|
|
Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby
ZRŮSTOVÁ, Simona
Každého pacienta je nutné považovat za jedinečný subjekt a respektovat jeho práva. To vyžaduje individuální přístup zdravotnických záchranářů. Ti by měli klientovi poskytnout pocit bezpečí, jistotu pomoci a brát ohled na to, že pacient je vystaven stresu, který může změnit jeho chování. S tím se musí zdravotnický záchranář vyrovnat,nenechat se ovlivnit, umět předcházet konfliktům a chovat se podle pravidel zdravotnické etiky. Cíli této práce bylo zmapovat úroveň znalostí pacientů v oblasti svých práv a zjistit jejich názor na přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Znalostmi zdravotnických záchranářů o právech pacientů a jejich dodržování se zabývá třetí stanovený cíl bakalářské práce. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zda je právní informovanost pacientů týkající se zásahu zdravotnické záchranné služby dostatečná a jak pacienti hodnotí přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Ke třetímu cíli byla stanovena výzkumná otázka: jaký je názor zdravotnických záchranářů na dodržování práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů problematiky zdravotnické etiky, její historie a vývoje. Nejpodstatnější částí práce je etika urgentní medicíny a problematika práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Práce dále pojednává o etických dilematech,které zdravotničtí záchranáři během svých výjezdů řeší a neméně důležitou oblastí jsou rozebraná jednotlivá práva pacientů včetně zákonných norem, které je upravují. Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami respondentů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osmi pacienty, kteří využili jejich služeb. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně zpracovány do textu. Z výzkumu vyplynulo, že právní informovanost pacientů je nedostatečná. Na první pohled byli všichni pacienti s výjezdem zdravotnické záchranné služby spokojeni a neměli žádné námitky. Po cílených dotazech na dodržení jednotlivých pacientských práv jsem došla k závěru, že v některých případech nebylo dodrženo právo na soukromí a stud pacienta. Pacienti nebyli dostatečně informování o svém zdravotním stavu a výkonech, které zdravotničtí záchranáři prováděli. Žádný z dotazovaných zdravotnických záchranářů nedodržel právo pacienta znát jméno zdravotnického pracovníka, který ho ošetřuje. Sami zdravotničtí záchranáři se k problematice práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči vyjádřili v tom smyslu, že se o jejich dodržování snaží, ale ne vždy to lze. O etickém kodexu Práv pacientů slyšeli, ale vyjmenování jeho obsahu jim činil problém. Jako nejčastější důvod pro nedodržování práv pacientů uváděli výjezdy k osobám pod vlivem alkoholu, drog nebo k pacientům s poruchami vědomí. Překvapivým výsledkem výzkumu bylo zjištění,že polovina dotazovaných zdravotnických záchranářů během své praxe použila vůči pacientovi násilí. Mezi skupiny pacientů, ke kterým jezdí respondenti výzkumu neradi, patří nejčastěji Romové, lidé bez domova a opakovaně volající pacienti. Bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti zdravotnických záchranářů i laické veřejnosti o dodržování práv pacientů. Zdravotničtí záchranáři mohou využít postřehů pacientů a odstranit tak nedostatky, kterých se při svých výjezdech dopouštěli.
