|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s rizikem pádu
ČERVENKOVÁ, Marcela
Pády pacientů nejen v domácím prostředí, ale právě při jejich hospitalizaci nejsou příjemnými pro zdravotnický tým a mnohem více jsou nepříjemné pro tyto pacienty. Pády jsou nezamýšlené situace, do kterých se pacient dostane neúmyslně a nedobrovolně, jejichž důsledkem je snížení kvality života. Souhrnně lze říci, že komplikace plynoucí z pádů mají nepříznivý bio-psycho-sociální dopad. Jelikož pády pacientů považujeme za nežádoucí události a jejich četnost je mnoha zařízeními sledována, patří pády mezi indikátory kvality péče. Informovaný a profesionální zdravotnický personál, poskytující aktivní ošetřovatelskou péči, zabezpečuje cílenými zásahy preventivní opatření mající za cíl předejít pádům pacientů. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s rizikem pádu a zjistit jaký názor mají pacienti s rizikem pádu na realizovaná preventivní opatření pádu, jelikož zpětná vazba od pacientů je důležitým faktorem pro hodnocení této péče. Tato výzkumná práce je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. V této práci bylo využito dvou zkoumaných souborů. První výzkumný soubor tvořilo osm sester standardního oddělení nemocnice a druhý soubor tvořilo sedm hospitalizovaných pacientů na těchto odděleních. Poté byly výsledné údaje zpracovány do souhrnných a kategorizačních tabulek. Výsledky výzkumného šetření nám potvrdily, že u pacientů s rizikem pádu je nutné poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči a pacienti tuto péči pozitivně přijímají. Tato práce bude poskytnuta oddělení managementu Nemocnice České Budějovice a.s., kde bylo výzkumné šetření realizováno a může pomoci při zkvalitňování poskytované péče hospitalizovaným pacientům s rizikem pádu této nemocnice.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním horních cest dýchacích
PICKOVÁ, Lenka
První část bakalářské práce, na téma Specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním horních cest dýchacích, je zaměřena na anatomii a fyziologii dýchacího systému, zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích a na ošetřovatelskou péči. Druhá část práce je výzkumná. Pro výzkumné šetření byly stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním akutní laryngitida a nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním akutní laryngitida. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují děti s onemocněním akutní laryngitida? 2. Jaké ošetřovatelské diagnózy se nejčastěji vyskytují u dětí s onemocněním akutní laryngitida? Ke sběru dat bylo využito kvalitativní výzkumné šetření metodou dotazování technika rozhovoru, pozorování a obsahová analýza dokumentace. 1. výzkumný soubor tvořily sestry pracující na dětském oddělení Nemocnice Strakonice, a. s. 2. výzkumný soubor tvořily děti, s onemocněním akutní laryngitida, hospitalizované na dětském oddělení stejné nemocnice. Na základě zhodnocení výsledků z rozhovoru se sestrami a pozorování byla stanovena odpověď na první výzkumnou otázku: Ošetřovatelská péče, u dětí s onemocněním akutní laryngitida, má svá specifika spočívající v zajištění průchodnosti dýchacích cest podáním inhalací a léků dle ordinace lékaře, zabezpečením zvýšené polohy dítěte a přívodem čerstvého studeného vzduchu na pokoj, kde je dítě uloženo. Na základě zhodnocení výsledků z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace a pozorování vyplynula odpověď na druhou výzkumnou otázku: Mezi nejčastější ošetřovatelské diagnózy, u dětí s onemocněním akutní laryngitida, patří diagnóza Neefektivní průchodnost dýchacích cest, Riziko aspirace, Porušený spánek. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty sestrám na oddělení, kde bylo šetření realizováno, mohou přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče. Výstupem bakalářské práce pro praxi jsou dvě ošetřovatelské diagnózy rozpracované metodou ošetřovatelského procesu.
