|
|
Ošetřovatelský proces a jeho význam pro seniora z pohledu sester v domovech seniorů
FRÜHAUFOVÁ, Hana
Moderní ošetřovatelství je charakterizováno vyhledáváním, plánováním a uspokojováním potřeb zdravého i nemocného člověka. To vše se uskutečňuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces je považován za základní vědeckou metodu vyspělého ošetřovatelství vedoucí k vyřešení problémů. Dnes je již neodmyslitelnou formou plánování individuální péče. Díky ošetřovatelskému procesu sestra na pacienta pohlíží holisticky a je schopna mu poskytnout kvalitní péči. V domovech pro seniory je poskytována ošetřovatelská péče v souladu se zásadami ošetřovatelského procesu s ohledem na specifika geriatrického ošetřovatelství. Sestra v domově seniorů zohledňuje specifika jednotlivých fází ošetřovatelského procesu u seniorů. Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu vyššího věku a těm, kteří potřebují pravidelnou pomoc v oblastech soběstačnosti a osobní péče. Těmto osobám nedovoluje jejich nepříznivá sociální situace žít ve svém domácím prostředí. V domovech pro seniory je poskytována komplexní péče a pobyt zde nahrazuje domácí prostředí. Seniorům je zde poskytována také zdravotní péče zprostředkovaná všeobecnými sestrami. Cílem práce bylo zjistit využití ošetřovatelského procesu v domově pro seniory a zjistit význam ošetřovatelského procesu z pohledu sester v domově seniorů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Které fáze ošetřovatelského procesu využívají sestry v péči o seniora v domově seniorů? Jaký význam má podle sester v domově seniorů ošetřovatelský proces pro seniory? K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami ve vybraném domově seniorů v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze, pomocí metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu a Sestavení ošetřovatelské diagnózy a vedení ošetřovatelské dokumentace. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Z výzkumu vyplývá, že dotazované sestry mají všeobecné znalosti o ošetřovatelském procesu. Dokázaly ošetřovatelský proces definovat, vyjmenovat jednotlivé fáze procesu a vyjádřit svůj postoj k této metodě. Aktivně s ním pracují, ale uvádějí, že je pro ně časově a administrativně náročný. Zarážejícím je fakt, že dotazované sestry mají velmi malé znalosti o tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Vzhledem k malému povědomí o ošetřovatelských diagnózách navrhuji seminář s objasněním této problematiky.
|
|
|
Možnosti volnočasových aktivit seniorů v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem v Plzni
ŠOTOVÁ PŘÍVĚTIVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci jsem zpracovávala současný stav aktivizačních činností nabízených v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem ve městě Plzni a měnící se trendy v průběhu pěti let. Především bylo v mém zájmu zjistit, nakolik se liší nabídka sociálně terapeutických a aktivizačních činností mezi domovy vzájemně, ale také jsem zkoumala, zda se liší oficiální nabídka každého konkrétního domova, která je uváděna ve veřejně dostupných dokumentech a zdrojích od skutečně poskytovaných volnočasových aktivit. Cílem práce bylo vzájemné srovnání nabídky volnočasových aktivit, které plzeňské domovy poskytují a zároveň zjištění zájmu o tyto aktivizační činnosti ze strany uživatelů sociálních služeb. Pro naplnění cíle práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla provedena analýza nabídky sociálně terapeutických a volnočasových činností a sekundární analýza podkladů o aktivitách. Informace byly sbírány od výzkumného souboru formou dotazování za využití předem připravených, řízených individuálních rozhovorů a vzápětí popsány v případových studiích.
|
|
|
Péče o seniory v terénní pečovatelské službě Oblastní charity Třeboň
BROŽOVÁ, Alena
Naše populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku. Přibývá seniorů, kteří jsou z důvodu svého věku nesoběstační, potřebují pomoc druhých. Jelikož ne vždy se může nebo dokáže postarat rodina, potřebují tito lidé adekvátní sociální služby. Bakalářská práce se zabývá dvěma skupinami seniorů využívajícími dvě sociální služby na malém městě. První skupinou jsou senioři žijící ve svých domácnostech - klienti pečovatelské služby, druhou skupinou jsou obyvatelé Domova seniorů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na čtyři okruhy, první se zabývá stárnutím populace v ČR, druhý péčí o seniory, třetí aspekty života seniorů a čtvrtý okruh definuje Pečovatelskou službu a Domov seniorů v Třeboni. Cílem práce bylo srovnat aspekty života uživatelů těchto dvou služeb. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvoleny techniky: zúčastněné pozorování, polořízený rozhovor a analýza osobních dokumentů. V diskuzi autorka porovnává výsledky své práce s názory jiných autorů zabývajících se seniorskou problematikou. Práce může být využita jako informační materiál pro obě zmiňovaná pracoviště, dále pro studenty a v neposlední řadě pro seniory, kteří zvažují jakou sociální službu si zvolit.
|
|
|
Volnočasové aktivity jako důležitá forma aktivního života seniorů
JANDOVÁ, Pavla
Cílem bakalářské práce je analýza možnosti trávení volného času seniorů v přirozeném sociálním prostředí a v zařízeních sociální péče, domech s pečovatelskou službou, domech pro seniory. Okruhy se věnují faktorům, které umožňují, případně znemožňují seniorům aktivní trávení volného času, jak prožívání volného času ovlivňuje bydliště, věk, vzdělání, informovanost seniorů o možných volnočasových aktivitách. Teoretická část je věnována obecnému definování stárnutí a stáří z pohledu biologicko ? psychicko - sociálního, problematice aspektů stárnutí - zdravotní, fyzické a psychické, aktivnímu životu jako prevenci patologického stáří, možnostem aktivizace seniorů. Vlastní výzkum je zaměřen na kvantitativní dotazníkové šetření s analýzou a interpretací výsledků o způsobech a možnostech trávení volného času seniorů v přirozeném domácím prostředí a v zařízeních sociální péče.
