|
|
Domácí násilí z pohledu agresora
KAŠPAROVÁ, Marie
Domácí násilí je komplikovaným a velmi rozšířeným jevem. Přestože se jedná o téma poměrně diskutované, dosud neexistuje jednotná obecně uznávaná definice domácího násilí. Za domácí násilí lze považovat takové násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami v rodině a domácnosti. Jeho formy jsou různorodé, má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí a nejčastější je jejich kombinace. Typickými znaky domácího násilí je jeho stupňující se intenzita, dlouhodobost a opakovanost, rozdělení rolí a neveřejnost. Tak se postupně stává součástí běžného života v domácnosti a cyklus domácího násilí se postupně zkracuje. Za aktéry domácího násilí jsou považovány osoby ohrožené, osoby násilné a děti, případně další členové domácnosti. Osobami násilnými bývají nejen muži, ale také ženy. V České republice existují programy především na pomoc obětem domácího násilí, ale k této otázce je třeba přistupovat komplexně, neboť se týká fungování celé rodiny. Proto se začínají objevovat terapeutické programy pro násilné osoby, které nezvládají své emoce a svou agresi v domácím prostředí. Díky těmto programům může dojít ke změně jejich chování, případně k udržení rodiny nebo k lepšímu odpoutání se od partnera, což prospívá všem zúčastněným členům. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat životní dráhy jedinců, kteří se stali agresory v domácím násilí, s akcentem na subjektivně vnímané momenty, které je k tomuto sociálně patologickému chování vedly. Výzkumná otázka práce zněla, zda se objevilo domácí násilí i v primární rodině pachatele. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie, data byla shromažďována pomocí polostrukturovaných či volných rozhovorů. Výběrovým souborem byli pachatelé domácího násilí vybraní účelovým výběrem. Výzkumu se účastnilo pět komunikačních partnerů. Data byla sbírána v krizové ambulantní službě SOS centrum Diakonie ČCE - SKP v Praze. Výsledky výzkumu ukázaly, že agresoři domácího násilí většinou nevyrůstali v harmonické primární rodině a jsou v jistém směru nevyrovnanými osobnostmi. Pokud si násilné osoby přiznají sami sobě, že mají problém s ovládáním svých emocí a dobrovolně se rozhodnou pro odbornou pomoc a terapii, je větší šance na odstranění primární příčiny domácího násilí. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro sociální pracovníky zabývající se problematikou domácího násilí a může být použita jako studijní materiál pro práci intervenčních center. Podnětem ke zvážení by mohlo být to, zda nesměrovat více terapeutické pomoci směrem k pachatelům domácího násilí, což by druhotně pomohlo i zbývajícím aktérům domácího násilí, především tedy obětem.
|
|
|
Názor oběti domácího násilí na interdisciplinární spolupráci subjektů řešících případy domácího násilí v Plzni a jeho okolí
BOZDĚCH, Josef
Bakalářská práce se zabývá názorem oběti domácího násilím na interdisciplinární spolupráci řešící případy domácího násilí s ohledem na kvalitu, rychlost a efektivnost při poskytování pomoci a dále se zabývá případnými dalšími návrhy na vzájemnou provázanost a zkvalitnění poskytovaných služeb. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části, ve který jsou v odborných teoriích zmíněny pojmy související s domácím násilím, právní normy řešící případy domácího násilí, činnost jednotlivých subjektů řešící případy domácího násilí a jejich vzájemná spolupráce a důležitost správné a účinné komunikace při řešení těchto případů. V závěrečné části je výzkumem mezi vzorkem obětí domácího násilí z Plzni a jeho okolí zjišťován názor na vzájemnou spolupráci zainteresovaných subjektů včetně jejich případných dalších připomínek a návrhů.
|
|
|
Dostupnost sociálních služeb v problematice domácího násilí páchaného na ženách z pohledu sociálních pracovníků.
