|
|
Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd
Rolinc, Petr
V bukových a smrkových porostech v území LS Ostravice v Moravskoslezských Beskydech se uskutečnil sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Čeleď střevlíkovitých (Carabidae) byla zvolena a hodnocena jako bioindikační skupina z hlediska zastoupení ve smrkových a bukových porostech a s ohledem na základní typologické jednotky, kterými jsou lesní vegetační stupně, edafické kategorie a soubory lesních typů. Byly porovnány cenózy střevlíkovitých v hospodářských porostech a přírodních rezervacích. Odchyt střevlíkovitých se uskutečnil v období 2007 -- 2014 v jarním, letním, pozdně letním a podzimním aspektu. Za celé sledované období bylo odchyceno 67 483 jedinců střevlíkovitých náležících k 77 druhům. Na území byl potvrzen výskyt zákonem chráněného druhu a druhu NATURA 2000 (Carabus variolosus Sturm). Dalším chráněným a silně ohroženým druhem byl Carabus obsoletus. Druhy Carabus linnei, Pterostichus burmeisteri, Pterostichus foveolatus byly eudominantní. Dominantní zastoupení měly druhy Abax ovalis, Carabus glabratus, Pterostichus oblongopunctatus. Byla prokázána přímá vazba střevlíkovitých na lesní vegetační stupňovitost i na edafické kategorie a soubory lesních typů. U několika druhů byl objeven rozdíl mezi smrkovými a bukovými porosty a také mezi přírodními rezervacemi rezervacemi a hospodářskými lesy.
|
|
|
Epigeická fauna v požářišti revíru Bzenec (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Cílem práce bylo zjistit aktuální stav epigeické fauny na velkoplošném požářišti (165 ha) v prvním vegetačním období po požáru v lokalitě Bzenec (LS Strážnice). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí umístěných na stanovištích po požáru odlesněných a porostů ponechaných po požáru přirozenému sukcesnímu vývoji v diferencovaném věku a paralelně do porostů nezasažených. Odchyceno bylo 16267 exemplářů 226 druhů převážně epigeické fauny. Dopady požárem a těžbou změněných stanovištních podmínek byly blíže analyzovány pro taxony Carabidae, Araneae, Opiliones a Myriapoda. Mezi požárem ovlivněnými a neovlivněnými stanovišti se projevil rozdíl ve druhovém složení epigeické fauny. Důležitými faktory, které vyvolaly změny ve vývoji a složení fauny po požáru, byly světlostní podmínky, vlhkost a trofické zdroje stanoviště. U druhů Pterostichus quadrifoveolatus (Carabidae) a Xerolycosa nemoralis (Araneae) byla prokázána jejich preference k požárem narušeným lokalitám. Druhy Carabus violaceus (Carabidae) nebo Harpactea rubicunda (Araneae) byly vázány především na stanoviště požárem nezasažená.
|
|
|
Porovnání dvou lokalit s rozdílnou intenzitou zemědělského využití z hlediska poskytovaných ekosystémových služeb
KUNT, Lukáš
Cílem této diplomové práce je zhodnocení dvou lokalit s různou intenzitou zemědělského využití z hlediska ekosystémových služeb, které poskytují přírodě blízké biotopy. V souvislosti se zhodnocením lokalit je v práci zdokumentován výskyt a velikost přírodě blízkých biotopů, vypočítaná přírodní hodnota zkoumaných území s využitím Biotope Valuation Method (Seják a kol., 2003) a aplikace MapoMat vyvíjené agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Hodnota ekosystémových služeb je určena pomocí expertní analýzy metodou náhradních nákladů. Byly zjištěny významné rozdíly v hodnotě biotopů a ekosystémových službách mezi konvenčním a ekologickým subjektem na lokalitách 1 a 4. Přírodní hodnota biotopů konvenčně využívané lokality vykazuje 2,53 mil.Kč oproti ekologicky využívané lokalitě, kde byla hodnota odhadnuta na 194,6 mil.Kč. V souvislosti s touto skutečností hodnota ekosystémových služeb lokality 1 vykazuje hodnotu 4.438,96 milKčrok-1 oproti lokalitě 4, která vykazuje hodnotu 7.905,01 milKčrok-1. Na základě této skutečnosti byly prokázány statisticky významné rozdíly na obou lokalitách z hlediska zkoumaných faktorů četnosti získaných jedinců střevlíků a zkoumaného indexu diverzity P < 0,001.