|
|
|
Znalost pacientů o jejich právech během hospitalizace ve zdravotnickém zařízení
ADAMCOVÁ, Eliška
Současný stav: "V důsledku sociálního, ekonomického, kulturního, etického a politického vývoje se rozvinulo hnutí za zdokonalení a plné uplatňování práv pacientů (1, s. 56)." Pokud zná pacient svá práva, může to vést k jeho rychlému zotavení a k lepší psychické pohodě. Z osobní zkušenosti vím, že v ošetřovatelské anamnéze se kolonka o seznámení pacientů s jejich právy pouze zaškrtne, ale pacientovi sdělena nejsou. Také vím, jak se pacient s nedostatkem informací cítí. Proto bych na tento problém chtěla poukázat a tímto výzkumem tuto skutečnost změnit. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda pacienti znají svá práva a zda je dokáží popsat. Dalším cílem bylo zjistit, zda byla pacientům při přijetí na oddělení jednotlivá práva sdělena a zda jsou práva pacientů ošetřovatelským personálem dodržována. K těmto uvedeným cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaká je znalost pacientů o jejich právech během hospitalizace ve zdravotnickém zařízení? Jakým způsobem jsou pacienti seznámeni se svými právy? Jak ošetřovatelský personál dodržuje práva pacientů během jejich hospitalizace v nemocnici? Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda sběru a analýzy dat. Kvalitativní studie byla realizována technikou hloubkových rozhovorů, které byly individuální a anonymní. Sběr dat probíhal v červenci 2014 v Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s. Kategorizace dat probíhala prostřednictvím otevřeného kódování, metodou "tužka a papír" (2). Poté byly kategorie odpovědí uspořádány do grafických schémat v programu SmartArt. Závěr: Z výzkumného šetření vyplývá neznalost pacientů o jejich právech. Příčinou je nesprávná edukace pacientů ze strany zdravotnického personálu při přijetí. Nicméně dodržování práv pacientů zdravotnickými pracovníky je na dobré úrovni. Tato práce by měla přispět k lepšímu seznámení s právy, čímž by se zvýšila zmiňovaná znalost o právech pacientů.
|
|
| |
|
|
Problematika intimity pacientů při předoperační přípravě a překladu na operační sál na ortopedickém oddělení.
FERENCZOVÁ, Romana
Bakalářská práce je zaměřena na intimitu pacientů na ortopedickém oddělení, při předoperační přípravě a překladu na operační sál, ale i na chování sester, které tuto činnost vykonávají. Intimita je na operačním oddělení stále diskutovatelné téma. Střetává se zde právo pacientů na soukromí a snaha zdravotníků o co nejlepší předoperační přípravu a následný překlad na operační sál. I přes velké úsilí zdravotnického personálu dochází k situacím vyvolávající u pacientů ostych a stud. Jedním z hlavních důvodů je časový tlak, který je na zdravotníky vyvíjen. K narušení intimity pacientů může dojít špatnou komunikací mezi sestrou a pacientem, ale i mezi personálem samotným. Každý pacient je individualita a proto není možné stanovit jeden standardní postup, který by tuto situaci řešil. Cílem práce bylo zjistit jakým způsobem je zabezpečena intimita pacientů při předoperační přípravě a sledovat možnosti zabezpečení intimity při překladu na operační sál. Zjistit, při jakých činnostech (výkonech) bývá v rámci předoperační přípravy intimita nejčastěji porušena. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden se sedmi náhodně vybranými pacienty ortopedického oddělení daného zařízení. Druhý typ rozhovoru byl veden se sedmi sestrami pracující v daném zařízení, z toho jedna sestra pracuje na operačním sále. Sestry byly dotazovány, zda respektují intimitu pacientů na lůžkové ošetřovací jednotce důsledněji, než sestry na operačním sále a zda je rozdíl v dodržování pacientovy intimity v předoperační přípravě u plánovaného operačního výkonu a u urgentního výkonu. Cíle práce byly splněny. Šetřením bylo zjištěno, že u dotazovaných respondentů docházelo k narušení intimity nejčastěji při překladu na operačním sále. Zjištěné výsledky budou poskytnuty managementu daného zařízení k vytvoření standardu pro zajištění intimity pacienta na operačním sále.
