|
|
Kvalita znalostí o ochraně lidských práv dětí u mladistvých v Jihočeském kraji
HÁJEČKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá tématikou dětských práv a jejich znalostí u mladistvých v Jihočeském kraji, konkrétně v Táboře a blízkém okolí (Soběslav, Sezimovo Ústí II.). Hlavní cíle diplomové práce byly tři. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je znalost práv, která vychází z Mezinárodní Úmluvy o právech dítěte u mladistvých v Jihočeském kraji, konkrétně v Táboře a blízkém okolí (Soběslav, Sezimovo Ústí II.). Druhý cíl zkoumá, v jakých oblastech života jsou využívány a uplatňovány znalosti práv u mladistvých v Jihočeském kraji, konkrétně v Táboře a blízkém okolí (Soběslav, Sezimovo Ústí II.). Byl stanoven také třetí, doplňující cíl, který ověřuje, zda intervenční program, který byl vymyšlen pro účely této diplomové práce, přinesl zvýšení těchto znalostí. Po prostudování odborné literatury k dané problematice byl náhodným výběrem určen soubor dotazovaných. Jednalo se o žáky 9. tříd základních škol a studenty 1. ročníku středních škol Jihočeského kraje, konkrétně z Tábora a jeho okolí (Soběslav, Sezimovo Ústí II.). Sběr dat byl proveden formou dotazníku, který byl sestaven autorkou konkrétně pro tuto diplomovou práci. Ze získaných dat byly vypracovány závěry potřebné k ověření stanovených cílů. Výsledky byly porovnány mezi dívkami a chlapci. Následně byly porovnány s výsledky intervenčního programu, který byl sestaven po sběru dat ze základního dotazníku. Účelem tohoto programu bylo zvýšit dosavadní znalosti mladistvých. Oba tyto výsledky byly porovnány s výzkumem z roku 2010, který tvořil základ pro sestavení dotazníku a cílů této diplomové práce.
|
|
|
Zvyšování právního povědomí u dětí v Jihočeském kraji.
STANISLAVOVÁ, Lucie
V této práci jsem se zaměřila na právní povědomí dětí, avšak ne z jejich pohledu, jak tomu bylo ve většině případů zpracování tohoto tématu, ale z pohledu lidí, kteří právě s dětmi pracují. Jedná se především o pedagogy, sociální pracovníky, dále pak o školní psychology a psychology. Teoretická část práce se zabývá právem, právním povědomí a právním vědomím, dále pak důležitým pojmem ?dítě? a to jak z pohledu pedagogiky a psychologie, tak i z hlediska práva. Morálkou samotnou a také jejím srovnáním s právem. Dále hodnotovým systémem a výchovou, důležité dokumenty týkající se práv dětí, rámcovým vzdělávacím programem a jeho zaměřím na výuku práva na základních a středních školách. Důležitou součástí teoretické časti, jsou také projekty zaměřené na zvyšování právního povědomí provedené jak v České republice, tak i v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda je potřeba zvyšovat právní povědomí u dětí v Jihočeském kraji. K tomuto účelu byl použit kvantitativní výzkum. Jako výzkumná technika byla zvolena metoda nestandardizovaného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo 144 respondentů z Jihočeského kraje, kteří pracují, buď na základní, nebo střední škole případně v neziskových organizacích, které pracují s dětmi. Výzkumem byla zjištěna rozdílnost v názorech mezi pedagogy a ostatními pracovníky. Pedagogové se statisticky častěji domnívají, že děti právní povědomí mají na rozdíl od ostatních pracovníků. Velmi zajímavým momentem je věk, od kterého by měly být děti seznamovány se svými právy. Ostatní pracovníci vidí jako optimální věk pro seznamování dětí s jejich právy začátek školní docházky (či již konec předškolní), na rozdíl od pedagogů, kteří by tuto hranici posunuli téměř na druhý stupeň základních škol. Dalším zjištěným a prokázaným faktem je rozdílnost v metodách používaných při seznamování dětí s jejich právy. Pedagogové kombinují jak diskuze a přednášky, tak i hry a modelové situace. Ostatní pracovníci upřednostňují pouze přednášky a diskuze. Liší se také v hodnocení časové dotace věnované ve školní výuce právům dětí. Ostatní pracovníci jsou v tomto ohledu mnohem kritičtější než pedagogové. Dále bylo prokázáno, že pedagogové častěji neznají organizace, které se zabývají dětskými právy, zatím co ostatní pracovníci ano. Celý výzkum je také shrnut do SWOT analýzy, ta určila za nejsilnější stánky zájem dětí o svá práva a jejich seznamování s právy již od první třídy. Jako slabou stránkou se ukázal nedostatek času ve školní výuce věnovaný dětským právům spolu se získáváním největšího množství informací v rodině. Příležitostí je realizace více nových projektů zaměřených na konkrétní oblasti práv a také to, že právní povědomí by mělo být neustále zvyšováno. Rizikem je nedostatečná znalost práv v oblasti ochrany osobnosti, kdy hrozí snadné zneužití a také nedostatečná znalost práv, která by mohla mít za následek zvýšení přestupků až kriminality.
|
|
| |
|
|
Česká rodina na počátku 21.století- postoj k trestání dětí
ZADRAŽILOVÁ, Aneta
Téma práce a problematika, kterou se věnuje bakalářská práce zní Česká rodina na počátku 21. století- postoj k trestání dětí. V teoretické části se vyskytuje charakteristika rodiny a její funkce. Součástí je i historický nástin, který poukazuje na vývoj rodiny od středověku, až po současnost. Další kapitola se věnuje výchově, do které patří způsoby a vzory ve výchově. Kapitola poukazující na metody výchovy se rozděluje na dvě částí, kam se řadí odměna, ale i tresty jako je fyzický nebo psychický a s nimi i spojená velmi tenká hranice, která rozlišuje neškodný trest od týrání. Další nezbytná část práce je věnována klíčovým dokumentům a snaze po právní stránce chránit dítě. Poslední kapitola srovnává to, jestli je lepší užívat trest psychického formátu nebo spíše fyzického.Cílem práce je zjistit, jaké jsou postoje vybraných generací (v rámci rodiny) k trestům jako tradičním nástrojům výchovy. V této práci je uplatněn kvalitativní výzkum. Zkoumaným objektem jsou vícegenerační rodiny (rodiče a prarodiče). Zjišťování informací od respondentů se provádělo za pomoci strukturovaného polostandardizovaného rozhovoru. Dotazováni byli rodiče a prarodiče 3 rodin z okresu Třebíč, na jejich názory týkající se výchovy a postojích k trestání dětí. Rozhovor se skládal z 5 předem připravených otázek, na které odpovídalo celkem 12 zástupců jednotlivých rodin.Výsledky výzkumu potvrdily, že dnešní rodiče svoje výchovné metody od výchovných metod svých rodičů ve větší míře nikterak nepozměnili. Proto nejčastější užívanou praktikou jsou pořád tresty i toho fyzického charakteru. Respondenti ani nesouhlasí s navrhovanou změnou zákona, která by trestání dětí zakazovala, jelikož se obávají, že by to vedlo k přílišné demokracii dětí a rodiče by nad nimi ztratili veškerou kontrolu. Práce by mohla sloužit pro odborníky, kteří se zabývají problematikou trestů dětí.
|
host ::
RSS.