|
|
Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí.
|
|
|
Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství.
|
|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou
MATIÁŠOVÁ, Michaela
Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a její výskyt je čím dál častější. Při tomto onemocnění je důležitá ošetřovatelská péče, zaměření se na potřeby pacienta a jeho edukaci o režimových opatřeních, která by měl dodržovat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s jaterní cirhózou, jejich potřeby a znalosti sester a pacientů o režimových opatřeních. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo osm sester, které pracují na gastroenterologickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo sedm pacientů, kteří byli na gastroenterologickém oddělení hospitalizovaní. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry správně nehodnotí riziko podvýživy. Dále jsme zjistili, že pacienti nejsou dostatečně informováni o možných komplikacích jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré znalosti o jaterní cirhóze a nemají nedostatky v ošetřovatelské péči. Pacienti byli s ošetřovatelskou péčí za hospitalizace spokojení. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni o režimových opatřeních, nebyli schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Na základě zjištěných výsledků byla vytvořena informační brožura, která může sloužit jednak jako studijní materiál pro studenty a také být využita v praxi, jak pro sestry, tak i pro pacienty.
|
|
|
Využití prvků konceptu Bazální stimulace u pacientů na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče
KAFKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje využití prvků konceptu Bazální stimulace na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem zapojují sestry koncept Bazální stimulace do péče o pacienty na oddělení DIOP. Pro jeho dosažení byla stanovena jedna výzkumná otázka "Jakým způsobem zapojují sestry koncept Bazální stimulace do péče o pacienty na oddělení DIOP?" Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zjevné nezúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, pracujících na oddělení DIOP ve vybrané nemocnici Kraje Vysočina. Na základě získaných dat z rozhovorů, byly vytvořeny 4 kategorie a 3 podkategorie. Data získaná pozorováním byla rozdělena do 6 kategorií. Z výsledků naší práce je zřejmé, že sestry, které tvořily náš výzkumný soubor, zapojují prvky konceptu Bazální stimulace do péče o pacienty hospitalizované na oddělení DIOP při každém kontaktu s nimi. Nejvyužívanějšími prvky tohoto konceptu na tomto oddělení jsou iniciální dotek, oslovení, polohování, umisťování pacientů do vibračních i klasických křesel a využívání oblíbených toaletních pomůcek pacienta. Pacienti nejčastěji reagují na iniciální dotek v kombinaci s oslovením a mezi jejich prvotní reakce patří fixace očima, celkové zklidnění a zmírnění spasticity. Doporučení pro praxi: Doporučujeme do péče o pacienty, u kterých se využívá olfaktorická stimulace zařadit pouze 4 druhy vybraných vůní.
|
|
|
Možnosti působení sestry v primární prevenci chronického selhání ledvin
FIKAROVÁ, Anna
Úvod: Chronické selhání ledvin (Chronic Kidney Disease - dále jako CKD) je nevyléčitelné onemocnění a celosvětově se vyskytuje stále častěji. Proto je prevence obzvláště důležitá. Sestra v primární péči se setkává s pacienty se zvýšeným rizikem pro vznik CKD a může přispět k jeho prevenci tím, že bude zvyšovat povědomí o tomto onemocnění a o způsobech, jak mu předcházet. Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo zjistit vnímání sestry v působení při primární prevenci chronického selhání ledvin. Metodika: Výzkumná část byla realizována metodou kvalitativního šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen 7 sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování pomocí kvalitativního statistického programu Atlas.ti. Vznikly tak dvě kategorie a čtyři podkategorie. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že sestry u praktických lékařů pro dospělé považují za jejich hlavní možnost v primární prevenci CKD edukaci pacientů, kterou uskutečňují ústními rozhovory a nabídnutím informačního letáku. Sestry informují pacienty především o dodržování zdravého životního stylu, režimových opatření, seznamují pacienty s daným onemocněním, jeho komplikacemi a kladou důraz na význam pravidelné účasti na preventivních prohlídkách. Sestry vnímají screeningové testy, umožňující identifikaci rizikových osob pro vznik CKD, jako důležitý prvek v primární prevenci CKD. Závěr: Primární prevenci CKD brání především nedostatečná znalost pacientů o tomto onemocnění, od které se odvíjí spolupráce pacienta. Pro zlepšení primární prevence by sestry uvítaly více času na pacienta a větší propagaci CKD.
