|
|
Zdravotnický záchranář v České republice a v Lotyšsku
RIDVALOVÁ, Nicole
Předmětem bakalářské práce je porovnání podmínek pro činnost zdravotnických záchranných služeb v České a v Lotyšské republice. Hlavními cíli této bakalářské práce je zmapovat rozdíly ve vzniku pozice záchranáře v České republice a v Lotyšské republice, rozdíly v aktuálních kompetencích zdravotnické záchranné služby v obou republikách a dále rozdíly v organizaci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Teoretická část je věnována zkoumání vývoje struktury systémů poskytujících přednemocniční, neodkladnou péči, spolu s odbornými a právními aspekty vzdělávání zdravotnických záchranářů v těchto zemích. Uvedená práce klade v teoretické části důraz na zkoumání historických aspektů vývoje obou republik, společných rysů a rozdílů stávajícího českého a lotyšského zdravotnictví a jejich dopadů na formování zdravotnických záchranných služeb i podmínek pro činnost zdravotnických záchranářů. Klíčová pozornost je věnována zkušenostem a srovnání současné úrovně vzdělávání zdravotnických záchranářů jako základu pro formování jejich kompetencí. V praktické části bakalářská práce zkoumá aktuální poznatky zdravotnických systémů, které mají podstatný vliv na zabezpečení a podmínky činnosti českých a lotyšských zdravotnických záchranářů. Jedná se zejména o srovnání geografických a sociálních vlivů, organizačních a regulačních faktorů, podmínek zabezpečení provozu u obou zdravotnických záchranných služeb. Dále posouzení přístupů a rozdílů z praktického uplatňování norem integrovaného záchranného systému v obou republikách. V souladu se stanovenými výzkumnými otázkami bakalářská práce soustřeďuje hlavní pozornost na komparaci kompetencí zdravotnických záchranářů a způsobu poskytování přednemocniční péče v České republice a v Lotyšsku, která bude provedena analýzou rozhovorů, rozhodujících zákonných norem, nařízení, analytických a metodických dokumentů v oblasti zdravotnictví a zdravotnického záchranářství v obou republikách. Výsledky zkoumání budou podpořeny osobními poznatky zpracovatelky, které získala během studijní praxe na pracovišti zdravotnické záchranné služby v Rize v období únor-duben 2022. Tato práce upozorňuje, srovnáním praxe v České republice a v Lotyšské republice, na možnosti obohacení procesu vzdělávání zdravotnických záchranářů širším zavedením praktické výuky po celou dobu vysokoškolského studia. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese.
MAREŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce nese název "Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese" a skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. V části teoretické je podrobněji vysvětleno, kdo je zdravotnický záchranář a jaká je jeho osobnost. Dále jsou zde definovány zákony, kterými by se měl zdravotnický záchranář řídit a jaké jsou jeho kompetence. Povolání záchranáře je velmi stresující, tudíž v práci nechybí ani kapitola psychologie zdravotnických záchranářů a syndrom vyhoření. V dalších kapitolách jsou rozepsány studijní programy pro maturanty, kde všude lze studovat obor ZZ na vysokých školách a možnosti uplatnění studentů po ukončení studia. Dále jsme se zabývali tématem adaptačního procesu v novém zaměstnání. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na studenty prvního až třetího ročníku oboru Zdravotnický záchranář. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti studentů oboru Zdravotnický záchranář o jejich budoucí profesi. Byl proveden kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku na webových stránkách a odkaz na něj byl rozeslán na tři vysoké školy v České republice - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita obrany v Brně a Západočeská univerzita v Plzni. Výsledky z dotazníků byly statisticky zpracovány pomocí testu homogeneity do kontingenčních tabulek a popsány v diskuzi.
