|
|
Horečka jako ošetřovatelský problém
RAIŠLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou. V úvodu teoretické části je vymezen pojem termoregulace a jsou popsány termoregulační mechanismy, v následující části je popsána tělesná teplota a jsou popsány aktivity sestry při měření tělesné teploty, krátce jsou zmíněny dostupné teploměry a čidla. V nejobsáhlejší části je vymezen pojem horečka, jsou popsány příčiny horečky, klinický obraz, fyziologické důsledky horečky, rozdělení horečky, diagnostika a možné metody snižování tělesné teploty. Dále je zmíněna ošetřovatelská péče o nemocného s horečkou a jsou popsány aktivity sestry při ošetřování. Ke splnění hlavního záměru této práce byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou. Cíl 2: Zjistit, s jakou problematikou se nejčastěji setkává sestra při ošetřování pacienta s horečkou. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou? Výzkumná otázka 2: S jakou nejčastější problematikou se sestra setkává při ošetřování pacienta s horečkou? Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se sestrami ze zdravotnických zařízení v Plzeňském kraji. Bylo osloveno dvacet sester, které splňovaly zadané kritérium pro jejich výběr. Podmínkou byla práce na oddělení ARO, JIP, chirurgickém nebo interním oddělení. Poté bylo metodou otevřeného kódování každé respondentce přiděleno číslo. Došlo k očíslování všech řádků, které obsahovaly odpovědi sester, aby na ně mohlo být poté odkazováno. Metodou "papír a tužka" došlo ke zvýraznění důležitých informací v textu. Následně byla použita technika "vyložení karet", kterou byla získaná data rozdělena do čtyř kategorií. Kategorie byly dále rozšířeny o podkategorie a byly zpracovány do schémat. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly základní ošetřovatelské postupy, které používají při ošetřování nemocného s horečkou. Mají dobrý přehled o problematice při ošetřování těchto klientů. Všechny dotazované sestry se setkaly na svém pracovišti s nemocným s horečkou, znají příčiny horečky, které se vyskytují na jejich pracovišti. Uvedly široký rozsah příznaků i možných komplikací v souvislosti s horečkou. Při ošetřování nemocného se vždy řídí ordinacemi lékaře a provádí ošetřovatelské intervence. Z výsledků je zřejmé, že ošetřovatelské postupy se částečně liší nejen podle zdravotnického zařízení, kde respondentka pracuje, ale také záleží na tom, zda jde o oddělení intenzivní péče, či standardní oddělení. Na JIP a ARO mají více vybavení i personálu pro poskytování vysoce kvalitní ošetřovatelské péče, ale i standardní oddělení dle výsledků výzkumu poskytuje kvalitní ošetřovatelskou péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry rámcově prokázaly své znalosti, které se týkají péče o nemocné s horečkou, a mají přehled o problematice při ošetřování. Ale i tak v každé oblasti vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktické zkušenosti. Na základě teoretického studia o horečce, ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou, specifik při ošetřování a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen manuál "Ošetřovatelská péče o nemocné s horečkou", který je přiložen jako příloha (příloha 6). Bakalářskou práci je též možno použít jako informační materiál pro sestry zdravotnických zařízení, které se ve svém povolání setkávají s nemocnými s horečkou.
|
|
|
Měření tělesné teploty u dětí
PLECITÁ, Aneta
Současný stav: Tělesná teplota patří mezi fyziologické funkce. V rámci ošetřovatelského procesu spadá do povinností sestry zaměřit se na tělesnou teplotu a pravidelně kontrolovat její hodnotu. Pokud se hodnota tělesné teploty vychýlí, je narušena rovnováha dítěte. Norma tělesné teploty je 36-36,9 °C. Všeobecná sestra monitoruje u pacientů/klientů tělesnou teplotu 3x během dne, pokud teplota nedosahuje vyššího stupně. Při vyšší teplotě je teplota monitorována v častějších intervalech. V současné době je na trhu mnoho typů teploměrů, které usnadňují a urychlují sestrám monitoraci teploty. Cíl výzkumného šetření: Cílem práce je zmapovat míru dodržování zásad správného měření tělesné teploty, dále zmapovat způsoby měření tělesné teploty. Zvoleny byly tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dodržují sestry zásady správného měření tělesné teploty? Jakým způsobem bývá nejčastěji měřena tělesná teplota? Metodika: Pro zpracování tématu bakalářské práce byla zvolena a použita forma kvalitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru metodou dotazování a skrytého zúčastněného pozorování. Sběr dat proběhl během měsíce února 2016. Výsledky: Přepsané rozhovory byly podrobeny důkladné analýze, za pomoci metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Používané teploměry, Postup při měření tělesné teploty, Ošetřovatelský proces při zvýšené tělesné teplotě, Vzdělávání v oblasti tělesné teploty. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Pozorování sester proběhlo skrytě a bez jakékoliv edukace. Dotazované sestry využívají pro monitoraci teploty nejčastěji ušní teploměr, o kterém tvrdí, že je spolehlivý. Z pozorování vyšlo najevo, že ani jedna z respondentek nedodržuje před monitorací teploty hygienu rukou. Závěr: Z výzkumu vyplývá, že dotazované a pozorované sestry mají všeobecné znalosti o zásadách a způsobech měření tělesné teploty. Byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly způsoby měření, které využívají při měření tělesné teploty. Ale i tak jsou v každé oblasti nedostatky a vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktických zkušeností.