|
|
|
Edukace diabetika po totální pankreatektomii
BAKOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce "Edukace diabetika po totální pankreatektomii" řeší ovlivnění kvality života pacientů, u nově vzniklého diabetu po totální pankreatektomii. Zároveň se zabývá procesem edukace všeobecnými a praktickými sestrami u těchto pacientů. Cílem práce bylo zmapovat edukaci pacientů po totální pankreatektomii. K dosažení cíle bylo využito kvalitativní šetření, prováděné pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory probíhaly s pěti pacienty po totální pankreatektomii a šesti sestrami, které edukují tyto pacienty. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, pro zodpovězení tohoto cíle. Otázky zjišťovaly, jak probíhá edukace praktickými a všeobecnými sestrami u pacientů po totální pankreatektomii. Dále zjišťovaly, k jakým omezením dochází u pacientů po provedeném výkonu. Rovněž byly zjišťovány problémy, se kterými se pacienti setkávají při dodržování léčebného režimu. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že sestry nejčastěji provádí edukaci individuální formou, a shodují se na tématech která zařazují do edukace. Edukace probíhá zejména v oblasti aplikace inzulínu, selfmonitoringu a prevenci komplikací. Výsledky dalších dat poukazují, že aplikace inzulínu, dodržování dietních opatření a výkyvy hladiny glykemie jsou nejčastějšími problémy v dodržování léčebného režimu u pacientů. Za největší omezení jsou považovány zažívací obtíže, únava, změny ve stravovacích návycích a omezení sociálního života. V rámci výzkumného šetření se dále zjistilo, že nejsou k dispozici žádné letáky, zaměřené pro pacienty po totální pankreatektomii. Výsledky bakalářská práce mohou posloužit budoucím pacientům před provedením totální pankreatektomie, k poskytnutí informací o následcích a ovlivnění kvality života tímto výkonem. Také by mohly informovat praktické a všeobecné sestry o problémech a nedostatcích, které pacienti pociťují po totální pankreatektomii, a mohly by pozitivně ovlivnit edukaci v těchto oblastech.
|
|
|
Problematika geriatrické paliativní péče
ŘÍHOVÁ, Marcela
Úvod: Vzhledem k navyšujícímu počtu seniorů, narůstají i nároky na poskytování specializované paliativní péče. Proto se bakalářská práce zabývá problematikou paliativní péče u geriatrických jedinců. Cíle práce: Cílem této práce je zjistit, jaké mají sestry, na vybraných oddělení, znalosti o geriatrické paliativní péči a jaká je návaznost, geriatrické paliativní péče, mezi nemocničním zařízení a domovem pro seniory. Metodika: Byla využita technika kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybranými na základě určených kritérií, s využitím metody sněhové koule. Celkem bylo realizováno 11 rozhovorů s všeobecnými sestrami pracujícími na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Výsledky byly zpracovány metodou "tužka papír". V rámci otevřeného kódování bylo identifikováno 6 kategorií, 18 podkategorií a 154 kódů. Výsledky: Sestry na vybraných odděleních jsou o problematice geriatrické paliativní péče informovány a stále mají zájem o další vzdělávání. Výsledky dále poukazují na nedostatky v množství předávaných informací. Opakovaně bylo zmiňováno posílání pacientů/klientů v nepřiměřeném stavu. Komunikace mezi sestrami probíhá prostřednictvím překladových zpráv, případně telefonního kontaktu, který je uskutečňován minimálně. O geriatrické paliativní pacienty sestry pečují standartně, ale v některých oblastech mají individuální přístup vycházející z potřeb a přání pacienta. Závěr: Výsledky výzkumu opětovně poukazují na nutnost věnování větší pozornost kvalitě a organizace předávání mezi nemocničním zařízením a domovem pro seniory.
|
|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Implementace Fracture Liaison Service v České republice
VRABLÍKOVÁ, Květa
Hlavním cílem rigorózní práce bylo ověřit proveditelnost implementace koordinovaného programu péče o pacienty po osteoporotických zlomeninách (tzv. nízkotraumatické fraktury) tzv. systému Fracture Liaison Services (FLS) v České republice z hlediska přístupu sester. Di?lc?i? ci?le kvantitativního výzkumu zmapovaly současný stav dodržování postupů při péči o pacienty po nízkotraumatické fraktuře z hlediska sester, postojů zdravotních sester k implementaci FLS a přístupu k dalšímu vzdělávání pro pozici FLS koordinátora.
|
host ::
RSS.