|
|
|
Pragmatismus a humanismus v ošetřovatelství
HAUSEROVÁ, Ester
Tato diplomová práce na téma ,,Pragmatismus a humanismus v ošetřovatelství? byla napsána pro zmapování obou těchto filosofických směrů v současné ošetřovatelské praxi. Teoretická část se zabývá filosofií, zejména tedy humanismem a pragmatismem, fenomenologií a etikou. V další části se věnuje pomáhajícím profesím, ošetřovatelství, jeho historií a filosofií a právem v ošetřovatelství. Poslední blok teoretické části je věnován práci sestry, zátěžovým situacím, syndromu vyhoření a duševní hygieně. Empirická část je zaměřena na získání a zpracování informací prostřednictvím kvalitativně ? kvantitativního šetření. Respondenty byly všeobecné sestry a studentky ošetřovatelství. Cílem práce bylo zjistit míru rovnováhy mezi pragmatismem a humanismem v ošetřovatelství a zjistit názor sester na uplatňování těchto filosofických názorů v praxi. Z výsledků práce je zřejmé, že v ošetřovatelství je rozhodně místo pro oba tyto filosofické směry, ale nejde jednoznačně říct, který z nich v současnosti převládá. Zároveň není ani jednoznačný názor sester na jejich uplatňování. Vyplývá tedy, že využívání prvků humanismu a pragmatismu je vždy individuální, v závislosti na čase a okolnostech. Byly stanoveny hypotézy a výzkumná otázka, které jsou vyhodnoceny v závěrečných kapitolách. Výsledky práce ukazují zejména na problémy, které sestry v současné praxi pociťují, ale zároveň na ně poukazují i studentky ošetřovatelství. Těmito problémy jsou zejména přetížení sester a nedostatek času. Poslední část práce obsahuje přílohy, které se vztahují k empirické části (okruhy otázek, dotazníky) a návrh tematického plánu supervizního sezení, které by bylo zaměřeno na řešení problémových situací v současné ošetřovatelské praxi.
|
|
|
Mediální obraz vztahu zdravotníka a pacienta
SÝKOROVÁ, Marta
Mediální obraz vztahu zdravotníka a pacienta Předložená bakalářská práce popisuje mediální obraz vztahu zdravotníka a pacienta v zrcadle televizních seriálů a to nejen z pohledu současnosti, ale také s ohlédnutím třiceti let a vzájemném porovnání. Teoretická část se dotýká jednak problematiky lékařské etiky (základní pojmy, transformace vztahu zdravotníka a pacienta, základní principy, Práva pacientů, Informovaný souhlas), dále také komunikace ve zdravotnictví a masové komunikace (především vztah vzájemného ovlivňování se mezi masmédii a realitou). V praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu, pozorování vybraných dílů televizních seriálů Nemocnice na kraji města a Ordinace v růžové zahradě 2. Výsledky pozorování byly rozděleny do šesti částí charakterizujících nejen celkový pohled na vztah zdravotníka a pacienta (z hlediska paternalismus x partnerství), ale také dílčí skutečnosti, které jsou pro tento vztah důležité (informování pacientů, běžná komunikaci zdravotníků a pacientů, komunikace zdravotníků s blízkými osobami pacientů, povolování návštěv, dodržování povinné mlčenlivosti zdravotníky a obraz lékaře). Nejznatelnější posun vztahu zdravotníka a pacienta lze podle výsledků pozorovat v jejich běžné komunikaci, nejméně znatelný pak v dodržování povinné mlčenlivosti. V praxi by bylo možné využít poznatky získané výzkumem k publikaci v odborné literatuře a vytvoření edukačního materiálu pro pracovníky v pomáhajících profesích.
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Realizace prvků Etického kodexu sester a Práv pacientů v praxi
HRUBEŠOVÁ, Martina
Diplomová práce na téma "Realizace prvků Etického kodexu sester a Práv pacientů v praxi" má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické.Praktická část práce měla čtyři cíle, jejichž smyslem bylo zjistit: zda pacienti získávají od lékařů a sester dostatek srozumitelných informací o diagnostické, terapeutické a ošetřovatelské péči; zda soukromí a stud pacientů respektují lékaři i sestry; zda pacienti mají prostor pro vyjádření svých názorů a rozhodnutí k terapeutické, diagnostické a ošetřovatelské péči; zda pacienti vnímají přístup zdravotnického personálu k ostatním pacientům jako důstojný.
