|
|
Úkoly starostů obcí při řešení mimořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji
VITÁK, Ondřej
Každý z nás bydlí a žije v nějaké obci, či alespoň v katastrálním území nějaké obce. Zastupitelstvo každé obce denně řeší mnoho věcí souvisejících s běžným a viditelným chodem obce. Bohužel je občas nutné být připraven také na řešení mimořádné události či dokonce krizové situace. Autor práce si dal za cíl vytvoření sumarizačního dokumentu, který povinnosti starostů obcí související s řešením mimořádných událostí a krizových situací shrne a ulehčí tak starostům dlouhé studování této problematiky. Práce se vztahuje na region Plzeňského kraje, neboť autor práce odtud pochází. K vytvoření takového dokumentu je nutné provést mnoho následujících úkonů. V první řadě je nutné postihnout celý teoretický základ této problematiky. Ten je zakotven v nejrůznějších legislativních dokumentech, souhrnně nazvaných "krizová legistativa". Zpracování legislativních dokumentů je provedeno do takové podoby, aby odpovídalo tématu práce a neobsahovalo zbytečné informace nad rámec tématu. Práce nese název "Úkoly starostů obcí při řešení mimmořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji." Součástí řešení mimořádné události či krizové situace je však také příprava na jejich řešení v době před vznikem mimořádné události či krizové situace, proto jej zpracování legislativních dokumentů také obsahuje. Výzkumná část práce provádí sondu do znalostí starostů obcí, aby bylo jasně patrné, zda je vůbec potřeba sumarizační dokument vytvářet a také jak podrobný by měl být. Tento průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, kdy z patnácti otázek je pět informativních a zbylých deset jsou uzavřené otázky s jednou správnou odpovědí. Informativní otázky a odpovědi na ně ukazují, zda dotazník vyplnili spíše starostové malých nebo větších obcí, jaké jsou zde zdroje ohrožení a další informace. Z 501 obcí v Plzeňském kraji vyplnilo elektronický dotazník na 100 starostů. Aby bylo možné výsledky starostů s něcím porovnat a tím pádem lépe zpracovat, byl stejný dotazník, obsahující však jen 10 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí vyplněn také 50ti laiky ze sociálního okolí autora práce a to formou papírových dotazníků. Na základě těchto výzkumů byly vyřknuty následující hypotézy: H1 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají znalosti rozložené blízce Poissonovu rozdělení. H2 Laici ze sociálního okolí autora práce mají znalosti rozložené blízce normálnímu rozdělení . H3 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají vyšší úroveň znalostí, než laici ze sociálního okolí autora práce. Hypotézy H1 a H2 byly prověřeny pomocí 2 testu na hladině statistické významnosti =0,05, přičemž H1 byla vyvrácena a H2 potvrzena. Hypotéza H3 pak byla pomocí dvouvýběrového t testu potvrzena. Každá otázka dotazníku (včetně informativních otázek pro starosty obcí) je samostatně zpracována do přehledného grafu, který ukazuje jakou procentuální úspěšnost odpovědí mají starostové a jakou laici. Z těchto grafů je patrné, že většina starostů, kteří dotazník vyplnily jsou starostové menších obcí, nadpoloviční většina (63%) těchto obcí má do 500 obyvatel. Značná část těchto starostů tedy nejspíše jsou neuvolnění. Protože se u starosů nepotvrdilo rozložení znalostí blízké Poissonovu rozdělení a celková úspěšnost odpovědí starostů byla 61%, jeví se jako vhodné udělat sumarizační dokument spíše podrobnější se zaměřením na menší obce a to formou tabulky. Autor věří, že tento dokument bude starostům prospěšný.
|
|
|
Vliv krizových životních situací v rodině na psychosociální vývoj dítěte
KŘIVANCOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá tématem krizových životních situací v rodině a jejich vlivem na psychosociální vývoj dítěte. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku rodiny a krizí. Dále se zabývá krizemi v rodině a jejich vlivem na psychosociální vývoj dítěte. Výzkumná část zkoumá vnímaný vliv krizových situací v rodině na jedince a jejich význam pro jeho další život. Pro tento výzkum byl zvolen biografický design. Data byla získána pomocí narativního rozhovoru.
