|
|
Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy
BRAVENEC, Roman
.Jednou z povinností každé obce, bez ohledu na velikost správního území, počet obyvatel nebo typ, je chránit své obyvatelstvo před hrozícím nebezpečím, to znamená řádně se připravit na řešení mimořádných nebo krizových událostí, které mohou obce postihnout. Název diplomové práce "Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy" jsem zvolil především s ohledem na skutečnost, že právě oblast bezpečnosti je dle mých zkušeností opomíjena a podceňována, popřípadě odkládána na později nebo se orgány obcí o tuto problematiku zajímají pouze okrajově. Jistou výhodu mají obce s rozšířenou působností, nebo větší obce, které jsou personálně, odborně a materiálně lépe vybaveny, a kdy řadu úkolů v rámci připravenosti na mimořádné události a krizové stavy plní v jejich prospěch hasičské záchranné sbory krajů. Prvním cílem diplomové práce je představit principy fungování obce a jejích orgánů, vymezit povinnosti a pravomoci obcí při mimořádných událostech a krizových stavech. Dále sestavit základní přehled o legislativních nástrojích územních samosprávných celků a jejich nepostradatelné postavení v rámci krizového managementu a bezpečnostního systému ČR. Druhým cílem je vyhodnocení krizového potenciálu správního územní obce Loučovice za použití krizového plánu jihočeského kraje a krizového plánu ORP Český Krumlov. Tyto plány jsou zpracovány pro velké územní celky, tudíž jsou obecné. Naopak plán krizové připravenosti je plánovací dokument, který konkretizuje činnost při řešení mimořádných událostí nebo krizových stavů vzhledem k podmínkám obce. K naplnění cílů práce byla vytvořena výzkumná otázka: Jsou rizika a úkoly obce důvodem pro orgány obce ke zpracování plánu krizové připravenosti? K zodpovězení výzkumné otázky jsem využil odbornou literaturu, přednášky a zákonné normy. Tím bylo možné charakterizovat systém veřejné správy se zaměřením na působnost územních samosprávných celků a jejich orgánů při přípravě a řešení mimořádných situací. Následně byla vyhodnocena bezpečnostní rizika obce Loučovice při možném ohrožení svého území a ze získaných informací byl zpracován návrh plánu krizové připravenosti, jako jedna z nezbytných součástí krizového managementu, kterou je plánování. K identifikování hrozeb a jejich příčin byl využit Krizový plán jihočeského kraje, Krizový plán ORP Český Krumlov a Výpis plánu opatření k ochraně obyvatel pod vodním dílem Lipno I. a II. před zvláštní povodní pro obec Loučovice. Další významné informace byly získány díky součinnosti HZS Jihočeského kraje, pracovníkům Povodí Vltavy, s. p., a z archivních dokumentů obecního úřadu. Na základě vlastního sběru dat byl vypracován ucelený dokument obsahující souhrn nejdůležitějších úkolů samosprávy při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových stavů, který bude použit jako manuál pro starostu a orgány obce Loučovice v rámci rozšíření znalostí v oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Praktická část diplomové práce obsahuje Plán krizové připravenosti obce Loučovice využitelný při vzniku a řešení krizové situace na území obce. Zároveň plán bude využíván pro školení zaměstnanců obce, k seznámení právnických osob a občanů s charakterem možného ohrožení.
|
|
|
Vzdělávání zaměstnanců - územní samospráva
Stibůrek, Jan ; Šikýř, Martin (vedoucí práce) ; Fučíková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je prozkoumat a posoudit problematiku (právní úpravu, zásady a postupy) vzdělávání úředníků územních samosprávných celků na příkladu Městského úřadu Benešov. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. První část je zaměřena na význam vzdělávání zaměstnanců, specifika vzdělávání dospělých lidí a metody výuky. Následující část se zabývá veřejnou správou a jejím dělením se zaměřením na územně samosprávný celek. Třetí část je věnována vzdělávání v územní samosprávě. Je zde popsáno vzdělávání úředníků a základní pojmy dle Zákona o úřednících. Na závěr této části je představeno vzdělávání v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle Zákoníku práce. V poslední čtvrté části, na základě nastudované odborné literatury, konzultací s personálním oddělením MěÚ Benešov a interních dokumentů MěÚ Benešov, je představen způsob realizace vzdělávání úředníků na MěÚ Benešov.
|
|
|
Základní souvislost mezi způsobem vedení účetnictví a zpracováním rozpočtu na příkladu vybrané neziskové organizace
ČECHUROVÁ, Petra
Tématem této diplomové práce je {\clqq}Základní souvislost mezi způsobem vedení účetnictví a zpracováním rozpočtu na příkladu vybrané neziskové organizace``.Cílem diplomové práce je zdůraznit souvislost mezi sestavováním a kontrolou rozpočtu a způsobem vedení účetnictví. Nejprve je zpracována teoretická část práce, kde je charakterizován obecný způsob vedení účetnictví, základní charakteristika způsobu zpracování rozpočtu, analýza vybraných údajů v rámci účetnictví potřebných pro zpracování rozpočtu. Druhou částí je část praktická, ve které je popsána vybraná nezisková organizace včetně charakteristiky způsobu vedení účetnictví, dokumentace zpracovaných rozpočtů a návrh metodiky na zpracování rozpočtu. Souvislost mezi rozpočty a účetnictvím existuje. Sestavení rozpočtu úzce souvisí s informacemi získanými v účetnictví. Při sestavování struktury rozpočtu vychází organizace z účtového rozvrhu. Záleží na tom, kdo rozpočet sestavuje, každý územně samosprávný celek má svého zaměstnance, který se tímto zabývá a stanoví si úpravu vzhledu podle svého subjektivního uvážení a podle přehlednosti informací pro uživatele. Rozpočet vychází z účetnictví a upravuje se o rozpočtové změny. Využití možnosti vedení pouze jediného bankovního účtu, kterým je účet 231 {--} Základní běžný účet, se zdá být nejekonomičtější v souvislosti s objemem majetku, rozpočtu, četností operací, členitostí činností apod.
|
host ::
RSS.