|
|
Vývoj vztahů Svatého stolce k moderní Itálii
VONDRUŠOVÁ, Adéla
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat vývoj vztahů mezi Itálií a Svatým stolcem od roku 1860 s důrazem na Lateránské dohody z roku 1929. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První z nich se snaží přiblížit situaci kolem sjednocení Itálie a jejího rozkolu s církví. Následující kapitola pojednává o vzájemných vztazích mezi Itálií a papežským státem v letech 1870-1929. Třetí kapitola analyzuje tzv. Lateránské dohody a přibližuje, jak jejich ustanovení ovlivnila život italského obyvatelstva. Čtvrtá kapitola se věnuje úpravám Lateránských dohod, ke kterým došlo roku 1984, a jež jsou známé jako Gli accordi di Villa Madama.
|
|
|
Lidská práva ve vztahu Vatikánu a OSN.
BREINDL, Filip
Tato disertační práce pojednává o pohledu katolické církve na pojmenování a uplatňování lidských práv, a to v porovnání s činností světového společenství vyjádřenou Organizací spojených národů. Práce ukazuje vývoj církevního postoje k pojmenování lidských práv světskou autoritou a prezentuje odpovědi katolické nauky na současné problémy v této oblasti - nejednotné pojmosloví, obtížná vymahatelnost apod. Výpovědi této disertační práce mají ukázat, že křesťanství velmi zásadně přispělo k současné formulaci lidských práv obsažené například v dokumentech OSN, a i nyní může katolická církev do debaty velmi kvalifikovaně vstoupit díky staleté nauce o odrazu Stvořitele v člověku, poznatkům o obecném blahu a dědictví 2. vatikánského koncilu a dalších dokumentů 20. a počínajícího 21. století i angažovanosti Svatého stolce na půdě OSN i jiných místech světové diplomacie.
|
|
|
Postoj Svatého stolce k válečným konfliktům a napětí v mezinárodních vztazích v 80. letech 20. století
Hovorková, Jana ; Drhlík, Alois (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá postojem Svatého stolce jako subjektu mezinárodního práva k válečným konfliktům a napětí v mezinárodních vztazích v 80. letech 20. století, tedy v době části pontifikátu Jana Pavla II. (1978-2005). V první, spíše teoretické části, jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se ke Svatému stolci, papežův primát, vnitřní struktura fungování Římské kurie se zaměřením na Státní sekretariát a Papežskou radu pro spravedlnost a mír, principy diplomacie Svatého stolce, východiska pro pontifikát Jana Pavla II. (II. vatikánský koncil a jeho dokumenty, Ostpolitik Svatého stolce), znaky programu pontifikátu Jana Pavla II. a jím upřednostňované nástroje a aspekty. Druhá, aplikační část, na vybraných případech z 80. let 20. století ? spor o Beaglův průliv, válka o Falklandy, napětí v Polsku, nikaragujský režim a problematika teologie osvobození a občanská válka v Libanonu ? ukazuje konkrétní postoj Svatého stolce či jeho roli v nich.
|
|
|
Úloha Svatého stolce v mezinárodních politických vztazích po II. světové válce
Hořejší, Jaroslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Nejen v běžné publicistice a literatuře, ale často i v odborných statích se setkáváme s jistým hodnocením protagonistů světové politiky. Měřítka, podle kterých se síla toho či onoho subjektu určuje, podle mého názoru, nezabírají často celou škálu faktorů, podle kterých by se z mého pohledu měla míra vlivu na světové dění posuzovat. Není jistě sporu ani pochyb, že vedle bohatství nerostného, teritoriální rozlohy, velikosti armády, síly ekonomiky, je také hledisko duchovní. Moderní výklady dějin se ale více soustředí na neduchovní rozměr toho, čím je kormidlo dějin ovlivňováno. Nicméně stojí minimálně za širší zamyšlení, je-li tomu opravdu tak. Úloha Svatého stolce jako politického hráče byla v posledních desetiletích podceňována. Avšak pováleční papežové, především Jan XXIII. a Jan Pavel II., díky své autoritě, vrátili Svatý stolec zpět mezi důležité politické hráče. Apoštolská stolice však nemůže si do budoucna nemůže automaticky mezinárodní vliv nárokovat. Záleží především na jejím hlavním představiteli, jakým způsobem se svým postavením naloží a jaké ambice zasahovat do mezinárodních událostí bude mít.
|
host ::
RSS.