|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
|
|
Nadzemní produkce porostu zaplavované louky s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta)
KUNCOVÁ, Štěpánka
Tato diplomová práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/9307 (Czech Terra), jehož cílem je zhodnotit bilanci a koloběh uhlíku v hlavních typech ekosystémů v České republice. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno zájmové území Mokrých Luk u Třeboně z hlediska produkce nadzemní biomasy. Předkládaná práce se soustředí na produkci nadzemní biomasy u ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která tvoří dominantu porostu neobhospodařované dlouhodobě zaplavené části komplexu Mokrých Luk. Metodou destruktivních odběrů byla sledována sezónní dynamika nadzemních růstových charakteristik. Bylo provedeno celkem 9 odběrů. Byly vždy brány 4 vzorky o rozměrech 0.5x0.5m na sušším stanovišti a 4 na vlhčím. Hodnota živé biomasy ostřice štíhlé dosáhla sezónního maxima 550,8 g.m-2 dne 13.6. 2008. Nejvyšší hodnota živé sezónní biomasy byla 602,4 g.m-2 (tj. živá biomasa ostřice a živá biomasa ostatních druhů). Největší celková biomasa bez opadu (tj veškerá živá i odumřelá biomasa) dosáhla 994,64 g.m-2. Maximální údaj o produktivitě ostřice štíhlé (12,46 g.m-2.den-1) byl zaznamenán dne 24.5.2008.
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
LAZÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1546 (`` Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí``). Cílem práce je stanovit nadzemní produkci travinného mokřadního porostu Přírodní rezervace Záblatské louky u Třeboně a posoudit, zda hnojení v předchozích letech má vliv na jeho druhové složení a produkci. Nadzemní biomasu jsem stanovila v červnu 2009 destruktivní metodou. Celkově se odebralo ze 12 ploch 24 vzorků (výnos + strniště). Odebíraly se vzorky z plošek o rozměrech 0,5 x 0,5 m. Získané hodnoty biomasy byly převedeny na plochu 1 m-2. Vliv hnojení byl studován na plochách, na něž v letech 2006 až 2008 byly aplikovány různé dávky minerálních hnojiv: 300 kg NPK . ha-2 (varianta HI), 65 kg NPK . ha-2 (varianta LOW) a plocha nehnojená (varianta NO). Celková nadzemní biomasa činila 723,05 g.m-2 u varianty HI, 711,12 g.m-2 u varianty LOW a 712,72 g.m-2 u varianty NO. Dlouhodobé hnojení potlačilo produkci mechů.
|
|
|
Vliv kosení na druhové složení a nadzemní biomasu porostů eutrofní zaplavované louky
FRANCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR č. 526/06/0276 Eutrofizace mokrých luk: Vliv na interakce půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku, na jehož řešení se podílí Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR. Cílem práce je zdokumentovat stav 30 let nekoseného porostu a porostů s různou frekvencí kosení v zaplavované části Mokrých Luk u Třeboně. V práci je řešen současný stav vegetace se změnami, vývojem rostlinných společenstev a produkcí nadzemní biomasy na vybrané části Mokrých Luk u Třeboně. Výsledky jsou porovnány s výsledky výzkumů, které probíhaly na Mokrých Loukách za posledních 30 let. Závěry práce potvrzují, že vegetace se stává nestabilní s převládajícími konkurenčně silnými a synantropními druhy, zejména kostivalem lékařským (Symphytum officinale), pampeliškou lékařskou (Taraxacum sect. ruderalia), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), šťovíkem tupolistým (Rumex obtusifolius). Dominantním druhem zamokřené a kosené části Mokrých Luk se stává chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).
|
|
| |
|
|
Plasticita funkčních charakteristik (traits) lučních rostlin
HAVLÍK, Tomáš
Byly měřeny funkční charakteristiky rostlin (výška, nadzemní biomasa, R/S poměr, specifická listová plocha, obsah sušiny listu, specifická délka kořenů, arbuskulární mykorhiza) několika vybraných lučních rostlin a byla sledována jejich reakce na pohnojení ve skleníkovém a terénním experimentu. Dále byly sledovány rozdíly ve funkčních charakteristikách mezi druhy a skupinami druhů definovanými jako trávy a dvouděložné. Byly porovnány výsledky skleníkového a terénního pokusu.
|
host ::
RSS.