|
|
Implementace Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) v České republice
ĎURIŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce na téma "Implementace Mezinárodních zdravotnických předpisů 2005 v České republice", je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena zejména na kapacity požadované MZP 2005 a opatření navrhovaná v České republice. Popisuje historii Mezinárodních zdravotnických předpisů a implementaci MZP 2005 v České republice. Zabývá se také vysoce nakažlivými nemocemi a bioterorismem. Data pro zpracování výzkumu byla sbírána v v okrese Český Krumlov. Výzkum byl realizován kvalitativní metodou. Výzkumný vzorek tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost. Zkoumaný soubor tvořilo 8 respondentů. Cílem práce bylo zjistit, zda praktičtí lékaři vědí, jak postupovat v případě výskytu pacienta s vysoce nakažlivou nemocí v jejich ordinaci.Práce by mohla sloužit jako zdroj informací, zda jsou v České republice naplňovány požadavky Světové zdravotnické organizace formulované v Mezinárodních zdravotnických předpisech.
|
|
|
Účinky UV záření na lidský organismus
MACHOVÁ, Petra
Práce mapuje míru ochrany zdraví studentů před škodlivými účinky UV záření a jejich znalosti o účincích UV záření na organismus. Soubor tvořili studenti prezenční a kombinované formy studia Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zmonitorování znalostí studentů ZSF JU o účincích UV záření na organismus a zmapování míry ochrany zdraví studentů ZSF JU před škodlivými účinky UV záření. Teoretická část popisuje obecnou charakteristiku UV záření a jeho účinky na lidský organismus. Práce je pak více směřována na samotnou problematiku kožních nádorů, hlavně problematiku již zmiňovaného maligního melanomu, který představuje v současnosti na celém světě zejména u bílé populace závažný zdravotnický problém. V práci je mu věnována velká pozornost, neboť mezi všemi nádory zaujímá významné místo a to hlavně z důvodu jeho nárůstu počtu případů v posledních letech, z důvodu velmi těžko odhadnutelné prognózy onemocnění a mnohdy velmi rychlého průběhu. V teoretické části se zabývám i samotnou problematikou prevence a preventivních programů, které jsou nesdílnou součástí péče o zdraví, a které mohou odhalit toto onemocnění ve stadiu, kdy je ještě léčitelné. Zvláštní postavení má pak Mezinárodní program Světové zdravotnické organizace WHO - Intersun, který hodnotí a kvantifikuje zdravotní rizika a rozvíjí vhodné odpovědi vydáváním různých směrnic, doporučení a šíření informací, zároveň poskytuje praktické rady a informace státním orgánům zdraví a životního prostředí v problematice UV záření. Praktická část práce monitoruje znalosti studentů o pozitivních a negativních účincích UV záření na organismus, zároveň monitoruje i jejich postoje k opalování, způsob ochrany před slunečním zářením i chování v případě podezřelých kožních změn.
|
|
|
Kolik stojí zdraví české seniory
LEŠTINOVÁ, Jana
Kolik stojí zdraví české seniory Ve své bakalářské práci se věnuji problematice seniorů, respektive jednomu specifickému aspektu této populační skupiny. Jsou jím nutné vysoké náklady této populace na léky, výdaje vynaložené za prohlídky u odborných lékařů, ošetření na pohotovosti či výše financí za hospitalizaci v nemocnici. Celou škálu těchto aspektů jsem shrnula do práce s názvem. Kolik stojí zdraví české seniory. Toto téma je vysoce aktuální z důvodu demografického vývoje v ČR, kde přibývá a bude přibývat seniorů. Tedy i potenciálně nemocných či chronicky nemocných osob, které jsou na zdravotní péči a medikamentózní léčbě závislé. Dalším aspektem je probíhající důchodová a zdravotnická reforma, které mají za následek další a rozsáhlejší finanční dopady na tuto nízko-příjmovou populaci. Práci jsem rozdělila do dvou základních částí. Část teoretická představuje vstup do problematiky zdraví, zdraví seniorů a jejich specifických potřeb. V praktické části prezentuji vlastní výzkum, který jsem prováděla na vybrané skupině seniorů žijících v domácnosti a v Domově pro seniory v Třeboni. Hlavním kritériem pro výběr respondentů byl věk (65 a více let) a místo bydliště (Třeboň a její místní části). Práce byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Data byla získána prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen 105 respondenty. Cílem bylo zjistit, zda se liší finanční náklady seniorů žijících v