|
|
Vliv dusíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Benediktová, Eva ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá posouzením vhodnosti ďáblíka bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci a objasněním jak dusík ovlivňuje příjem cesia z vodního roztoku. Testované rostliny byly exponovány pěti různými koncentracemi dusíku (ve formě NH4+ a NO3-) a 0,5 mM CsCl, po dobu osm dní. Nejvíce cesia přijaly (13,5%) rostliny bez přidání dusíku, nejméně pak s koncentracemi 6:3 (3,9%), 8:4 (3,6%) a 10:5 NH4NO3:NH4Cl (3,5%). Ďáblík se projevil jako vhodný pro fytoremediaci, avšak s potřebou delší expozice. Vedle těchto hlavních hypotéz bylo navíc prokázáno, že stav rostlin ovlivňuje příjem cesia a že má dusík vliv na stav rostlin. Dále nebyl pozorován patrný rozdíl v příjmu cesia v kořenech a stoncích s listy.
|
|
|
Vliv draslíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Poláková, Monika ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Znečištění životního prostředí radionuklidy je rostoucím problémem ve světě. Fytoremediace se zdá být vhodnou metodou k odstranění radionuklidů ze životního prostředí. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv draslíku na akumulaci stabilního isotopu 133Cs a posoudit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediace. Rostliny byly pěstovány ve vodném roztoku ve skleníku a po týdnu pěstování byly exponovány stabilnímu isotopu cesia 133Cs (0,5 mM CsCl). Draslík byl přidáván v pěti různých koncentracích ve formě K2SO4. Obsah cesia v rostlinách byl změřen po 8 dnech expozice. Nejvíce cesia přijaly (11,52 %) rostliny bez přidaného draslíku, nejméně s nejvyššími koncentracemi 10 mM (3,45 %), 5 mM (3,62 %), 2 mM (5,57 %) přidaného K2SO4. V kořenech rostlin bylo naměřeno více cesia než v nadzemních částech rostlin. Celkový příjem cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku svědčí o možnosti použití ďáblíku bahenního pro fytoremediace.
|
|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
|
|
Agroekologické důsledky havárie reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. se zaměřením na vodní ekosystémy
Krejčí, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá agroekologickými důsledky havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiichi ve vodních ekosystémech. Je v ní uvedena stručná historie využívání radioaktivních prvků v energetice a vlastnosti nejdůležitějších produktů jaderného štěpení. Dále popisuje průběh havárie elektrárny, kontaminanty uvolněné do prostředí atmosférickým únikem i přímým vypouštěním kontaminované vody, měření a sledování jejich pohybu a akumulace v říčních a mořských ekosystémech. Bakalářská práce se zaměřuje především na radioizotop cesia 137Cs, jeho akumulaci v říčních a oceánských sedimentech, mořských řasách a vodních živočiších. Zvláštní oddíl je věnován akumulaci 137Cs v rybách, které jednak představují klíčovou složku vodních ekosystémů a v Japonsku jsou rovněž často konzumovány.
|
|
|
Cs-137 v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách
SEBEROVÁ, Pavlína
Člověk i celé životní prostředí jsou ozařovány z různých zdrojů. Jedná se o přírodní nebo umělé zdroje. Cs-137 je uměle vytvořený radioaktivní izotop, který se do přírodního prostředí dostal lidskou činností. Prvním zdrojem Cs-137 se staly jaderné pokusy a válečné použití jaderné pumy. Už v 60. letech minulého století, v souvislosti se zkouškami jaderných zbraní, bylo zjištěno ukládání cesia v povrchových vrstvách půdy. Při mírovém využití jaderné energie v jaderných elektrárnách dochází k haváriím s únikem radioaktivních látek. Dodnes jednou z nejhorších havárií byla havárie na jaderné elektrárně Černobyl. Tato havárie kontaminovala zejména Ukrajinu a přilehlé státy, ale i severní Evropu. Závažnost kontaminace povrchu území Evropy Cs-137 z havárie v Černobylu značně závisela na dešťových srážkách během průchodu kontaminovaných vzdušných mas přes naše území. Člověk není kontaminován radioaktivními prvky pouze při radioaktivním spadu, ale i po uplynutí delší doby