|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Tonutí v přednemocniční neodkladné péči
HLADKÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce bylo Tonutí v přednemocniční neodkladné péči. Byly stanoveny tři cíle, které mapovaly postup zdravotnických záchranářů při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dospělého člověka. Dále postup zdravotnických záchranářů při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dítěte. Dostupné záchranné pomůcky používané při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonoucích osob. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření odpovědělo. Teoretická část bakalářské práce byla věnována přednemocniční neodkladné péči, Vodní záchranné službě a Zdravotnické záchranné službě. Práce dále popisuje definice tonutí, utonutí, první pomoc při tonutí, základní neodkladnou první pomoc a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 21 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 6 členů Vodní záchranné služby Jihočeského kraje a 14 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly rozděleny pro přehlednost do 9 kategorii a zpracovány do tabulek. Výzkum ukázal, že členové Vodní záchranné služby i zdravotničtí záchranáři mají dostatečné teoretické znalosti ale i pracovní zkušenost při poskytování přednemocniční neodkladné péče při tonutí dospělé osoby. Kdežto u poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dítě neprokázali členové Vodní záchranné služby dostatečnou pracovní zkušenost. Z rozhovorů vyplynulo, že členové Vodní záchranné služby i zdravotničtí záchranáři jsou dobře vybaveni záchrannými prostředky pro záchranu tonoucích osob.
|
|
|
Kontrola přístrojového a materiálního vybavení vozu záchranné služby a příprava na výjezd - manuál pro zdravotnické záchranáře
PROCHÁZKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá kontrolou přístrojového a materiálového vybavení ve vozidle zdravotnické záchranné služby. Kontrola vybavení je jedna z pracovních povinností zdravotnického záchranáře, kterou musí během směny splnit. Při nedostatečné kontrole hrozí porucha přístrojového vybavení nebo nedostatek materiálu, potřebného během výjezdu. V nejhorším případě může vést nedostatečná kontrola až ke smrti pacienta. Vzhledem k narůstajícímu počtu výjezdů může být někdy náročné provést kontrolu mezi výjezdy. V teoretické části jsem čtenáři přiblížil legislativu týkající se zdravotnické záchranné služby, požadavky na vybavení jejích vozidel, rozdělením výjezdových skupin. Zabýval jsem se také popisem jednotlivých přístrojů a materiálů, které záchranná služba využívá. Cílem bakalářské práce bylo zmapování časové náročnosti, průběh a kompetence při kontrole přístrojového a materiálního vybavení. Také byla zjišťována nejrizikovější oblast při nedostatečné kontrole. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s devíti zdravotnickými záchranáři. Z výsledků bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají na kontrolu přístrojů i vybavení, ve většině případů dostatek času během směny i při pomalejším tempu kontroly. Vzhledem k charakteru této profese se však nedá naplánovat daný čas kontroly, ani její délka trvání. Nejlepší východiskem by bylo zkrátit kontrolu na minimum času s co největší kvalitou kontroly. Dále bylo zjištěno, že mají záchranáři různé druhy kontrol, které provádějí sami a jsou za ně zodpovědní. Poslední část výzkumu ukázala, že záchranáři považují za nejvíce rizikovou oblast při nedostatečné kontrole přístrojové vybavení. Vzhledem k minimálním zkušenostem s poruchou přístroje během výjezdu, si myslím, že je na tuto oblast mezi záchranáři kladen nevětší důraz.
