|
|
Dobrovolnictví jako možná příprava na budoucí roli sociálního pracovníka
KLÍMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá dobrovolnictvím v kontextu možné přípravy studentů sociální práce na budoucí roli sociálního pracovníka. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak dobrovolnická činnost studenta sociální práce může ovlivnit jeho budoucí profesi sociálního pracovníka. Výzkumná část byla založena na kvalitativní strategii, kde byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaných rozhovorů. Pro analýzu dat byla využita Interpretativní fenomenologická analýza, která se zaměřuje na hlubší pocity a prožívání komunikačních partnerů. Výzkumným soubor byl získán na základě techniky sněhové koule. Výzkumným vzorkem byli studenti sociální práce, kteří mají zkušenosti s dobrovolnickou činností, a to minimálně 3 roky. Z výzkumu vyplývá, že zkušenosti studentů sociální práce v rámci dobrovolnické činnosti jsou pozitivní a přínosné. Za vyzdvihnutí stojí dovednosti komunikace a aktivního naslouchání, které komunikační partneři zmiňovali nejvíce. Zároveň mezi další důležité přínosy dobrovolnické činnosti pro budoucí profesi sociálního pracovníka zařadili komunikační partneři umění řešit krizové situace a větší přehled v sociálních, ale i jiných, službách, které mohou v budoucí profesi sociálního pracovníka svým klientům nabídnout. Výsledky výzkumu podtrhují již vzniklé výzkumy na téma dobrovolnictví a jeho přínosy. Zároveň se výzkum zaměřuje konkrétně na dobrovolnický mentoringový program a může tak být přínosný a inspirující pro studenty sociální práce k zapojení se do dobrovolnické činnosti.
|
|
|
Budování právního povědomí u dětí žijících v dětských domovech s podporou sociálního pracovníka
PROCHÁZKOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá budováním právního povědomí u dětí žijících v dětských domovech s podporou sociálního pracovníka. Cílem bakalářské práce je zjistit situaci právního povědomí u dětí žijících v dětských domovech a zjistit, jakou roli zastává sociální pracovník při budování právního povědomí u dětí ve vybraném dětském domově. Praktická část je postavena na kombinovaném typu výzkumu, technice dotazování. Nejprve bylo zkoumáno právní povědomí u dětí žijících v dětských domovech za pomoci mezinárodního dotazníku prof. Gary Meltona. Použitou metodou se stal řízený rozhovor, který byl veden individuálně s každým dítětem. Sesbíraná data byla vyhodnocena prostřednictvím statistického programu SPSS. Druhým výzkumným nástrojem se stal polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sociálními pracovnicemi v dětských domovech. Pro vyhodnocení dat bylo zvoleno kódování v podtextu realizovaného rozhovoru. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou tužka-papír a následné vytváření trsů. Výzkumný soubor tvořilo celkem 63 osob. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že věk nemá vliv na postoj dětí k přiznávání práv v modelových situacích. Z hlediska pohlaví bylo pouze u jedné situace prokázáno, že dívky tíhnou k přiznání práva více než chlapci. V případě sociálních pracovnic a budování právního povědomí u dětí z dětských domovů bylo zjištěno, že práva dětí jsou primárně záležitostí vychovatelů, ovšem sociální pracovnice k budování právního povědomí také přispívají, zejména před odchodem dítěte z dětského domova. Zjištění této bakalářské práce může sloužit všem, kteří se s dětmi žijícími v dětských domovech setkávají ve své praxi a laické veřejnosti, která se o tuto tématiku zajímá.
