|
|
Ekonomické dopady nozokomiální nákazy Clostridium difficile ve zdravotnickém zařízení
Váchová, Eva ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Bednářová, Martina (oponent)
Nozokomiální nákazy představují pro zdravotnická zařízení jak ekonomickou tak zdravotní komplikaci zdravotnické péče. Cílem této diplomové práce je komplexní představení problematiky nozokomiálních nákaz. Druhá část je zaměřena na bakterii Clostridium difficile. V práci je analyzována epidemiologické situace daného zdravotnického zařízení a náklady na terapii. Výskyt Clostridium difficile i přes celosvětový růst v tomto zařízení klesá. V počtu odebraných vzorků a výskytu pozitivit jsou mezi odděleními významné rozdíly. Získaná data jsou aplikována na farmakoekonomický model z Německa, kde byla porovnávána terapie vankomycinem a fidaxomicinem. Při léčbě 100 pacientů je výhodnější léčba fidaxomicinem i přes jeho počáteční vyšší cenu z důvodu nižšího procenta rekurencí, snižování morbidity a mortality.
|
|
| |
|
|
Porovnání citlivosti Bacillus subtilis a Clostridium difficile vůči vybraným chemickým látkám
Šlitrová, Barbora ; Ing.Veronika Holá, Ph.D. (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Sporicidní aktivita dezinfekčních přípravků se dle normy ČSN EN 13704 zkouší na sporách kmene Bacillus subtilis. V posledních letech se začal šířit hypervirulentní kmen Clostridium difficile PCR ribotyp 027. Do prosince 2007 byl zaznamenán v 17 zemích. Onemocnění jím vyvolané se šíří jako typická nosokomiální infekce a je doprovázené vyšší mortalitou. O sporách Clostridium difficile je známo, že dokáží na suchém povrchu přežít až 5 měsíců. Proto je důležité srovnat účinek různých dezinfekčních látek na spory obou druhů a zjistit, zda je Bacillus subtilis tím jediným správným modelovým mikroorganismem ke zjišťování sporicidní aktivity.
|
|
|
Možnosti diagnostiky Clostridium difficile a jeho toxinu v Nemocnici Písek, a.s.
HRDLIČKOVÁ, Jana
V současné době jsou závažným problémem všech nemocnic nozokomiální infekce, tedy infekce spojené se zdravotní péčí. Mezi tyto infekce patří i střevní infekce vyvolané Clostridium difficile. Clostridium difficile je pohyblivá anaerobní grampozitivní tyčka se schopností tvořit spory. Vyskytuje se ve střevě asi 5% zdravých dospělých. Toxigenní kmeny Clostridium difficile produkují dva termolabilní proteinové toxiny, enterotoxin (toxin A) a cytotoxin (toxin B). Svými toxiny je schopno vyvolat střevní infekční onemocnění různé závažnosti, které může probíhat jako banální průjmové onemocnění, ale také jako život ohrožující stav. V literatuře se nemoc označuje jako Clostridium difficile infection (CDI) (Beneš et al., 2014a). Onemocnění patří mezi infekce spojené se zdravotní péčí a často vzniká v důsledku předchozí léčby antibiotiky. V České republice je v posledních letech patrný trend nárůstu počtu hlášených případů CDI. V roce 2008 bylo hlášeno 303 případů, v roce 2014 už to bylo 4 097 případů (Pokorná, 2015). Cílem práce je posoudit, jestli metoda či metody používané k laboratorní diagnostice CDI v Nemocnici Písek, a.s. jsou