|
|
Zvýšení efektivity třídění nebezpečného odpadu v Nemocnici Český Krumlov a.s.
SELINGEROVÁ, Šárka
Diplomová práce se zabývá manipulací s odpadem a prádlem. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve popisuje historii českokrumlovské nemocnice, dále pak historii a vývoj manipulace s odpadem a prádlem ve zdravotnickém zařízení atd. V praktické části byl výzkum prováděn kvalitativně kvantitativní metodou pomocí pozorování, rozhovoru, dotazníku a sekundární analýzy dat. Při pozorování v Nemocnici Český Krumlov a.s. jsem sledovala probíhající aktivity a sbírala data. Výzkumný vzorek u rozhovoru tvořilo 10 respondentek. Dotazník tvořilo celkem 21 otázek. Byla použita sekundární analýza provozních řádů, směrnic odpadového hospodářství a legislativy. Hlavními cíli bylo porovnat systém nakládání s odpadem a prádlem v Nemocnici Český Krumlov a.s. s platnou legislativou a provozním řádem. Zjistit, zda dochází k pochybení při třídění odpadu, zacházení s prádlem a na jakém oddělení. Dále srovnat produkci odpadů v množství a čase vzhledem k používání jednorázových pomůcek a nástrojů. Nakonec monitorovat způsob třídění odpadů u zaměstnanců českokrumlovské nemocnice a porovnat přístup ke třídění odpadů u kuřáků a nekuřáků. Pro účely výzkumu bylo položeno 5 výzkumných otázek a 4 hypotézy: V1: Odpovídá postup při manipulaci s odpady legislativě a provoznímu řádu? V2: Je na jednotlivých odděleních systém třídění, likvidace odpadů rozdílný a proč tomu tak je? V3: Lze nalézt efektivnější způsob řešení nakládání s odpady? V4: Odpovídá postup při manipulaci s prádlem legislativě a provoznímu řádu? V5: Lze nalézt efektivnější způsob řešení nakládání s prádlem? H1: Přístup ke třídění odpadů se liší u kuřáků a nekuřáků. H2: Způsob třídění závisí na vzdělání. H3: Způsob třídění závisí na pracovním zařazení. H4: Způsob třídění závisí na délce praxe zaměstnanců. Rozhovory byly přepsány pomocí programu MS Word 2007 a následně zpracovány pomocí programu XMind 6. Hypotézy byly statisticky zpracovány. Informace, které jsem získala pozorováním, z rozhovorů, provozního řádu, ze směrnice a od pracovníků nemocnice, mi pomohly odpovědět na výzkumné otázky. Na základě statistických zjištění byly potvrzeny všechny hypotézy kromě H1, která byla vyvrácena. V průběhu práce byly stanovené cíle splněny vyjma sedmého cíle, kde byly pouze zjištěny potíže související s kvalitou služeb poskytovaných prádelnou Nemocnice České Budějovice, a.s. Z porovnání systému nakládání s odpadem v Nemocnici Český Krumlov a.s. s jejím provozním řádem, směrnicí a legislativou vyplývá, že postup odpovídá až na výjimky - nezamčený box na infekční odpad a chybějící podpisy některých odpovědných osob na štítcích. Při pozorování nedošlo k pochybení v třídění. V nemocnici mají zavedený jednotný systém třídění, postup se liší podle druhu odpadu. Při porovnání produkce odpadů se ukazuje, že množství ostatních odpadů v čase kleslo, ale množství nebezpečných odpadů naopak roste, zejména infekční. Bylo zjištěno, že přístup ke třídění odpadů se neliší u kuřáků a nekuřáků a že vysokoškolsky vzdělaní pracovníci třídí odpad na pracovišti méně než ostatní vzhledem k jejich pracovnímu zařazení. Zdravotní sestry třídí odpad častěji a zodpovědněji. Totéž lze vysledovat u zaměstnanců s delší praxí. Našla jsem drobné nesrovnalosti při manipulaci s prádlem a současným provozním řádem.
