|
|
Využití ostropestřce a konopí ve výživě drůbeže
Šťastník, Ondřej
Cílem práce bylo charakterizovat nutriční hodnotu vedlejších produktů zpracování semen ostropestřce mariánského a semen a rostlin konopí setého a studovat jejich vliv na vybrané ukazatele užitkovosti, metabolismu a zdraví drůbeže při zařazení různých podílů těchto netradičních krmiv do krmných směsí. Studium vlivu netradičních krmiv bylo koncepčně rozděleno do celkem čtyř jednotlivých experimentů. Tři experimenty byly realizovány na vykrmovaných kuřatech Ross 308 a jeden na nosnicích Bovans Brown. Přídavky ostropestřcových pokrutin vedly ke zhoršení parametrů užitkovosti brojlerových kuřat ve srovnání s kontrolní skupinou. Benefity obsahů potenciálně pozitivních biologicky aktivních látek pokusy na kuřatech neprokázaly. V pokusu při zařazení 7 % pokrutin ze semen ostropestřce do diety nosnic byla zjištěna vyšší antioxidační aktivita krve a bylo dosaženo vyššího počtu vajec o vyšší hmotnosti, při současně vyšší spotřebě krmiva. Byly zjištěny vyšší Haughovy jednotky, větší milimetrová výška bílku, ale tenčí skořápka vajec. Při zařazení 5 % a 15 % pokrutin ze semen konopí setého byla zjištěna horší konverze krmiva a nižší přírůstky hmotnosti. V pokusu s obsahem 40 % pokrutin ze semen konopí setého byl zjištěn vyšší přírůstek hmotnosti kuřat ve srovnání s kontrolní skupinou. Při zařazení 2,5 % konopných pokrutin a 1 % konopné herby do diety vykrmovaných kuřat byly zjištěny vyrovnané spotřeby i konverze krmiva. Parametry výkrmu kuřat nebyly pokusným ošetřením ovlivněny.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů bylin
Škutová, Pavla ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací aromaticky aktivní látek v léčivých bylinách. Soubor tvoří 5 druhů bylin: meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), šalvěj muškátová (Salvia sclarea), ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jestřabina lékařská (Galega officinalis). Tyto rostliny jsou známé pro své pozitivní účinky v lidovém léčitelství. K charakterizaci jejich vonných látek byla zvolena metoda SPME-GC-MS. Během identifikace těkavých látek byl kladen důraz na potenciálně alergenní složky vyjmenované v Nařízení ES 1223/2009 v příloze III. Celkem bylo v meduňce identifikováno 106 látek včetně 8 alergenů, měsíček obsahoval 104 sloučenin z toho 7 alergenů, v šalvěji bylo nalezeno 82 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, v ostropestřci se nacházelo 73 látek včetně 6 alergenů, v jestřabině bylo popsáno 110 sloučenin a z toho 9 alergenů.
|
|
|
Vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L) na produkt a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jedna z nejdéle známých léčivých rostlin. Semena ostropestřce obsahují biologicky aktivní látky taxifolin, silychristin, silydianin, silybin A, silybin B, isosilybin A a isosilybin B celkově nazývané jako silymarinový komplex. Cílem této práce byl vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování na produkt a jeho využití. V první části diplomové práce jsem se zabývala historií, botanickou charakteristikou, agrotechnikou, chemickým složením a metodami stanovení účinných látek, farmakologickými účinky účinných látek. V praktické části jsem pomocí dvou maloparcelových pokusů zjišťovala vliv elicitorů na obsah účinných látek. Ve vlastním pokusu byly použity 2 elicitory NanoFYTSi? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l. Ve druhém pokusu od vedoucího práce byl kromě NanoFYT Si? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l použit elicitor ASA ve třech různých koncentracích, nízké [10-5 mol/l], střední [10-4 mol/l] a vysoké [10-3 mol/l]. V závěru jsem provedla statistické vyhodnocení jednotlivých pokusů, porovnání s ostatními publikovanými pokusy a návrh technologie pěstování a využití Ostropestřce mariánského.
|
|
|
Vliv sylimarinu na jatečnou výtěžnost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Práce se zabývá vlivem Ostropestřce mariánského (využitá látka Silymarin) na jatečnou výtěžnost hybridní kombinace králíků Hyla. Hybridní kombinace Hyla byla cíleně šlechtěna na masnou užitkovost, vykazuje výborných výsledků v chovech. Králíci se chovají především na maso, jelikož nutriční vlastnosti odpovídají současným požadavkům racionální výživy. Proto je vhodné zvyšovat jatečnou výtěžnost. Průměrná jatečná výtěžnost je udávaná od 40 do 53% dle plemene. Bylo zjištěno, že přídavek ostropestřce v podobě prášku do kompletní krmné směsi v koncentraci 0,2% zvýšil jatečnou výtěžnost, vzhledem ke kontrolní skupině (která byla krmena jen KKS), v průměru o 0,4%. Skupina s přídavkem 1% vykazovala průměrnou hodnotu o 1,2% vyšší než skupina kontrolní. Průměrná jateční výtěžnost všech skupin se pohybovala od 54,68 do 63,02%. V obou chovech se také snížil výskyt průjmových onemocnění. Silymarin má příznivé účinky na činnost a růst jater. U skupiny s přídavkem 0,2% se zvýšila průměrná hmotnost jater o 8,1g, ve skupině s koncentrací 1% se hmotnost v průměru zvedla o 10g. Průměrná hmotnost jater se pohybovala od 111,19 do 121,20 g. Kontrolní skupina v případě jatečné výtěžnosti i hmotnosti jater vykazovala lepších výsledků, než které uvádějí autoři se svých článcích.
