|
|
Ošetřovatelská péče založená na humanisticko-altruistických hodnotách podle modelu Margarety Watsonové
SCHOLZ, Pavel
Téma této disertační práce, je ošetřovatelská péče založená na humanisticko-altruistických hodnotách podle modelu Margarety Watsonové Vytvoření koncepčních modelů a jejich označení samo o sobě bylo velmi důležitým pokrokem v oboru ošetřovatelství. Koncepční modely v ošetřovatelství představují spojník mezi filozofií, teorií a praxí. Koncepční model M. J. Watson je unikátní v tom, že se soustředí na sebepoznání sestry, také patří mezi humanistické koncepční modely, vychází z principu humanismu, respektování práv pacientů. Zahraniční autoři hovoří o obsahu jejího modelu jako o návratu k hlubokým profesionálním ošetřovatelským kořenům a hodnotám, jako je pomoc druhým, empatie, důvěra, vyhledávání a uspokojování potřeb nemocného člověka. Pro praktickou aplikaci vytvořila M. J. Watson 10 faktorů humanistické péče. V oblasti výzkumné části bylo provedeno dotazníkové šetření zaměřené na informovanost o vybraných koncepčních modelech a zájem sester o vzdělávací kurzy v oblasti koncepčních modelů. Dále byl aplikován koncepční model M. J. Watson v praxi, k čemuž byly využity rozhovory konstruované dle předlohy autorky a dále tzv. deníky sestry. Kvalitativní výsledky byly zpracovány pomocí modifikovaného přístupu dle Ritchieho a Spencera. Stanovili jsme si 2 cíle práce. K dosažení cíle zjistit informovanost sester o koncepčním modelu M. J. Watson bylo stanoveno 6 hypotéz. Hypotéza č. 1: Sestry nejsou informované o koncepčním modelu M. J. Watson. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 2: Sestry nevyužívají koncepční model M. J. Watson při ošetřování svých klientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 3: Sestry uznávají empatii jako důležitou schopnost sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 4: Zájem sester o vzdělávací kurzy v oblasti koncepčních modelů se liší podle délky praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 5: Zájem sester o vzdělávací kurzy v oblasti koncepčních modelů se liší podle věku. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 6: Zájem sester o vzdělávací kurzy v oblasti koncepčních modelů se liší podle vzdělání. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Za překvapivý výsledek považujeme, že přestože sestry připouštějí nedostatek informací o koncepčních modelech, převládá u nich nezájem o případný kurz v této oblasti. K dosažení cíle zjistit, jaké změny vyvolává poskytování ošetřovatelské péče na základě koncepčního modelu M. J. Watson u vybraných sester a klientů jsme realizovali praktickou aplikaci modelu. V průběhu našeho výzkumu jsme pro dosažení cíle stanovili více výzkumných otázek, kterým se v práci věnujeme. Výzkumná otázka č. 1: Budou sestry při realizaci ošetřovatelské péče dle M. J. Watson udávat větší spokojenost se svojí prací než dříve? Výzkumná otázka č. 2: Budou sestry spatřovat větší přínos ve způsobu poskytování ošetřovatelské péče dle M. J. Watson oproti své běžné praxi? Výzkumná otázka č. 3: Jak ovlivňuje klienty poskytovaná ošetřovatelská péče dle M. J. Watson? Výzkumná otázka č. 4: Jak budou sestry hodnotit úspěšnost aplikace deseti faktorů humanistické péče dle M. J. Watson? Výzkumná otázka č. 5: Jaká negativa vnímají sestry při aplikaci modelu M. J. Watson v praxi? Domníváme se, že se nám podařilo touto prací prolomit bariéru v nedostatku informací o koncepčním modelu M. J. Watson v ČR, a zároveň jsme popsali postup, jak se vrátit k láskyplné péči v ošetřovatelství. Tento model vede k tomu, aby sestra přemýšlela sama nad sebou, prováděla u klienta svou činnost s respektem, budovala důvěru. Prostřednictvím deseti humanistických faktorů dosáhne láskyplnosti v ošetřovatelské péči.
