|
| |
|
|
Strategie zemědělského podniku hospodařícího na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko
HLAVNIČKA, Jiří
Hospodářské využívání krajiny ve zvláště chráněných územích se dá charakterizovat jako dlouhodobý proces hledání rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a hospodářskými aktivitami. To platí i pro zemědělství. Opatření na ochranu přírody pro ně představují určitá omezení, na druhé straně mohou být vhodné formy zemědělského využívání velkoplošného chráněného území podporovány ze strany státu. Zemědělci mohou být příjemcem státní podpory nejen pro svou zemědělskou produkci, ale i pro provádění environmentálních služeb při údržbě krajiny. Diplomová práce hodnotí využívání státní podpory na území CHKO Třeboňsko. Analyzuje strukturu zemědělsky hospodařících podniků, systém hospodaření, skladbu a vývoj obhospodařované půdy. Dle systému hospodaření hodnotí čerpání finančních podpor z rezortu Ministerstva zemědělství s důrazem na ochranu a zlepšení životního prostředí a zjišťuje jejich význam pro hospodařící zemědělce. Na základě provedených analýz lze konstatovat, že dotační podporu Ministerstva zemědělství čerpají subjekty bez rozdílu systému hospodaření. Pro trvale udržitelný rozvoj venkova a zlepšení stavu životního prostředí využívají zemědělci Program rozvoje venkova, a to hlavně na platby za kompenzaci za přírodní znevýhodnění a na agroenvironmentální opatření. Poskytnuté dotační prostředky často tvoří u zemědělsky hospodařících subjektů podstatný zdroj jejich příjmů.
|
|
|
Natura 2000 a její vliv na zemědělské hospodaření
TRYKAROVÁ, Kristýna
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území státy Evropské unie a jejichž cílem je zabezpečit ochranu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení kladů a záporů soustavy Natura 2000 ve vztahu k agroenvironmentálním opatřením a provedení analýzy hodnocení existence této soustavy hospodářskými subjekty. Teoretická část práce charakterizovala soustavu Natura 2000, historický vývoj a příslušnou legislativu. Dále byly popsány vlivy zemědělského hospodaření na krajinu a agroenvironmentální opatření. Praktická část práce byla zaměřena na dotazníkové šetření mezi uživateli zemědělské půdy v územích spadajících do soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji, především ve vztahu k agroenvironmentálním opatřením. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že zemědělci na soustavu Natura 2000 a hospodaření v rámci této soustavy nenahlížejí příliš pozitivně, když tvrdili, že je Natura 2000 v hospodaření omezuje, většinou i uváděli, že jsou tato omezení nedostatečně kompenzována.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Agroenvironmentální opatření vhodná pro uplatnění v pozemkových úpravách
MACHOVÁ, Markéta
V současné době si společnost začíná stále více uvědomovat roli zemědělce jako tvůrce venkovské krajiny a hospodáře, bez jehož šetrné péče by zachování pestré mozaiky prostředí nebylo možné. Soubor titulů, které k tomu přispívají, jsou agroenvironmentální opatření, které přináší nové možnosti podpory zemědělského hospodaření šetrného k přírodě. Mají za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejích vlastností. Cílem bakalářské práce je definovat jednotlivá agroenvironmentální opatření a vysledovat souvislost mezi agroenvironmentálním opatřením a pozemkovými úpravami. V praktické části práce porovnat, zda KPÚ v daném katastrálním území souhlasí s možnostmi uplatňovaných agroenvironmentálních opatření.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení využívání vybraných agroenvironmentálních dotačních titulů v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje
MUDRÁKOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce je formou literární rešerše zpracován vývoj Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) se zaměřením na reformy z let 1999 a 2003. Dále jsou porovnána agroenvironmentální opatření České republiky, Slovenské republiky a Republiky Rakousko vzhledem k podmínkám v jednotlivých státech. Cílem byla sumarizace poznatků o procesech vedoucích k současné podobě agroenvironmentálních opatření. Pro vyhodnocení v praktické části byly vybrány dotační tituly PĚSTOVÁNÍ MEZIPLODIN, BIOPÁSY A PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH (a tituly na ně navazující). Jsou to tituly podporující zachování a zvýšení velikosti populací drobné zvěře a drobného ptactva. Vyhodnocována byla data z registru Státního intervenčního zemědělského fondu (SZIF) ze zkráceného programového období 2004-2006 a programového období 2007 {--} 2013 (roky 2004 {--} 2008). Data byla sledována v NUTS II Jihozápad na úrovni pracovišť Agentury pro zemědělství a venkova (AZV). Byl sledován zájem zemědělců o tituly, plocha, na které byly tituly využívány a výše poskytnuté finanční podpory. V rámci diskuse byly navrženy možnosti zlepšení využívání nabízených dotačních titulů. Dotační titul Pěstování meziplodin je plošným opatřením na orné půdě. Zájem o něj byl nejvyšší v roce 2004, kdy do něj vstoupilo nejvíc žadatelů, poté zájem o titul klesal (zejména v letech 2007 a 2008 po snížení dotace). Podíl orné půdy, zapojené v titulu, se pohybuje v průměru mezi 6 {--} 8 % výměry orné půdy a v čase rostl. Dotační titul Biopásy je málo využíván (pravděpodobně kvůli podhodnocení nákladů), ale zájem o něj roste. Dotační titul Ptačí lokality na travních porostech a navazující tituly, jsou vymezeny hnízdními lokalitami chřástala polního (Crex crex) a bahňáků (Charadrii). V Jihočeském kraji byl titul aplikován na přibližně 27 % vymezené plochy hnízdních lokalit v celém sledovaném období, v Plzeňském kraji okolo 26 % v letech 2004-2006 a 60 % v letech 2007 a 2008. Největší zájem o dotační titul (největší plocha, nejvíc žadatelů) byl v oblasti AZV České Budějovice. Zájem o navazující dotační titul PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH {--} HNÍZDIŠTĚ BAHŇÁKŮ je menší, než o PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH - HNÍZDIŠTĚ CHŘÁSTALA.
|
|
|
Vývoj zemědělství ČR v závislosti na dotační politice státu po vstupu do EU
HLAVNIČKA, Jiří
Zemědělství, ekologie a rozvoj venkova jsou často spojovány s pojmem dotace, u které důležitou roli hraje Česká republika a Evropská unie jako poskytovatel finančních prostředků. Zemědělská politika ČR před vstupem a po vstupu do EU vycházela z vládou schválených koncepcí agrární politiky, kdy hlavně na období 2004 - 2013 byly posíleny environmentální principy trvale udržitelného zemědělství. V ČR je podpora rozvoje venkova a využití zemědělské půdy v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny řešená v agroenvironmentálních opatřeních, jejichž součástí je i podpora ekologického zemědělství, která prodělala určitý vývoj. Bakalářská práce hodnotí vliv dotační politiky státu na vývoj ekologického zemědělství. Analyzuje vývoj podpory ekologického zemědělství, zjišťuje případnou změnu struktury půdního fondu a podílového zastoupení ploch v ekologickém hospodaření. Hodnotí vývoj poskytnutých sazeb a vyplacených státních finančních prostředků na podporu ekologického zemědělství.
|
host ::
RSS.