|
|
Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram
Šidlo Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Garaj, Bernard (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Obsahem dizertační práce Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram je souhrn, analýza a syntéza dat získaných výzkumem málo známého nástrojového druhu dané oblasti ČR. Většina z těchto dat je publikována v tomto rozsahu poprvé. Ve třech kapitolách - Alikvotní flétna, Tradice, Současnost - je tento hudební nástroj nahlížen z mnoha perspektiv. Alikvotní flétna je představena jako součást světového a karpatského instrumentáře, jsou vysvětleny její akustické a herní vlastnosti, archaické výrobní postupy a její možný dopad na hudební myšlení v daném areálu. Text dále pátrá po alikvotní flétně a jejích derivátech, jakožto zmizelých hudebních nástrojích tradiční hudby zkoumaného areálu a mapuje revival soudobé výroby a hry, motivace tvůrců a jejich vztah k zaniklé tradici. Práce je založena na analýze písemných, zvukových a obrazových dokladů, komparacích, experimentálních rekonstrukcích, empirickém vyhodnocení sbírkových nástrojů a rozhovorech s informátory. Součástí dizertace je také bohatá fotografická dokumentace a CD nosič se zvukovými ukázkami, k nimž text průběžně odkazuje. Inspirací k řešení tohoto dizertačního tématu byly modely etnomuzikologů / etnoorganologů Sue Carole DeVale a Dale A. Olsena. Výsledkem je pokus o sestavení...
|
|
|
Hudba v rituálu. Rituál v hudbě
Švandová, Michaela ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Traxler, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu rituálu a jeho provázaností s hudbou. Cílem výzkumu a studia vybraných rituálů bylo popsat vztahy mezi obřadem a hudebně-tanečními prvky, které se v nich vyskytují. Hlavní pozornost je věnována funkcím hudebních projevů. V práci popisujeme několik tradičních rituálů evropského kulturního areálu a v návaznosti na ně také příklady vybraných sekulárních ceremoniálů. Zdrojem informací byl terénní výzkum některých rituálů, studium autentických záznamů obřadů pořízených Lubomírem Tyllnerem a také práce s odbornou literaturou. Pod pojmem rituál rozumíme představení, symbolickou činnost, která má ve společnosti za úkol vytvářet a upevňovat sociální vazby, regulovat, uchovávat a předávat sociální zvyklosti a mravy. Předepisuje chování, jenž má společenství či jedinci naklonit nadpřirozenou moc nebo pozitivně ovlivnit úspěšné dosažení určeného cíle. Důležitou součástí rituálu je liminalita a také stav communitas, ve kterém se společenství nachází. Victor Turner, jenž se těmito aspekty rituálu podrobně zabýval, na základě přítomnosti liminality od sebe odlišil pojmy rituál a sekulární ceremoniál. Hudba v rituálu a sekulárním ceremoniálu plní mnoho funkcí a jeví se jako jejich velmi podstatná součást. Nejvýrazněji se uplatňuje funkce estetická, rituální, psychicky...
|
|
|
Irská tradiční hudba v české škole
Křivancová, Veronika ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá irskou tradiční hudbou a jejím možným uplatněním v hudební výchově na druhém stupni základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií v České republice. Teoretická část práce informuje o irské tradiční hudbě a historických a geografických podmínkách, ve kterých se rozvíjela. Praktická část se zabývá možnostmi jejího zapojení do školní výuky v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Součástí práce jsou obrazové, zvukové a multimediální přílohy, noty, videa a pracovní listy.
