|
|
Metody efektivního monitoringu návštěvníků ve vybraném území - případová studie Uherského Hradiště
Ketmanová, Magda
Bakalářská práce se zaměřuje na monitoring návštěvníků v Uherském Hradišti. Jejím cílem je identifikace vhodných forem monitorování návštěvnosti ve městě a následná formulace doporučení k jejich implementaci do strategií cestovního ruchu jako jednoho z efektivních nástrojů jeho rozvoje. Jednotlivé pasáže práce se věnují hodnocení významu zjišťování návštěvnosti cestovního ruchu pro město a diskutují i přínosy z něj. Hlavní důraz byl kladen zejména na vlastní návrhy monitoringu návštěvnosti a sekundárního výzkumu současných metod. V závěru práce je zpracováno vyhodnocení jednotlivých metod a provedena doporučení k jejich možnému využití v Uherském Hradišti.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Soběslav: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
DAVIDOVÁ, Markéta
Obsahem bakalářské práce je výzkum každodenní prostorové mobility obyvatel v regionu Soběslav. Nejprve proběhlo anonymní dotazníkové šetření, prostřednictvím kterého byla získána potřebná data. Údaje poskytovaly obecné informace o zúčastněných domácnostech, vybrané osobní údaje jejich členů a zápisy jejich dílčích cest v průběhu referenčních dnů (pondělí, středa, sobota). Samotná analýza se zaměřila na rozbor vybraných procesů a jejich podmíněností, přičemž výsledky byly také porovnány s jinými českými i zahraničními studiemi provedenými na podobném principu. Vlastnosti každodenní prostorové mobility ve vybraném regionu vycházely z dopravního chování respondentů rozdělených podle stanovených kritérií pohlaví, věk, ekonomická aktivita Každá kategorie se pohybuje v prostoru jinak. Pozornost byla taktéž věnována hledání odlišností prostorové mobility v časovém pojetí. Konkrétně mezi pracovní částí týdne a víkendovou. Úplně hlavní zaměření výzkumu směřovalo ke každodenní prostorové mobilitě z hlediska užívání automobilu. Z výsledků je evidentní, že domácnost na venkově se jen těžko obejde bez vlastnictví automobilu. Výsledek také ukázal, že respondenti při pravidelných cestách, konkrétně při dojíždění do práce, upřednostňovali osobní automobil před veřejnou dopravou. Zároveň byla veřejná doprava při pravidelných cestách využívána více než při nepravidelných. Dále je možné shledat, že muži jsou častějšími uživateli automobilu než ženy. Zároveň věnují každodennímu cestování více času a pohybují se na delší vzdálenosti od domova. Pracující skupina obyvatel má nejvíce příležitostí obstarat každodenní základní nákup pomocí automobilu vzhledem k jejich vysoké mobilitě. Nejtypičtějším dnem pro realizaci nákupů s užitím automobilu byla však sobota. Výsledky jsou doprovázeny grafickými výstupy a tabulkami.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Kouřim: Analýza vybraných procesů a geografických podmíněností
TOMÍČEK, Filip
Bakalářská práce je zaměřena na téma každodenní prostorové mobility obyvatelstva na území POÚ Kouřim. Průzkum byl prováděn metodou dotazníkového šetření ve vybraných domácnostech v obcích POÚ Kouřim. Teoretická část nás seznámí se základními pojmy mobilita a geografie času. Seznámíme se s problematikou transformace dopravy v České republice po roce 1989, stručnou charakteristikou území a s metodologickými východisky práce. Výsledky průzkumu byly použity na porovnání dopravního chování mužů a žen v POÚ Kouřim. Dalším zkoumaným tématem bylo využití dopravních prostředků v POÚ Kouřim. Obě tato témata byla porovnána s dostupnými výzkumy. V závěru práce jsou shrnuty výsledky zkoumaných témat.
