|
|
Sekvenční frakcionace organické hmoty huminové kyseliny izolované z Leonarditu
Krist, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla optimalizace sekvenční frakcionace organické hmoty, aby byla využitelná pro fyzikálně-chemickou charakterizaci extrahovaných frakcí. Jako zdrojová matrice organické hmoty byla využita huminová kyselina izolovaná z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu. Byla sestavena eluotropní řada a provedena sekvenční frakcionace pomocí extrakce na Soxhletově přístroji. Výchozí huminová kyselina a frakce byly charakterizovány pomocí elementární analýzy (EA) a termogravimetrické analýzy (TGA), dále pak za použití infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i potenciometrickou titrací. Z výsledků elementární analýzy byly stanoveny atomové poměry. Z naměřený UV/VIS a fluorescenčních excitačních a emisních spekter byly vypočteny absorpční koeficienty, resp. fluorescenční koeficienty. Využitá metoda frakcionace huminové kyseliny se prokázala být vhodnou metodou pro zkoumání struktury HK. Celkově se podařilo extrahovat 62 hm. % z navážky HK, výtěžky frakcí se pohybovaly v rozmezí 0,36–30,92 hm. %. Z výsledků strukturní analýzy je zřejmé, že se se zvyšující polaritou organického rozpouštědla nejprve izolovaly frakce s dlouhými alifatickými řetězci a postupně se zvyšovala jejich aromaticita. Nepolární organická rozpouštědla byla vhodná pro extrakci sloučenin podobných struktuře lipidů, zatímco nejvíce polární organické frakce byly bohaté na polární skupiny a svými parametry byly blízké původní huminové kyselině. Frakce extrahovaná acetonitrilem byla nejodlišnější. Frakce obsahovala nejvíce dusíku a obsahovala větší množství amidových skupin, charakteristických pro strukturu podobnou proteinům. V posledních dvou frakcích, extrahovaných alkoholy, byl pozorován významný bathochromní posun typický pro fluofor typu V. Mimo jiné byly charakteristické také vyšším obsahem rostlinných sacharidových zbytků.
|
|
|
Nové metody síťování huminových látek
Lepíková, Jana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium síťování huminových látek. Hlavní náplní této práce bylo nalézt a optimalizovat použití nových činidel pro síťování huminové kyselin. Jako srovnávací huminový vzorek byl v práci použit rovněž komerčně dostupný huminový produkt – lignohumát. Jako síťovací činidla byly v této práci použity vícevazné kovy (CaCl2 a MgCl2) a rovněž kyselina citronová. Ve všech případech docházelo k tvorbě chemicky síťovaných hydrogelů. Všechny připravené hydrogely byly charakterizovány na základě určení jejich vnitřního pH, hustoty a obsahu pevného podílu v hydrogelech. V práci byl rovněž sledován proces stárnutí připravených hydrogelů – synereze. Jako hlavní experimentální metodika pro charakterizaci gelů byla použita metoda reologie. Připravené hydrogely mohou představovat zajímavý materiál pro navazující práce a rovněž pro případné praktické aplikace.
|
|
|
Transport of phamaceuticals in reactive hydrogels
Kotradyová, Viktória ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The bachelor thesis focuses on a problem associated with diffusion processes of antibiotics in agarose hydrogels enriched with humic acids. The soil model system simulates the transport of these pollutants and demonstrates the ability of the humic acids to bind and retain these substances, thereby preventing their subsequent contamination at unintentional places. The theoretical section encompasses an overview of the occurrence of pharmaceuticals in soil and water systems; it also provides information about their behaviour, effects, degradation, and potential outcomes in nature. It further clarifies basic knowledge of soil components, in particular humic acids. Furthermore, the mechanism behind the diffusion processes is explicated. Within the experimental part, the diffusion of the sulfomethoxazole and sulfapyridine in two types of agarose hydrogels was examined. Firstly, the pure agarose hydrogel was used and secondly, the addition of the active agent in the form of humic acids was performed. The method of diffusion from continuous source was utilized, followed by measuring through UV-VIS spectrometry for 21 days. The study aimed to compare the results and to establish the diffusion coefficients of the pharmaceuticals in both types of hydrogels.