|
|
|
Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče
TOMANCOVÁ, Anna
Tématem této bakalářské práce je Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče. V přednemocniční péči se kardiostimulace provádí pouze zevním způsobem a dočasně. Jedná se o výkon raritní, ke kterému se přistupuje pouze v závažných hemodynamických stavech pacienta. Právě tím, že se jedná o léčebný výkon zřídka využívaný, z kardiostimulace čiší jakýsi respekt. To by ale nemělo vést k tomu, že na ni záchranáři nejsou připraveni. V případě jejího použití by měli záchranáři znát léčebný postup, který se odvíjí od patofyziologie daného stavu. Dále vědět své povinnosti plynoucí z toho, že mají za úkol lékaři při zevní dočasné stimulaci asistovat. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat teoretické znalosti záchranářů v oblasti kardiostimulace, jejich vědomosti ohledně vlastního průběhu zevní dočasné stimulace a jejich praktické zkušenosti s tímto výkonem. Dále bylo zjišťováno, zda se v rámci Jihočeského kraje nějakým způsobem liší provedení zevní dočasné stimulace v podmínkách přednemocniční péče. Práce je členěna na dva hlavní oddíly, a to na teoretickou část a empirickou část. V části teoretické je v první řadě specifikován charakter přednemocniční péče, role zdravotnického záchranáře a jeho kompetence. Dále je zmíněna anatomie a fyziologie srdce, možnosti monitorování srdeční funkce a poruchy srdečního rytmu, které lze léčit za použití kardiostimulace. Dále jsou uvedeny informace ohledně kardiostimulace jako takové, její rozdělení a průběh zevní dočasné stimulace v přednemocniční péči za použití defibrilátoru. Praktická část je založena na kategorizaci a shrnutí výsledků kvalitativního výzkumu, který probíhal na základě rozhovorů se záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumné cíle, které se týkaly zmapování teoretických znalostí kardiostimulace, byly splněny. Z rozhovorů vyplynulo, že záchranáři se orientují v problematice srdečních arytmií a v jejich léčbě. Z jejich znalostí zevní dočasné kardiostimulace se odráželo, že by byli schopni tento výkon adekvátně provést. V měřítku jednotlivých výjezdových stanovišť nebyly zjištěny žádné odlišnosti v rámci postupu při výkonu kardiostimulace v podmínkách přednemocniční neodkladné péče Jihočeského kraje.
|
|
|
Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře
ŠTĚCHOVÁ, Karolina
Tématem této bakalářské práce je Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře. Teoretická část této práce se zaměřuje na nejčastější příčiny hypotermie, fyziologické a anatomické poznatky kůže, diagnostiku hypotermie, postupy v přednemocniční neodkladné péči, kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií a na navazující intenzivní péči. V praktické části bakalářské práce byl stanoven jeden cíl a tři výzkumné otázky. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o problematice hypotermie. První výzkumná otázka se zaobírala tím, zda zdravotničtí záchranáři disponují aktuálními teoretickými znalostmi o hypotermii. Druhá výzkumná otázka se zabývala znalostmi zdravotnických záchranářů o specifikách kardiopulmonální resuscitace u pacienta s hypotermií. Třetí výzkumná otázka zkoumala povědomí zdravotnických záchranářů o navazující intenzivní péči u pacienta s hypotermií. Praktická část byla uskutečněna pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvanácti zdravotnickými záchranáři z Jihočeského kraje. Rozhovor obsahoval 23 otázek. Pro lepší orientaci byly výsledky výzkumu rozděleny do 12 kategorií. Cíl bakalářské práce byl splněn díky všem zodpovězeným výzkumným otázkám. Zdravotničtí záchranáři mají povědomí o problematice hypotermie, ale bylo by za potřebí, aby byli více informováni o specifikách farmakoterapie při kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií. Velmi kladně hodnotím zodpovězení výzkumné otázky týkající se navazující intenzivní péče. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako podklad pro vzdělávání studentů nelékařských zdravotních oborů.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči
SLUNEČKO, Karel
