Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha sestry v primární péči o děti trpící enurézou
VYSTRČILOVÁ, Kateřina
Výzkumné šetření ukázalo, že nejčastěji porušenou potřebou enuretických dětí je potřeba vyprazdňování moče s problémem pomočování, potřeba jistoty a bezpečí s projevovanými pocity studu nejen enuretickými dětmi ale i jejich rodiči a potřeba příjmu tekutin s problémem nedodržování dostatečného přísunu v průběhu dopoledních a brzkých odpoledních hodin a jím způsobeným pocitem žízně. Dle sester jejich hlavní úloha spočívá v edukaci rodičů a jejich enuretických dětí v oblasti režimu příjmu tekutin a vyprazdňování moče a provádění základních vyšetření moče. Ošetřovatelská péče poskytovaná sestrou v ordinaci PLPDD enuretickým dětem je dostatečná, sestry si problémů v potřebách enuretických dětí všímají a to se snaží také řešit. Bohužel ale enuretické děti a jejich rodiče o zásadách léčebného režimu edukují špatně, zpětnou vazbu nezjišťují a o dodržování doporučených pravidel se dále nezajímají. Informovanost sester pokulhává především v pravidlech správného pitného režimu, zásadách správného hygienického režimu a užívání hygienických pomůcek u starších dětí, pravidlech buzení dětí na vymočení rodiči a především ve znalostech o fyziologickém vývoji dítěte v regulaci močení a jeho výchovy pomocí 7 kroků. Informovanost rodičů enuretických dětí je v pravidlech léčebného režimu dostačující. Správné informace získávají zřejmě od praktických lékařů a nefrologů a jiných zdrojů jako je internet. Bohužel informovanost v oblastech problematiky enurézy (pojem, příčiny, věková hranice patologie pomočování) a vývoje dítěte v regulaci močení a jeho výchově pomoví 7 kroků je nedostačující. Rodiče děti na nočník vysazují předčasně nejvíce před 1 rokem života a tím přispívají ke vzniku onemocnění pomočováním. Celkově svou informovanost rodiče bohužel hodnotí za nedostačující.
Vliv peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka
BOŘILOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vlivem peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka. Klientů s chronickým selhání ledvin přibývá a pro řadu z nich se stává peritoneální dialýza metodou první volby. V souvislosti s nárůstem počtu klientů léčených peritoneální dialýzou se sestry s těmito klienty setkávají čím dál častěji i mimo dialyzační střediska. Peritoneální dialýza je opřena o sesterskou péči. Peritoneální dialýza je metoda léčby, která nahrazuje funkci ledvin. Principem je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem, kdy se k tomuto účel využívá vlastní peritoneum klienta. Touto technikou můžeme léčit všechny věkové kategorie. Důvodem, proč si klienti vybírají dialýzu tohoto typu, je minimální technická náročnost, možnost provádět výměny v domácím prostředí, vyhnutí se stresu z dojíždění a z častého kontaktu se zdravotnickým prostředím. Tato metoda přináší klientovi větší pocit nezávislosti, samostatnosti a umožňuje mu korigovat si rozpis výměn dle svých potřeb a denních aktivit. Samotná {\clqq}léčba`` je v rukou klienta a vyžaduje od něj určitou zodpovědnost. Práce slouží pro nastudování problematiky peritoneální dialýzy. Má za úkol seznámit sestry se základními poznatky o peritoneální dialýze a může pomoci klientům při rozhodování o metodě léčby.
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.