|
|
|
Komparativní studie měření teploty těla různými technologiemi
Vaněk, Ondřej ; Sekora, Jiří (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce je srovnání kvality měření teploty těla různými kontaktními teploměry z pohledu přesnosti a praktičnosti. Teoretická část práce zahrnuje prostudování tématiky, seznámení se situací ve Fakultní nemocnici Brno v Bohunicích a navržení vhodného způsobu srovnání různých druhů teploměrů. Do praktické části patří proměření teploměrů v laboratorních podmínkách pro ověření jejich přesnosti, klinická měření na pacientech v různých místech těla a za různých podmínek a statistické vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Přesnost měření teploty těla infračervenými technologiemi
Mezera, Jiří ; Chmelař, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením teploty lidského těla pomocí infračervených teploměrů. Literární rešerše se věnuje popisu teploty lidského těla, způsobům jejího měření a druhům teploměrů. Dále teoretická část pojednává o infračerveném záření, principech jeho měření, fyzikálních veličinách, zákonech infračerveného záření, druzích detektorů a nejistotách měření. Praktická část se zabývá experimentálním měřením s vybranými druhy teploměrů a ověřováním jejich přesnosti. Dále je v praktické části navržen experimentální protokol, podle něhož jsou provedena klinická měření tělesné teploty v různých podmínkách a jejich následné statistické vyhodnocení.
|
|
|
Hypotermie v praxi zdravotnického záchranáře
LOUŽENSKÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá tématem hypotermie v praxi zdravotnického záchranáře. Hypotermie neboli podchlazení je jednou z indikací výjezdu Zdravotnické záchranné služby. Problematika hypotermie je známa řadu let a v přednemocniční neodkladné péči je na ni kladen veliký důraz. Podchlazení je velice závažný stav, který je potřeba odborně a bez časové prodlevy řešit. S hypotermií se nejčastěji setkávají záchranáři, kteří pracují na Vodní záchranné službě. Jejich hlavním úkolem je takového člověka, co nejrychleji najít, přemístit na bezpečné místo a poskytnout mu odbornou pomoc. Poté postiženému pacientovi zajistit transport do zdravotnického zařízení prostřednictvím Zdravotnické záchranné služby. V teoretické části mé práce je uvedeno, co to vlastně hypotermie je, jsou zde vysvětleny související pojmy, popsány projevy hypotermie, je zde zmíněna prevence a léčba hypotermie. V další kapitole uvádím skupiny obyvatel, které jsou ohroženy hypotermií nejvíce. Poslední kapitola se zabývá integrovaným záchranným systémem. Výzkumná část bakalářské práce byla tvořena kvalitativní formou, technikou dotazníků. Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené typy otázek. Dotazník obsahoval tři identifikační otázky, které se týkaly pohlaví respondentů, nejvyššího dosaženého vzdělání a délky praxe u Vodní záchranné služby. Další otázky byly zaměřeny na postupy a prostředky, které záchranáři používají. Takto získané informace byly dále zpracovány. Výzkumný soubor tvořili vybraní zdravotničtí záchranáři Vodních záchranných služeb z oblasti Jihočeského a Středočeského kraje a z kraje Vysočina. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat metodické postupy, konkrétní činnosti a následnou péči poskytovanou zdravotnickými záchranáři Vodní záchranné služby, při záchraně člověka postiženého hypotermií. Teoretickou část bakalářské práce bude možné využít jako studijní materiál pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i pro ostatní zdravotnicky orientované obory, kde se studenti setkávají s hypotermií. Na základě výsledků výzkumné části bude sestaven metodický postup pro zdravotnické záchranáře Vodních záchranných služeb.