Tématem této bakalářské práce byla Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči. Tato práce byla rozdělena do dvou částí. První byla teoretická, druhá výzkumná. V teoretické části byla na úvod popsána zdravotnická záchranná služba s jejími základními prvky a historií. Dále byla popsána problematika zdravotnické dokumentace obecně s nejdůležitějšími aspekty k ní náležejícími. V poslední části byla popsána zdravotnická dokumentace v podmínkách zdravotnické záchranné služby i s některými příklady. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním bylo zjistit názor zdravotnických záchranářů na jimi vypracovávanou dokumentaci v rámci předání pacienta do cílového zdravotnického zařízení. Druhým bylo zjistit pohled zdravotnických záchranářů na tuto dokumentaci z pohledu prokazování postupu lege artis. Třetím cílem bylo zjistit přínos změn softwaru sloužícího k vedení této dokumentace. Posledním cílem bylo zjistit, jak je následně s touto dokumentací nakládáno v nemocničním prostředí po předání. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné vzorky pro první dva cíle byly tvořeny 12 zdravotnickými záchranáři, kdy bylo každému položeno 19 hlavních otázek doplněných o případně další v návaznosti na průběh rozhovoru. Pro třetí cíl byl výzkumný vzorek tvořen 8 informanty, kterým bylo položeno 6 hlavních otázek, které byly případně vhodně rozvinuty. Poslední cíl byl zjišťován na výzkumném vzorku 5 informantů z řad nelékařského zdravotnického personálu v cílovém zdravotnickém zařízení. Výsledkem výzkumu je poukázání na skutečnosti, které považují zdravotničtí záchranáři za nejdůležitější v kontextu jimi vyplňované dokumentace, jejich názory na změnu, která proběhla v posledním roce a také názory nemocničního NLZP na tento dokument. Práce může sloužit jako podklad pro případné změny ve vedení zdravotnické dokumentace v podmínkách ZZS.
|
|
|
Život ohrožující krvácení a možnosti aplikace transfuzních přípravků v přednemocniční péči
KLIMEŠOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou život ohrožujícího krvácení a možnostmi aplikace transfuze již v přednemocniční péči. Co se týče transfuzí aplikovaných v přednemocniční neodkladné péči, jedná se o poměrně novou problematiku, která je v současné době v České republice předmětem klinických výzkumů, proto bakalářská práce neobsahuje mnoho dat z přednemocniční neodkladné péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je pro lepší orientaci v této problematice popsána stručně anatomie a fyziologie tělního krevního oběhu a fyziologická hemostáza. Následně je rozebírána problematika krvácení, jeho charakteristika, včetně rozdělení, a následný vznik hemoragického šoku až syndromu multiorgánové dysfunkce, příznaky a terapie probíhající v přednemocniční neodkladné péči na místě události zdravotnickým záchranářem. K závěru je řešena problematika transfuze, od charakteristiky, po typy přípravků, zásady aplikace, historie až po současnou terapii probíhající v přednemocniční neodkladné péči. Praktická část byla provedena prostřednictvím kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly anonymní, v průběhu nahrávány a následně zpracovány. Pro rozhovor bylo předem připraveno 25 otázek rozdělených do 6 kategorií, na které mi odpovídalo celkem 7 zdravotnických záchranářů. Rozhovory probíhaly u výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Data, která byla získávána, představovala informovanost zdravotnických záchranářů o dané problematice a terapeutických postupech z hlediska posádky rychlé zdravotnické pomoci.
|
|
|
Péče o pacienta se závažným traumatem v předněmocniční neodkladné péči
HAVLÍKOVÁ, Dominika
Tato práce se v počátku věnuje klasifikaci úrazu, skórovacím systémům, které se využívají v traumatologii a také ATLS (advanced trauma life support), což je standardizovaný postup v péči o pacienty s traumatem. Dále se práce věnuje akutním traumatickým stavům a také jsou zde stručně popsaná trauma centra a přednemocniční neodkladná péče. Jako poslední, co je v teoretické části práci zmíněno, je postup Zdravotnické záchranné služby na místě nehody. Výzkumná část obsahuje výstupy z rozhovorů od deseti náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby z Jihočeského kraje a z Kraje Vysočina. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny v březnu a dubnu v roce 2021. V této části bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují předepsané postupy v péči o závažné trauma v přednemocniční neodkladné péči a zda je zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina znají a postupují dle nich. Druhým cílem bylo zmapovat, zda se postupy v péči o pacienta se závažným traumatem v krajích liší. Posledním cílem bylo zjistit, zda probíhají školení pro zdravotnické záchranáře na téma péče o pacienta se závažným traumatem v přednemocniční neodkladné péči. Z výsledku výzkumu je patrné, že všichni dotazovaní znají předepsané postupy a pokud to situace dovolí, řídí se podle nich. Zda se postupy v krajích liší, bylo obtížné zjistit kvůli nedostačujícím informacím. Z odpovědí dotazovaných lze říci, že se postupy v péči o závažné trauma neliší, nebo se liší jen minimálně. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou všichni proškoleni v péči o závažné trauma. Tato bakalářská práce by mohla být využita pro zajištění informací školitelům se spokojeností s průběhem školení. Dále práce poukazuje na skutečnost, že způsob předávání informací a znalostí mezi lektory a záchranáři je efektivní.