od havárie. Lesní ekosystémy se ukazují jako místa, kde je deponováno nejvíce Cs-137. Cs-137 se může do lidského organismu dostat prostřednictvím potravního řetězce, protože Cs-137 má dlouhý poločas rozpadu (30 let). Dochází k jeho ukládání do svrchních vrstev půdy a odtud se prostřednictvím kořenového systému rostlin dostává do rostlin a hub.. Cílem bakalářské práce je stanovit a porovnat obsah Cs-137 ve vybraných komoditách v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách na Šumavě pomocí polovodičové spektrometrie gama. Byla stanovena výzkumná otázka: Je obsah Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému v oblastech Šumavy významně rozdílný? Na základě konzultace na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost byly vytipovány oblasti, kde byl spad na Šumavě nejvyšší. Proto byly odebrány vzorky z oblasti Kvildy, Zadova a Churáňova. Dále byly některé komodity lesního ekosystému odebrány v lokalitách Bavorov, Svinětice a Baranaviči. Jde o vzorky půdy, mechu, kůry, šišek a lišejníků. Ovšem ne všechny komodity mohly být odebrány ve všech lokalitách, protože bylo odebíráno na malém území a ne všechny komodity se tam vyskytovaly. Pro stanovení hmotnostní aktivity Cs-137 v odebraných vzorcích byla použita polovodičová spektrometrie gama. Získaná spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMAT. Rozmezí hodnot hmotnostní aktivity Cs-137 ve všech vzorcích se pohybuje od 3 do 700 Bq.kg-1. Nejvyšší aktivita byla naměřena u půdy, kde hodnoty dosáhly až 700 Bq.kg-1. Vysoká aktivita byla změřena i v mechu v lokalitě Kvilda, 513 Bq.kg-1. Vzorky smrkové kůry, šišek a lišejníků měly hodnoty hmotnostní aktivity nižší a v žádném z případů nepřesáhly hodnoty 300 Bq.kg-1. Odpovědí na výzkumnou otázku tedy je, že kontaminace Šumavy Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému je výrazně nerovnoměrná.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Geomin, Jihlava ; Exploranium CZ s.r.o., Brno ; GEODRILL, s.r.o., Brno ; Kovovýroba a komerční potápění Otras, Brno-Řečkovice ; Česká geologická služba, pobočka Brno ; Chlupáčová, Marta ; Veleba, Bohumil ; Abraham, Miloš ; Matolín, Milan ; Kašparec, Ivan ; Němcová, Jana ; Gregorová, Hana ; Vlachová, Vlasta ; Bachratý, Jaroslav ; Procházka, Pavel ; Otras, Pavel ; Repková, Helena ; Slavík, Michal ; Baldík, Vít ; Novotný, Roman ; Müllerová, Hana ; Pecina, Vratislav ; Hanák, Jaromír ; Müller, Pavel
Výzkum je zaměřen na vymezení plošného rozsahu, úrovně a vertikální distribuce vybraných kontaminantů v půdách rozdílné kultivace (les, pastvina, pole) v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Konkrétně jde hlavně o radiogenní 137Cs a další vybrané prvky (těžké kovy). Posouzeny budou vazby těchto kontaminantů na zrnitost, jílovitou a organickou složku půd. Analyzován bude též možný ekologický dopad kontaminace zemin s ohledem na možný vstup antropogenních látek do potravinového řetězce. Dále budou zkoumány sedimenty přehradních nádrží Morávka a Šance, které v hloubkových profilech dokumentují sedimentační historii oblasti. Pozornost bude věnována také indikaci atmosférické depozice v oblasti a výzkumu imisí z průmyslových oblastí. V prvním roce řešení projektu byly provedeny odběry profilů půd a zemin na 89 lokalitách. Na stejných místech byl zajištěn odběr šlichtů. Podle speciální metodiky bylo provedeno měření terénní gamaspektroskopie. Ta byla aplikována i na dalších bodech v zájmové oblasti CHKO Moravskoslezské Beskydy s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Pomocí potápěčů a zarážených sond byly provedeny odběry jader sedimentů z nádrží Šance a Morávka (19 jader). Z nich se vydělilo na následné analýzy 79 vzorků. Na všech bude postupně proveden laboratorní gamaspektrometrický výzkum (K, Th, U, 137Cs), jejich část byla zadána na analýzy širokého spektra více než 40 prvků. Série vybraných 45 vzorků byla dále podrobena zrnitostním analýzám. Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím provedena komplexní rešerše využitelných starších informací.
|
|
| |
host ::
RSS.