dostatečné nebo by se měla zavést další metoda. Laboratorní postup jsem porovnala s doporučenými postupy. V mé práci kvalitativní, imunochromatografickou metodou prokazuji přítomnost klostridiové glutamátdehydrogenázy a přítomnost toxinu A a B. Výsledky jsem využila ke statistickému zpracování a stanovila si hypotézy. Získaná data jsem spočetla pomocí Chí kvadrát testu, abych zjistila, jaká byla dosažena hladina významnosti. Předpokládám, že se zvýšil záchyt Clostridium difficile a jeho toxinů v Nemocnici Písek, a.s. v roce 2014 oproti roku 2013. Domnívám se, že pacienti nad nebo rovno 65 let jsou vnímavější k CDI než pacienti pod 65 let (Beneš et al., 2014b, s. 58). Dále mě zajímalo zastoupení pohlaví v mém souboru v roce 2013 a 2014 a pozitivní výsledky mužů a žen. Metoda používaná k diagnostice CDI v Nemocnici Písek, a.s. je dostatečná. V roce 2013 bylo celkem vyšetřeno 240 vzorků, z toho 209 negativních, což představuje 87,1 %, 31 vzorků bylo pozitivních, což je 12,9 %. Celkový počet mužů byl 132(55,0 %), počet žen byl 108 (45 %). V roce 2014 bylo vyšetřeno celkem 195 vzorků, z toho 169 negativních, což je 86,7 %, 26 pozitivních, tedy 13,3 %. V roce 2014 bylo vyšetřeno celkem 195 vzorků, z toho od pacientů nad 65 let bylo 122 vzorků (62,6 %), vzorků od pacientů pod 65 let bylo 73 (37,4 %). V roce 2013 bylo celkem od mužů vyšetřeno 132 vzorků a z toho bylo pozitivních 19, což představuje 14,4 %. Vzorků od žen bylo celkem 108 a z toho bylo pozitivních 12, což je 11,1 %. V roce 2014 bylo celkem od mužů vyšetřeno 75 (38,5 %) vzorků a z toho bylo pozitivních 12, tedy 16,0 %. Vzorků od žen bylo celkem odebráno 120 (61,5 %), z toho bylo pozitivních 14, což představuje 11,7 %. Záchyt Clostridium difficile ve vzorcích stolic byl v roce 2014 oproti roku 2013 srovnatelný. V mém souboru nebyli pacienti nad 65 let vnímavější k infekci oproti pacientům mladším. V těchto výsledcích se rozcházím s literaturou, která udává, že incidence a závažnost nemoci podstatně narůstá od věku nad nebo rovno 65 let. Rovněž se domnívám s přihlédnutím k mým výsledkům, že pohlaví nemá na vnímání k CDI výraznější vliv. Pro další výzkum bych doporučila větší soubor pacientů nebo delší časový úsek sledování.
|
|
|
Nozokomiální nákazy a jejich příčiny.
KROUPOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na nozokomiální nákazy a jejich příčiny. V teoretické části shrnuji informace zejména o zdrojích, cestě přenosu a o nejčastějších původcích nákazy. Detailnější pohled je zaměřen na Clostridium difficile. Onemocnění vyvolané tímto patogenem způsobuje především komplikace u hospitalizovaných pacientů s předchozí antibiotickou terapií a u imunitně oslabených jedinců. A právě tomuto problému se má práce také věnuje. Práce dále obsahuje rozdělení nozokomiálních nákaz dle klinické manifestace, základní protiepidemická opatření a metody surveillance. V empirické části jsem se zaměřila na popis výskytu vybraných nozokomiálních nákaz v Nemocnici Strakonice, a.s., zejména na výskyt patogenu Clostridium difficile a methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA).