domácnosti a klientů DPS, dále zda se liší náklady podle pohlaví a zda vynaloží senioři více finančních prostředků za výživové doplňky nebo za léky předepsané lékařem. Výzkumem jsem mj. zjistila, že navzdory předpokladům vynaloží senioři více financí za nezbytné léky, které jim předepíše odborník, a které jsou kvůli svému zdravotnímu stavu nuceni užívat, než za výživové doplňky, které doprovází masivní reklama. V souvislosti s výší příjmů seniorů a nutnými náklady se proto domnívám, že doplňky hromadně nenakupují především z důvodu finančního, protože jim již na zbytné produkty nezbývají prostředky. Některé výstupy výzkumu bych ráda hlouběji řešila i v rámci diplomové práce, protože tento problém se bude týkat stále většího počtu lidí a v mezičase se ještě změní některé důležité vstupy jako je cena léků, cena pobytu v nemocnici, poplatek za vyšetření atp.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zdravotní politika státu a její mediální obraz
ŠŮSOVÁ, Zuzana
Zdravotní politika představuje souhrn politických aktivit, jež mají vliv na zdraví a kvalitu života lidí a společenských skupin. Zdravotní politika přesahuje činnost zdravotnických služeb a zahrnuje zamýšlené jednání veřejnosti, veřejných, soukromých i dobrovolných organizací a jedinců, které a kteří mají vliv na zdraví. Do těchto organizací patří například Světová zdravotnická organizace SZO (World Health Organisation WHO), která je jedním z největších a nejvýznamnějších specializovaných zařízení Organizace spojených národů. Zdravotní politika je zaměřena na osobní, environmentální a socioekonomické působení na zdraví a na složité a členěné poskytování zdravotní péče. Význam dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky -Zdraví pro všechny v 21. Století - tkví v tom, že představuje racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. V České republice je program Zdraví 21 aplikován jako Národní akční plán zdraví a životního prostředí. Komunitní programy se orientovaly hlavně na zmapování terénu v ČR a na následnou prevenci, v níž se neustále pokračuje. Jednotlivé programy jsou Zdravé město, Škola podporující zdraví, Podnik podporující zdraví, Nemocnice podporující zdraví. Média představují stále významnější podobu společenského, politického i kulturního života současných společností a podmínku ekonomické úspěšnosti řady odvětví. Jejich role informátora, nositele informace, toho kdo formuje názory a postoje veřejnosti, může být pro šíření a vysvětlování aspektů zdravotní politiky zcela klíčová.
|
|
|
Zdravé město
HLUŠKOVÁ, Marie
Abstract Lidské zdraví a udržitelný rozvoj jsou stále více propojovány a diskutovány. Snad proto se v poslední době stále více věnuje pozornost projektu s názvem Zdravé město. Pod pojmem Zdravé město si každý člověk může představit mnoho. Někdo si představí prevenci úrazů , jiný čistý vzduch a alternativní možnosti dopravy. Maminky si pod tímto pojmem představí krásný a čistý park, kde si mohou děti bez obav hrát. Jak vidíte, každý si pod pojmem Zdravé město představí něco jiného, ale vše do hromady dává obraz Zdravého města. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost. Projekt Zdravé město komplexně řeší problémy obyvatel, ale nezapomíná na jejich zodpovědnost a umožňuje aktivní dialog mezi nimi a vedením města. Nesmíme zapomínat, že Zdravá města mají vypracovanou podrobnou metodiku veřejné správy, kterou oceňuje i Evropská unie. Tato skutečnost pomáhá při žádostech o dotace z Evropské unie a zvýhodňuje tak Zdravá města, což je v dnešní době velmi aktuální. V {\clqq} teoretické části `` současném stavu jsem nastínila základní informace o Světové zdravotnické organizaci a jejím komunitním projektu Zdravé město, které jsem získala studiem odborné literatury, internetových odkazů, časopisů, jenž jsem podrobně uvedla v seznamu použitých zdrojů. V praktické části {\clqq} výzkumu {\clqq} doplňuji informace o poznatky, které jsem získala pomocí vlastní výzkumné činnosti. Nejprve jsem provedla sekundární analýzu dat, které jsem získala z databází Národní sítě zdravých měst ČR, Asociace zdravých měst SR, Českého statistického úřadu a Slovenského Statistického úřadu. Jelikož je Projekt Zdravé město komunitním projektem je z části tvořen individuálně. Z tohoto důvodu jsem v praktické části této práce uvedla dvě případové studie Zdravých měst, které jsou praktickou ukázkou tohoto projektu.
|
host ::
RSS.