|
|
|
Využití ostropestřce mariánského (Silybum marianum) ve výživě zvířat
Klímová, Stefanie ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Fernández Cusimamani, Eloy (oponent)
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum (L.) Gaertn.) je léčivou bylinou známou pro své hepatoprotektivní a antioxidační vlastnosti, které mají pozitivní výsledky v humánní medicíně, ale také v medicíně veterinární. Účinné látky ostropestřce nazýváme jako tzv. silymarinový komplex, který získáváme lisováním ze semen rostliny. V bakalářské práci byly v literární rešerši shrnuty poznatky o využití obsahových látek ostropestřce v humánní medicíně a dále ve výživě zvířat. V další části práce byly vybrány případové studie zabývající se vlivem přídavku ostropestřce v kompletní krmné směsi laboratorním zvířatům. Ostropestřec mariánský byl v experimentálních pracích podáván králíkům ve formě antioxidantu AV3 (0,2 ml.kg-1) a následně byly hodnoceny metabolické parametry v porovnání s kontrolní skupinou, která byla krmena kompletní krmnou směsí bez přídavku ostropestřce. Sledovanými parametry byly růstové, biochemické a reprodukční parametry a dále kvality králičího masa. Přídavek ostropestřce neměl vliv na růstové parametry, kvalitu masa a biochemii krve, ve srovnání s kontrolními skupinami zvířat, s výjimkou výše hladiny cholesterolu, která vzrostla o 38,6 %. U reprodukčních parametrů přídavek ostropestřce mariánského zvýšil počet narozených a odchovaných mláďat a snížil mortalitu potomstva, ve srovnání s kontrolní skupinou. Ostropestřec lze proto využít jako doplněk stravy pro zlepšení reprodukčních parametrů. Využití obsahových látek ostropestřce v humánní medicíně bylo zhodnoceno v dotazníkovém šetření, kdy ze 120 respondentů 55 % užívá silymarin ve formě tablet při akutních nebo chronických jaterních onemocnění pro jeho hepatoprotektivní účinek.
|
|
|
Analýza komodity ostropestřec mariánský [Silybum Marianum (L.) Gaertn.] v ČR
Mánková, Lucie
Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn] byl v roce 2014 v ČR pěstován na odhadované ploše 4 700 ha s průměrným výnosem 0,65 t.ha-1. Náklady na jeho pěstování u konkrétního pěstitele v roce 2012 byly 11 614 Kč.ha-1, v letech 2013 a 2014 došlo k navýšení nákladů o více než 50 % (na 17 809, resp. 17 720 Kč.ha-1). Nákladová rentabilita v roce 2012 tvořila 4,4 %, v roce 2013 byla dokonce záporná (-2,6 %). V roce 2014 bylo pěstování ostropestřce opět rentabilní (84,9 %). Průměrná realizační cena ostropestřce se pohybovala od 25 000-26 000 Kč.t-1. Z výsledků této práce vyplývá, že se jedná o atraktivní plodinu ze skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR), která by mohla představovat pro pěstitele zajímavý obchodní artikl a zároveň přispět k druhové rozmanitosti osevních postupů.
|
|
|
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
|
| |
|
|
Vliv ošetření osiva ostropestřce mariánského na výnos nažek
HRDLIČKOVÁ, Helena
Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.], je prastará léčivá rostlina, ceněná pro obsah silymarinového komplexu. Tyto látky dokážou chránit jaterní buňky před poškozením toxickými látkami. Cílem práce bylo formou maloparcelkového pokusu zhodnotit možnosti vlivu ošetření osiva ostropestřce mariánského (termicky, mořidlem Vitavax a biopreparátem Polyversum) na zdravotní stav rostlin a tím i výnos semen této plodiny. Sledovány byly výška rostlin, počet rostlin na m?, počet úborů na rostlině, počet nažek v úboru, hmotnost nažek v úboru, HTS, hmotnost biomasy, výnos a u vypěstovaných nažek klíčivost. V průběhu růstu byl sledován výskyt chorob a škůdců. Ze získaných výsledků je patrné, že všechny druhy ošetření měly pozitivní vliv na výnosové prvky i výnos nažek.
|
host ::
RSS.