|
|
|
Bulharská lidová hudba v interetnických souvislostech
Bečev, Georgi ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá interetnickými souvislostmi v tradiční bulharské hudbě, které byly v minulosti z různých důvodů často opomíjeny nebo marginalizovány. Jsou posuzovány sbližující procesy, které v oblasti tradiční hudby probíhají v důsledku kulturní interakce mezi jednotlivými balkánskými etniky. Je zkoumána úloha, již pro formování hudebního folklóru měla dlouhodobá příslušnost balkánského regionu k jednomu státnímu útvaru (Osmanské říši), jako jeden z faktorů, který mohl zásadně napomoci vzájemným kontaktům zúčastněných etnik. Autor opírá svá východiska o jazykovědný koncept tzv. balkánského jazykového svazu, v jehož rámci je zkoumán soubor jevů a konvergentních tendencí v jazycích geneticky nepříbuzných v rámci balkánského areálu a klade si otázku, zda je možno podobnou tezi formulovat i v oblasti hudby a na základě posouzení hlavních sbližujících procesů tak vymezit pomyslný balkánský hudební svaz. K tomuto účelu jsou vybrány dva výrazné fenomény, jež jsou přítomny v bulharském folklóru a určitým způsobem také v širším balkánském rámci. Dvouetnická hudebně-kulturní interakce je posuzována na obřadu nestinarstvo/anastenaria, lidovém mysteriu, vrcholícím tancem na žhavém uhlí, jenž je praktikován malými komunitami Bulharů a Řeků v několika sídlech jihovýchodní části Balkánského poloostrova....
|
|
|
Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku
Kratochvíl, Matěj
Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se na ně jako na součásti objektivní pravdy, přímé spojení s budoucností. S rostoucí dostupností historických zvukových dokumentů stoupá nutnost kritického pohledu na tyto prameny a na jejich využití coby stopy vedoucí k počátkům konkrétní kapitoly v hudební historii. Tato studie ukazuje, v jakých ohledech lze fenomén zvukového záznamu chápat jako počátek čehosi nového a v jakých případech může být tento dojem zavádějící. Ať již neúmyslně, či pod vlivem politických nebo jiných motivů mohou nahrávky prezentovat hudbu v proměněné, často zkreslené podobě. Autor se snaží – se zvláštním zřetelem k tradiční hudbě – formulovat některé obecné myšlenky, jež bychom měli mít na paměti při práci s historickými nahrávkami, abychom nepropadli přílišné fascinaci „historií hovořící přímo k nám.“
|
|
|
Musician and audience: stage production and reception of Czech traditional music
Vejvoda, Zdeněk
Folk music in Bohemia started to find use as a social and political phenomenon as early as the 19th century, a time known as the Czech National Revival. Whereas Czech folk songs were collected by the thousand, in line with the romanticizing ideas of nationalism then sweeping across Europe, dance music performed in people's everyday lives remained long outside collectors' attention. The development of music folklore performed on stage was largely influenced by two exhibitions held in Prague – the Jubilee Exhibition in 1891 and the Czech-Slavonic Ethnographic Exhibition in 1895. Adaptations and stage presentations were becoming increasingly important research issues. A new impulse came from the inter-war avant-garde, whereas in the mid-20th century, the Czechoslovak Radio adopted a crucial role in the process. All that had a significant effect on the life and work of amateur “folklore” ensembles.
|
|
|
DĚTSKÉ FOLKLORNÍ SOUBORY DOUDLEBSKA
SOSNOVÁ, Petra
Práce se zabývá zmapováním situace doudlebského folklóru na území jižních Čech. Obecná část zahrnuje pohled nejen na děti, ale také na dospělé. Je zde vymezena oblast,historie a charakteristika obyvatelstva. Součástí doudlebského etnika je charakteristický lidový kroj, hudba a písně. Druhá část mé práce je zaměřená jen na dětské folklórní soubory, zabývající se doudlebskými písněmi a tanci. Obsahuje základní informace o souborech, jejich struktuře, krojích a obsahu činnosti. Uvádím zde soubor Bárováček, Jitřenka, Malý Furiant, Radost, Soumrak a Úsviťáček. Všechny soubory jsou vedeny kvalifikovanými vedoucími, kteří vedou děti k obnovování lidových zvyků a vychovávají v nich generaci, jenž nastoupí na jejich místa v dospělých souborech. Závěr práce tvoří informace o metodách, používaných při vedení souborů, a Krajské přehlídce dětských folklórních souborů, pořádané Domem dětí a mládeže v Českých Budějovicích.
|
|
|
Tradiční hudba - problém definice
Tyllner, Lubomír
Studie se zabývá problémem definice tradiční (lidové) hudby, která v evropském prostředí tvoří protipól hudby umělecké. Ukazuje na rozdílné teoretické přístupy k řešení problému, na názory různých evropských a amerických badatelů a komentuje oficiální definici tradiční hudby formulovanou Mezinárodní radou pro tradiční hudbu (ICTM) UNESCO
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.