|
|
|
Vliv huminových kyselin na korozi oceli
Horák, Tomáš ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem huminových kyselin na korozi oceli ČSN 12020. Za tímto účelem byly provedeny potenciodynamické testy a elektrochemická impedanční spektrometrie (EIS) ve výluzích huminových kyselin, které pocházely z jihomoravského lignitu. Výsledky naznačují, že zpočátku je koroze huminovými kyselinami podporována, ale po delší době (asi 98 hod) se uplatňuje inhibiční efekt díky adsorpci huminových kyselin na korozní produkty. Adsorpční účinnost huminových kyselin na povrchu korozních produktů byla okolo 30 %. Výsledky taktéž naznačují, že přítomnost huminových kyselin může mít vliv na charakter složení korozních produktů oceli.
|
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
|
|
Huminové látky jako koloidní transportní systém rostlinných živin
Hudlíková, Iva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o huminových látkách jako majoritní části organického uhlíku v půdě při transportu živin ke kořenovému systému rostlin. Literární rešerže je zaměřena na huminové látky, sorpční schopnost půdy a transport látek z půdy k rostlinám. Experimentální část práce je zaměřena na interakce huminových kyselin s dusičnany. Součástí práce je charakterizace huminových kyselin, byla stanovena hodnota celkové kyselosti a kyselosti COOH.
|
|
|
Hydratace biopolymerů
Šméralová, Ester ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratace vybraných biopolymerů – huminových kyselin, chitosanu, kyseliny hyaluronové (nízkomolekulární a vysokomolekulární) a dextranu. K určení obsahu původní vlhkosti ve vzorcích je použita termogravimetrická analýza TGA. K následnému pozorování změn jejich chemických a mechanických vlastností v přítomnosti vody jsou použity dvě kalorimetrické metody – diferenční kompenzační kalorimetrie DSC a perfuzní kalorimetrie.
|
|
|
The Interaction of Graphene Oxide with Humic Acids, a Computational Study
FERLIN, Stefan
This study was focused on the interactions of Graphene oxide with humic acids in aqueous solutions. Additionally, to this work, Graphene oxide and water interactions with and without the addition of ions were studied. The behavior of a fulvic acid in the presence of Graphene oxide has been investigated as well. The study was performed using computer simulations that were achieved by Molecular Dynamics simulations. These simulations provided useful data on a nanometer scale.
|
|
|
Transport of phamaceuticals in reactive hydrogels
Kotradyová, Viktória ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The bachelor thesis focuses on a problem associated with diffusion processes of antibiotics in agarose hydrogels enriched with humic acids. The soil model system simulates the transport of these pollutants and demonstrates the ability of the humic acids to bind and retain these substances, thereby preventing their subsequent contamination at unintentional places. The theoretical section encompasses an overview of the occurrence of pharmaceuticals in soil and water systems; it also provides information about their behaviour, effects, degradation, and potential outcomes in nature. It further clarifies basic knowledge of soil components, in particular humic acids. Furthermore, the mechanism behind the diffusion processes is explicated. Within the experimental part, the diffusion of the sulfomethoxazole and sulfapyridine in two types of agarose hydrogels was examined. Firstly, the pure agarose hydrogel was used and secondly, the addition of the active agent in the form of humic acids was performed. The method of diffusion from continuous source was utilized, followed by measuring through UV-VIS spectrometry for 21 days. The study aimed to compare the results and to establish the diffusion coefficients of the pharmaceuticals in both types of hydrogels.
|
|
|
Vliv huminových kyselin na korozní chování nízkouhlíkové oceli
Horák, Tomáš ; Buchtík, Martin (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem lignitické huminové kyseliny na korozní chování nízkouhlíkové oceli S235JR v prostředí 0,1 M NaCl při třech různých pH (5, 7 a 9). Huminová kyselina byla frakcionována na tři rozpustné frakce při pH 5, 7 a 9. Korozní chování bylo studováno pomocí potenciodynamické polarizace, elektrochemické impedanční spektroskopie a ponorových zkoušek. Před a po korozi byly provedené povrchové analýzy nízkouhlíkové oceli a analýzy korozních prostředí. Výsledky ukázaly, že huminová kyselina má negativní dopad na korozi nízkouhlíkové oceli v porovnání s 0,1 M NaCl, neboť v její přítomnosti dochází k urychlení korozní rychlosti. Tento negativní efekt byl připsaný vzniku komplexů huminových kyselin s uvolněnými ionty železa. Hlavním korozním produktem na povrchu nízkouhlíkové oceli po expozici 0,1 M NaCl byl magnetit. Přítomnost huminové kyseliny v 0,1 M NaCl způsobila, že vznikaly korozní produkty tvořené především lepidokrokitem. V předložené práci byl také navržený mechanismus, který se snaží objasnit vznik korozních produktů a vliv huminových kyselin na korozní chování.
|
host ::
RSS.