|
|
|
Aplikace modelu Virginie Henderson při práci sestry v domově pro seniory
KADEŘÁBKOVÁ, Věra
Aplikace modelu Virginie Henderson při práci sestry v domově pro seniory. Základní jednotkou modelu V. Henderson je nezávislost klienta v uspokojování potřeb. Klienta chápe jako jedince, který potřebuje pomoc při dosahování zdraví a nezávislosti nebo klidném umírání. Zdroje potíží nachází v nedostatku síly, vůle a vědomostí. Potřeby, které klient není schopen uspokojit a potřebuje v jejich uspokojení pomoci nazývá V. Henderson ohniskem zásahu. Sestra svou činností nahrazuje, doplňuje, podporuje nebo zvyšuje sílu, vůli a vědomosti pacienta. Výsledkem je nezávislost při uspokojování potřeb nebo klidná smrt. Informace o potřebách zaznamenáváme do dokumentace, která není stanovena jednotně, a proto si každé oddělení a instituce stanovuje dokumentaci svou, dle specifik daného oddělení. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Tento model je svým zaměřením vhodný pro seniory. Cílem práce bylo zmapovat možnosti využití modelu Virginie Henderson v péči o klienty v domově pro seniory. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky: 1. Do jaké míry jsou uspokojeny potřeby klienta v domově pro seniory při použití ošetřovatelské dokumentace sestavené podle V. Henderson? 2. Jak ovlivní používání ošetřovatelské dokumentace podle V. Henderson ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami v domově pro seniory? 3. Jak jsou sestry spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací podle modelu V. Henderson? Ke sběru dat bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, technika přímého pozorování ošetřovatelské péče u klientů a hloubkový rozhovor se sestrami. Výzkumné šetření probíhalo v Domově pro seniory ve Strakonicích od dubna do června 2009. Podle modelu V. Henderson byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace, kterou sestry s klientem vyplnily a snažily se o vyhledání a následně o uspokojení potřeb klienta. Po vyplnění dané dokumentace sestry naplánovaly péči danému klientovi pomocí ošetřovatelského procesu. Bylo provedeno přímé pozorování ošetřovatelské péče poskytované podle vytvořené ošetřovatelské dokumentace. Pro hodnocení péče byla stanovena hodnotící škála uspokojení potřeb klienta (1 {--} Uspokojena, 2 - Spíše uspokojena, 3 - Spíše neuspokojena, 4 {--} Neuspokojena). Dále jsme hodnotili, zda má klient pro uspokojení potřeb dostatek síly, vůle a vědomostí za použití hodnotící škály (má, má částečně, nemá). Z pozorování vyplynulo, že sestry spíše uspokojily všech 14. potřeb klientů. Na základě pozorování byly vypracovány kasuistiky a výsledky byly zpracovány do přehledných tabulek. Sestry měly možnost s ošetřovatelskou dokumentací pracovat po dobu 2 měsíců a poté byl proveden hloubkový rozhovor zaměřený na uplatnění této dokumentace v péči o seniora. Všech pět sester se shodlo, že je možné tuto dokumentaci uplatnit při ošetřování v praxi, proto byla tato dokumentace upravena dle připomínek sester a uvedena do praxe a nadále je používána. Výzkumný cíl práce byl splněn. Ošetřovatelská dokumentace je a bude nedílnou součástí práce sestry. Poskytuje potřebné informace o pacientovi. Slouží jako doklad, že poskytovaná péče byla provedena lege artis. Také i v domově pro seniory slouží dokumentace jako doklad pro vyúčtování zdravotní péče.
|
|
|
Sestra z filosofického pohledu autorek vybraných ošetřovatelských koncepčních modelů.
KÁPLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá tématem {\clqq}Sestra z filosofického pohledu autorek vybraných ošetřovatelských koncepčních modelů.`` Ošetřovatelské modely přispívají k rozvoji oboru ošetřovatelství jako samostatné vědní disciplíny. Jejich přínosem je obohacení teoretické části ošetřovatelství a zároveň napomáhají zkvalitňovat sesterskou praxi v konkrétních situacích. V praxi usnadňují plánování ošetřovatelské péče, pochopení problému a poskytují prvotní kriteria pro hodnocení dosažených výsledků. Cílem bakalářské práce je zmapovat informovanost sester o vybraných koncepčních modelech a zjistit, jak se sestry identifikují s hlavními složkami vybraných koncepčních modelů. Pro naplnění cíle byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, ve kterém byly vytvořeny tři hypotézy. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření. První hypotézou chceme potvrdit fakt, že sestry s vysokoškolským vzděláním znají obsah vybraných koncepčních modelů: F. Nightingale, C. Roy a M. Gordon. Dále zjišťujeme verifikaci druhé hypotézy: Sestry s jiným než s vysokoškolským vzděláním neznají obsah vybraných koncepčních modelů: F. Nightingale, C. Roy, J. M. Watson a M. Gordon. Třetí hypotéza zkoumá, zda sestry vnímají poskytování ošetřovatelské jako láskyplnou a obětavou činnost. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí grafů a tabulek. Výsledky práce poukazují na širokou základnu ošetřovatelství a její provázanost s praxí. K hlavním výsledkům výzkumu patří informovanost sester o vybraných koncepčních modelech a jejich identifikace s hlavními složkami vybraných koncepčních modelů. Přínos této práce spočívá v možnosti využití zjištěných poznatků pro studijní účely, ale také tyto poznatky realizovat během naplňování ošetřovatelských intervencí v péči o pacienta.
|
host ::
RSS.