|
|
Identifikace handicapu jedince s mentálním postižením v období adolescence a časné dospělosti sociálním pracovníkem
ŠESTÁK, Jan
Pokud má sociální služba naplnit svůj cíl, být cílená a individuální, musí reagovat na konkrétní potřebu jedince s mentálním postižením. Aktivním účastníkem procesu začleňování lidí s mentálním postižením je sociální pracovník. Jakou roli zastává sociální pracovník v procesu integrace? V čem a jak může napomáhat lidem s mentálním postižením naplňovat odpovídajícím a důstojným způsobem sociální roli ve společnosti? Jaké nástroje a dovednosti k tomu potřebuje? Práce předkládá odpovědi na vyslovené otázky, nastiňuje teoretická a praktická východiska i možnosti pro práci sociálního pracovníka. Snaha o srozumitelnost a jednoznačnost chápání působnosti sociálního pracovníka vede k pojmenování konceptu třístupňového periodického působení {\clqq}Poznání {--} podpora {--} příležitost``. Práce si klade za cíl vytvořit škálu, hodnotící nástroj {\clqq}Poznání``, který by sociálnímu pracovníkovi umožnil identifikovat nejen závažná znevýhodnění, ale i přednosti jedinců s mentálním postižením, a plánovat zacílení poskytované sociální služby tak, aby individuálně a účinně podporovala začleňování jedince s mentálním postižením do běžného života a překonávání, minimalizaci či odstranění překážek, které začlenění jedince brání. Hodnotící škála byla aplikována ve výzkumném šetření v Domově sv. Anežky, o.p.s. u 20 uživatelů sociálních služeb a zaměstnanců chráněných pracovních dílen s lehkou a středně těžkou mentální retardací ve věku 19 {--} 46 let.
|
|
|
Vnitřní klima a možnosti řízených aktivit u klientů s mentálním postižením v zařízeních v ČR a USA.
ŠINKOVÁ, Hana
ABSTRAKT, Vnitřní klima a možnosti řízených aktivit u klientů s mentálním postižením v zařízeních v ČR a USA. Cílem této práce je zjistit a porovnat vnitřní klima a možnosti řízených aktivit v zařízeních v ČR a v USA. Cíl byl splněn pozorováním vnitřního klimatu v organizacích a vyhodnocením otázek v dotazníku, které vztahují k charakteru sociálního klimatu organizace. Z rozhovoru s vedoucími zařízení vyplynulo, že v organizaci RTR, Inc. v USA není nabízeno vyšívání, pletení, háčkování, modelování, práci s počítačem, jízda na kole, jízda na koni, práce na zahradě a péče o hospodářská zvířata. To je 9 činností z 36 uvedených v dotazníku, což je 25 %. V českých organizacích není nabízena práce s počítačem a bowling. To jsou 2 činnosti z 36 uvedených v dotazníku, což je 5,5 %. Domnívám se tedy, že se hypotéza H1: V USA využívají širší nabídku řízených aktivit než v ČR, se NEPOTVRDILA. V dotazníku v otázkách, vztahujících se k charakteru sociálního klimatu organizace, zařízení v ČR získaly 10 bodů a v USA 12 bodů. Domnívám se tedy, že hypotéza H2: V systémech Home group v USA je vnímání sociálního klimatu vyšší než v zařízeních v ČR, se POTVRDILA. Systém Group home je podobný chráněnému bydlení v ČR. Na rozdíl od ČR žijí v tomto systému klienti všech druhů a stupňů postižení. Group home má za úkol integrovat lidi s postižením do společnosti a umožnit jim žít život, co nejvíce podobný životu v rodině. Domy systému Group home jsou součástí běžné městské zástavby, od které nejsou nikterak odděleny. Život klientů v USA je více podobný životu intaktní populace než v ČR. V ČR se na klienty stále pohlíží jako na nemocné pacienty, o které se musí pečovat a kteří se musí léčit. V USA se klienti tolik nesetkávají s léčebnými terapiemi jako v ČR, ale jsou více začleněni do života, velice podobného intaktní společnosti. Klienti v ČR mají možnost uspokojení většiny svých potřeb uvnitř organizace. Z toho vyplývá, že mají menší potřebu vycházet ven z organizace, do prostředí majoritní populace. Výsledkem výzkumu k hypotéze H2 se prokázalo, že v USA organizace pečuje více o své zaměstnance než v ČR.
|
host ::
RSS.