|
|
Analýza technického vybavení složek IZS
TARAS, Ivan
Tématem diplomové práce je Analýza technického vybavení složek IZS. V teoretické části práce se mohou čtenáři dozvědět co je to integrovaný záchranný systém, jeho strukturu a jeho hlavní a ostatní složky. U jednotlivých složek se čtenáři mohou seznámit s jejich historii, členěním, fungováním a v neposlední řadě s legislativním zakotvením. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Analyzovat stav technického vybavení u hlavních složek IZS v Jihočeském kraji. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvantitativní metoda sběru dat ve formě dotazníkového šetření, kde byl vytvořen dotazník pro každou hlavní složku IZS zvlášť. Některé otázky v dotazníkovém šetření byly pak obohaceny o doplňující informace z výpovědí zástupců ze složek IZS. Výzkumný vzorek tvořilo 90 respondentů, respektive 90 vyplněných dotazníků. Za každou složku IZS bylo tedy shromážděno 30 vyplněných dotazníků. Výstupem diplomové práce je přehled, který ukazuje, jak pandemie SARS-CoV2 v období od 1.1.2021 do 1.1.2022 ovlivnila technickou, ale i personální vybavenost u Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a Zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Práce by mohla sloužit jako reálný pohled na zvládnutí období pandemie SARS-CoV2 v uvedeném období "očima" příslušníků IZS v Jihočeském kraji.
|
|
|
Analýza připravenosti Policie České republiky na radiační mimořádnou událost
HOMOLOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou analyzovány znalosti příslušníků Policie České republiky, Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události a je analyzována vybavenost Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ochrannými prostředky využitelnými při radiační mimořádné události. Teoretická část práce se zabývá integrovaným záchranným systémem a jeho základními složkami, mimořádnými radiačními událostmi, jejich historií a klasifikací, problematikou ionizujícího záření a jeho účinků na lidský organismus, radiační ochranou a úkoly Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Výzkumná část práce byla provedena pomocí dotazníkového šetření a rozhovoru s pracovníky Oddělení krizového řízení Policie České republiky v Českých Budějovicích. Dotazníky byly rozdány policistům Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, ze kterých byl proveden kvantitativní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna nepřipravenost policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události. Výsledky nedosáhly hranice úspěšnosti, která byla stanovena na hodnotu 70 %. Policisté, kteří mají ve svém kraji jadernou elektrárnu, by měli disponovat většími znalostmi v této problematice. Prostudováním odborné literatury, Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dokumentace Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a na základě poskytnutého rozhovoru bylo zjištěno, že množství ochranných prostředků využitelných při radiační mimořádné události, které má k dispozici Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, je dostatečné vzhledem k počtu sloužících policistů.
|
|
|
Činnost Policie České republiky v době nouzového stavu
FOUROVÁ, Miluše
Bakalářská práce řeší problematiku Policie České republiky, jejího postavení v rámci Integrovaného záchranného systému a jejího plnění úkolů za běžného stavu a následně v případě vyhlášení nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Práce se dělí na dvě části, první část je teoretická a druhá je praktická. Teoretická část práce je rozdělena na několik kapitol a podkapitol, přičemž teoretická část bakalářské práce charakterizuje Integrovaný záchranný systém, popisuje jeho činnost při vzniku mimořádné události a vyjmenovává a popisuje jeho základní složky, kdy nejvíce je tato část věnována Policii České republiky. Ohledně Policie České republiky jsou v teoretické části popsány důležité aspekty, týkající se například charakteristiky této složky, její skladby nebo plnění základních úkolů. V souvislosti pak s těmito úkoly, obsahuje poslední část teoretické části problematiku vyhlášených nejvýznamnějších nouzových stavů v České republice, kdy jsou jmenovány všechny vyhlášené nouzové stavy v souvislosti s pandemií Covid-19 a s nimi související zavedená opatření v rámci Policie České republiky. V praktické části byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření, kdy tento dotazník byl určen pro příslušníky Policie České republiky. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda policie České republiky zvládla situaci, která přišla v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 a zda tato situace měla vliv na výkon služby a na službu vykonávající policisty. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Policie České republiky díky policistům, kteří jsou pevnou základnou této složky a k nastalé krizové situaci v souvislosti s pandemií Covid-19 přistupovali s velkým respektem, zvládla čelit pandemii Covid-19 ať už na úrovni interní a personální, tak i vůči napjaté atmosféře, která panovala mezi veřejností. Byť policisté vnímali jistou obavu, zejména ozdraví svých blízkých a chyběl po přijetí režimových opatření kontakt s ostatními kolegy, díky svým osobnostním předpokladům, na základě kterých byli přijati do služebního poměru, na sobě psychický dopad nepociťovali a nově příchozí situace byla zvládnutá s naprostou profesionalitou.