|
|
|
Rodina - partner v ošetřovatelském procesu
ROHREROVÁ, Veronika
Abstrakt Rodina je unikátní a nenahraditelnou institucí. Nemoc činí člověka dočasně sociálně neplnohodnotným a zasahuje nejen nemocného člena, ale celou rodinu. Klient v této obtížné situaci hledá zpravidla pomoc a oporu u svých nejbližších a jejich reace a rady mají při jeho rozhodování a jednání velký význam.Zkušenosti ukázaly, že úlohu rodiny v péči o své blízké členy nemůže nahradit žádná instituce. Naopak stane-li se klient i rodina aktivním spoluúčastníkem v léčebném i ošetřovatelském procesu, dochází k pozitivní stabilizaci zdravotního stavu mnohem rychleji a účinněji. Toto téma bylo vybráno proto, že je spolupráce sester a jiných zdravotnických pracovníků s rodinou klienta velmi důležitá a často nenahraditelná.V dnešní době je spolupráce a komunikace s rodinou klienta mnohdy opomíjena z časových nebo personálních důvodů. Což je škoda, protože pokud dojde ke správnému a žádoucímu zapojení rodiny do ošetřovatelského procesu, má její účast pozitivní vliv na léčbu nemocného a je mu velkou psychickou oporou v této náročné životní situaci. Z šetření vzplývá, že rodinní příslušníci nejsou sestrami motivováni k zapojení do ošetřovatelského procesu. Rodina se nezapojuje do ošetřovatelského procesu především z důvodu časové vytíženosti jejích příslušníků. V případě potřeby, je ale ochotná zapojit se do všech činností, které by stav nemocného vyžadoval. Hlavní rozdíl v rolích rodiny v ošetřovatelském procesu v jednotlivých věkových kategoriích, nacházím především v potřebě podpory a pomoci. Klienti věkových kategorií předškolního, školního a důchodového věku podporu a pomoc od rodiny v denních činnostech potřebují a přijímají. Zatímco klienti produktivního věku nejsou připraveni podporu a pomoc od rodiny přijmout, chtějí ji spíše poskytovat. Z šetření k bakalářské práci vyplývá, že je potřeba více zapojovat rodinné příslušníky do péče o svého blízkého a aktivně vyhledávat jejich spolupráci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po celkové anestezii
SOJKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce poskytuje mnoho informací o celkové anestezii, odhaluje různé aspekty ošetřovatelské péče včetně nejčastějších ošetřovatelských diagnóz, ukazuje nejčastější potíže pacientů po CA a rozsah vědomostí sester o komplikacích, které se vyskytují v zotavovacím období po celkové anestezii. Právě základní vědomosti sester o komplikacích po CA pomáhají ke správnému stanovení ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí v ošetřovatelském procesu o pacienta po CA. Výsledky výzkumné práce jsou použity při zpracování ošetřovatelského standardu péče o pacienta po CA. Tento standard může posloužit sestrám jako stručná a přehledná pomůcka při ošetřovatelské péči a zajistit tak komfort a bezpečnost pacienta v podobě poskytování kvalitní ošetřovatelské péče po celkové anestezii.