|
|
|
Komunikace jako nástroj aktivizace seniorů v institucích pečujících o seniory
KLIMKOVÁ, Lenka
Komunikace je jedna z nejdůležitějších potřeb člověka v jakémkoliv věku. Dobrá komunikace je základem dobrého vztahu mezi zdravotnickým personálem a klienty. Její pomocí navodíme příjemnou atmosféru v domově pro seniory, můžeme ovlivnit psychický stav klientů a napomáhá ke zmírnění fyzických potíží. Cílem mé práce byla charakteristika zásad úspěšné komunikace se seniory ve zdravotně sociálních zařízeních uplatňovaných v rámci komplexně pojaté péče o klienty, včetně volnočasových aktivit v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích a Domově seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. První hypotéza říká, že k základním všeobecným zásadám účinné komunikace se seniory uplatňovaným v rámci péče o klienty zdravotně sociálních zařízení patří zainteresovaný, osobní vztah pracovníků ke klientovi, akceptování jeho osobnosti, empatie a naslouchání, vytváření ovzduší přátelství a optimismu, ocenění a pochvala klientovy snahy a úsilí,atp. Tato hypotéza se mým výzkumem potvrdila. Druhá hypotéza říká, že významnou roli v aktivizaci seniorů, klientů zdravotně sociálních zařízení hrají komunikační metody uplatňované v rámci volnočasových aktivit, zábavně-terapeutických technik a animačních her zaměřených na povzbuzení, motivaci a empowerment klientů. Tato hypotéza se potvrdila, obě instituce nabízejí dostatek volnočasových aktivit zaměřených především na komunikaci, povzbuzení a motivaci klientů. Pracovníci si uvědomují, že nynější komunikace není zcela ideální, se seniory nejvíce komunikují při zdravotně ošetřovatelské péči a potřebovali by na ni více času. Senioři si avšak důvody toho, proč pracovníci nemají dostatek času uvědomují a chápou. Informace potřebné pro praktickou část bakalářské práce jsem získávala pomocí kvantitativně orientovaného průzkumu vycházejícího ze skupinového strukturovaného pohovoru a využívajícího především řízeného rozhovoru a metodou analýzy dokumentů.
|
|
|
Standardy kvality sociálních služeb v domovech pro seniory
KROPÍKOVÁ, Jana
Tato práce si klade za cíl zjistit u poskytovatelů služby domov pro seniory způsob, jak vytvářejí a zavádějí Standardy kvality do poskytování péče prostřednictvým svých zaměstnanců. V práci jsou charakterizovány všechny Standardy kvality, které jsou poskytovatelům sociálních služeb dány zákonem a které jsou i jedním z důležitých kritérií hodnocení sociální služby.
|
|
|
Poruchy spánku u klientů v domově důchodců
HADAČOVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářskou práci na téma Poruchy spánku u klientů v domově důchodců jsem si vybrala, protož mě zajímá, jak se spánek mění v průběhu stáří. Spánek je nedílnou součástí našeho života a s přibývajícím věkem se tato potřeba u člověka mění. Spánek slouží nejen k odpočinku a regeneraci sil, ale i pro udržení dobrého duševního a tělesného zdraví. Potřeba spánku je u každého člověka velmi individuální. Záleží mimo jiné na denní aktivitě člověka, na věku a na celkovém stavu organismu. Charakter spánku se mění s narůstajícím věkem a při individuálním hodnocení je někdy nesnadné vymezit, které problémy jsou přirozené a které již patologické. Kvalitu spánku mohou zhoršovat faktory jako zármutek, osamocení, úzkost nebo změna prostředí. Staří lidé mají obecně tendenci chodit dříve spát, ale déle usínat, v noci se často probouzejí, ráno dříve vstávají a přes den i několikrát usínají. Pro lepší klasifikaci poruch spánku bylo v roce 1990 nově přepracovaná verze Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of slep Disorders {--} ICSD) ve spolupráci s různými asociacemi a společnostmi pro výzkum poruch spánku. Poruchy spánku se podle této mezinárodní klasifikace dělí na primární poruchy kam zařezujeme dyssomnii a parasomnii a sekundární poruchy, které jsou spojené s onemocněním somatickým nebo duševním. Příčiny poruch spánku mohou být různé, a proto se diagnostika musí být pečlivá. Sestra se zde také velkou částí zapojuje do diagnostiky. Při výzkumu bych chtěla zjistit, jaké mají klienti v domovech důchodců poruchy spánku, jak jsou informováni o poruchách spánku a jestli mají klienti vhodné prostředí pro spánek. Hypotéza, že klienti v domovech důchodců trpí poruchu usínání se potvrdila. Hypotéza, že klienti v domovech důchodců jsou informováni o poruchách spánku se potvrdila, ale s malým rozdílem od varianty, že informace klienti o poruchách spánku nemají. Hypotéza o neznalosti metod pro navození kvalitního spánku se potvrdila. Hypotéza, že klienti v domově důchodců mají vhodné prostředí pro spánek se nepotvrdila. Sestra je zde velmi důležitá, protože je vždy na blízku. Měla by se zajímat o problémy klientů se spánkem a snažit se je řešit jinak než farmakologickou cestou. Sestry by měly být dostatečně informované o těchto důležitých krocích, aby s těmito informacemi uměli zacházet a používat je ve své praxi. Spánek přece slouží k celkové regeneraci a načerpání nových sil.
|
host ::
RSS.