|
|
|
Geografické aspekty dojížďky za prací v okrese Jindřichův Hradec - komparace sčítání 1991 a 2011
ŘIMNÁČOVÁ, Šárka
Bakalářská práce popisuje změny v dojížďce za zaměstnáním v okrese Jindřichův Hradec mezi roky 1991 a 2011. Cílem této práce je geografická analýza zaměřená na vývoj geografických aspektů dojížďky za prací a popsání a zhodnocení změn v dojížďce za prací probíhající v období mezi cenzy 1991 a 2011 v rozsahu okresu Jindřichův Hradec. Analýza obsahuje zpracování sociogeografické regionalizace okresu na základě dojížďky za prací (vymezení středisek a spádových území), vymezení dojížďkového zázemí okresního města na základě dojížďky za prací, porovnání dojížďkových regionů s vymezením regionů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů a dále syntéza zkoumané problematiky, její komplexní zhodnocení a porovnání výsledků ze sledovaných období.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel ve městě Český Krumlov: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
ROZKOŠNÝ, Filip
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu každodenní prostorové mobility ve městě Český Krumlov. Pro výzkum potřebná data byla získána pomocí dotazníkového šetření a částečně i GPS loggerů. Účelem výzkumu této bakalářské práce bylo zjistit, v jakém poměru jsou obyvateli Českého Krumlova využívány dopravní prostředky podle počtu cest, podle vzdálenosti a dle času. Velký rozdíl ve volbě dopravního prostředku byl zaznamenán mezi běžným pracovním dnem a sobotou, kdy převažovalo využití automobilu na úkor chůze, která naopak převažovala ve všední den. Z výsledků výzkumu vyšlo najevo, že největší vzdálenosti byly uraženy v automobilu a nejdelší čas cestování zabrala chůze. Dále byl výzkum zaměřen na zjištění rozdílnosti účelů vykonaných cest podle počtu, podle vzdálenosti, a také podle času. Rozdíl mezi vykonanými typy cest byl zaznamenán mezi pracovními dny a sobotou. Pro pracovní dny byly typické periodicky se opakující pohyby jako dojížďka za prací a do škol. Pro sobotu byly naopak typické cesty za nákupy, přáteli a rodinou nebo procházky ve volném čase. Nejdelší vzdálenosti v pracovní dny byly uraženy při cestách za prací a do škol, v sobotu pak při cestách za rodinou a přáteli. Nejvíce času v pracovních dnech zabraly také cesty za prací a do škol, v sobotu to byly volnočasové cesty. Všechny tyto výsledky byly následně porovnány s dalšími studiemi se stejnou problematikou. V této práci byla porovnána přesnost zápisu dat o každodenní prostorové mobilitě u členů jedné domácnosti, která byla pořízena GPS loggerem, se zápisem dat, která byla stejnými respondenty zapsána do dotazníku.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel ve městě Strakonice: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
POJSL, Lukáš
V této bakalářské práci bylo cílem sledovat individuální prostorovou mobilitu obyvatel města Strakonice. V rámci výzkumu byly použity dvě metody sběru informací. První bylo dotazníkové šetření a jako doplňující prvek sloužil záznam dat ze zařízení pracujících na systému GPS. Hlavním účelem byla analýza na základě výsledků, odhalení vnitřních procesů a následné srovnání s podobnými českými a zahraničními studiemi. Výchozími body analýzy byla data týkající se hlavních ukazatelů prostorové mobility, kterými jsou čas, vzdálenost a počet cest. Srovnáním v rámci účelů cesty bylo vypozorováno, že pravidelné cesty zahrnující dojížďku za prací a do škol se podílejí na celkové mobilitě přibližně ze 40 %. Co se týče volby dopravního prostředku v závislosti na dni v týdnu, největší rozdíly byly zaznamenány při porovnání pracovních dnů a víkendu. V referenčních dnech pondělí a středa výrazně převažovala chůze, zatímco v sobotu se poměr obrátil a dominantní postavení zaujal osobní automobil. Z hlediska hlavních ukazatelů prostorové mobility chůze převyšovala všechny ostatní dopravní prostředky v čase a počtu cest. Odlišné výsledky byly zaznamenány ve vzdálenostní kategorii, kde osobní automobil převzal vedoucí roli a výrazně potlačil všechny ostatní způsoby dopravy. Zaměříme-li se pouze na čas strávený mobilitou, tak ze sebraných dat pro město Strakonice vyšlo, že průměrně se obyvatelé pohybují 44 minut denně. Data získaná z GPS loggerů byla zpracována a prezentována skrze programové systémy k tomuto účelu určené. Výsledná vizualizace detailně znázorňovala mobilitu vybraných respondentů, a umožnila tak alternativní způsob práce s mobilitou.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu Moravský Krumlov: analýza vybraných procesů a jejich geografických podmíněností
TKANÝ, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo sledování každodenní prostorové mobility obyvatel v regionu Moravský Krumlov. Šetření bylo prováděno za pomoci dotazníkového šetření v jednotlivých domácnostech ORP Moravský Krumlov. Na základě výsledků získaných tímto šetřením byly analyzovány vybrané procesy týkající se mobility obyvatel a jejich geografické podmíněnosti. Získané výsledky byly porovnány s dostupnými studiemi prováděnými v České republice i zahraničí. V rámci výzkumu došlo k rozřazení obyvatel do skupin, podle pohlaví, ekonomické aktivity aj. a následně analyzovány charakteristické prvky mobility těchto skupin. Z výsledků je patrné, že ženy vykonávají větší počet cest, avšak na kratší vzdálenosti, než muži. Dále, že značná část cest je uskutečněna do vzdá-lenosti dvou kilometrů. Lidé cestují nejčastěji za prací a za školou, přesto i ostatní aktivity hrají určitý význam, především pak o víkendech. V rámci výsledků byla potvrzena i důležitost hromadné dopravy v periodicky se opakujících cestách a dále byla podrobně rozebrána časoprostorová mobilita obyvatel zkoumaného regionu. Na základě výsledků časoprostorové mobility obyvatel byly vytvořeny grafy znázorňující intenzitu mobility během dne.
