, a Vimperk. Výzkumný soubor byl tvořen náhodně vybranými respondenty laické veřejnosti v Jihočeském kraji. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny nebo vyvráceny předem stanovené hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, jaké má laická veřejnost teoretické znalosti o poskytování první pomoci a dále, zda úroveň znalosti roste se zvyšujícím se vzděláním. Posledním cílem pak bylo vyhodnotit, proč se někteří lidé bojí nebo nechtějí první pomoc poskytnout. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí první pomoci u laické veřejnosti není dostatečná. Patrné ovšem je, že úroveň znalosti první pomoci roste se zvyšujícím se vzděláním. Dále bylo zjištěno, že hlavním důvodem pro neposkytnutí první pomoci je neznalost postupů první pomoci. Výsledky této bakalářské práce je možné využít pro poskytovatele vzdělávání v oblasti první pomoci. Dále může být práce použita při realizaci dalších výzkumů a v rámci informování veřejnosti.
|
|
|
Schopnost poskytnutí první laické pomoci studentů středních škol ve Zlínském kraji
SURÁ, Kristýna
V posledních letech se pojem první pomoc stává nedílnou součástí našeho života. Vlivem stále se zrychlujícího způsobu života jsem svědky každodenních dopravních nehod, nehod při extrémních sportech a stále se zhoršující životní styl jsou příčinou vzniku náhlých chorob. Studenti středních škol, tedy věková skupina 15 {--} 19 let jsou v období téměř bezstarostného života. Jejich zájem je často směřován především na sporty či jiné zábavy, při kterých se mohou stát svědkem události vyžadující jejich zásah a poskytnutí první pomoci. Proto se ve své práci věnuji tématu schopnosti poskytování první laické pomoci studentů středních škol ve Zlínském kraji. Výzkum probíhal na středních školách v Uherském Brodě pomocí dotazníkového šetření kvantitativního výzkumu. Prvním cílem bylo zjistit znalosti, dovednosti a úroveň v oblasti poskytování první pomoci. První hypotéza, kterou jsem stanovila, předpokládala nedostatečné znalosti v první pomoci. Z výzkumu vyplívá 73% úspěšnost. Hypotéza byla tedy vyvrácena. Dále jsem kladla za cíl identifikovat míru zájmu studentů o vzdělávání v první pomoci ve svém volném čase. Studenti nejvíce preferují Český červený kříž, členství u dobrovolných hasičů a skautu. Členství v takových kroužcích se objevuje sporadicky. Druhá hypotéza měla ověřit zájem studentů o vzdělání v první pomoci. Jak vyplívá z dotazníku, zájem mají, ale pouze ve škole při vyučování. A posledním cílem byla analýza obsahu výuky první pomoci na středních školách. Všechny střední školy se věnují tomuto tématu v rámci vyučování. Na odborných školách se jedná o proškolování tzv. Bezpečnosti práce. Na střední odborné škole bývají přizvány studentky ze střední zdravotnické školy k seznámení studentů s první pomocí. Na gymnáziu se tomuto tématu věnují celý školní rok v rámci tzv. cvičení z biologie. Pro ještě lepší výsledky bych navrhovala nejen prohlubování teoretických znalostí, ale i praktický nácvik přístupu k raněnému, základů komunikace s postiženým či raněným. Doporučila bych zlepšit atraktivitu kroužků nabízející proškolení v oblasti první pomoci např. vhodnými názornými pomůckami.
|
|
|
Znalosti první pomoci u pracovníků tísňových složek
MORAVCOVÁ, Marta
Vzrůstající počet mimořádných událostí, které ohrožují životy a zdraví, působí značné majetkové újmy a škody na životním prostředí. Svým velkým rozsahem a ničivostí si vynucují účelnou komunikaci dostupných záchranných kapacit. Tento nárůst byl rozhodujícím momentem pro zahájení prací na tvorbě systému, jenž by spojoval všechny nutné složky předurčené pro zvládání konkrétní mimořádné situace a současně se stal účinným nástrojem pro její řešení. Tímto systémem je dnes Integrovaný záchranný systém. Základními složkami Integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, Zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Vzájemná spolupráce je při akcích koordinována a vyžaduje trvalou součinnost, zejména při zajištění osobní bezpečnosti výjezdových skupin hasičského záchranného sboru a policie. Je výhodné, když příslušníci těchto orgánů jsou vzděláni v poskytování první pomoci, neboť i při vlastních akcích je život těchto lidí často ohrožen a pouze okamžitá první pomoc na místě může být rozhodujícím prognostickým faktorem. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat znalosti první pomoci u základních tísňových složek IZS (PČR a HZS). Výzkumný soubor tvořili příslušníci policie a hasičů Jihočeského kraje. Sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl příslušníkům rozdán k vyplnění. Dotazníky jsem rozvážela osobně, protože jsem chtěla s příslušníky prodiskutovat danou problematiku a znát jejich názor. Výzkum potvrdil, že příslušníci obou bezpečnostních složek HZS i PČR jsou velmi dobře připraveni po teoretické stránce poskytnout zraněnému člověku první pomoc. Nastavený systém vzdělávání policistů a hasičů zasahujících v případech, kde se vyskytuje člověk, který potřebuje nutně poskytnout první pomoc, je zřejmě funkční a dává policistům i hasičům dostatek informací o základech první pomoci. I přesto, že policisté mají méně praktických zkušeností, neznamená to, že by neuměli první pomoc zraněnému člověku poskytnout. Obě složky jsou na setkání se zraněným člověkem v reálné situaci dobře připraveny.
|
host ::
RSS.