|
|
|
Kultura hygieny rukou
PAVLÍČKOVÁ, Eva
Základní teoretická východiska:Ošetřovatelský personál tvoří nejpočetnější profesní skupinu ve zdravotnictví. Tráví s pacienty 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. V případě nedostatečného hygienického zabezpečení jejich rukou, při poskytování ošetřovatelské péče může pacientům jejich dotyk způsobit nemocniční nákazu se všemi negativními důsledky. Znalosti a praxe správného hygienického zabezpečení rukou, stejně tak i dodržování aseptických postupů, hrají klíčovou úlohu v prevenci nemocničních nákaz. Teoretická část práce byla rozdělena na dvě části. V první části jsme blíže specifikovali pojem nemocniční nákazy, jejich dělení, vznik a prevenci. V druhé části jsme se podrobněji věnovali hygieně rukou, včetně jejího vývoje od roku 1847. Zaměřili jsme se na doporučovaný koncept WHO "Mých pět základních momentů pro hygienu rukou", techniky, bariéry a strategice zlepšení. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy:Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit praktické dodržování doporučeného přístupu "Mých pět základních momentů pro hygienu rukou" ve vybraných nemocnicích v České republice. Pro naplnění hlavního cíle práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, pomocí techniky přímého pozorování, dodržení správného přístupu při hygieně rukou. Cíl 2: Zmapovat, pomocí zjevného pozorování, dodržování hygieny rukou v jednotlivých situacích/momentech. Cíl 3: Prověřit, pomocí fluorescenční testovací emulze a UV lampy, validitu dezinfekce rukou. K dosažení cílů bylo stanoveno pět hypotéz. Hypotéza 1: Doporučovaný postup v hygieně rukou je ve všech sledovaných nemocnicích dodržovaný na stejné úrovni. Hypotéza 2: Doporučovaný přístup, k hygieně rukou, je ve všech pěti situacích, dodržován na stejné úrovni. Hypotéza 3: Na správné dodržování přístupu k hygieně rukou má vliv zřizovatel nemocnice. Hypotéza 4: Na správném dodržování přístupu k hygieně rukou má vliv vzdělání. Hypotéza 5: Na správné dodržování přístupu k hygieně rukou má vliv délka praxe.Metodika: Praktická část předkládané práce obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které byly získány na podkladě přímého terénního pozorování ve vybraných nemocnicích hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Součástí přímého pozorování bylo i ověření praktického dodržování hygieny rukou pomocí fluorescenční testovací emulze za použití UV lampy. Výsledky přímého pozorování byly zaznamenané do pozorovacího archu a následně vyhodnoceny pomocí programu Excel ze softwarového balíku Microsoft Office. Testování stanovených hypotéz bylo pomocí metody Anova. K interpretaci výsledků přímého pozorování posloužilo grafické znázornění. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 104 nelékařských pracovníků pracující v 7 nemocnicích, s 3 typy zřizovatelů a 3 typy oddělení, na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Výsledky: Na podkladě výsledků byly hypotézy vyhodnoceny následovně: Hypotéza 1: Doporučovaný postup v hygieně rukou je ve všech sledovaných nemocnicích dodržovaný na stejné úrovni nebyla potvrzena. Hypotéza 2: Doporučovaný přístup, k hygieně rukou, je ve všech pěti situacích/momentech, dodržován na stejné úrovni nebyla potvrzena. Hypotéza 3: Na správné dodržování přístupu k hygieně rukou má vliv zřizovatel nemocnice byla potvrzena. Hypotéza 4: Na správném dodržování přístupu k hygieně rukou má vliv vzdělání nebyla potvrzena. Hypotéza 5: Na správné dodržování přístupu k hygieně rukou má vliv délka praxe nebyla potvrzena.Závěr: Předkládaná práce nabízí pohled na problematiku hygienického zabezpečení rukou u nelékařských pracovníků, při poskytování ošetřovatelské péče.