|
|
|
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně
KELBLOVÁ, Kateřina
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry na pracovišti intenzivní medicíny v průběhu výkonu svého povolání zvládají a prožívají nejčastější krizové situace. Teoretická část obecně charakterizuje akutní péči, její členění na tři stupně, personální vybavenost lůžek, vzdělání a kompetence sester, které v tomto oboru pracují. Také podrobněji popisuje možné akutní, život ohrožující stavy, které mohou vyústit až v náhlou zástavu oběhu. Popsány jsou zde i specifika kardiopulmonální resuscitace ve zdravotnickém zařízení a stres, který k tomuto oboru patří. Pro dosažení výše zmíněného cíle byly stanoveny celkem 4 dílčí cíle: Zjistit míru připravenosti sester na těchto odděleních pracovat. Zjistit, zda ovlivní specializační studium připravenost na krizové situace. Zjistit, zda se mění postoj sester ke krizovým situacím po uplynutí určité doby praxe. Zjistit prožívání a zvládání krizových situací u sester v tomto oboru. Praktickou částí této práce je zrealizovaný kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů s osmi sestrami a následná obsahová analýza, která byla zpracována pomocí techniky otevřeného kódovaní. Stanoveno bylo 23 kategorií a u některých byly stanoveny ještě podkategorie. Pro lepší přehlednost u kategorií 2,3,7,9,10 a 19 byla data vložena do kategorizačních tabulek. Prokázalo se, že polovina sester, které uvedly SZŠ jako jediné absolvované studium ho hodnotí jako nedostačující v přípravě; pouze jedna ze sester, která již absolvovala specializační vzdělání, se cítila připravená na jednotce intenzivní péče pracovat. Částečnou připravenost uvedla sestra s absolvovaným studiem na vyšší odborné škole. Míru připravenosti lze hodnotit i dle pocitů popisovaných sestrami v době těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče. Pouze jedna uvedla, že se cítila dobře, ostatní popisovaly strach a stres. Z toho plyne, že sestry nejsou těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče dostatečně teoreticky připraveny a zažívají jisté potíže, např. stres. To vede k hypotéze č.1: Po nástupu na oddělení intenzivní péče nejsou sestry dostatečně teoreticky připraveny. Ukázalo se, že specializační studium absolvovalo celkem 6 sester, jedna ho dokončila již před nástupem na JIP a u jedné studium právě probíhá. Všechny sestry toto studium vidí jako prospěšné a uvádí, že se nyní cítí připravené; pouze sestra, která nemá absolvované žádné studium v oboru intenzivní péče se necítí být na krizové situace v současné době připravena. Z výzkumné otázky vzešla hypotéza č.2: Specializační studium má pozitivní vliv na zvládání krizových situací sestrami. K dosažení třetího cíle se porovnalo zvládání krizových situací na začátku praxe a v současné době. Totožné odpovědi v obou kategoriích měly tři sestry. Dvě neuvedly žádné stavy jako krizové a pro jednu je boj o pacientův život stále zatěžující situací. Dvě sestry vyměnily resuscitaci za žádné krizové situace, konflikty na pracovišti uvedla jedna a zbylé dvě popsaly jen nevýznamné změny. Při přímém dotazování však sestry, kromě jedné, uváděly, že délka praxe má pozitivní vliv na zvládání krizových situací. Délka praxe a určitá ritualizace výkonů zvyšuje u sester pocit klidu a jistoty, ne vždy ovšem kvalitu poskytované péče. Cíl čtyři zjišťovala výzkumná otázka: Jaké pocity mají sestry při řešení krizových situací? Nejčastěji rozvahu a klid, pak racionální myšlení, rychlost v rozhodování a určitou formu stresu. Při dotazu na možné důvody k odchodu z oddělení, sestry často zmiňovaly problémy v managamentu, kolektivu a mezilidských vztazích; úplně spokojeny jsou v zaměstnání pouze dvě. Z odpovědí vyplynulo, že sebekontrola hraje v krizových situacích velkou roli. Výsledky této bakalářské práce by mohly být inspirací pro manažery v ošetřovatelství.
|
|
| |
|
|
Postavení krizového managementu v organizačních strukturách za běžných a krizových situací se zaměřením na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji
HORÁKOVÁ, Pavla
Postavení krizového managementu v organizačních strukturách za běžných a krizových situací se zaměřením na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji Krizový management v obcích s rozšířenou působností je určen zákony České Republiky, je proto předem přesně vymezen. Ovšem ne všude má stejné postavení a stejnou důležitost. Záleží na mnoha okolnostech. Práce začíná úvodem do problematiky, kde je stručně popsána struktura Jihočeského kraje, charakteristika obce s rozšířenou působností a její krizový management. Dále se zabývá krizovým managementem za běžného a krizového stavu, kde rozebírá úkoly jednotlivých orgánu krizového managementu (bezpečnostní rady určené obce, pracovníků krizového řízení, starosty obce s rozšířenou působností, krizového štábu, povodňové komise a jednotlivých odborů městského úřadu) za uvedených stavů. Samotná studie analyzuje zařazení a postavení krizového managementu vybraných obcí, v organizačních strukturách jejich městských úřadů. Informace pro tuto studii byly získávány pomocí dotazníků a rozborem oficiálních www stránek obcí s rozšířenou působností.
|
host ::
RSS.