|
|
Významní harfisté 20. století
Brateljevic, Ana ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; Váchalová, Libuše (oponent)
Tato práce se věnuje šesti nejvýznamnějším harfistům 20. století. Každá kapitola je zaměřena na jednoho z nich a ukazuje, jak přispěli rozvoji harfového umění. Poslední kapitola srovnává jejich přínos v skladatelském, pedagogickém a interpretačním oboru.
Marcel Tournier obohatil harfový repertoár a vychoval řadu dalších harfistů; Grandjany a Salzedo rozšířili francouzskou harfovou školu do Spojených států a rozvinuli ji odlišnými směry. Zabaleta, světově známý interpret, seznámil publikum s novým repertoárem, ale také s harfou obecně.
Alberto a Victor Salvi začali kariéru podobně, ale poté Alberto pokračoval jako interpret, zatímco Victor založil jednu z nejvýznamnějších společností pro výrobu harf, která dodnes úspěšně působí.
|
|
|
Harfa a její využití v operní tvorbě
Jouzová, Kamila ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; Brateljević, Ana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na využití harfy v operní tvorbě. Na začátku je stručný nástin historie tohoto hudebního nástroje a jeho vývoj od raných harf po dnešní pedálové, které se už běžně využívají v orchestrech. Dále následuje výběr dvanácti významných českých i světových operních skladatelů a u každého z nich je uvedena opera podle významu doma či v zahraničí nebo kvůli netradičnímu využití harfy. V rozboru jednotlivých děl jsou zahrnuty základní informace o každém autorovi, děj opery a ukázky z harfových partů s vysvětlivkami.
|
|
|
Jana Boušková Umělecký život harfistky Jany Bouškové
Hrachovinová, Hana ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; RAK, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje především životopis a komentovanou diskografii Jany Bouškové. Popisuje důležité události a nesčetné úspěchy uměleckého života této světoznámé harfistky, v kapitole diskografie pak nabízí následující údaje ( jsou-li dostupné) o všech kompaktních discích, na kterých se Jana Boušková podílela : název, číslo, interpreti, vydavatel a rok vydání, čas a místo nahrávání , hudební a zvukový režisér, obsah. V závěru práce shrnuji jednotlivé aspekty významu Jany Bouškové pro českou kulturu. Čerpala jsem především z osobních rozhovorů s mojí paní profesorkou doc. Janou Bouškovou a z materiálů, které mně zapůjčila ( brožury ze soutěží a z harfového kongresu, programy koncertů, kompaktní disky, novinové výstřižky). Dalším významným zdrojem informací mně byl internet. Rozhovor mně laskavě poskytla také matka doc. Jany Bouškové, profesorka Pražské konzervatoře Libuše Váchalová.
|
|
|
Neznámý harfový manuskript od Elias Pari sh Alvarse v archivu Českého muzea hudby v Praze
Carrara, Simona ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; RAK, Štěpán (oponent)
V souhrnném seznamu děl harfisty a skladatele E.P. Alvarse nebyla dodnes ani zmínka o skladbě pro sólovou harfu s názvem " Grande Fantasie sur des Airs Nationaux Anglais" ( Velká fantazie na anglické národní písně). Skladbu jsem objevila v archivech Českého muzea hudby v Praze, jedná se o Alvaresem signovaný manuskript z roku 1843,který nebyl publikován. Ústřední část práce se věnuje manuskriptu samotnému zkoumanému z formálního, harmonického, stylistického i historického hlediska. Po krátkém úvodu do hudebního žánru fantazie je každá z písní popsána podrobněji, včetně historického pozadí. Nejdůležitější částí práce je kritické vydání manuskriptu, v němž velmi pozorně sleduji všechny poznámky samotného Alvarse. Po části, jež se věnuje životním osudům postavy skladatele, jeho dílu a jeho době, se krátce zabývám i dvouzářezovou harfou, která měla od roku svého patentování (1810) hlavní slovo ve světě harfové hudby. Alvarsova jedinečná Velká fantazie se na světlo dostává po sto šedesáti devíti letech od svého složení. Jsem velmi ráda, že ji ve své práci mohu prezentovat.
|
|
|
Francouzští harfový virtuózové a jejich skladatelský přínos
Mousa Bacha, Hedvika ; BOUŠKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Francoužství harfový virtuózové a jejich skladatelský přínos - je zaměřena na harfisty od vzniku jednozářezové harfy, počínaje Jeanem-Pierrem Bauerem až po Dominika Bouchauda, který zastupuje harfisty druhé poloviny dvacátého století.Tito umělci často pocházeli z harfenických rodů, ve kterých se řemeslo , stejně tak jako v jiných oborech , dědilo. Francoužští virtuózové byli aktivními sólovými i komorními hráči, pedagogy, teoretiky i inovátory harfového mechanismu. Zasloužili se o rozšíření harfového repertoáru, díky svým originálním dílům i transkripcím děl, které původně nebyly určené harfě. Jejich zásluhou vzniklo mnoho harfových metod, které pomohly zdokonalit techniku mnoha studentům a podle těchto učebnic se učí žáci nejen ve Francii i v současnosti. Henriette Renié, Marcel Grandjany, Carlos Salzedo a další virtuózové inspirovali svoji vysokou uměleckou kvalitou i jiné umělce k tvorbě pro tento nástroj.Mezi skladateli, kteří se nechali okouzlit zvukem harfy byli C.Debussy, A.Roussel, M.Ravel,A.Ginastera, A.Caplet a mnoho dalších.....
|
|
|
Vina a trest ve Vocelově Harfě
Krejčová, Iva
Diskuzní příspěvek vychází z podnětů K. Janského a J. Hedvičákové o souvislosti Máchovy literární tvorby s dramatickou prvotinou J. E. Vocela Harfa (1825). Autorka se v dílčím interpretačním srovnání Harfy s Májem a se zlomky Máchových dramat Bratři či Bratrovrah dobírá obdobných poetických postupů v problematizování času, věčnosti nebo v rozvíjení motivu viny, v typologii postav a jejich charakteristik.
|
host ::
RSS.