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu ORP Blatná: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
KVĚTOŇ, Tomáš
Bakalářská práce hodnotí každodenní prostorovou mobilitu obyvatel vybraného regionu České republiky, v tomto případě ORP Blatná, a to s využitím dvou metod. Podstatná část výsledků práce vychází z dotazníkového šetření. Dále byla využita také data získaná sledováním pomocí GPS loggerů. Teoretická část práce se zabývá rozborem literatury geografie času, moderních geoinformačních technologí, migrace a dopravního chování obyvatel ČR. V metodice jsou uváděny podmínky a kritéria výběru obcí, z nichž respondenti výzkumu pochází a v neposlední řadě též samotný výběr respondentů. Dále navazuje průzkum a jeho vyhodnocení. Z dat o pohybu byly vyhodnoceny charakteristiky chování skupin obyvatel během zvolených sledovacích dnů. Hodnocení výsledků probíhalo na základě předem stanovených pravidel. Pravidla určují faktory, které jsou i podle odborné literatury považovány za podněty ovlivňující pohyb lidí během dne. Mezi podněty formující pohyb člověka v průběhu dne lze zmínit věk, druh zaměstnání, druh využívané dopravy, účel cesty atd. Výsledky jsou interpretovány pro příslušné kategorie skupin obyvatel dle pohlaví, věku, v dílčích cílech pak pro skupiny odlišující se místem bydliště a výší čistého měsíčního příjmu. Práce se též snaží vysledovat důvody rozdílného chování obyvatel stejných kategorií. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a vyhodnoceny výsledky a rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi obyvatel.
|
|
| |
|
|
KAŽDODENNÍ PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V REGIONU PÍSEK: ANALÝZA VYBRANÝCH PROCESŮ A JEJICH GEOGRAFICKÝCH PODMÍNĚNOSTÍ
JINDROVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat každodenní pohyb obyvatel v regionu Písek. Toto šetření bylo prováděno pomocí dotazníkového šetření v jednotlivých domácnostech v POÚ Písek. Na základě výsledků pak byly analyzované vybrané procesy a jejich geografické podmíněnosti a následně porovnány s dostupnými studiemi v České republice a zahraničí. Smyslem výzkumu tedy bylo vypozorovat rozdíly mezi obyvateli rozřazených do skupin, zjistit účely cest, periodicitu, vzdálenost, čas a identifikovat způsob prostorové mobility. Bylo zjištěno, že se ženy pohybují odlišné než muži a to za jinými účely, častěji, ale s kratším časem i vzdáleností a nejvíce prostřednictvím chůze. U jednotlivých věkových kategorií jsou také patrné rozdíly. Největší zastoupení ve vzorku měli lidé ve věku 36 ? 49 let a současné vykonali nejvíce cest, za účelem do/z práce, s největším časem i vzdáleností a s použitím osobního automobilu. Nejméně se naopak pohybovaly osoby ve věku 65 a více let, které měly početně nejmenší zastoupení, nejvíce cestovaly do/z nákupu a služby a také prostřednictvím osobního automobilu. Z hlediska ekonomického statusu, převažovali pracující zaměstnanci, ale nejvíce cest urazily osoby samostatně výdělečné činné s nejdelším časem i vzdáleností a s využitím osobního automobilu. Nejmenší prostorovou mobilitu měly osoby v důchodu, které shodně jako lidé ve věku 65 a více let vykonaly minimum cest a tomu odpovídal i čas a vzdálenost s tím, že také využívaly především osobní automobil. Na základě porovnání výsledků s jinými studiemi se také lišila prostorová mobilita a další charakteristiky obyvatel podle oblasti, ve které žijí. Zároveň se ale mezi různými regiony objevovaly shodné či podobné rysy každodenního pohybu.
|
host ::
RSS.