|
|
|
Problematika informovaného souhlasu z pohledu občana - pacienta
FRAŇKOVÁ, Květoslava
V roce 2001 ratifikovala Česká republika Úmluvu o biomedicíně. Tato úmluva je založena na strategii partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. K naplňování této strategie přispívá i informovanost pacientů o jejich právech v oblasti péče o zdraví. Pacient, který je dostatečně informován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích léčby, se může svobodně rozhodovat, zda chce tuto léčbu podstoupit či nikoli. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá platnou právní úpravou informovaného souhlasu a jeho jednotlivými aspekty. Praktická část mapuje znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu a jejich využívání. Cílem této části je zjistit právní povědomí občanů o problematice informovaného souhlasu, zejména z pohledu znalosti práv občana {--} pacienta v této oblasti. Hypotéza č. 1 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním znají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním. Hypotéza č. 2 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním využívají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním.Výzkum byl prováděn v Českých Budějovicích mezi občany, kteří zde žijí, studují nebo pracují. K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, provedený metodou dotazování technikou dotazníku. Cíl práce byl splněn. Na základě získaných a procentuálně vyhodnocených dat byla hypotéza č. 1 vyvrácena a hypotéza č. 2 potvrzena. Výsledky výzkumu dokazují, že znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu je u obou skupin respondentů prakticky totožná, avšak v praxi tato práva využívají více respondenti s vysokoškolským vzděláním. Tyto výsledky ukázaly potřebu zaměřit se při práci s pacienty na praktické využívání jejich práv, která vyplývají z informovaného souhlasu.
|
|
|
Dodržování práv pacientů seniorů na lůžkách dlouhodobé péče
HAVRDLÍKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářské práce je {\clqq}Dodržování práv pacientů seniorů na lůžkách dlouhodobé péče``. S rostoucím počtem obyvatel seniorského věku roste i počet hospitalizovaných seniorů v zařízeních dlouhodobé (následné) péče. Bakalářská práce se zaměřuje na dodržování práv seniorů na těchto lůžkách ze strany ošetřujícího personálu. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje práva pacientů z etického hlediska. Rozpracovává Etický kodex práva pacientů, Evropskou chartu pacientů seniorů. Dále rozebírá práva pacientů po stránce legislativní. Zabývá se jednotlivými zákony a vyhláškami, které řeší otázku práv pacientů a jejich dodržování ošetřujícím personálem, který je zapojen do péče o seniory na lůžkách dlouhodobé péče. Popisuje povinnosti personálu, které z jednotlivých zákonů vyplývají. V praktické části jsou stanoveny cíle zaměřené na zjištění dodržování práv pacientů (seniorů) na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu všeobecných sester, seniorů a rodinných příslušníků a zjištění nejčastější formy nedodržení jejich práv. Pro dosažení cílů bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Technika sběru dat u respondentů ze skupiny seniorů byl vybrán strukturovaný rozhovor a dotazník u respondentů ze skupiny sester a rodinných příslušníků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že podle respondentů jsou ve většině oblastí práva pacientů (seniorů) dodržována (respektována) vždy, nebo téměř vždy. I přesto respondenti hodnotí jako problematickou oblast respektování studu seniora a anonymitu ošetřujícího personálu. Při prvním setkání se seniorovi představují jen někteří z nich a senioři sami znají jména jen některých členů ošetřujícího týmu. Během hospitalizace je pacient - senior příjemcem péče, ale také partnerem ošetřujícího personálu. Pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče, na kterou je v současné době kladen velký důraz, je znalost práv pacientů (seniorů) ošetřujícím personálem nezbytná. Pouze senior znalý svých práv a stejně tak i osoba o něho pečující mohou práva hospitalizovaných starších lidí plně hájit. Výsledky bakalářské práce bude možno využít na seminářích, konferencích pro zdravotnické pracovníky k prohloubení znalostí o právech pacientů (seniorů). A zároveň pro zvýšení informovanosti samotných seniorů o právech, která v souvislosti s přijímáním zdravotní péče mají.
|
host ::
RSS.