SVOBODOVÁ, Nikola
V České republice bylo domácí násilí po dlouhou dobu nepojmenováno a tabuizováno. Teprve v 90. letech 20. století začalo docházet k legislativním změnám a zakládáním neziskových organizací, které se o tento fenomén začaly zajímat a propagovat ho mezi laickou veřejnost. V této době narostla intenzivní potřeba prozkoumat domácí násilí v naší zemi. Cílem práce bylo zjistit, jaká je dostupnost sociálních služeb pro oběti domácího násilí dle názoru sociálních pracovníků. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti sociálními pracovníky, kteří byli vybráni pomocí prostého záměrného (účelového) výběru, pracujícími v oblasti pomoci obětem domácího násilí. V teoretické části popisuji základní pojmy týkající se domácího násilí, jeho znaky, formy, příčiny, cyklus domácího násilí, profil pachatele a typickou oběť. V další části jsem se zaměřila na právní rámec, který je platný pro Českou republiku. Jedna z kapitol se věnuje sociálním službám poskytující svou pomoc obětem domácího násilí. V poslední kapitole sociální služby konkretizuji na ty, které působí v Českých Budějovicích. V praktické části jsou popsány výsledky kvalitativního výzkumu, které vycházejí z jednotlivých kazuistik umístěných v příloze práce. Díky vypracovaným výsledkům výzkumu se naskytla možnost nahlédnout do problematiky pomoci obětem domácího násilí v krajském městě České Budějovice a zjistit, zda tato nabídka služeb odpovídá poptávce ze strany klientů, kteří je využívají. Z výsledků je zřejmé, jaké služby jednotlivé organizace nabízejí svým klientům, v jaké spádové oblasti, jakou formou a kolik těchto klientů jsou schopni přijmout. Z výzkumu dále vyplynulo, že nabídka sociálních služeb pro město České Budějovice je dostačující, ale je zde dle respondentů stále prostor pro vylepšování. Je zde možnost obrátit se na řadu organizací poskytujících pomoc právě obětem domácího násilí. Tato situace však není již tak příznivá v menších městech Jihočeského kraje. Práce může, dle mého názoru, přispět k větší informovanosti veřejnosti o poskytovatelích služeb pro oběti domácího násilí.
|
|
|
Náhled verějnosti na týrané ženy jako oběti domácího násilí v Jihočeském kraji
BEDLÁNOVÁ, Marta
Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zjistit jaké povědomí má laická a odborná veřejnost o ženách jako obětech domácího násilí v Jihočeském kraji. Protože žiji v Jihočeském kraji směřovala jsem výzkum právě na tuto lokalitu. Zajímala jsem se především o to, zda jsou lidé žijící v Jihočeském kraji ovlivněni určitými předsudky a stereotypy a zda jsou dostatečně o problematice domácího násilí informováni. Z důvodu velkého množství respondentů jsem zvolila empirickou metodu zkoumání - kvantitativní výzkum. Pro získání potřebných dat jsem použila metodu dotazníku neboli standardizovaný soubor otázek s anonymním průběhem. Ze shrnutých výzkumných výsledků jsem vyvodila, že ani laická ani odborná veřejnost žijící v Jihočeském kraji nenahlíží na týrané ženy jako oběti domácího násilí s předsudky a stereotypy. To, že lidé žijící v Jihočeském kraji nenahlíží na týrané ženy jako oběti domácího násilí s předsudky a stereotypy, ale neznamená, že se stále mýty, předsudky a stereotypy u jihočeské laické i odborné veřejnosti nevyskytují. Například u laické veřejnosti jsem zaregistrovala stále převládající mýtus {\clq}qženy muže k použití násilí vyprovokovávají.`` U odborné veřejnosti jsem zaznamenala existenci předsudku {\clq}qoběťmi domácího násilí se nestávají atraktivní a sebevědomé ženy.`` Dalším výsledkem mé bakalářské práce bylo zjištění, že na rozdíl od dostatečné informovanosti odborné veřejnosti, laická veřejnost nemá stále dostatek informací o problematice domácího násilí. V současné době spatřuji jako zásadní problém fenoménu domácího násilí nedostatečnou informovanost o tomto jevu především u laické veřejnosti. Myslím, že by bylo velice užitečné, účelné ale i zajímavé zaměřit pozornost na to, jakým způsobem docílit, co možná největší informovanosti české veřejnosti.
