|
|
POUTĚ DO MEDŽUGORJE A JEJICH VLIV NA PROHLOUBENÍ DUCHOVNÍHO ŽIVOTA LAIKŮ
PEŠKOVÁ, Jitka
Tato práce popisuje vliv poutí na prohloubení duchovního života věřících. Přibližuje duchovní život na poutním místě v Medžugorji. Vyhodnocuje zde získané duchovní plody a uvádí svědectví o obrácení. Poukazuje na význam mariánských poselství a specifikuje prostředky pro získání Boží milosti. Práce čerpá ze spektra dostupné literatury a je obohacena o osobní zkušenosti autorky. V konečném důsledku přináší poznání o lásce a milosti Boha Otce. Je určena všem, kdo hledají pravý smysl svého života.
|
|
|
Zjevení Panny Marie fenomén Medžugorje
VICHR, Jan
Fenomén mariánských zjevení zejména u vyznavačů soukromých zjevení může vést k nesprávnému výkladu úlohy Marie v dějinách spásy. Touto prací se snažím poukázat, že mariánská zjevení, která probíhají v Medžugorji už třicátý rok mohou dovést hledajícího člověka s pomocí účinné pastorační péče na cestu porozumění a lásky mezi lidmi a nalezení přítomnosti, lásky a moudrosti Boží.
|
|
|
Poutní ruch ve 20. století v Lomci
CENTKO, Petr
Tématem předkládané diplomové práce je Poutní ruch ve 20. století v Lomci. Cílem je ukázat náboženský život související s poutním ruchem na tomto starobylém místě na pozadí významných událostí zmíněného období.
|
|
|
Mariánská zbožnost a poutní místa jižních Čech
NOVOTNÁ, Lucie
Práce pojednává o mariánské úctě v oblasti jižních Čech. Nejprve předkládá celkový přehled vzniku a vývoje mariánské úcty v Evropě a zejména v českých zemích od 9. století až do současnosti. K velkému rozkvětu kultu Panny Marie došlo v Čechách a na Moravě rovněž v barokní době. Velkou úctu Panně Marii prokazovali především příslušníci některých řeholních řádů, pro něž byla Panna Maria zakladatelkou, ochránkyní či patronkou. Významnou dobou rozvoje mariánské úcty, mariánských poutních míst i mariánských laických družin se stalo rovněž tzv. {\clqq}mariánské století`` (1854-1950). Předposlední kapitola podává stručný přehled mariánských poutních míst (kostely, kaple, studánky) v jižních Čechách včetně legend, příběhů a zázraků. Poslední kapitola podrobně přibližuje šest nejznámějších mariánských poutních míst v českobudějovické diecézi (Chlum u Třeboně, Klokoty, Lomec, Římov, Sepekov a Svatý Kámen u Rychnova nad Malší).
|
|
|
Kulturní hodnoty tzv. Mariánského trojúhelníku - Sloup, Vranov, Křtiny
Bezděková, Veronika ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Bartoš, Jindřich (oponent)
V Moravském krasu se nacházejí tři velká poutní místa, která jsou zasvěcena Panně Marii. Jsou navštěvována mnoha poutníky a mají svůj vlastní poutní kalendář. Je to Vranov, Křtiny a Sloup. Na Vranově je kostel Narození Panny Marie, ve Křtinách Jména Panny Marie a ve Sloupě Bolestné Panny Marie. Mluvíme tak o Mariánském trojúhelníku. Tento termín je ústředním bodem mé práce. Když jsem se začala tímto tématem zabývat podrobněji, zjistila jsem, že v blízkosti těchto tří velkých kostelů se nachází kostel sv. Barbory v Adamově. Gotický oltář, který je dominantou chrámu, pochází z roku 1857 a je vyroben ze dřeva. Je na něm zobrazeno Nanebevzetí Panny Marie. Nese název "světelský", a to podle místa svého vzniku v klášteře v dolnorakouském Zwettlu (Světlá). V únoru 2010 byl oltář zařazen mezi Národní kulturní památky. Oltář doplňuje hlavní mariánské svátky: Narození Panny Marie na Vranově, Jméno Panny Marie ve Křtinách, Bolesti Panny Marie ve Sloupě a zde tedy Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň je doplněním tajemství růžence: radostný na Vranově, slavný ve Křtinách, bolestný ve Sloupě a v Adamově růženec světla. Vžitý termín trojúhelník by tak podle mého názoru měl být rozšířen na čtyřúhelník.
|
host ::
RSS.