|
|
|
Ageismus v kontextu sociální práce
FÁBEROVÁ, Sára
Bakalářská práce se zaměřuje na ageismus v kontextu sociální práce. První, teoretická část vymezuje spojitosti týkající se problematiky ageismu, sociální práce a sociálních služeb pro seniory. Druhá, praktická část se věnuje realizaci výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem se sociální pracovníci setkávají s ageismem v kontextu sociální práce. Dílčím cílem je zjistit, zda a jaké ageistické stereotypy zaujímají v rámci poskytování sociálních služeb. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, která probíhala technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla nadále zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka papír". Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny jednotlivé kategorie a nadále zobrazené prostřednictvím diagramů. Výzkumným souborem bylo osm sociálních pracovníků v domovech pro seniory, kteří byli vybráni pomocí metody záměrného výběru. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že dotazovaní sociální pracovníci mají bohaté zkušenosti s ageismem ve společnosti. V rámci poskytování sociálních služeb nebyly však u sociálních pracovníků vypozorovány žádné ageistické postoje. Stereotypní předsudky vůči seniorům ze strany sociálních pracovníků taktéž nebyly v rámci realizovaného výzkumu zaznamenány. Oslovení sociální pracovníci zastávají názor, že osobnost člověka není definována věkem. Výsledky výzkumu se týkají pouze výzkumného souboru dotazovaných osob a nelze je zobecňovat. Mohou však posloužit jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl realizován. Výsledky je taktéž možno použít pro rozvoj sociální práce a předcházení ageismu v rámci poskytování sociálních služeb u různých věkových skupin.
|
|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
|
|
Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace
ŠTURMOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů uživatelů s důrazem na využití case managementu. V centru kladou důraz na spolupráci interprofesního týmu, přičemž rodiče jsou vnímáni jako partneři a přirozená součást týmu odborníků. Diplomová práce tak může sloužit jako podklad pro rozvoj a zlepšení stávajících služeb a jejich koordinace v centru ARPIDA. Pro diplomovou práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili rodiče uživatelů v různých životních etapách, kteří využívají služby v centru ARPIDA. Informanti byli zvoleni na doporučení pracovníků a vybráni dle zastoupení všech druhů služeb, které ARPIDA nabízí. Bylo uskutečněno 8 rozhovorů a výběr byl ukončen na základě saturace, kdy docházelo k opakování témat, názorů a rozhovory nepřinášely nové informace. Data byla zpracována pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), která podrobně zkoumá subjektivní zkušenosti informantů a vzniklo tak 13 hlavních témat, která se opírají o výzkumné otázky a cíl diplomové práce: vnímání uceleného systému rehabilitace, provázanost služeb, jaké služby v nabídce centra chybí, první kontakt s centrem, vnímání komunikace s pracovníky, na koho se mohou rodiče obrátit, spolupráce s klíčovým pracovníkem, podpora ze strany pracovníků a jejich spolupráce, jak rodiče vnímají roli v interprofesním týmu, interprofesní setkání s pracovníky, zapojení case managera a jaké jsou slabé a silné stránky procesu uceleného systému rehabilitace. Odpovědi na všechna tato témata mohou pomoci centru ARPIDA lépe porozumět tomu, jak rodiče uživatelů služeb vnímají komplexní koordinovanou péči v duchu uceleného systému rehabilitace.
|
|
|
Dilemata sociálních pracovníku při práci s osobami v hmotné nouzi
KOTISA, Jan
Jako téma této diplomové práce bylo zvoleno "dilemata sociálních pracovníku při práci s osobami v hmotné nouzi". Práce je rozdělena na několik kapitol, které se věnují především úvodu do problematiky sociální politiky a sociální práce; dále představení Úřadu práce ČR a systému dávek pomoci v hmotné nouzi; zasvěcení do etické problematicky a představení základních etických teorií. V neposlední řadě se také zaměřuje na dilemata, se kterými se může sociální pracovník při práci s klientem v hmotné nouzi setkat a aplikování etických teorií na jejich řešení. Cílem práce je zjistit, s jakými dilematy se sociální pracovníci při práci s osobami v hmotné nouzi mohou setkat, jak na ně reagují a řeší je.