|
|
|
Laboratorní diagnostika Clostridium difficile
JANDOVÁ, Romana
Clostridium difficile s produkcí toxinů je nejčastějším původcem nozokomiálních střevních infekcí. Způsobuje zánětlivé onemocnění tračníku nazývané Clostridium difficile infection (CDI) různé závažnosti - od banálního průjmu až po život ohrožující stav jako je paralytický ileus a toxické megakolon. C. difficile stále ještě uniká pozornosti laické veřejnosti a stojí v pozadí za jinými bakteriemi, jako je např. MRSA. Clostridium difficile je striktně anaerobní bakterie. Je to grampozitivní tyčinka tvořící oválné subterminální spóry. C. difficile může produkovat dva typy toxinů - a to toxin A (enterotoxin) a toxin B (cytotoxin). Vlivem toxinů dochází k poškození střevního epitelu i hlubších vrstev střevní stěny. Vznikají zánětlivé ulcerace, které se pokrývají pseudomembránami. Některé kmeny produkují ještě binární toxin, jehož přesná funkce zatím není objasněna. Předpokládá se, že potencuje účinek toxinů A a B zvyšováním jejich koncentrace. K průkazu CDI je nutné odebrat vzorek stolice do sterilní zkumavky. Na Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. se provádí přímý průkaz antigenu a toxinu imunochromatografickou metodou. Jedná se o membránovou enzymovou imunoanalýzu pro detekci antigenu - glutamát dehydrogenázy (GDH) a toxinu A/B. Negativní výsledek GDH vyloučí s velkou spolehlivostí klostridiovou infekci. Za potvrzenou CDI se považuje průkaz toxigenního kmene C. difficile. To je zřejmé buď přímo z výsledku imunochromatografie, kdy se prokáže zároveň antigen i toxin, nebo průkazem genu pro toxin B metodou PCR. Pokud totiž vyjde v přímém průkazu pozitivní pouze antigen, vzorek se zasílá na PCR vyšetření do Laboratoře molekulární biologie a genetiky. Nezávisle na výsledku imunochromatografie se ze stolice zhotovuje mikroskopický preparát obarvený podle Grama. V případě prokázaného toxinu C. difficile se provádí anaerobní kultivační vyšetření, které trvá dva dny. K identifikaci narostlých bakterií se používá nejčastěji latexová aglutinace. Jde o metodu, kdy se IgG protilátky navázané na latexových partikulích specificky vážou k antigenům buněčné stěny. K identifikaci bakterie lze použít též přístroj VITEK - MS, který používá metodu ionizaci laserem za přítomnosti matrice s následnou hmotnostní spektrometrií. V případě pozitivního kultivačního nálezu Clostridium difficile se z narostlé kultury stanovuje citlivost k antibiotikům pomocí E-testu a diskové difuzní metody. Za rok 2011 bylo na Pracoviště bakteriologie vyšetřeno 291 vzorků stolic. Z nich mělo v imunochromatografickém vyšetření 13,4 % pozitivní antigen i toxin; 15,1 % pozitivní antigen a negativní toxin a 71,5 % bylo negativních. U 74 vzorků byl prokázán toxin C. difficile. U těchto vzorků bylo následně provedeno i kultivační vyšetření - pozitivní bylo v 62,2 %. Nejvíce pozitivních vzorků bylo odesláno z Infekčního oddělení. V počtu vyšetřených pacientů převažovaly ženy, bylo jich 53,6 % a mužů 46,4 %. Procentuální zastoupení toxigenních kmenů bylo u obou pohlaví prakticky totožné - 25 %. Všechny kmeny byly citlivé k vankomycinu a pouze jeden kmen byl rezistentní k metronidazolu.
|
|
|
Diagnostika Clostridium difficile jako nozokomiální nákazy v Nemocnici České Budějovice a.s. pomocí molekulárně-biologických metod
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Clostridium difficile se v posledních letech zařadilo na přední příčky původců nozokomiálních nákaz. Produkcí toxinů způsobuje zánětlivé onemocnění střev, které v těch nejtěžších případech končí perforací střeva, ohrožující život pacienta. Proto je důležitá jeho včasná a přesná diagnostika. V laboratoři molekulární biologie a genetiky v Nemocnici ČB a.s. jsem pro tyto účely vyzkoušela následující dvě metody, založené na detekci toxinů. První metodou byly dva obdobné testy od firmy BAG Health Care s názvem ?hyplex? ClosTox? a ?hyplex? ClosTox 027?. Druhou testovanou metodou, založenou na detekci real ? time PCR, byl test ?Xpert C. Difficile? od firmy Cepheid. První zmiňovaná metoda ukázala i přes svoji vysokou citlivost množství nedostatků a to především náročnost provedení a časovou dostupnost výsledků, pohybující se kolem 4 ? 5 hodin. Za zmínku stojí fakt, že touto metodou nelze prokázat binární toxin. Druhá metoda ve výsledku vykazovala sice zanedbatelně nižší citlivost, ale oproti metodě první také výrazné přednosti. Jednalo se zejména o jednoduchost provedení, automatické vyhodnocení výsledků a jejich dostupnost do jedné hodiny. Z těchto důvodů se test ?Xpert C. Difficile? ukázal jako optimální metodou pro stanovení toxinů Clostridium difficile.
|
host ::
RSS.