|
|
|
Domácí násilí, institut vykázání z pohledu Policie ČR (novela zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii ČR)
NEUSCHEL, Zdeněk
Domácí násilí je sociálně patologický jev, který vyžaduje v rámci interdisciplinárního přístupu komplexní řešení. Klíčová role v systému patří Policii České republiky, která se ve většině případů dostává jako první do kontaktu s obětí a pachatelem a je zmocněna ke kontrole a zamezení nepřijatelného jednání. Za daného právního stavu by policisté měli zajistit bezpečí ohrožené osoby, zadokumentovat incident, účinně usměrnit násilnou osobu a zvládnout specifickou komunikaci s obětí domácího násilí. Tato bakalářská práce se zabývá postupem policejních orgánů při řešení incidentů vykazujících znaky domácího násilí v souvislosti s přijetím zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, který je účinný od 1.1.2009, a jeho srovnání s předešlou právní úpravou řešící problematiku domácího násilí. Cílem práce je popsání platné právní úpravy, její porovnání s předešlým stavem, který byl řešen novelou původního zákona o Policii České republiky, provedenou zákonem č. 135/2006 Sb., o ochraně před domácím násilím účinnou od 1.1.2007 do 31.12.2008 a zhodnocení dosavadního vývoje, zvláště zda zjednodušení práce orgánů Policie České republiky v oblasti institutu vykázání násilné osoby při řešení incidentů se znaky domácího násilí má vliv na práci policie a řešení těchto případů. Vlastní práce byla provedena metodou dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu. Rozhovor byl proveden u vzorku příslušníků policie, služebně zařazených na základních útvarech policie, kteří řeší problematiku domácího násilí. Rozhovor na stejné téma se uskutečnil i s vedoucími pracovníky různých stupňů velení v působnosti Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Dalšími respondenty byli pracovníci intervenčního centra, zaměstnanci orgánů sociálně právní ochrany dětí a též pracovníci neziskových organizací působících v dané problematice v rámci Jihočeského kraje a rozborem případové studie. Změnou právní úpravy došlo ke změně procesu ve vykázání násilné osoby, z postupu ve správním řízení na oprávnění policisty dle zákona o Policii České republiky. Výzkumem bylo zjištěno, že změnou v postupu při vykázání násilné osoby ze společného obydlí policejním orgánem se zrychlil vlastní průběh vykázání a tím i možnost účinnější ochrany ohrožené osoby. Změna procesu nemá žádný vliv na posouzení samotného incidentu.
|
|
|
Ochrana osoby ohrožené domácím násilím
FARKAŠOVÁ, Monika
Ochrana osoby ohrožené domácím násilím Bakalářská práce se zabývá ochranou osob ohrožených domácím násilím s ohledem na účinnost zákona č. 135/2006 Sb. Teoretická část je dělená do pěti částí. První část se věnuje charakteristice domácího násilí a jeho specifické znaky a dopady na ohroženou osobu. Druhá část se zabývá mezinárodní ochranou lidských práv. Třetí část je zaměřena na legislativu v České republice. Čtvrtá část charakterizuje jednotlivé druhy pomoci v případech domácího násilí. Poslední část obsahuje již provedené výzkumy a statistiky. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení zákonných možností ochrany ohrožené osoby a tyto mimo jiné porovnat před a po účinnosti zákona č. 135/2006 Sb. Zhodnocení praktického využití zákonných možností na ochranu před domácím násilím z pohledu ohrožených osob a odborníků domácím násilím se zabývajících. Stanovení hypotéz na základě výzkumu. Výzkum byl uskutečněn kvalitativní metodou, formou polostrukturovaného interview. Osm respondentů bylo z řad ohrožených osob (čtyři z intervenčního centra, čtyři z azylového domu) a z řad odborníků (celkem čtyři). Bakalářská práce naplnila dané cíle, které uvádí v kapitole Výsledky a v kapitole Diskuze. Byly stanoveny hypotézy, které je možné v budoucnu ověřit pomocí kvantitativního výzkumu. Na základě výzkumu doporučuji se v budoucnu zaměřit na problematiku interdisciplinární spolupráce. Objevili se i nové poznatky, mimo jiné chybějící legislativní opatření úpravy styku dítěte a vykázaného rodiče.