|
|
|
Identifikace a analýza rizik v ošetřovatelské praxi
LUDÁNYIOVÁ, Sabina
Teoretická východiska: Bezpečnost zdravotnického personálu je jedním z nejpodstatnějších aspektů vedoucích ke kvalitní a bezpečné péči o pacienty. Existuje mnoho rizik, která každodenně ohrožují sestry při výkonu jejich povolání. Je nutné se těmto rizikům věnovat podrobnou identifikací, analýzou a vyhodnocováním. Tyto procesy povedou ke zkvalitnění pracovního života všeobecných sester a pobytu pacientů ve zdravotnické instituci. Významnou částí teoretické části práce jsou kapitoly týkající se akreditací a certifikací poskytovatelů zdravotnických služeb, které výrazně napomáhají bezpečnému prostředí. Cíl: Cílem této práce je identifikovat rizika, která hrozí sestrám při výkonu zdravotnického povolání, analyzovat problém fyzické zátěže sester, nozokomiálních nákaz a riziko poranění ostrými předměty. Dalším cílem je popsat preventivní mechanismy související s dodržováním norem bezpečnosti práce a to, jak jsou sestrami vnímány. Hlavním záměrem je analyzovat postoje všeobecných sester k rizikům tak, jak je každá individuálně vnímá. Metodika: Je zvolena forma kvalitativního výzkumu, která dokáže pomocí hloubkových rozhovorů proniknout do nitra vnímání rizik sester. Pomocí předem důsledně připravených otevřených otázek je získána řada rozsáhlých odpovědí, které dokreslují jednotlivá témata práce. Po zpracování rozhovorů proběhlo kódování a následná kategorizace dat. Tyto kategorie byly využity i pro přehledné zpracování výsledků v diskuzi. Výzkumný soubor: Záměrně bylo zvoleno deset sester rozdílného věku, délky praxe, oddělní a v neposlední řadě také názorů a postojů. Oslovené všeobecné sestry pracují v jedné z nemocnic Středočeského kraje. Velikost výzkumného souboru byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Výsledky výzkumného šetření jsou rozděleny do sedmi kategorií, dle získaných dat. Sestry si uvědomují rizika, která jim hrozí. Dokážou je pojmenovat, popsat rizikové jednání a preventivní mechanismy, které minimalizují rizika. Všeobecné sestry prokázaly základní vědomosti týkající se nozokomiálních nákaz, avšak v oblasti bariérové péče je stále prostor pro hlubší pochopení mechanismů a přístupů, které mohou dopomoci ke snížení četnosti nozokomiálních nákaz. Sestry si také uvědomují rizika, která vyvstávají z nadměrné fyzické zátěže a zvládají je eliminovat pomocí sportovních aktivit. Dalším rizikem, které si sestry uvědomují a považují i za nejvíce ohrožující, je riziko poranění o ostré předměty. I když si tuto skutečnost uvědomují, z výzkumného šetření je zřejmé, že sestry nedodržují preventivní mechanismy, i když je znají. Sestry mají spíše negativní postoj ke školením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato skutečnost je dána nekvalitním zpracováním těchto školení. Ke svému vzdělávání se staví převážně kladně, avšak neopomínají fakt, že školení, která by pro všeobecné sestry byla zajímavá, nejsou hrazená a probíhají během jejich volného času. Závěry a doporučení pro praxi: Tato práce poukazuje na rezervy, které v této problematice jsou a snaží se alespoň nahlédnout do postojů, pocitů a obav všeobecných sester, které souvisí s rizikovostí tohoto povolání. Všeobecné sestry by si měly uvědomit svou důležitost pro společnost a přijmout odpovědnost nejen za poskytované výkony, ale také za své vlastní bezpečí. Mezi doporučení, kterými by se minimalizovala rizika spojená s výkonem sesterské profese, patří provádění důsledného školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zkvalitnění školení poskytovaných zdravotnickou institucí.
|
|
|
Dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jako prevence infekčních onemocnění přenosných krví na vybraných odděleních
CANDROVÁ, Eliška
Tématem této bakalářské práce je "Dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jako prevence infekčních onemocnění přenosných krví na vybraných odděleních". Důležitou součástí práce sestry je dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče. Dodržováním těchto zásad předcházíme jak přenosu nozokomiálních nákaz, tak i profesionálních infekcí, které jsou přenášená krví. Teoretická část práce charakterizuje infekční onemocnění přenosná krví, zejména virovou hepatitidu typu B, virovou hepatitidu typu C a onemocnění AIDS (syndrom získané poruchy imunity). Další velkou kapitolou je bariérová ošetřovatelská péče. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče v souvislosti s prevencí infekčních onemocnění přenosných krví u sester na vybraných odděleních. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativně, technikou zúčastněného, skrytého, přímého pozorování. Pozorování probíhalo od listopadu roku 2013 do března roku 2015 a bylo průběžně zaznamenáváno do předem vytvořeného záznamového archu. Výzkumné šetření bylo realizováno ve vybrané nemocnici, kde bylo pozorováno celkem 121 sester na dvanácti odděleních. Z výsledků práce je patrné, že sestry v plné míře nedodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče ve všech zkoumaných oblastech. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty hlavní sestře nemocnice, ve které bylo pozorování provedeno a budou sloužit jako podklad pro odhalení slabých míst v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče v souvislosti s prevencí infekčních onemocnění přenosných krví.
|
|
|
Nozokomiální nákazy a jejich příčiny.
KROUPOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na nozokomiální nákazy a jejich příčiny. V teoretické části shrnuji informace zejména o zdrojích, cestě přenosu a o nejčastějších původcích nákazy. Detailnější pohled je zaměřen na Clostridium difficile. Onemocnění vyvolané tímto patogenem způsobuje především komplikace u hospitalizovaných pacientů s předchozí antibiotickou terapií a u imunitně oslabených jedinců. A právě tomuto problému se má práce také věnuje. Práce dále obsahuje rozdělení nozokomiálních nákaz dle klinické manifestace, základní protiepidemická opatření a metody surveillance. V empirické části jsem se zaměřila na popis výskytu vybraných nozokomiálních nákaz v Nemocnici Strakonice, a.s., zejména na výskyt patogenu Clostridium difficile a methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA).
|
|
|
Ošetřovatelská bariérová péče na oddělení intenzivní péče
DUŠKOVÁ, Ludmila
Ošetřovatelská bariérová péče je jednou z důležitých metod spadající do prevence nozokomiálních nákaz, kterou by měly sestry znát a při výkonu práce dodržovat. Teoretická část práce se věnuje nozokomiálním nákazám, charakteristice intenzivní péče a vysvětluje zásady ošetřovatelské bariérové péče. Praktická část práce se zabývá znalostmi sester o zásadách ošetřovatelské bariérové péči, dodržováním těchto zásad a pomůckami potřebnými k ošetřování bariérovou technikou. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu. Sběr dat se realizoval dotazníkem. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1 Zjistit, znalosti sester pracujících na odděleních intenzivní péče o zásadách ošetřovatelské bariérové péče. Cíl 2 Zjistit, jaké zásady ošetřovatelské bariérové péče dodržují sestry pracující na odděleních intenzivní péče. Cíl 3 Zjistit, jaké problémy vidí sestry pracující na odděleních intenzivní péče v rámci dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. K upřesnění cílů byly vymezeny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 Sestry na odděleních intenzivní péče znají zásady ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Jelikož sestry při výkonu práce zásady bariérové péče nedodržují, předpokládáme, že je neznají. Hypotéza 2 Sestry na odděleních intenzivní péče vyhledávají informace o zásadách ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. O vzdělávací akce týkající se zásad ošetřovatelské bariérové péče ve své nemocnici má zájem pouze 58,5 % sester. Zbývající sestry (41,5 %) by školící akce nenavštěvovaly. Hypotéza 3 Sestry na odděleních intenzivní péče pracují dle zásad ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Ze sedmi otázek prověřující pracovní návyky sester při ošetřování podle zásad bariérové péče, jen v jedné odpovědělo správně více než 70 % sester. Hypotéza 4 Sestry na odděleních intenzivní péče nevidí problém při ošetřování dle zásad bariérové péče v nedostatku pomůcek, byla potvrzena. Většina (89,6 %) sester si myslí, že má na svém pracovišti k dispozici dostatek pomůcek k ošetřování podle zásad bariérové péče. Výsledky výzkumného šetření také poukazují na zásady, které sestry dodržují. Mezi ně patří používaní potřebných pomůcek k ošetřování bariérovou technikou a izolování pacienta na samostatném pokoji či uzavíratelném boxu. Akutní stavy související s intenzivní péči udávají sestry jako problém, který někdy vede k porušení zásad bariérové péče při péči o pacienta Výzkum odhalil potřebu sestry motivovat k prohlubování informací v této problematice a k dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. Dále je nezbytné sestry při výkonu práce více kontrolovat a na jejich pochybení včas upozornit. Výsledky budou předloženy managementu nemocnice, ve které výzkumné šetření probíhalo. Vedoucím pracovníkům je možné navrhnout naše doporučení, které by měly u sester přispět ke zvýšení zájmu o problematiku nozokomiálních nákaz a o ošetřovatelskou bariérovou péči. Dalším námětem zkoumání by mohla být příčina neinformovanosti sester a jejich nízkého zájmu při získávání znalostí o ošetřovatelské bariérové péči.