|
|
|
změny tělesné teploty u pacientů během operačního výkonu v celkové anestezii
BENEŠOVÁ, Monika
Předkládaná práce vypovídá v teoretické části o mechanizmu udržení tělesné teploty v optimálním rozmezí, dále rozděluje a hodnotí rozmezí tělesné teploty. Práce se dále zabývá způsoby měření tělesné teploty, jednotlivými metodami měření tělesné teploty a pomůckami, které jsou při měření tělesné teploty nezbytné. V další části práce je uvedena charakteristika anestezie, její rozdělení, způsoby podávání a prostředky které jsou při celkové anestezii využívány. Dále je popsáno, jak se sleduje tělesná teplota během celkové anestezie, jaké jsou negativní důsledky působení hypotermie, regulace tělesné teploty během celkové anestezie a prevence a léčba hypotermie. V druhé části jsou popsány cíle a hypotézy. Celkem bylo vytvořeno pět hypotéz. Ve třetí části je uvedena metodika sběru dat. Jedná se o výsledky ze strukturovaného pozorování změn tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu. Ve čtvrté části jsou pomocí grafů a tabulek znázorněné výsledky měření tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii a výsledky, které byly získány na základě odpovědí z dotazníku, který byl určen sestrám. V diskuzi jsou pak rozebrány jednotlivé hypotézy a jejich výsledky. Hypotéza H 1 byla potvrzena, hypotézu H 2 nelze vyvrátit, hypotéza H 3 nebyla potvrzena, hypotéza H 4 byla potvrzena a hypotéza H 5 byla potvrzena. Z výsledků lze vyvodit, že aktivním používáním pomůcek k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí lze zabránit poklesu tělesné teploty. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že anesteziologické sestry znají komplikace spojené s hypotermií a aktivně používají pomůcky k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí. V závěru práce bylo shrnuto, zda byly splněny předpokládané cíle. Z výsledků práce, je možno říci, že používání pomůcek k udržení tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu by mělo být standardem, stejně jako měření tělesné teploty během operačních výkonů v celkové anestezii.
|
|
|
Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty ve zdravotnických zařízeních na JIP a ARO
TŮMOVÁ, Pavlína
Monitorování fyziologických funkcí je na JIP či ARO jedním z nejdůležitějších ošetřovatelských výkonů. Mezi fyziologické funkce monitorované v intenzivní péči patří sledování tělesné teploty, jejíž správně naměřené výsledky jsou nezastupitelnou částí ke stanovení diagnózy a následné prognózy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se sestry orientují v problematice monitorace tělesné teploty. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami pracujícími na JIP a ARO v šesti zdravotnických zařízeních Západočeského kraje. Po schválení výzkumného šetření hlavními sestrami nebo náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Celkové množství řádně vyplněných dotazníků pro zpracování bylo 120 a tento údaj byl uváděn jako 100 %. Z dotazníků pro sestry vyplynulo, že měření tělesné teploty vnímají jako automatickou, rutinní součást své práce, při níž je důležitým předpokladem technická vybavenost každé sestry a znalost manipulace s jednotlivými pomůckami. Prvním cílem bylo zmapovat, zda sestry chápou důležitost správné monitorace tělesné teploty na ARO a JIP. Sestry udávaly správné hodnoty tělesné teploty a nejsou jim lhostejné jakékoliv výkyvy. Druhým cílem bylo zmapovat měřicí techniky, které sestry používají, což bylo splněno a výsledek se odráží v teoretické části, kde jsou všechny měřicí metody popsané. Třetím cílem bylo zjistit dostupnost vhodných pomůcek k monitoraci tělesné teploty. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda mají sestry vypracovaný standard k monitoraci tělesné teploty. Pátým cílem bylo zjistit, zda umějí sestry správně používat dostupné pomůcky k monitoraci tělesné teploty. Tyto cíle byly naplněny. Posledním šestým cílem bylo zjistit, zda mají sestry podporu managementu v nákupu nových pomůcek. Bylo zjištěno, že sestry potřebují k návštěvě přednášek na téma monitorace tělesné teploty motivaci a pokud budou přednášky zajímavě připravené i pro sestry, budou pro ně přínosem.
|
|
|
Poikilothermic traits in Mashona mole-rat (Fukomys darlingi). Reality or myth?
ZEMANOVÁ, Milada
The African mole-rats is a mammalian family well known for a variety of ecophysiological adaptations for strictly belowground life. The Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) is supposed to have strong poikilothermic traits, because it is not able to maintain a stable body temperature at ambient temperatures below 20°C. In our study, we measured resting metabolic rate and body temperature of Mashona mole-rats across a gradient of ambient temperatures to test its poikilothermic traits. Tested mole-rats show typical mammalian pattern in resting metabolic rates. And their body temperature was stable at ambient temperatures from 10 to 25°C. We thus cannot confirm poikilothermic traits in this species.
|
|
|
Bioenergetika reprodukce a postnatálního vývoje dvou sociálních druhů rypoše rodu \kur{Fukomys}
ZEMANOVÁ, Milada
Úroveň klidového metabolismu rypošů byla měřena uzavřeným průtokovým respirometrem a tělesná teplota byla stanovena rektálním teploměrem, oba parametry při okolí teplotě v a pod termoneurální zónou. Byl sledován vývoj termoregulačních schopností mláďat rypoše Fukomys sp. Přítomnost dospělých jedinců měla vliv na snížení tepelných ztrát mláďat, ale u mláďat mladších dvou měsíců neměla žádný vliv na úroveň jejich metabolismu. Vliv sociální termoregulace na tělesnou teplotu a úroveň metabolismu dospělých rypošů obřích (Fukomys mechowii) nebyl prokázán. Náklady na reprodukci samic byly sledovány na samicích dvou druhů rypošů rodu Fukomys. Energetické výdaje samic se zvyšovaly s postupujícím věkem mláďat.
|
host ::
RSS.