|
|
|
Institut vykázání v kontextu domácího násilí
MIHOLA, Ludvík
Diplomová práce se zabýva Institutem vykázání v kontextu domácího násilí. Úvodní část práce je věnována stručné historii domácího násilí a vymezení jednotlivých pojmu domácího násilí. Dále jsou zde uvedeny orgány zabývající se pomocí a řešením případů domácího násilí. Práce je zaměřena na řešení případu domácího násilí prostřednictvím vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Dále jsou v práci popsány věci, které přímo souvisejí s vykázáním nasilné osoby ze spoečného obydlí a s domácím násilím. Podstatná část práce je zaměřena na přesný a nejnovější postup a činnost Policie České republiky v případě vykázání.
|
|
|
Způsob řešení problematiky domácího násilí ve městě České Budějovice
KOUTSKÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou domácího násilí. Je rozdělena na dvě na sebe navazující části. V teoretické části jsou obecně popsána jednotlivá témata týkající se domácího násilí, zároveň jsou systematicky řazena. Teoretické poznatky směřují k hlavnímu úkolu teorie, a jímž je kapitola násilná osoba. V praktické části jsou vytyčeny dva cíle. Prvním cílem bylo dokázat, že postoj laické veřejnosti k dostatečné práci s násilnými osobami je negativní, což se v rámci šetření potvrdilo. Druhým cílem praktické části bylo vytvoření hypotézy v oblasti práce s násilnými osobami.
|
|
|
Domácí násilí v ČR z pohledu práva a profesí
HLEDÍKOVÁ, Veronika
V uplynulých letech jsme se v českém právu konečně dočkali několika změn v oblasti domácího násilí. Mám na mysli změny legislativní, ale i změny v přístupu pomáhajících a dalších profesí, které se s problémem domácího násilí setkávají. Cesta to byla dlouhá a zdaleka není u cíle. Svůj, řekla bych, největší podíl na těchto změnách mají neziskové organizace, které se v této problematice angažují již řadu let. Ve své práci jsem šla cestou změn a těch, kteří je uvádějí v praxi. V první části jsem se zaměřila na změny v legislativě, další část jsem věnovala profesím, které se zabývají touto problematikou, část jsem také věnovala neziskovým organizacím a statistickým údajům.
|
|
|
Zdravotně sociální situace žen postižených problematikou domácího násilí.
MÁTLOVÁ, Milena
Násilí páchané na ženách v partnerském vztahu již není soukromá věc mezi mužem a ženou. Řešení problému domácího násilí se rozšířilo z aktivit nestátních neziskových organizací na státní instituce. V roce 2006 byl přijat zákon na ochranu před domácím násilím, je v něm vloženo ustanovení o vykázání násilné osoby. Problematika se stala náplní plošné osvěty a mediálních kampaní. Vedle policistů bývají lékaři prvními profesionály, na které se oběť obrátí. Právě lékaři mají možnost rozpoznat násilí ať už podle viditelných zranění nebo podle symptomů svědčících pro týrání. Proto cílem práce bylo zmapovat přístup ambulantních lékařů k ženám postiženým domácím násilím v regionu Kroměřížska, zjistit jejich informovanost o postupu při pomoci týraným ženám v rámci interdisciplinárních týmů. Teoretická část se věnuje charakteristice partnerského násilí, zabývá se jeho důsledky na zdravotní a sociální situaci postižených žen. Dále popisuje možnosti pomoci obětem, přijatá legislativní opatření i důležitost práce lékaře v rámci meziresortní spolupráce. Praktická část obsahuje vyhodnocení kvantitavního výzkumu, provedeného metodou dotazování technikou dotazníku, který vyplňovali vybraní ambulantní lékaři v kroměřížském regionu. Z dotazníkového šetření vyplývá, že téměř tři čtvrtiny respondentů byly osloveny týranými ženami, ale s organizacemi zaměřenými na pomoc obětem domácího násilí spolupracuje necelá polovina oslovených lékařů. Provádění osvěty lékaři považují za poměrně aktuální, ale podceňované. To prokázalo souvislost s tím, že osvěta se neprovádí v téměř dvou třetinách ambulantních zařízeních. Nejčastějšími uvedenými důvody, proč se osvěta neprovádí, byl nedostatek času a nedostatek osvětového materiálu. Práci lze využít pro zvýšení informovanosti laické a především odborné veřejnosti formou prezentace na vzdělávacích seminářích lékařů i v rámci dalšího vzdělávání zdravotních sester, či zveřejněním problematiky v odborném tisku.
|
host ::
RSS.