|
|
|
Prevence nozokomiálních nákaz v ordinacích zubních lékařů
TESAŘOVÁ, Petra
Diplomová práce je zaměřena na základní charakteristiku nozokomiálních nákaz, jejich prevenci a dodržování protiepidemických opatření v oblasti stomatologie. Ačkoli měly v minulosti tyto infekce značnou souvislost s mortalitou i morbiditou ve zdravotnických zařízeních, dnes jejich počet významně klesá. Rozhodující v této oblasti bylo zejména zavedení dodržování základních hygienických zásad a pravidel. Jejich opomíjením může dojít k závažnému ohrožení zdraví a života pacienta a následně k růstu nákladů na další léčbu. I v dnešní době je proto třeba věnovat těmto nemocem a jejich prevenci značnou pozornost. Průzkumná část práce je zaměřena na posouzení preventivních opatření souvisejících s nozokomiálními nákazami ve stomatologické praxi, a proto je i rešerše literatury v teoretické části soustředěna tímto směrem. Teoretická část nejprve pojednává o nejčastějších původcích nozokomiálních nákaz, se kterými se lze setkat. Pozornost je zaměřena na stručnou charakteristiku těchto onemocnění, jejich zdroje a proces šíření. Dále je zmíněno základní rozdělení těchto nemocí i konkrétní způsoby jejich prevencí. V oblasti stomatologie práce shrnuje základní historické souvislosti a blíže identifikuje jednotlivé úseky tohoto oboru. V souvislosti s nozokomiálními nákazami je zmíněn jejich přesah do stomatologie a nutnost ochrany před těmito infekcemi, zahrnujících epidemiologická opatření, význam hygieny rukou, nutnost sterilizace, dezinfekce a úklidu. Cílem práce je poukázat na důležitost prevence při vzniku a šíření těchto infekcí a nutnost dodržování epidemických zásad při pracovních procesech ve stomatologických ordinacích. Provedený průzkum shrnuje zjištěná fakta o dodržování hygienicko-epidemiologického režimu a to nejen z hlediska celkového pohledu na problematiku, ale i z pohledu lokálních rozdílů, rozdílů v délce praxe jednotlivých stomatologů i ve vztahu k četnosti prováděných hygienických kontrol. Definuje problematické oblasti z hlediska nozokomiálních infekcí a dodržování bez stanovených předpisů u stomatologů. Současně poukazuje na vliv lokality i četnosti šetření na dodržování těchto hygienických pravidel v ordinacích lékařů.
|
|
|
Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů ZSF-JU
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Pojem ošetřovatelská bariérová péče lze definovat jako soubor různých pracovních postupů, jejichž cílem je zničit patogenické organismy a zabránit jim v opětovném rozšiřování. V podstatě se jedná o prevenci nozokomiálních nákaz. Každý student Zdravotně-sociální fakulty je během studia seznamován s principy správného mytí a dezinfekce rukou, s bezpečnou manipulací s použitým prádlem a biologickým materiálem a také se základními zásadami osobní bezpečnosti, například používání osobních ochranných pomůcek, bezpečná likvidace odpadů a jiné. Bakalářská práce s názvem Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů ZSF-JU je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se snaží pojmout komplexně téma bariérové péče se zaměřením na přenos nozokomiálních nákaz, typy mytí a dezinfekce rukou, metody sterilizace, používání osobních ochranných pomůcek a na některé zásady bezpečnosti práce. Výsledky ošetřovatelského výzkumu jsou shrnuty ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumu byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technika skrytého pozorování. Pozorovanými studenty byli studenti 2. a 3. ročníků prezenčního studia oboru Všeobecná sestra ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výzkumné šetření probíhalo na neurologickém, interním a chirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle a s nimi souvisejících šest hypotéz na případné potvrzení nebo vyvrácení. Autorka se snažila zjistit, zda studenti ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity dodržují správný postup při mytí a dezinfekci rukou, do jaké míry používají osobní ochranné pomůcky a do jaké míry dodržují některé ze zásad bezpečnosti práce. V závěru práce jsou popsány nejdůležitější informace týkající se výzkumu a doporučení na možná řešení problémů. Autorka se domnívá, že by bakalářská práce mohla sloužit jako informační materiál pro ostatní studenty a zároveň napomoci vyučujícím zaměřit se na problematické části ve výuce nebo při procvičování praktických dovedností.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s multiresistentními kmeny
