|
|
Využití mykorhizy při vegetativním množení dřevin bylinnými řízky
Ján, Jakub
Tématem diplomové práce bylo zkoumání vlivu komerčního mykorhizního přípravku na zakořeňování bylinných řízků dvou vybraných druhů okrasných dřevin (Forsythia × intermedia ´Maluch´ a Weigela florida ´Piccolo´). Hlavním cílem bylo zjistit, zda může mykorhizní přípravek příznivě ovlivnit a zefektivnit proces vegetativního množení. Použitý preparát obsahoval arbuskulární mykorhizní houby rodu Glomus, byly použity dvě různé dávky preparátu. Experiment probíhal v letních měsících roku 2016. Pokus byl založen ve fóliovníku na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, proběhly dva hlavní termíny množení (v červnu a srpnu) a jeden doplňkový termín (v srpnu). Hodnocen byl celkový počet adventivních kořenů, počet rozvětvených kořenů, délka přírůstků nadzemní části a úmrtnost řízků. V laboratoři proběhlo hodnocení mykorhizní kolonizace kořenů. Výsledky experimentu neprokázaly, že použitý mykorhizní přípravek dokáže pozitivně ovlivnit zakořeňování bylinných řízků, aplikace preparátu nezlepšila efektivitu vegetativního množení a neposkytla přesvědčivé výhody. Mykorhizní houby nestimulovaly růst řízků a v podstatě neměly vliv na počet adventivních kořenů ani u druhu Forsythia × intermedia ´Maluch´, ani u druhu Weigela florida ´Piccolo´. Jediným průkazným pozitivem bylo, že dřevina Weigela florida ´Piccolo´ měla po inokulaci vyšší počet rozvětvených kořenů. Pozorování obarvených kořenů pod mikroskopem prokázalo, že kořeny obou druhů dřevin byly kolonizovány arbuskulárními mykorhizními houbami, ale míra kolonizace nedosahovala vysokých hodnot. Mykorhizní inokulace množárenského substrátu se v tomto případě nedá doporučit jako účinná metoda, která by zlepšila zakořeňování. Ovšem je nutné podotknout, že experiment probíhal pouze jeden rok a výsledky v podstatě vycházely z jednoho termínu množení. Daná problematika by tak měla být předmětem dalšího výzkumu.
|
|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
|
Orchideje jako model studia ekofyziologických adaptací mykoheterotrofních rostlin
Ponert, Jan ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Patrně všechny orchideje jsou mykotrofní v časných fázích svého vývoje, ale později začíná většina druhů fotosyntetizovat a jen zhruba 200 druhů orchidejí zůstává plně mykotrofní po celý život. Mykotrofie ovlivňuje orchideje na mnoha úrovních. V této práci se zaměřuji na čtyři aspekty biologie orchidejí, které mohou být mykotrofií ovlivněny: (i) systematika, (ii) velikost genomu a endoreduplikace, (iii) regulace klíčení semen a (iv) mechanismus přenosu uhlíku a energie z hub do orchidejí. Dnes je známo přes 27 000 druhů orchidejí, ale neustále jsou objevovány další a předchozí taxony jsou revidovány. Zde prezentuji popis nového druhu Cleisostoma yersinii a jeho charakterizaci po morfologické, anatomické, ekologické i systematické stránce. Rekonstrukce fylogeneze potvrdila předpoklad příbuznosti tohoto druhu s C. birmanicum. V subtribu Podochileae jsem předefinoval vymezení rodu Campanulorchis tak, aby vznikla monofyletická a morfologicky charakterizovatelná skupina. Pro oba výše uvedené rody jsem vytvořil klíč k určování druhů. V rodu Dactylorhiza jsem zrevidoval taxony udávané z území ČR a vytvořil klíč k určování, ve kterém z našeho území poprvé uvádím D. maculata subsp. elodes. Druhová diverzita orchidejí se patrně odráží i ve struktuře jejich genomu. Zde prezentované analýzy ukázaly, že po...
|
|
|
Obnova orchidejových populací na narušených stanovištích
KLIMEŠOVÁ, Lada
Tato práce se skládá ze dvou částí: 1) rešerše technik používaných při obnově orchidejových populací a výzkumu, který se k této problematice váže; 2) praktické aplikaci in vitro technik izolace, identifikace mykorhizních symbiontů a zjištění jejich potenciálu pro klíčení druhu Dactylorhiza majalis.
|
|
|
Utilizace trehalózy u orchidejí: evoluce genů trehalázy
Šoch, Jan ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
U všech doposud studovaných druhů orchidejí bylo pozorováno, že se účastní orchideoidně mykorhizní symbiózy. Tato symbióza zároveň představuje naprosto nezbytnou součást životního cyklu orchidejí. Mezi symbionty přitom dochází k výměně látek, kde orchidej alespoň v jejích časných vývojových stádiích získává uhlíkaté látky a energii od houby. Tato práce se soustředí na možnou úlohu trehalózy látky přenášené v této symbióze. V in vitro experimentech bylo ukázáno, že trehalózu jsou schopni utilizovat srovnatelně se sacharózou a glukózou zástupci tří podčeledí orchidejí. Schopnost utilizace trehalózy se tak zdá být v rámci této čeledi konzervovaná. Histochemickými metodami byla lokalizována aktivita enzymu trehalázy v mykorhizách orchidejí. Tato aktivita silně kolokalizovala s kolonizovanými oblastmi kořenů orchidejí. Trehalóza je tak patrně mezi symbionty transportována a v tomto procesu hraje klíčovou roli trehaláza. Pomocí bioinformatických metod bylo nalezeno mnoho duplikací trehalázového genu v rámci podříše Embryophyta, včetně některých orchidejí. Zajímavé je, že nejvíce trehalázových genů bylo nalezeno v genomu orchideje Dactylorhiza majalis. Utilizace trehalózy, zvýšená trehalázová aktivita v mykorhizách a duplikace trehalázových genů u některých orchidejí dohromady naznačují, že přenos...
