|
| |
|
| |
|
|
VYŠETŘOVACÍ CT ALGORITMY PRO VČASNOU DIAGNOSTIKU ISCHEMICKÉ MOZKOVÉ LÉZE
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Cévní mozková příhoda (CMP), je po srdečním infarktu druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Již řadu let neplatí, že postihuje především starší lidi. V posledním desetiletí jsou čím dál častější případy cévní mozkové příhody, iktů, u lidí kolem 40 roku. Záměrem této bakalářské práce je souhrnně zpracovat získané poznatky o výše uvedené problematice. Pro naplnění záměru této práce byl stanoven následující cíl a to zhodnotit přínos nových softwarových programů multidetektorových počítačových tomografů v časné diagnostice náhlých mozkových příhod. V části Současný stav je podrobně popsána etiologie, etiopatogeneze, rizikové faktory CMP. Dále jsem zpracovala anatomii mozkového cévního zásobení a plynule přešla k počítačové tomografii. V současné době se softwarové programy natolik zdokonalily při včasné diagnostice ischemické mozkové léze. Je to způsobeno mimo jiné i neustálým zdokonalováním diagnostického zobrazování a jeho digitalizací. Hlavní roli v diagnostice nám představuje počítačová tomografie = CT, první etapou diagnostiky je CT nativního mozku, což nám prokáže zda-li se jedná o krvácející se či nekrvácející se akutní mozkovou příhodu. Dále pokračujeme perfuzí mozku, což nám ukazuje jaké procento tkáně je nenávratně poškozeno a zakončujeme diagnostický proces Angiografii. Následující část - praktická je soustředěna především na zpracování získaných dat z Nemocnice České Budějovice, a. s. a Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici. Zde jsem porovnávala počty pacientů vyšetřovaných na CT. Má hypotéza se potvrdila a mohu říci, že využití nových softwarových programů při diagnostice náhlých mozkových příhod snižuje procento komplikací jejich léčby.
|
|
|
Požadavky na radiologického asistenta při trojrozměrném zobrazování
ČECH, Svatopluk
Prudký rozvoj trojrozměrného zobrazování v radiologii souvisí s dokonalejšími diagnostickými přístroji, s rozvojem výpočetní techniky a s digitalizací. Narůstající požadavky na radiologické asistenty při ovládání programů rekonstrukce obrazů zvyšují význam jejich postavení na moderním radiologickém pracovišti. Trojrozměrné obrazy nabízejí přesné a nezkreslené zobrazení anatomie pacienta, poskytují lepší diagnostickou informaci pro lékaře - radiology a názornější představu pro lékaře - kliniky. Nacházejí uplatnění u řady vyšetření při skiagrafii, angiografii, výpočetní tomografii, magnetické rezonanci a ultrasonografii. Lze říci, že trojrozměrné zobrazování u některých vyšetření nahrazuje jiná vyšetření, která jsou invazivní a představující určité komplikace pro pacienta. Otázkou je, zda některá vyšetření s použitím trojrozměrných obrazů můžou snížit radiační zátěž pacienta. Lze předpokládat, že i blízká budoucnost bude patřit stále častěji digitálním zobrazovacím metodám a trojrozměrné zobrazování bude s dalším vývojem přístrojové a výpočetní techniky nabývat stále většího významu v diagnostice řady onemocnění.
|
|
|
Zobrazovací metody v diagnostice aneurysmat břišní aorty
SEDLÁČKOVÁ, Eva
Předmětem mé práce je určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod sloužících k diagnostice aneuryzmatu břišní aorty. Tato práce obsahuje i dotazníkovou akci, která mi umožnila získat pohled na úlohu radiologického asistenta v praxi. Cílem mé práce je určení úlohy radiologického asistenta při diagnostickém procesu u onemocnění aneurysma břišní aorty. Nejprve proběhla dotazníková akce, která měla za úkol zjistit úlohu radiologického asistenta při CT angiografii a MR angiografii, přístrojové vybavení jednotlivých pracovišť a některé technické parametry. Získaná data byla zpracována dvěma způsoby a dotazník byl vyhodnocen. Druhou rovinou mé práce bylo určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod u souboru pacientů. Pomocí dat získaných z PACS systému Nemocnice Na Homolce, byla určena frekvence vyšetření ultrasonografii, angiografii, CT angiografii, MR angiografii. Následovalo určení radiační zátěže, které byli podrobeni pacienti ze souboru při CT angiografii. Zabývala jsem se i odhadem radiační zátěže každého pacienta při diagnostické angiografii. Hlavní zdroje informací pro zpracování této problematiky byly publikace týkající se tohoto tématu, dotazníková akce, data získaná v PACS a v provozního deníku Radiodiagnostické kliniky Nemocnice Na Homolce. Nejvíce používanou metodou k diagnostice aneuryzma břišní aorty je CT angiografie s intravenózní aplikací kontrastní látky, další významnou metodou je ultrasonografie. Z dotazníkové akce je patrné, že náplň práce radiologického pacienta je na každém pracovišti podobná. Práce by mohla být využita jako učební materiál školitele.
