Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 146 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika výživy jalovic
RUHSAMOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce poskytuje přehled o výživě telat a jalovic. Práce je zaměřena především na mléčná plemena skotu a obsahuje doporučení ohledně správné technologie odchovu telat a jalovic, složení krmných dávek, krmení v jednotlivých obdobích s ohledem na anatomicko-morfologickou stavbu jednotlivých orgánů jedince, která se s věkem mění. Poslední kapitola je zaměřena na zdravotní problematiku. Jalovice jsou kategorií skotu od šestého měsíce věku do otelení. Navazuje tedy na rostlinnou výživu telat a je založena výlučně na rostlinných krmivech. Vhodná krmná dávka je nutná pro dobrý zdravotní stav, který je předpokladem vysoké produkce kvalitního produktu a zajištění dlouhověkosti dojnic. Základním požadavkem na krmnou dávku je to, aby odpovídala růstové intenzitě dané chovným cílem. Správný odchov jalovic je důležitým faktorem pro vysokou produkci a správnou reprodukci.
Hmyzí anti-stresové reakce vůči přírodním toxinům
FEDOR, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat účinek Bt (Bacillus thuringiensis) toxinu na hladině adipokinetického hormonu (AKH) v mozku, na aktivitě trávicích enzymů (lipy, proteázy, glukosidázy, amylázy) ve středním střevě a na hladině živin (lipidy, glycidy) v hemolymfě ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus). Bt toxin byl aplikován injekčně dospělým samcům 24 hodin před sledováním výše uvedených fyziologických vlastností. Výsledky ukázaly, že Bt toxin snižuje hladinu AKH v mozku, mění hladinu živin v hemolymfu, ale nemá vliv na aktivitu trávicích enzymů ve středním střevě.
Stravovací návyky dětí mladšího školního věku s diabetem mellitus 1. typu
ŠUBOVÁ, Aneta
V bakalářské práci na téma Stravovací návyky dětí mladšího školního věku s diabetem mellitus 1. typu jsem se podrobněji zabývala touto problematikou. Zvolila jsem skupinu dětí mladšího školního věku, jelikož budou žít s tímto onemocněním velkou část svého života, zároveň se začínají osamostatňovat a je nutné se co nejvíce naučit. V teoretické části jsem popsala samotné onemocnění diabetes mellitus včetně rozdělení. Následně jsem se věnovala pouze diabetu 1. typu, protože tento typ se u dětí vyskytuje nejčastěji. Dále v teoretické části jsem popsala prevenci vzniku diabetu 1. typu, diagnostiku, komplikace a léčbu. Podrobněji jsem se zaměřila na výživu při diabetu 1. typu. Na konci teoretické části je charakterizován mladší školní věk, je zde zmíněno stravování dětí mladšího školního věku a školní stravování. K uskuteční bakalářské práce jsem stanovila tři cíle, které byly: zmapovat stravovací návyky dětí s diabetem mellitem 1. typu, porovnat stravovací návyky dětí s diabetem 1. typu a zdravých dětí, a zmapovat fyzickou aktivitu dětí s diabetem. Celkem se výzkumu zúčastnilo 10 dotazovaných, přičemž jedna polovina byla tvořena dětmi s diabetem 1. typu a druhá byla tvořena zdravými dětmi. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, dotazníku a záznamu jídelníčku. Z výsledků vyplývá, že sledované děti s diabetem 1. typu mají pestřejší jídelníček, častěji zařazují některé druhy potravin (zelenina a ovoce) a také konzumace vlákniny je u těchto dětí vyšší než u sledovaných zdravých dětí. Ze záznamů jídelníčků, které mi respondenti poskytli, jsem po zanalyzování zjistila, že průměrný příjem energie a tuků je u dětí s diabetem nižší než u zdravých. Příjem tuků byl u dětí s diabetem v souladu s doporučením, avšak ani u jedné skupiny průměrný příjem energie neodpovídal doporučení.
Veganství a jeho možný dopad na organismus
MAZÁNKOVÁ, Andrea
Má bakalářská práce se nazývá Veganství a jeho možný dopad na organismus. Lidé, kteří se rozhodli pro veganský způsob stravování, by měli mít výborné znalosti o této stravě, protože neznalost by mohla přinést řadu zdravotních rizik. V teoretické části své práce se zabývám pojmem veganství, co veganská strava obnáší, možné důvody k zvolení tohoto druhu stravování a charakteristika potravin, které konzumují. Podrobněji se potom zaměřuji na živiny, které se ve veganské stravě nevyskytují nebo je jejich výskyt v podstatně menším množství a také, kde je lze ve stravě najít. Zabývám se jejich doporučeným denním příjem a popisem následků případného nedostatku některých z živin. V praktické části jsem si stanovila dva cíle, první z nich měl zmapovat u respondentů znalosti rizikových živin ve veganské stravě a druhým cílem bylo zhodnotit, zda veganské jídelníčky vybraných respondentů skutečně odpovídají jejich energetickým a nutričním potřebám. K naplnění prvního cíle jsem použila vlastní dotazník, který vyplnilo 73 lidí nad 15 let stravujících se veganským způsobem. Pro splnění druhého cíle jsem náhodně z dotazníku vybrala 8 respondentů, kteří mi po dobu sedmi dní zpracovávali záznamy jejich stravy. Následně jsem jídelníčky zpracovala v programu Nutriservis Profi a výsledné hodnoty energie a makroživin porovnala s jejich doporučeným denním příjmem. Podle výsledků mají dotázaní vegani o veganské stravě určité znalosti, avšak vyskytovaly se u jednotlivých otázek i nesprávné odpovědi. V průměru byl energetický příjem u vybraných respondentů nižší oproti jejich doporučení. Dále ani složení stravy se neshodovalo s denním doporučením. Průměrné hodnoty bílkoviny byly vyšší na rozdíl od tuků a sacharidů, které byly podstatně nižší.