|
|
|
Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře
TARAS, Ivan
Tématem bakalářské práce je Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře. V teoretické části práce se čtenáři mohou dozvědět co je to crush syndrom, kdy a za jakých situacích vzniká, jaké pochody se v těle postiženého odehrávají, jak se poté projevuje a jaká je jeho terapie. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Zmapovat úroveň povědomí nelékařského zdravotnického personálu o problematice crush syndromu. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů, kde bylo 7 hlavních otázek, na základě kterých se pak rozhovory dále rozvíjely. Výzkumný vzorek tvořilo 12 respondentů. 6 zdravotnických záchranářů vykonávající svojí službu v přednemocniční neodkladné péči a 6 nelékařských zdravotnických pracovníků vykonávající svou profesi v akutním lůžkovém zařízení. Výstupem bakalářské práce je přehled, který ukazuje informovanost daných respondentů o problematice crush syndromu. Upozorňuje na drobné nedostatky jak v teoretických, tak praktických vědomostech ohledně dané problematiky. Práce by mohla sloužit jako podklad k lepšímu porozumění crush syndromu při výuce zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Spinální trauma v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
VAŠÍČKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá spinálním traumatem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Cílem práce bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Součástí bakalářské práce je teoretická a výzkumná část. Teoretická část přibližuje anatomicko-fyziologické souvislosti nezbytné pro pochopení komplexní problematiky spinálních traumat. Představuje detailní pohled na anatomii páteře a míchy a jejich vzájemné topografické souvislosti, představující klíčovou problematiku poranění páteře. V návaznosti na to, je krátce zmíněna patofyziologie traumatu páteře a míchy a nejčastější etiologie těchto poranění. Dále seznamuje se základními diagnostickými postupy a základní klasifikací spinálních traumat. V přednemocniční péči hraje klíčovou diagnostiku přesný odběr anamnézy a zhodnocení situace na místě, v nemocniční péči jsou pak primární zobrazovací metody a klinické vyšetření. Práce je zaměřena na oblast přednemocniční péče, proto se zaobírá i součinností složek integrovaného záchranného systému a zejména imobilizačními a transportními prostředky využívanými složkami integrovaného záchranného systému na místě zásahu. Výzkumná část má dva cíle. Cíle mají zmapovat užívané postupy a následně i pomůcky zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Pro vedení výzkumu byla zvolena kvalitativní forma. K tomuto byl použit sběr dat technikou polostrukturovaného rozhovoru a údaje byly následně analyzovány metodou kódování. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou sněhové koule ze zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina na pozici zdravotnický záchranář. Po zhodnocení získaných dat bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři jsou bez rozdílu vyškoleni v posledních platných postupech manipulace a péče o pacienty se spinálním poraněním. Byla lehce překvapující většinová preference manuální manipulace s pacientem před užitím extrakčních pomůcek, které byly většinou shledány jako příliš komplikované pro rychlý zásah. Algoritmy zajištění pacienta se pak bez výjimky neodchylovaly od posledních platných Guidelines 2015 vydaných odbornou společností. Z fixačních pomůcek byly jednoznačně preferovány fixační límce a vakuové dlahy, ostatní pomůcky byly využity většinou sporadicky při specifických situacích a nedá se hovořit o plošném využití při většině spinálních traumat. Závěrem lze říci, že metody a pomůcky záchranné služby Kraje Vysočina odpovídají nejmodernějším postupům a doporučením, přesto nadále zůstává kruciální součástí profesionální aplikace evidence based medicine triády a individuální přístup ke každému pacientovi.
|
|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
host ::
RSS.