|
|
|
Využití mykorhizních hub ve školkařské produkci okrasných dřevin
Linhartová, Anna
Tato diplomová práce pojednává o využití mykorhizních hub ve školkařské produkci. V literární části jsou shrnuty současné poznatky týkající se mykorhizy a školkařské produkce okrasných rostlin. Pro experiment jako modelová rostlina byla použita Spiraea bumalda "Anthony Waterer" a pokus byl proveden na ploše kontejnerovny Ústavu šlechtění a množení zahradnických plodin v Lednici. K rostlinám se při výsadbě přidal přípravek Symbivit, a to v množství 6 g, 3 g, 1,5 g a 0 g. U rostlin byly hodnoceny parametry: výška rostlin, průměr kořenového krčku, počet výhonů. Dále se v laboratoři vyhodnotila mykorhizní kolonizace a objemy kořenového balu. Pokus byl popsán a statisticky vyhodnocen. Z pokusu vyplývá, že čím více přípravku se aplikovalo, tím větší byla kolonizace. Přípravek měl pozitivní vliv na růst rostlin. U variant s dávkou očkovacího přípravku vyšší než 3 g byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl ve sledovaných parametrech oproti kontrole. Neopomenutelné je i ekonomické hledisko, po aplikaci přípravku navýšení ceny výpěstků.
|
|
|
Množení okrasných dřevin s využitím mykorhizy
Svobodová, Kateřina
Cílem této diplomové práce, bylo experimentální ověření vlivu mykorhizního přípravku ve školkařské produkci při množení bylinnými řízky. Na pokus byly vybrané tři rostlinné druhy, Deutzia gracilis ´Nikko´, Forsythia x intermedia ´Maluch´ a Syringa meyeri ´Palibin´. Experiment byl založen ve dvou termínech a probíhal na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Hodnocení proběhlo ve dvou variantách, po třech opakováních. První varianta byla kontrolní, bez mykorhizního přípravku, druhá byla s přídavkem mykorhizních hub. Vyhodnocován byl počet kořenů, počet rozvětvených kořenů, úmrtnost řízků a kolonizace kořenů. Rozdíly v zakořenění a rozvětvení kořenů byly mezi druhy, i mezi termíny. Pozitivní vliv mykorhizních hub byl u Deutzia gracilis ´Nikko´ a Forsythia x intermedia ´Maluch´.
|
|
|
Ekofyziologický význam houbových symbióz kořenů středomořských trav
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mořské trávy, jediná skupina trvale ponořených cévnatých rostlin v mořském prostředí, tvoří důležitou složku ekosystému mořského dna. Hrají významnou roli v primární produkci, jsou schopny akumulace a následně i redistribuce uhlíku v prostředí, mění dynamiku proudění vody u mořského dna a symbioticky asociují s celou řadou organismů. Ačkoli bylo během posledních let vypracováno několik studií týkajících se symbióz mořských trav s různými organismy včetně endofytických hub a bakterií, naše znalosti v tomto poli jsou dosud velmi omezené. Obecně se předpokládá, že kořenové systémy mořských trav na rozdíl od většiny terestrických rostlin neasociují s mutualistickými mykorhizními houbami a že houbové endofyty netvoří žádné specifické asociace se svými hostitelskými rostlinami. Nedávno jsme však v kořenech endemického druhu mořské trávy z oblasti Středozemního moře posidonie Neptunovy (Posidonia oceanica L. (Delile) objevili endofytickou houbu, která svou morfologií připomínala dark septate endophytes (DSE). Provedli jsme odběr vzorků kořenů posidonií na mnoha lokalitách po celém Středomoří. S využitím mikroskopie, kultivace hub a jejich molekulární detekce jsme identifikovali oblast rozšíření a taxonomickou příslušnost endofytické houby. Posidonie Neptunovy jsou v rozsáhlém areálu od jihovýchodního...
|
|
|
Lze pomocí anatomicko-morfologického porovnání kořenových systémů mořských trav předpovídat jejich kolonizaci symbiotickými houbami?
Bulínová, Marie ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Mořské trávy jsou úzkou ekologickou a taxonomickou skupinou cévnatých rostlin, které se vyvinuly ze suchozemských předků asi před 100 milióny lety. Na rozdíl od většiny suchozemských rostlin jsou tradičně považovány za skupinu netvořící mykorhizní symbiózy ani specifické kořenové endofytické asociace. Tento názor je ale nepochybně ovlivněn velmi malým množstvím prací zabývajících se touto problematikou. Nedávno byla kupříkladu ve Středozemním moři objevena v rámci mořských trav anatomicky a morfologicky unikátní houbová endofytická symbióza v kořenech posidonie Neptunovy (P. oceanica), která je považována za jeden z nejlépe prozkoumaných druhů. Zdá se tak, že další výzkum může přinést podobné výsledky, tj. objevy nových houbových asociací v kořenech mořských trav, což by mohlo mít velký dopad na naše názory týkající se nejen minerální výživy těchto rostlin. Cílem této bakalářské práce proto je 1) shrnout dosud publikované práce o houbových asociacích v kořenech mořských trav, 2) sumarizovat základní poznatky o anatomii, morfologii a ekofyziologii kořenů jednotlivých skupin mořských trav, a tímto 3) umožnit predikci skupin, u kterých lze s vyšší pravděpodobností přítomnost houbových asociací předpokládat. Zvláštní důraz bude přitom kladen na rod Posidonia, který má evoluční původ při jihovýchodním...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
host ::
RSS.