Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune
Šínová, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu jehňat plemene lacaune. Sledování bylo realizováno na rodinné farmě v Brníčku u Zábřeha na Moravě. Celkem bylo do práce zařazeno 168 jehňat. V rámci hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost jehňat při narození, při odstavu (40 dní věku) a ve 100 dnech věku. Z těchto živých hmotností byl zjištěn průměrný denní přírůstek v intervalech 0 -- 40, 40 -- 100, 0 - 100 dní věku. Růstová schopnost jehňat byla vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku matky a použitého berana v reprodukci. Bylo zjištěno, že věk matky měl vysoce průkazný vliv na porodní hmotnost a průkazný vliv na hmotnost ve 100 dnech věku. Pohlaví jehňat mělo průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti a denní přírůstky mimo hmotnost při narození. Četnost vrhu měla průkazný vliv na všechny sledované živé hmotnosti. Linie použitého berana v reprodukci neměla vliv na růst ani denní přírůstky jehňat.
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene texel
STRNAD, Ladislav
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene texel. Hodnocení proběhlo v roce 2014 a bylo do něj zařazeno celkem 283 jehňat. Sledovanými vlivy byly pohlaví, linie otce, měsíc narození a četnost vrhu jehňat. Z hlediska vlivu pohlaví dosahovali průměrné živé hmotnosti ve 100 dnech věku beránci 33,7 kg a jehničky 30,9 kg. Z hlediska vlivu linie otce dosahovala nejvyšších hodnot jehňata po linii TONDA (38,7 kg) a po linii TARTE (34,1 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata po linii TREFLE (30,1 kg) a po linii TUTU (30,1 kg). Z hlediska vlivu měsíce narození dosahovala nejvyšších hodnot jehňata narozená v měsíci červnu (34,7 kg) a měsíci březnu (33,1 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata narozená v dubnu (31 kg). Z hlediska vlivu četnosti vrhu dosahovali nejvyšších hodnot jedináčci (34,8 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata z trojčat (29,7 kg). U sledovaných vlivů bylo zjištěno, že vliv pohlaví, měsíce narození, linie otce a četnosti vrhu měly vliv na živou hmotnost jehňat ve 100 dnech věku.
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat šumavské ovce a jejich kříženců
Koutná, Svatava
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat šumavské ovce a jejich kříženců s plemenem texel. Celkem bylo sledováno 79 jehňat následujících genotypů Š 100, Š 50 T 50, Š 75 T 25 a T 75 Š 25 na rodinné farmě v městě Proseč. V rámci hodnocení růstu jehňat byla sledována živá hmotnost při narození, v 70, 100 dnech věku a před porážkou. V rámci sledování byl zjišťován (za celý sledovaný soubor) vliv genotypu, pohlaví, četnosti vrhu, interakce genotypu x pohlaví a interakce genotypu x četnosti vrhu na ukazatele růstové schopnosti, respektive na živé hmotnosti a denní přírůstky jehňat. Vliv genotypu, pohlaví, četnosti vrhu, interakce genotypu x pohlaví a interakce genotypu x četnosti vrhu měl vysoce průkazný vliv na většinu sledovaných živých hmotností. Co se týká denních přírůstků, zde byl také zaznamenán průkazný vliv výše uvedených ukazatelů na většinu sledovaných denních přírůstků. Z výsledků kontrolní porážky vyplývá, že genotyp měl průkazný vliv na většinu sledovaných ukazatelů jatečné hodnoty. Vysoce průkazný vliv genotypu byl zaznamenán na živé hmotnosti před porážkou, věk při porážce, hmotnost jatečně upraveného těla, podíl kůže, podíl ledvinky a zmasilost. Průkazný vliv byl zaznamenán na výtěžnost a hmotnost ledvinky. Na úplný závěr je možno dodat, že z pohledu jednotlivých genotypů byl zaznamenán nejvyšší přírůstek u Š 75 T 25 a nejnižší u T 75 Š 25. Co se týká jatečné hodnoty, relativně nejlepší výsledky byly zjištěny u kříženců Š 50 T 50.
Analýza úrovně reprodukčních vlastností prasat ve vybraném chovu
ŽIVČÁKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu reprodukčních ukazatelů prasnic. Data z let 2009?2011 byla získaná z podniku, který provozuje užitkový chov. Nejvyšší počet živě narozených selat na 1 prasnici za rok (26,8 ks) byl dosažený v roce 2011. Nejvíce dochovaných selat (25,6 ks) se podařilo od 1 prasnice za rok získat v roce 2010. Zkrácením délky mezidobí ve tříletém sledovaném období se zvýšil počet porodů za rok z 2,29 na 2,35. Bylo zjištěno, že prasničkám zapuštěným ve vyšším věku se narodilo více všech a živě narozených selat. V případě všech narozených selat byl rozdíl mezi prasničkami zapuštěnými ve více než 246 dnech a prasničkami zapuštěnými ve věkovém intervalu 225?246 dní 0,14 selete, resp. prasničkami zapuštěnými ve 203?224 dnech diference činila 0,18 selete. Prasničkám zapuštěným v nižším věku než 203 dní se narodilo jen 10,67 všech narozených selat. Nejvíce všech narozených selat bylo zjištěno na 6. vrhu (13,14 ks), těsně za ním následoval 4. vrh. Nejvíce živých selat se narodilo na 4. vrhu (12,58), od kterého se jen nepatrně lišil 3. vrh. Nejvíce selat se podařilo dochovat na 3. vrhu prasnic (11,61 ks). Vztah mezi všemi a živě narozenými selaty byl statisticky vysoce průkazný 0,859+++. Nejvyššího počtu všech narozených selat dosáhly prasnice, které byly zapouštěny 5 (12,84 ks), resp. 6 dní (179) po odstavu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.