ZAJÍCOVÁ, Lucie
Vznik bakteriální rezistence se objevil již pět let po uvedení antibiotik do praxe. V současné době má výskyt rezistentních či multirezistentních kmenů stoupající charakter. Z tohoto důvodu je velmi důležité dodržování bariérové ošetřovatelské techniky u klientů kolonizovaných či infikovaných multirezistentními kmeny. Minimalizuje se tak riziko přenosu nákazy mezi pacienty, ale také mezi zdravotnickým personálem. Význam dodržování bariérové péče si mnohé z řad sester plně neuvědomují. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaných odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Zjišťovány byly identifikační údaje, informovanost sester o bariérové péči a možnosti sester tuto péči dodržovat v praxi u klientů s multirezistetními kmeny. Bylo rozdáno 139 dotazníků, z toho 110 (100 %) bylo do výzkumu zařazeno. V bakalářské práci byla zjišťována informovanost sester o bariérové ošetřovatelské péči a možnost efektivně tuto péči dodržovat při ošetřovatelské péči u klientů s multirezistentními kmeny, což bylo také stanoveno v cílech práce ( byly tři ), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveny byly tři hypotézy. První měla potvrdit, že sestry dodržují bariérovou péči u pacientů s mutlirezistentními kmeny. To bylo potvrzeno. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry mají dostatek pomůcek k zajištění bariérové péče u pacientů s multirezistentními kmeny. Ta byla také potvrzena. Třetí hypotéza měla potvrdit, že sestry jsou seznámeny se zásadami bariérové ošetřovací techniky jako prevence přenosu multirezistentních kmenů, byla taktéž potvrzena. Obecně lze říci, že ačkoli sestry jsou ve své práci mnohdy fyzicky i psychicky přetěžovány, je zjevný nedostatek sester na všech odděleních, uvědomělost a dodržování bariérové ošetřovatelské péče a tím minimalizovaní rizika přenosu rezistentních či multirezistentních kmenů je zjevná. Z šetření vyplynulo, že i přes problémy, se kterými se sestry potýkají v každodenní praxi, je pro ně dodržování bariérové ošetřovatelské péče důležité. Informovanost v této oblasti je na velmi uspokojující úrovni, stejně tak i materiální vybavení a pomůcky potřebné k dodržování bariérové péče. Viditelná je i snaha ze strany nadřízených informovat o aktualitách v problematice ošetřovatelské péče u klientů s multirezistentními kmeny na pravidelných seminářích pořádaných v rámci nemocnice. Dodržování bariérové ošetřovatelské péče je nedílnou součástí péče u klientů s multirezistentními kmeny. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s touto problematikou, aby pozitivně ovlivňovaly názory zdravotnických pracovníků na dodržování ošetřovatelské bariérové péče v rámci prevence přenosu multirezistentních kmenů.
|
|
|
Vytvoření jednotné metodiky v otázkách hygieny, dezinfekce a sterilizace na pracovištích UZ, RTG, CT, MR a AG.
HLOUŠEK, Jan
V předkládané bakalářské práci ,,Vytvoření jednotné metodiky v otázkách hygieny, dezinfekce a sterilizace na pracovištích UZ, RTG, CT, MR a AG`` jsem zpracoval problematiku oblasti, která s oborem radiologie velmi úzce souvisí. Hygiena provozu radiologického pracoviště, dezinfekce a sterilizace jsou nedílnou součástí náplně práce radiologického asistenta. Svojí prací jsem chtěl dát vodítko nově vznikajícím pracovištím v oboru zobrazovacích metod, jak zvládnout tuto problematiku. Některé poznatky z této práce mohou uplatnit i zavedená pracoviště, např. při rozšiřování spektra svých výkonů. Riziko přenosu nozokomiálních nákaz ve zdravotnických zařízeních je velmi vysoké a zejména na radiologických pracovištích, kde dochází k vzájemnému kontaktu osob s různými infekčními onemocněními a osob hospitalizovaných s ambulantními. Každá zobrazovací metoda má svoje specifické požadavky a různé nároky na hygienu provozu. S rozvojem diagnostických metod a s vývojem nových technologií a materiálů se také zvyšuje množství invazivních a diapeutických výkonů, které se nemalou měrou podílejí na zvyšování těchto rizik. Zdravotnické zařízení není pro pacienta bezpečným místem. Uvádí se, že každý 8 až 10 pacient je při hospitalizaci nakažen nozokomiální infekcí. Proto je povinností každého radiologického asistenta v maximální možné míře eliminovat veškerá hygienická a epidemiologická rizika spojená s vykonáváním jeho profese a to striktním dodržováním hygienických norem. Každý zdravotnický pracovník by se měl při své práci řídit heslem {\clq}qPrimam non nocere`` (především neublížit).
|
host ::
RSS.