|
|
|
Zjišťování druhového a početního zastoupení střevlíkovitých (Carabidae, Coleoptera) v přírodní rezervaci Mokřad pod Tipečkem
Hálová, Helena
V roce 2013 byl v přírodní rezervaci Mokřad pod Tipečkem proveden faunistický průzkum čeledi Carabidae. Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou podmáčené louky a rostlinná a živočišná společenstva, pro něž je charakteristické toto prostředí. V lokalitě bylo umístěno celkem 12 zemních pastí do čtyř různých ploch (vždy sečené stanoviště, nesečené, okraj lesa a hranice louky s mokřadem). Celkem zde bylo zaznamenáno 34 druhů o celkovém počtu 328 jedinců, mezi nimiž jsou dva významné druhy a to Leistus rufomarginatus v zastoupení 3 jedinců a Limodromus krynickii (2 jedinci). Limodromus krynickii spadá do Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Na zmíněné lokalitě byly nejvíce zastoupené druhy Pterostichus nigrita, Pterostichus niger, Abax parallelepipedus a Abax parallelus. Většina detekovaných druhů je adaptabilní, preferující vlhké a zastíněné prostředí. Z výsledků je patrné, že druhově i početně nejrozmanitější je stanoviště okraje lesa (plocha 3) o proti tomu stanoviště 1 a 2 tak rozmanité nejsou a druhové ani početní zastoupení střevlíkovitých se od sebe moc nelišilo.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Střevlíci (Coleoptera: Carabidae) jako bioindikátor přirozených a antropogenních stanovišť
SPITZER, Lukáš
Střevlíkovití brouci jsou jednou z nejužívanějších skupin jako bioindikátor pro vyhodnocování kvality zkoumaných biotopů. Jako modelová skupina pro užití v bioindikaci splňují základní nutné podmínky - v prostoru střední Evropy je dobře popsána distrubuce jednotlivých druhů, jejich životní nároky a jsou snadno determinovatelní. V této práci prezentuji a diskutuji výsledky užití skupiny střevlíkovitých při hodnocení kvality biotopů dvou základní typů: (1) světlé lesy venižších a středních nadmořských výškách a (2) potěžební biotopy, jako jsou lomy a černouhelné výsypky. Diskutuji taktéž možné omezení skupiny střevlíkovitých jako vhodných bioindikátorů a doporučuji multitaxonový přístup nutný k interpretaci výsledků.
|
|
|
Dopad úpravy území bývalého tankodromu na jeho ekosystémové služby
PAČKA, Jiří
Práce byla zaměřena na zhodnocení ekologické hodnoty a hodnoty poskytovaných ekologických služeb území bývalého tankodromu ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích. Byly využity expertní metody BVM (bodové hodnocení biotopů) a metody náhradních nákladů (nákladů na technologickou náhradu ekosystémové funkce) podle Seják a kol. (2003, 2010). Byly hodnoceny čtyři ekosystémové služby: klimatizační (evapotranspirace), malý vodní cyklus, produkce kyslíku a podpora biodiverzity. Pro porovnání byla odhadnuta tržní hodnota území a rekreační hodnota dotazníkovou (CVM) metodou. Současná tržní hodnota byla odhadnuta na 837 milionů Kč, což bylo 12x více než ekologická hodnota podle BVM metody. Většinu území 57 % tvoří biotop XK4 Pionýrská dřevinná vegetace nekultivovaných antropogeních ploch s bodovou hodnotou 13 bodu na m2. Jako nejcennější biotop byl určen V2.2 Periodické stojaté vody s bodovou hodnotou 44 bodu na m2, zajímající 1.5 % sledovaného území. Hodnota ekosystémových služeb byla odhadnuta na 1 372 milionů Kč za rok. Realizace všech plánovaných stavebních úprav na sledované ploše by snížil ekologickou hodnotu podle BVM metody o 19,5 milinů Kč a hodnotu výše zmínených čtyř ekosystémových služeb o 459 milionů Kč za rok.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků (Coleoptera) v různých typech biopásů
ŠEBÍK, Jakub
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována v různých typech agroekosystémů v podhorské oblasti Novohradských hor. Výzkum probíhal v letech 2009 a 2011. Na cílových plochách se nacházely různé druhy kulturních plodin, ve kterých byly místy vysety biopásy, to platí pro práci v roce 2009, a nebo založeny remízky, což je případ výzkumu v roce 2011. Cíl práce bylo ohodnotit, jak a jestli vůbec tyto krajinné struktury ovlivňují společenstva epigeionu. Metoda získávání dat spočívala ve sběru brouků pomocí zemních pastí. Tento materiál byl poté podroben identifikaci a na základě toho byly stanoveny parametry určující vliv popsaných stanovišť na epigeické brouky. Tyto parametry byly: druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Bylo chyceno 3099 brouků a podařilo se určit 54 druhů. Cílovými skupinami brouků byly čeledi střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Výsledky byly pro obě skupiny rozdílné. Drabčíci byli méně početní než střevlíci. Drabčíci byli nejvíce zastoupení co do počtu byli v polních plodinách v roce 2011, nejméně v polních plodinách v roce 2009. Rozdíl v počtu brouků byl skutečně markantní. Druhová diverzita drabčíků byla rovněž nižší, než střevlíků. Výsledky se zdají být podobně zvláštní, jako abundance. Diverzita byla největší v polních plodinách v roce 2011, přičemž v roce 2009 na podobných stanovištích byla nejmenší. Zároveň téměř stejnou diverzitu zaznamenaly biopásy, což jsou stanoviště charakterem rozdílná od těch v polních plodinách. Pokud jde o střevlíky, jejich abundance nebyla tak rozkolísaná, jako u drabčíků. Nejvíce se objevovali v biopásech a nejméně v remízech. V polních plodinách v obou letech se objevovali v přibližně stejných množstvích. Druhová diverzita se ukázala být největší v remízech a nejmenší v polní kultuře v roce 2009. Nakonec na základě údajů o ekologii jednotlivých druhů, byly stanoveny výsledky v oblasti antropogenního ovlivnění společenstev brouků. Vyšlo najevo, že všechny populace jsou výrazně ovlivněny člověkem. Z výsledků vyplývá, že stanoviště typu biopás a remíz mají určitý pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků, zejména pokud jde o možnost přežití reliktních druhů brouků. Protože výsledky mají velmi nesourodý a místy protichůdný charakter, nedají se sumarizovat.
|
host ::
RSS.