|
|
|
Problematika fyzického zatížení záchranáře zdravotnickou technikou a výbavou
PARÁČEK, Martin
Bakalářská práce se zabývá legislativně ukotvenou vybaveností vozidel zdravotnické záchranné služby zdravotnickou technikou a výbavou, která je povinná a každé vozidlo musí tuto podmínku splňovat. Čtenář bude seznámen s rozdíly mezi jednotlivými výjezdovými skupinami a jejich vybaveností. Existuje legislativa stanovující podmínky pro práci s nadměrnými břemeny a jejich limitní hodnoty, které jsou často v praxi zdravotnického záchranáře překročeny. V práci jsou dále zmíněny parametry vybraných a k praxi neodmyslitelně důležitých technických prvků výbavy vozidel ZZS. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat přehled skutečných hmotností výbavy a techniky, porovnat ji s požadavky na vybavení vozidel zdravotnické záchranné služby, zjistit, jak vnímají fyzické zatížení technikou sami záchranáři a tím vytvořit případný podklad k potenciálním inovativním postupům při vybavování výjezdových skupin. Výzkumná část byla vypracována pomocí sběru dat měřením hmotností zdravotnické techniky a výbavy, které následně doplnilo zodpovězení několika otázek čtrnácti zdravotnickými záchranáři ZZS Jihočeského kraje. Před zahájením výzkumu došlo k definici tří výzkumných otázek, týkajících se hmotnosti výbavy, následného porovnání s hygienickými limity, a nakonec názoru na problematiku samotných záchranářů. Splněny byly cíle ohledně vytvoření přehledu o hmotnostech prvků zdravotnické výbavy a techniky, které se běžně užívají v terénu při zásazích zdravotnické záchranné služby, a zjištění mínění záchranářů o daném tématu. Dále bylo porovnáno reálné hmotnostní zatížení technikou s hygienickými předpisy. Cíl vytvořit podklad k potenciálním inovativním postupům byl naplněn.
|
|
|
Zdravotnický záchranář v České republice a v Lotyšsku
RIDVALOVÁ, Nicole
Předmětem bakalářské práce je porovnání podmínek pro činnost zdravotnických záchranných služeb v České a v Lotyšské republice. Hlavními cíli této bakalářské práce je zmapovat rozdíly ve vzniku pozice záchranáře v České republice a v Lotyšské republice, rozdíly v aktuálních kompetencích zdravotnické záchranné služby v obou republikách a dále rozdíly v organizaci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Teoretická část je věnována zkoumání vývoje struktury systémů poskytujících přednemocniční, neodkladnou péči, spolu s odbornými a právními aspekty vzdělávání zdravotnických záchranářů v těchto zemích. Uvedená práce klade v teoretické části důraz na zkoumání historických aspektů vývoje obou republik, společných rysů a rozdílů stávajícího českého a lotyšského zdravotnictví a jejich dopadů na formování zdravotnických záchranných služeb i podmínek pro činnost zdravotnických záchranářů. Klíčová pozornost je věnována zkušenostem a srovnání současné úrovně vzdělávání zdravotnických záchranářů jako základu pro formování jejich kompetencí. V praktické části bakalářská práce zkoumá aktuální poznatky zdravotnických systémů, které mají podstatný vliv na zabezpečení a podmínky činnosti českých a lotyšských zdravotnických záchranářů. Jedná se zejména o srovnání geografických a sociálních vlivů, organizačních a regulačních faktorů, podmínek zabezpečení provozu u obou zdravotnických záchranných služeb. Dále posouzení přístupů a rozdílů z praktického uplatňování norem integrovaného záchranného systému v obou republikách. V souladu se stanovenými výzkumnými otázkami bakalářská práce soustřeďuje hlavní pozornost na komparaci kompetencí zdravotnických záchranářů a způsobu poskytování přednemocniční péče v České republice a v Lotyšsku, která bude provedena analýzou rozhovorů, rozhodujících zákonných norem, nařízení, analytických a metodických dokumentů v oblasti zdravotnictví a zdravotnického záchranářství v obou republikách. Výsledky zkoumání budou podpořeny osobními poznatky zpracovatelky, které získala během studijní praxe na pracovišti zdravotnické záchranné služby v Rize v období únor-duben 2022. Tato práce upozorňuje, srovnáním praxe v České republice a v Lotyšské republice, na možnosti obohacení procesu vzdělávání zdravotnických záchranářů širším zavedením praktické výuky po celou dobu vysokoškolského studia. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese.
MAREŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce nese název "Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese" a skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. V části teoretické je podrobněji vysvětleno, kdo je zdravotnický záchranář a jaká je jeho osobnost. Dále jsou zde definovány zákony, kterými by se měl zdravotnický záchranář řídit a jaké jsou jeho kompetence. Povolání záchranáře je velmi stresující, tudíž v práci nechybí ani kapitola psychologie zdravotnických záchranářů a syndrom vyhoření. V dalších kapitolách jsou rozepsány studijní programy pro maturanty, kde všude lze studovat obor ZZ na vysokých školách a možnosti uplatnění studentů po ukončení studia. Dále jsme se zabývali tématem adaptačního procesu v novém zaměstnání. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na studenty prvního až třetího ročníku oboru Zdravotnický záchranář. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti studentů oboru Zdravotnický záchranář o jejich budoucí profesi. Byl proveden kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku na webových stránkách a odkaz na něj byl rozeslán na tři vysoké školy v České republice - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita obrany v Brně a Západočeská univerzita v Plzni. Výsledky z dotazníků byly statisticky zpracovány pomocí testu homogeneity do kontingenčních tabulek a popsány v diskuzi.
|
|
|
Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče
TOMANCOVÁ, Anna
Tématem této bakalářské práce je Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče. V přednemocniční péči se kardiostimulace provádí pouze zevním způsobem a dočasně. Jedná se o výkon raritní, ke kterému se přistupuje pouze v závažných hemodynamických stavech pacienta. Právě tím, že se jedná o léčebný výkon zřídka využívaný, z kardiostimulace čiší jakýsi respekt. To by ale nemělo vést k tomu, že na ni záchranáři nejsou připraveni. V případě jejího použití by měli záchranáři znát léčebný postup, který se odvíjí od patofyziologie daného stavu. Dále vědět své povinnosti plynoucí z toho, že mají za úkol lékaři při zevní dočasné stimulaci asistovat. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat teoretické znalosti záchranářů v oblasti kardiostimulace, jejich vědomosti ohledně vlastního průběhu zevní dočasné stimulace a jejich praktické zkušenosti s tímto výkonem. Dále bylo zjišťováno, zda se v rámci Jihočeského kraje nějakým způsobem liší provedení zevní dočasné stimulace v podmínkách přednemocniční péče. Práce je členěna na dva hlavní oddíly, a to na teoretickou část a empirickou část. V části teoretické je v první řadě specifikován charakter přednemocniční péče, role zdravotnického záchranáře a jeho kompetence. Dále je zmíněna anatomie a fyziologie srdce, možnosti monitorování srdeční funkce a poruchy srdečního rytmu, které lze léčit za použití kardiostimulace. Dále jsou uvedeny informace ohledně kardiostimulace jako takové, její rozdělení a průběh zevní dočasné stimulace v přednemocniční péči za použití defibrilátoru. Praktická část je založena na kategorizaci a shrnutí výsledků kvalitativního výzkumu, který probíhal na základě rozhovorů se záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumné cíle, které se týkaly zmapování teoretických znalostí kardiostimulace, byly splněny. Z rozhovorů vyplynulo, že záchranáři se orientují v problematice srdečních arytmií a v jejich léčbě. Z jejich znalostí zevní dočasné kardiostimulace se odráželo, že by byli schopni tento výkon adekvátně provést. V měřítku jednotlivých výjezdových stanovišť nebyly zjištěny žádné odlišnosti v rámci postupu při výkonu kardiostimulace v podmínkách přednemocniční neodkladné péče Jihočeského kraje.