|
|
|
Analýza a inovace vybrané ošetřovatelské dokumentace používanaé na prscovišti intenzivní medicíny
KŘÍŽOVÁ, Radmila
Téma diplomové práce: ? Analýza a inovace vybrané ošetřovatelské dokumentace používané na pracovišti intenzivní medicíny?, bylo zvoleno záměrně pro svoji aktuálnost. Dokumentace je důležitou a nedílnou součástí léčby pacientů. Je velmi důležité, aby ošetřovatelská dokumentace vyhovovala sestrám, které s ní pracují. Údaje by měly být přehledné a jejich zaznamenávání snadné a pro sestry vyhovující. Správně vedená ošetřovatelská dokumentace by měla být přínosem i pro lékaře. Pro provádění výzkumné ho šetření bylo zvoleno ARO Jihlava. Práce měla stanoveno 6 cílů, které byly splněny a z nich vyplývajících 6 výzkumných otázek. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření ve 3 etapách. První výzkumný soubor tvořily sestry ARO Jihlava a druhý výzkumný soubor tvořili lékaři ARO Jihlava. V I. etapě byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace používané na ARO Jihlava a následně byly provedeny rozhovory se sestrami a lékaři tohoto oddělení. Ve II etapě byla provedena inovace ošetřovatelské dokumentace a tato byla zavedena do praxe. Závěrečná etapa práce spočívala v provedení rozhovorů se stejnými otázkami pro lékaře i sestry na ARO Jihlava, ve kterých byly zjišťovány názory sester a lékařů na inovovanou dokumentaci a na možnosti jejího uplatnění v praxi. Cílem práce bylo analyzovat stávající ošetřovatelskou dokumentaci, na základě výsledků rozhovorů jí inovovat, zavést do praxe a následně zjistit, zda jí lze v praxi používat. Na základě provedených rozhovorů jsme zjistili, že sestrám nevyhovují ošetřovatelské diagnózy a také záznamový list, který je společný pro lékaře i sestry, používané na jejich oddělení. Na základě těchto výsledků byla provedena inovace ošetřovatelských diagnóz a současně též oddělení provedlo inovaci záznamového archu a rozdělení dokumentace lékařské a ošetřovatelské. Po jejich zavedení do praxe, jsme zjišťovali, opět rozhovory se sestrami a lékaři, zda je inovovaná dokumentace lepší a zda by se dalo ještě něco změnit. Zjistili jsme, že dokumentace je lepší, respondentům více vyhovuje. Inovovanou dokumentaci lze v praxi používat a je v současné době na ARO Jihlava také používána.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím. V teoretické části je stručně shrnuta anatomie a fyziologie ženských pohlavních orgánů, mimoděložní těhotenství, jeho druhy, příznaky, diagnostika a léčba. Následující část se pak zabývá psychologií ženy. Následuje kapitola o potřebách pacientky, o komunikaci a nakonec část, která se zabývá ošetřovatelským procesem o ženu s mimoděložním těhotenstvím. Cílem práce bylo definovat priority bio {--} psycho {--} sociálních potřeb žen s mimoděložním těhotenstvím. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Úkolem těchto výzkumných otázek bylo zjistit, jaké priority v oblasti bio {--} psycho {--} sociálních potřeb mají ženy po prodělaném mimoděložním těhotenství, dále jak byly uspokojovány potřeby těchto žen v rámci ošetřovatelské péče. Byla hledána odpověď na to, zda plán ošetřovatelské péče odpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jaký ošetřovatelský problém (ošetřovatelská diagnóza) se u žen vyskytuje nejčastěji. V práci bylo využito kvalitativního výzkumu a to formou nestandardizovaného rozhovoru s pacientkami. Dále pak byla provedena analýza písemných dokumentů. Jednalo se jak o dokumentaci lékařskou, tak o dokumentaci ošetřovatelskou. Informace získané rozhovorem a analýzou písemných dokumentů byly následně zpracovány formou kazuistik. Byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace a na jejím základě byla provedena komparace s prioritami bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami v reprodukčním věku, které byly hospitalizovány na gynekologicko {--} porodnické klinice s diagnózou mimoděložního těhotenství. Rozhovor s pacientkami proběhl vždy před jejich propuštěním do domácí péče. Bylo zjištěno, že pro pacientky s mimoděložním těhotenstvím je prioritní uspokojení jejich potřeb z oblasti psychologické. Dále pak bylo zjištěno, že v rámci ošetřovatelské péče byly tyto potřeby uspokojovány jen okrajově a nedostatečně. Plán ošetřovatelské péče neodpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jako nejčastější ošetřovatelská diagnóza by měl být stanoven anticipační smutek. Práce může být návodem pro porodní asistentky, aby jimi poskytovaná ošetřovatelská péče plně uspokojila prioritní potřeby žen s mimoděložním těhotenstvím
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
|
host ::
RSS.