|
|
|
Diagnostika a endovaskulární léčba okluzívního onemocnění pánevních a stehenních tepen
PĚČKOVÁ, Kristýna
Okluzívní onemocnění v oblasti pánevních a stehenních tepen může pro pacienta znamenat velmi závažnou zdravotní komplikaci. Proto je důležité znát veškerá rizika, která by těmto onemocněním mohla předcházet, znát i onemocnění samotná a v neposlední řadě je velmi důležitou kapitolou i diagnostika a v poslední fázi i samotná léčba. Proto jsem si toto téma vybrala, za účelem poskytnout případnému čtenáři veškeré výše uvedené informace o této problematice. K diagnostice okluzívního onemocnění jsou používány zobrazovací metody. K prostorovému zobrazení byly vyvinuty metody ultrasonografie ( UZ ), spirální CT angiografie ( CTA ), angiografie magnetickou rezonancí ( MRA ) a modifikace klasické angiografie {--} digitální subtrakční angiografie ( DSA ). UZ patří mezi základní vyšetřovací metodu svou neinvazivností. Spirální CTA je metoda, která je založena na dvou a třírozměrném zobrazení za použití speciálních programů. Zobrazení magnetickou rezonancí je neinvazivní vyšetřovací metoda a je odvozena od klasické nukleární MR. MRA je jednou z možných vyšetřovacích technik, které podává komplexní informace o vztahu okolních tkání k cévám a hemodynamice krevního toku. DSA umožňuje sledování průtoku cévami a pomocí digitalizace obrazu i jeho grafické zpracování a záznam rozměrů. Léčba okluzivního onemocnění oblasti pánevních a stehenních tepen zahrnuje perkutánní transluminální angioplastika ( PTA ) a implantace stentů.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při embolizacích
KŘÍŽOVÁ, Pavlína
Za radiologického asistenta je považován vzdělaný zdravotnický pracovník připravený k vykonávání náročných prací ve zdravotnických oborech. Jedním z nich je radiodiagnostika a její významný obor intervenční radiologie, kde vykonává velmi odpovědnou práci. Komunikuje s pacienty, spolupracuje s lékařským personálem a ovládá složité angiografické zařízení. Proto je důležité, aby měl speciální odbornou přípravu a požadované vlastnosti. Radiologickým asistentem se stane člověk po absolvování specializovaného vzdělávacího programu, který se v současnosti studuje na vysoké škole a je ukončený titulem Bc., psaným před jménem. Při studiu získává znalosti a schopnosti z oblasti radiodiagnostiky potřebné pro praxi na pracovištích intervenční radiologie. Při teoretické i praktické výuce si osvojuje znalosti i dovednosti v oblasti přístrojové techniky (angiografické přístroje), potřebných IT technologií (NIS, PACS), získává anato-mickou orientaci ve vyšetřované oblasti, učí se od lékařského personálu nejnovější postupy při embolizační technice, orientuje se v instrumentáriu, zná používané kontrastní látky a nežádoucí reakce na ně a umí při nich podat první neodkladnou pomoc. Nelékařský pracovník, který spolupracuje při provádění embolizací, by měl mít i následující schopnosti: komunikační dovednosti - spolupráce s lékařským personálem a pacienty, empatie - informovanost pacienta, zvládání stresových situací. Práce s nemocným člověkem vyžaduje psychologický správný individuální přístup a striktní dodržování zásad zdravotnické etiky. Embolizace je způsob uzavření jedné nebo více cév, které způsobují více škody nežli užitku. Lze použít různých materiálů / látek, podle toho, zda má být cévní okluze dočasná nebo trvalá, nebo jestli jde o léčení malých nebo větších cév. Látka je zaváděna katetrem, jehož konec je v nebo u cévy, jež má být uzavřena. Tento přístup může být využit jak pro kontrolu nebo prevenci abnormálního krvácení, tak pro uzavření cév zásobujících rostoucí nádor (tumor). Terapeutická embolizace může také sloužit k eliminování (odstranění) arteriovenózní malformace (AVM), abnormálního propojení tepny a žíly. Termín "embolizace" je odvozen od embolu, což může být objekt, který cirkuluje v krvi, dokud se neusadí v cévě - v tomto případě syntetická látka nebo medikace speciálně vytvořená k uzavření cév.
|
|
|
Současné možnosti využití RDG techniky k vyšetření urologických nemocí
PODEŠVOVÁ, Jitka
Zobrazovací metody zaujímají zásadní roli v diagnostickém algoritmu při určování povahy onemocnění v jakékoliv oblasti lidského těla. Jinak tomu není ani v uroradiodiagnostice, v níž využíváme jak klasické rentgenové metody, tak i novější modality. V úvodní části této práce jsem hned po připomenutí anatomických a fyziologických poměrů močového systému popsala konvenční rentgenologické postupy, digitálně zpracovatelné (ultrasonografie, počítačová tomografie, magnetická rezonance) i intervenční. Jednotlivé vyšetřovací metody zahrnují komentáře vztahující se k indikaci a kontraindikaci při nutnosti použití kontrastní látky a o tom, jak předejít alergickým reakcím, případně jak je zvládnout, pokud již nastaly. V následující části této práce jsem se pokusila popsat a vyhodnotit, nakolik finančně nákladná jsou jednotlivá vyšetření. Po letmém přehledu radiační zátěže u radiodiagnostických metod jsem se v konečné fázi práce snažila statisticky zpracovat soubor pacientů vyšetřovaných v říjnu a listopadu r. 2006 na radiodiagnostickém oddělení krnovské nemocnice, kde jsem sledovala, zda urologičtí lékaři dodržují algoritmus radiodiagnostických vyšetřovacích postupů u pacientů s chorobami močového ústrojí.
|
host ::
RSS.