|
|
Názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí a jejich možná rizika na Českobudějovicku a Klatovsku
JINDROVÁ, Markéta
Problematika nových náboženských hnutí je v současné době stále aktuální, a proto jsem se rozhodla věnovat se tomuto tématu ve své diplomové práci. Teoretická část je zaměřena na definice základních pojmů, na základních charakteristiky nových náboženských hnutí, dále na jejich kategorie a na charakteristiky obětí, na kontext nových náboženských hnutí a zákona a na souvislost náboženských skupin a sociálně patologických jevů. U každého sociálně patologického jevu jsou poté uvedeny konkrétní příklady skupin, kterých se tento jev týká. V praktické části byl použit kvalitativní i kvantitativní výzkum. Z technik bylo využito ankety a rozhovoru, dále sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Jeden ze souborů pro anketu tvořili obyvatelé na Klatovsku a druhý soubor byl tvořen obyvateli na Českobudějovicku. Souborem pro rozhovor byli příslušníci Policie ČR na Klatovsku a na Českobudějovicku. Takto získaná data byla vzájemně komparována za účelem naplnění cíle práce. Na základě sekundární analýzy dat byly stanoveny dva cíle a ke každému se vztahovala jedna hypotéza. Prvnímu cíli {\clqq}zjistit názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí``, odpovídala hypotéza {\clqq}i když veřejnost nemá dostatečné informace o nových náboženských skupinách vyskytujících se v jejich regionu, tyto skupiny vnímá negativně``. Druhým cílem bylo zmapování sociálně patologických jevů spojených s působením nových náboženských hnutí v daných regionech. Vzhledem k použitému výzkumu, který byl kvalitativní, došlo ke stanovení hypotézy základě zjištěných dat. Hypotéza 1 byla potvrzena. Na základě rozhovoru s příslušníky Policie ČR byla stanovena hypotéza 2, která zní: přestože se informace o sociálně patologických jevech v souvislosti s působením nových náboženských hnutí dostávají na veřejnost, Policie ČR v daných regionech žádný takový kriminální čin neeviduje. Na základě zjištěných informací byla vypracována informační brožura, která podává ucelený přehled o nových náboženských skupinách, jejich charakteristikách a možných nebezpečích s nimi souvisejícími. Dle mého názoru byl cíl práce splněn. Výzkum prokázal, že informovanost o nových náboženských hnutích mezi veřejností je velmi malá a informace jsou zkreslené. Výsledky mé práce mohou sloužit jako sonda do problematiky a být podnětem pro zlepšení informovanosti mezi občany.
|
|
|
NOVÁ NÁBOŽENSTVÍ JAKO SPECIFICKÁ VARIANTA LIDSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
HOLÁ, Michaela
Spolu s mnoha změnami, které nám moderní svět přináší, můžeme nalézt proměny i v současném pojetí religiozity. Navzdory silnému trendu sekularizace se odborníci shodují v nárůstu obliby nových náboženských forem a naopak na odklonu od tradičních náboženství. Vzniká řada alternativních směrů. Skupiny jsou různorodé vyznáním, vznikem, způsoby získávání členů, modely chování i svým vztahem k tradičním náboženským proudům. Samotný fenomén vzniku nových náboženství již jistě není přehlédnutelný a zdá se mi velmi zajímavé podrobněji se seznámit s možnými důvody, které jedince vedou na tuto cestu. Cílem mého výzkumu bylo právě zjištění motivace jedinců pro vstup do alternativních náboženských hnutí. Výzkum byl složen z části kvantitativní i kvalitativní. K získání adekvátních dat pro kvantitativní výzkum byla použita metoda e-mailového dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl sestaven vzhledem ke stanovenému cíli práce a byl určen odborníkům v organizacích v České republice a na Slovensku, které se problematice nových náboženských směrů věnují. Konkrétně byly odpovědi získány od pracovníků Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů v Praze, Centra pro prevenci v oblasti náboženských sekt (CPoNS) v Olomouci a od o.z. INTEGRA - Centra prevencie v oblasti siekt, jehož sídlem je Banská Bystrica. Pro tuto část práce jsem měla stanoveny tři hypotézy : Hypotéza I (Fenomén obliby nových náboženských směrů se dotýká zejména mladé generace, která citlivěji reaguje na změny doby), Hypotéza II (Rozhodnutí jedince ke vstupu do nové náboženské skupiny je podmíněno očekáváním naplnění jeho aktuálně neuspokojovaných potřeb) a Hypotéza III (Velkou úlohu při začlenění jedince do sekty sehrávají psychologické postupy zneužívané alternativními náboženskými skupinami). Po analýze získaných dat byly tyto hypotézy potvrzeny. Dále jsem využila i kvalitativní postup, který tvořily polostandardizované rozhovory s bývalými členy některého z alternativních náboženských hnutí. Výzkumný soubor zde byl tvořen třemi jedinci, z nichž každý uvedl své zkušenosti s konkrétní náboženskou skupinou. Vzhledem k malému počtu respondentů se jednalo spíše o doplňující metodu, která dokreslovala hlavní kvantitativní výzkum. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k detailnějšímu poznání dané problematiky a rozšíření obzorů, které s fenoménem alternativních náboženství souvisí. Možnost využití shledávám taktéž v popisu procesů, které probíhají v dnešní společnosti a mají vliv na nedůvěru v tradiční náboženství. K výstupům výzkumu je možné přihlédnout též v hledání co nejefektivnějšího řešení při snaze o prevenci působení sekt.
|
|
|
Sociálně patologické jevy a jejich prevence
ZÁRUBOVÁ, Jana
Na problematiku sekt a náboženských hnutí je nahlíženo z mnoha úhlů. Po úvodní části, kde se nachází základní vymezení problému a vysvětlení základních náboženství, následuje výčet náboženských sekt a jejich hlavní rysy. Další část se věnuje psychické manipulaci a zásadám, jak se při setkání se zástupci sekt chovat. Nedílnou součást práce tvoří empirický výzkum, který byl proveden pomocí nestandardizovaného dotazníku na ZŠ Chýnov. Jeho cílem bylo zmapovat informovanost žáků. Přílohy obsahují znění nestandardizovaného dotazníku, grafy a další materiály.
|
host ::
RSS.