|
|
|
Zvládání mimořádných událostí v působnosti PČR
ŠÍR, Martin
Tato diplomová práce pojednává o zvládání mimořádných událostí v kompetenci Policie ČR se zaměřením na nasazení nově vzniklé funkce velitele policie. V první části práce je definována mimořádná událost, dále se zde pojednává o vzniku a důvodech vzniku velitele policie a způsobu velení na místě mimořádné události. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum pomocí strukturovaných rozhovorů s veliteli základních složek IZS v Praze. Následně je provedena kazuistika rozborem dvou vybraných mimořádných událostí. Na závěr pak dotazníkové šetření se zaměřením na znalost velitele policie řadových příslušníků základních složek IZS.
|
|
|
Připravenost českokrumlovských policistů na řešení domácího násilí
KUČERA, Ondřej
Bakalářská práce se zabývá připraveností českokrumlovských policistů na řešení domácího násilí, tedy znalostí pojmů a policejních metodik v oblasti domácího násilí, institutu vykázání a vnitřních pomůcek policie. Dále dostupností a frekvencí školení posilujících odbornost a suverénnost policistů při výjezdech na události nesoucí znaky domácího násilí. Teoretická část vymezuje fenomén domácího násilí, a sice jeho charakteristické projevy, dopady na životní situaci obětí a možnosti pomoci. Dále objasňuje činnost, ústřední normy, interní akty a nástroje Policie ČR k řešení případů domácího násilí. Praktická část ověřuje a porovnává zjištěné skutečnosti s výsledky kvalitativního výzkumného šetření, které proběhlo mezi policisty obvodních oddělení českokrumlovské policie.
|
|
|
Komparace znalostí laické a odborné veřejnosti o činnosti Policie ČR v rámci IZS
MÁCHOVÁ, Nikola
Diplomová práce jako zpráva o aplikovaném kvantitativním výzkumu splnila globální cíl a tři cíle dílčí. Globální cíl (systémová analýza role Policie ČR v rámci Integrovaného záchranného systému a vymezení vnitřních strukturních rovin charakterizujících Policii ČR) byl splněn v rámci teoretické části. Globální cíl výzkumu vedl ke konstrukci dotazníků odrážející základní parametry výchozí teorie (teorie ochrany obyvatelstva) v oblasti činností Policie ČR a generoval tři dílčí cíle. Tyto dílčí cíle byly spojeny s verifikací operacionalizovaných hypotéz H1, H2, H3. H1: Empirické rozdělení znalosti laiků o činnosti Policie ČR ve vybraném regionu je blízké rozdělení normálnímu. H2: Empirické rozdělení znalosti odborníků o činnosti Policie ČR ve vybraném regionu je vzdálené rozdělení normálnímu. H3: Znalosti laiků a odborníků o činnosti Policie ČR v rámci Integrovaném záchranném systému jsou na zvolené hladině statistické významnosti odlišné. Hypotéza H1 a H2 byly ověřeny pomocí deskriptivní i matematické statistiky. Hypotéza H3 byla ověřena pomocí metod matematické statistiky. Ke splnění globálního cíle byla použita metoda systémové analýzy. Ke splnění dílčích cílů a tím také k potvrzení hypotéz byly použity metody jednorozměrných a dvojrozměrných statistických analýz. Mezi přínosy práce patří přínosy praktické a teoretické. Mezi teoretické přínosy patří potvrzení aplikability dvojrozměrných a jednorozměrných statistických analýz spojených se zkoumáním výzkumných proměnných "Znalosti laiků", "Znalosti odborníků", "Typy teoretických rozdělení". Mezi praktické přínosy patří normalita znalostí u laiků a deklarovaná vzdálenost od normality u odborníků. Je otázkou zda zjištěná vzdálenost normality u odborníků je dostatečně velká nebo by měla být ještě vyšší. Právě zkoumání zjištěné vzdálenosti normality u odborníků by mohlo být náplní navazujících prací. Rovněž by bylo dobré se zaměřit na analýzu výsledků odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku. Případná zjištěná nedostatečnost by se mohl promítnout do posílení přípravy odborníků v identifikovaných oblastech.