Základní aspekty výživy dojnic v průběhu laktace
KAZDA, Miloslav
Bakalářská práce se zabývá fázovou výživou dojnic v průběhu laktace. Je zde charakterizováno krmení dojnic v celém mezidobí. Práce obsahuje doporučené krmné dávky s optimálním zastoupením živin v různých obdobích laktace. Stručný popis je také věnován živinám, krmivům a nemocem zapříčiněným nesprávnou výživou.
Vliv přírodních toxinů na včelu medonosnou
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této práce bylo popsat vliv včelího jedu na aktivitu trávicích enzymů (amyláz, proteáz, lipáz), na produkci AKH v CNS, na hladinu živin (lipidů, proteinů, glycidů) a vitellogeninu v hemolymfě včely medonosné Apis mellifera L. Včelí jed byl do těla včel aplikován 24 hodin před samotným stanovením výše zmíněných charakteristik. Výsledky ukazují, že včelí jed snižuje hladinu AKH v CNS, zvyšuje aktivitu trávicích enzymů ve střevě a zvyšuje hladinu vitellogeninu v hemolymfě. Vliv jedu na hladinu živin v hemolymfě se lišil - hladina lipidů a glycidů se zvýšila, zatímco hladina proteinů klesala.
Výživa a krmení sportovních koní
JANOUŠEK HONESOVÁ, Simona
V bakalářské práci byla zpracována literární rešerše zaměřená na anatomii a fyziologii trávicího traktu koně a na základní živiny ve výživě, jako jsou proteiny, sacharidy, lipidy, voda, vitamíny a minerální látky. Práce rozebírá základní druhy krmiv využívané ve výživě koní a vlastní zásady a technologii krmení sportovních koní. Metodika práce byla provedena na skupině 5 závodních koní zaměřených na parkur. Vyhodnoceno bylo složení a energetická hodnota krmných dávek, technika krmení a potřeba energie v tréninku.
Sezónní dynamika bičíkatých řas v různých typech rybníků
STAŘÍKOVÁ, Ester
Tato bakalářská práce sledovala sezónní dynamiku zejména bičíkatých řas během vegetační sezóny 2020 v 10 typech rybníků v okolí Toužimi a Brtě. Odběry proběhly během jara, léta podzimu a zimy. Krom planktonu a metafytonu byla odebrána voda na chemickou analýzu a byly naměřeny pH, konduktivita, průhlednost a teplota. Ze složení společenstva byly vypočítány saprobní a diverzitní indexy. Získaná environmentální data byla statisticky zpracována.
Hydrochemická charakteristika vybraných rybníků v aktuálních podmínkách ve vztahu k hospodaření v příslušném povodí.
PERGLOVÁ, Veronika
Rybníky a jejich ekosystémy plní řadu důležitých funkcí. Vedle hospodářského vý-znamu rybníky přispívají k utváření krajinného rázu, místního klimatu, zvyšování bio-diverzity a ovlivňují retenci vody a její kvalitu. Rybník Rod je v chráněné přírodní rezervaci, a proto je v upraveném hospodářském režimu, oproti jiným rybníkům na Třeboňsku. Díky omezení semiintenzivního systému hospodaření v posledních letech je rybník a jeho břehy významným domovem pro vodní ptactvo, obojživelníky a další organismy. Rybník Rod má také velký význam v zadržování a přeměnách různých forem fosforu a dusíku, čímž snižuje projevy eutrofizace a přispívá ke zlepšení kvality vody. V této práci byl hodnocen sezónní (2019) a dlouhodobý vývoj (vybrané roky v období od roku 1992 do 2019) fyzikálně chemických ukazatelů kvality vody v rybníku Rod ve vztahu k rybářskému hospodaření a k povodí. Dále zde byl hodno-cen vliv chemismu vzorku vody v závislosti na daném odběrovém profilu na rybníku Rod, včetně provedené analýzy sedimentů z těchto různých odběrových lokalit. Koncentrace hlavních živin v sedimentu byly porovnány s analýzou sedimentu z roku 2015, což ukázalo na to, že sediment stále navyšuje koncentrace dusíku i fosforu. Celkově se rybník Rod projevuje jako dynamický ekosystém. I přes výše uvedená opatření v systému rybářského hospodaření, je rybník stále hypertrofní, ačkoliv vykazuje mnohem nižší hodnoty celkového fosforu a chlorofylu, než sem přitéká z rybníka Naděje. Pro zvýšení kvality vody v rybníku a celém povo-dí, je důležité omezit vysoké vstupy živin do povodí a snížit vlastní vnitřní zatížení rybníků živinami pomocí diferencovaného odstranění části sedimentu.
Výživa dojnic v průběhu laktace
FALTUSOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá výživou dojnic v období laktace. Stručný popis je věnován také fyziologii a morfologii trávicí soustavy přežvýkavců. Je zde charakterizována fázová výživa, požadavky na potřebu živin a energie pro jednotlivá období fázové výživy, včetně potřeby minerálních látek a vitamínů. V práci je také zahrnuta základní charakteristika a potřeba jednotlivých komponentů ve výživě a následně případné možné poruchy způsobené jejich nedostatkem nebo nesprávnou výživou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 146 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.