|
|
|
Problematika mlčenlivosti a oznamovací povinnosti v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
ŘÍHOVÁ, Sabina
Diplomová práce se zaměřuje na konflikt oznamovací povinnosti a povinnosti mlčenlivosti v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. První část práce charakterizuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Následuje vymezení legislativního rámce oznamovací povinnosti a povinnosti zachovávat mlčenlivost. Krátce práce představuje sociálně-právní ochranu dětí a činnosti OSPOD. Následně možnosti spolupráce a NZDM s OSPOD a s Policií ČR a nejčastější důvody, které této spolupráci brání. Poslední část práce se zaměřuje na etiku a etická dilemata v sociální práci se zřetelem na profesní etiku sociálních pracovníků a etická dilemata objevující se při práci v NZDM. Práce nabízí možnosti řešení etických dilemat a doporučení, jak jim předcházet. Diplomová práce kombinuje teoretický přístup s výzkumnou částí. Kvalitativní výzkum je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky v nízkoprahových centrech pro děti a mládež.
|
|
|
Láska jako součást pomáhajícího vztahu v sociální práci
PALOCHOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá otázkou slučitelnosti lásky a profesionálního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem s duševním onemocněním. Dále zkoumá možné přínosy, ale i potenciální rizika, které může láska do profesionálního vztahu přinášet. Rozlišuje různé druhy lásky a zkoumá jejich možné uplatnění v sociální práci s danou cílovou skupinou. Láska a profesionální pomáhající vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem nejen s duševním onemocněním jsou komplementární. Přínosem zahrnutí aspektů lásky do profesionálního vztahu může být posílení vzájemné důvěry, která přináší kladný efekt v procesu dosahování cílů sociální práce. Diplomová práce je teoretická.
|
|
|
Psychohygiena a stres sociálních pracovníků
CHOVANCOVÁ, Lucie
Práce se zabývá psychohygienou a stresem sociálních pracovníků, který na ně působí při výkonu jejich práce. Teoretická část charakterizuje práci sociálního pracovníka, jeho náplň a metody sociální práce. Dále popisuje psychickou zátěž v podobě stresu, frustrace, konfliktu a syndromu vyhoření, který může nastat při velkém vlivu výše zmíněných zátěží. Poslední kapitola teoretické části se zabývá pravidly a prostředky psychohygieny, které lze využívat v sociální práci. Praktická část obsahuje výzkum, který je realizovaný pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 5 respondentkami, které se v sociální oblasti pohybují více jak 10 let. Výzkum je zaměřený na vliv nároků, které jsou na pracovníky kladeny při výkonu jejich práce, na povědomí psychohygieny jejich prostředků a možné prevence proti stresu, pracovní zátěži a syndromu vyhoření.
|
|
|
Etická dilemata sociálních pracovníků azylového domu pro matky s dětmi
HLAVÁČKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá etickými dilematy sociálních pracovníků azylového domu a jeho analýzou skrz vybraný etický směr. Jako klíčový etický směr je zvolen utilitarismus. Práce se ve své úvodní části zabývá charakteristikou cílové skupiny azylových domů pro matky s dětmi. Vykresluje rozmanitost potřeb právě zmíněné cílové skupiny azylového domu pro matky s dětmi. Zabývá se také možnými dopady osamoceného rodičovství a státním aparátem, jež slouží k vyřešení jejich sociální situace. Druhá část práce představuje prezentaci konkrétního azylového domu pro matky s dětmi, přičemž se blíže zaměřuje na vysvětlení toho, co je etické dilema, etický problém, a jaké existují v praxi možnosti jejich řešení. Výše zmíněná témata nám pomáhají lépe pochopit další části diplomové práce, která se bude zabývat skutečnými etickými problémy sociálních pracovníků v azylovém domě pro matky s dětmi. V konkrétním azylovém domě pro matky s dětmi v Praze je provedeno sonda prostřednictvím rozhovorů, které budou zjišťovat, s jakými etickými dilematy se sociální pracovníci ve své praxi potýkají nejčastěji. Cílem diplomové práce je zjistit etická dilemata, která sociální pracovník řeší, a nahlédnout na ně optikou etického přístupu. Zvoleným etickým přístupem je utilitarismus. Během reflexe etických dilemat se diplomová práce opírá především o odbornou literaturu. Rozbor etického dilematu skrze zmíněný etický přístup poskytuje širší pohled na danou problematiku a může sociálním pracovníkům pomoci při řešení etických problémů.
|
host ::
RSS.