|
|
|
Porovnání připravenosti výkonných a velících policistů Jihočeského kraje pro řešení mimořádné události AMOK
KOŠNER, Luboš
Téma diplomové práce "Porovnání připravenosti výkonných a velících policistů Jihočeského kraje pro řešení mimořádné události AMOK" bylo zvoleno s ohledem na dlouhodobý profesní zájem autora práce; zároveň se autor snažil zvolit takové téma a zpracování, které by mohlo být určitým přínosem a náhledem na mimořádnou událost AMOK - útok aktivního střelce. Práce se v první teoretické části zabývá rešerší literatury a právních předpisů týkajících se krizového řízení, mimořádných událostí a ochrany obyvatelstva. Dále je zde popsána činnost policie ve vztahu k zásahu u mimořádné události AMOK - útok aktivního střelce. V druhé části práce je popsán provedený výzkum a jsou zde zpracovány výsledky provedeného výzkumu. Výzkumným cílem diplomové práce bylo získat odpověď na výzkumnou otázku "Jaká je úroveň připravenosti výkonných a velících policistů zařazených u Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje pro řešení mimořádné události "AMOK - útok aktivního střelce"?". Pro získání výsledků výzkumu a pro zodpovězení výzkumné otázky byl použit kvantitativní výzkum. Data pro výzkum byla pořízena dotazníkovým šetřením. Odpovědi získané v rámci dotazníkového šetření byly následně vyhodnoceny. Samotné výsledky jsou podrobně popsány v kapitole "Výsledky" a následně je o nich diskutováno. Autor se domnívá, že cíl diplomové práce byl splněn, když odpovědí na výzkumnou otázku je, že úroveň připravenosti výkonných policistů je téměř shodná s úrovní připravenosti velících policistů. Úroveň připravenosti je dobrá, ale na zvolené stupnici dosahuje výsledné známky 3. Tato diplomová práce může sloužit jak odborné, tak i laické veřejnosti.
|
|
|
Výcvik lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému
BÍNA, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na "Výcvik lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému". Skládá se z teoretické a výzkumné části. Obsahem teoretické časti je rozdělení základních složek Integrovaného záchranného systému, jejich vývoj v rámci výškových činností a základy metodiky odborné lezecké přípravy. Součástí teoretické části je také porovnání výbavy nutné pro výcvik a následné provádění činnosti ve výšce a nad volnou hloubkou. Výzkumná část byla řešena formou kvalitativního výzkumu. Práce se soustředí na zmapování a porovnání odborné lezecké přípravy členů lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému. Součástí je také zmapování a porovnání vybavení používaného při zásazích těchto lezeckých skupin. Získání dat proběhlo formou polo-strukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnilo 8 respondentů z řad lezců Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zásahové jednotky krajského ředitelství Policie ČR v Jihočeském kraji. Vzhledem k absenci jednotné lezecké metodiky v rámci základních složek IZS, slouží tato práce především k přiblížení odborné lezecké přípravy u těchto složek a porovnání vzájemných rozdílů.