|
|
|
Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře
ŠTĚCHOVÁ, Karolina
Tématem této bakalářské práce je Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře. Teoretická část této práce se zaměřuje na nejčastější příčiny hypotermie, fyziologické a anatomické poznatky kůže, diagnostiku hypotermie, postupy v přednemocniční neodkladné péči, kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií a na navazující intenzivní péči. V praktické části bakalářské práce byl stanoven jeden cíl a tři výzkumné otázky. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o problematice hypotermie. První výzkumná otázka se zaobírala tím, zda zdravotničtí záchranáři disponují aktuálními teoretickými znalostmi o hypotermii. Druhá výzkumná otázka se zabývala znalostmi zdravotnických záchranářů o specifikách kardiopulmonální resuscitace u pacienta s hypotermií. Třetí výzkumná otázka zkoumala povědomí zdravotnických záchranářů o navazující intenzivní péči u pacienta s hypotermií. Praktická část byla uskutečněna pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvanácti zdravotnickými záchranáři z Jihočeského kraje. Rozhovor obsahoval 23 otázek. Pro lepší orientaci byly výsledky výzkumu rozděleny do 12 kategorií. Cíl bakalářské práce byl splněn díky všem zodpovězeným výzkumným otázkám. Zdravotničtí záchranáři mají povědomí o problematice hypotermie, ale bylo by za potřebí, aby byli více informováni o specifikách farmakoterapie při kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií. Velmi kladně hodnotím zodpovězení výzkumné otázky týkající se navazující intenzivní péče. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako podklad pro vzdělávání studentů nelékařských zdravotních oborů.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči
SLUNEČKO, Karel
Tématem této bakalářské práce byla Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči. Tato práce byla rozdělena do dvou částí. První byla teoretická, druhá výzkumná. V teoretické části byla na úvod popsána zdravotnická záchranná služba s jejími základními prvky a historií. Dále byla popsána problematika zdravotnické dokumentace obecně s nejdůležitějšími aspekty k ní náležejícími. V poslední části byla popsána zdravotnická dokumentace v podmínkách zdravotnické záchranné služby i s některými příklady. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním bylo zjistit názor zdravotnických záchranářů na jimi vypracovávanou dokumentaci v rámci předání pacienta do cílového zdravotnického zařízení. Druhým bylo zjistit pohled zdravotnických záchranářů na tuto dokumentaci z pohledu prokazování postupu lege artis. Třetím cílem bylo zjistit přínos změn softwaru sloužícího k vedení této dokumentace. Posledním cílem bylo zjistit, jak je následně s touto dokumentací nakládáno v nemocničním prostředí po předání. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné vzorky pro první dva cíle byly tvořeny 12 zdravotnickými záchranáři, kdy bylo každému položeno 19 hlavních otázek doplněných o případně další v návaznosti na průběh rozhovoru. Pro třetí cíl byl výzkumný vzorek tvořen 8 informanty, kterým bylo položeno 6 hlavních otázek, které byly případně vhodně rozvinuty. Poslední cíl byl zjišťován na výzkumném vzorku 5 informantů z řad nelékařského zdravotnického personálu v cílovém zdravotnickém zařízení. Výsledkem výzkumu je poukázání na skutečnosti, které považují zdravotničtí záchranáři za nejdůležitější v kontextu jimi vyplňované dokumentace, jejich názory na změnu, která proběhla v posledním roce a také názory nemocničního NLZP na tento dokument. Práce může sloužit jako podklad pro případné změny ve vedení zdravotnické dokumentace v podmínkách ZZS.
|
|
|
Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
MACKOVÁ, Zuzana
Tématem této bakalářské práce byla Přednemocniční péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Teoretická část práce se věnovala problematice cévní mozkové příhody od počátku vzniku příznaků až po samotnou diagnostiku a ošetření pacienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. V práci jsou také zahrnuty standardní podmínky pro následné směřování pacienta do cílového zdravotnického zařízení a rozdíl mezi Komplexním cerebrovaskulárním centrem a Iktovým centrem. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zmapovat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů v problematice cévní mozkové příhody. Druhým cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s podezřením na cévní mozkovou příhodu a třetím cílem bylo zmapovat spolupráci zdravotnických záchranářů a Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 22 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro lepší přehlednost rozděleny do 11 kategorií a zpracovány do tabulek. Díky výsledkům výzkumu se povedlo splnit cíle práce a zároveň odpovědět na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné aktuální teoretické znalosti v dané problematice a nebyly shledány žádné zásadní nedostatky. Velmi pozitivně je hodnocena i spolupráce zdravotnických záchranářů s Komplexním cerebrovaskulárním centrem v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci zlepšení by zdravotničtí záchranáři měli být důslednější v měření hodnoty glykémie, pořízení elektrokardiografického záznamu a správně zvolené velikosti žilní kanyly.
|
host ::
RSS.