|
|
|
Činnost policistů místního oddělení Horní Počernice při vzniku mimořádné události v místně příslušném obvodě
MĚCHURA, Richard
Policie České republiky je základní složkou integrovaného záchranného systému společně s Hasičským záchranným sborem České republiky, jednotkami požární ochrany zařazenými do plošného pokrytí kraje, jednotkami požární ochrany a poskytovateli zdravotnické záchranné služby. Tyto základní složky integrovaného záchranného systému denně spolupracují při řešení mimořádných událostí, kdy je vyžadováno provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému. Každá složka integrovaného záchranného systému je proškolena dle své působnosti v rámci plnění povinností ve své samostatné činnosti. Policisté základních článků Policie České republiky denně vyjíždí k událostem oznámeným na tísňovou linku 158 anebo 112, někdy dochází i k oznámení na ostatní tísňové linky, kdy jiné složky integrovaného záchranného systému požadují na místě přítomnost Policie ČR. Oznámení provádějí i občané osobně přímo na základním článku Policie České republiky. V případě mimořádné události, kdy je zapotřebí všech základních složek integrovaného záchranného systému, jsou na místo policisté základního článku také vysíláni. Z uvedeného plyne, že policisté základních článků řeší události, které jsou výhradně v jejich kompetenci, jako jsou přestupky, trestné činy, ale i události, které nelze nijak kvalifikovat, jelikož nejsou v kompetenci policie, ale tato je z důvodu povinnosti musí prověřit. Ve většině mimořádných události, kde dochází k zásahu integrovaného záchranného systému, je působnost Policie ČR z důvodu zajištění a uzavření místa zásahu, aby se na místě zásahu nepohybovaly osoby, které nejsou na místě zásahu potřebné, a mohlo by dojít zbytečně k jejich ohrožení. Vzhledem k tomu, že v dnešní době využívá k práci mnoho firem nebezpečné chemické látky nebo přípravky v malém množství, nejsou povinny informovat příslušné orgány o jejich využívání, na základě toho dochází pouze k označení místa, kde dochází k užívání nebezpečných látek a přípravků a je třeba chápat označení z hlediska ochrany zdraví a života. Dále jsou v teoretické části vyjmenovány nebezpečné vlastnosti těchto přípravků a látek, důležité je i značení dle několika směrnic, které je možné v dnešní době vidět. V praktické části této práce jsou informace, které se podařilo šetřením v místně příslušném obvodě místního oddělení Policie Horní Počernice zjistit. Konkrétně nebezpečné chemické látky, přípravky a nebezpečné vlastnosti chemických látek, které jsou v provozovnách a objektech, které se nachází v obvodě místního oddělení Policie Horní Počernice. Výzkumnou otázkou této bakalářské práce je, zda mají policisté místního oddělení Policie Horní Počernice informace pro řešení mimořádné události a následné efektivní řešení s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Pro zjištění odpovědi na tuto otázku byl vypracován dotazník pro policisty, kteří jsou služebně zařazeni na místním oddělení Policie Horní Počernice, kdy část dotazníku měla na výběr, ze čtyř odpovědí a v druhé části měli policisté popisovat postup při určených událostech. Cílem bylo zjistit, zda mají znalosti pro řešení mimořádných událostí, které mohou nastat a mohou být komplikovány vlastnostmi nebezpečných chemických látek a přípravků, které jsou používány v místně příslušném obvodě. Hlavním důvodem je zakročování policistů v mimořádných událostech, které mohou ohrožovat jejich zdraví, ale i zdraví osob v místě události. Závěr práce se zaměřuje na vyhodnocení výzkumné otázky s ohledem na stav informovanosti policistů, který byl zjištěn vyplněním dotazníku. Dále pak byl vypracován návrh na zlepšení situace informovanosti.
|
|
| |
host ::
RSS.