|
Úloha sestry v primární péči o děti trpící enurézou
VYSTRČILOVÁ, Kateřina
Výzkumné šetření ukázalo, že nejčastěji porušenou potřebou enuretických dětí je potřeba vyprazdňování moče s problémem pomočování, potřeba jistoty a bezpečí s projevovanými pocity studu nejen enuretickými dětmi ale i jejich rodiči a potřeba příjmu tekutin s problémem nedodržování dostatečného přísunu v průběhu dopoledních a brzkých odpoledních hodin a jím způsobeným pocitem žízně. Dle sester jejich hlavní úloha spočívá v edukaci rodičů a jejich enuretických dětí v oblasti režimu příjmu tekutin a vyprazdňování moče a provádění základních vyšetření moče. Ošetřovatelská péče poskytovaná sestrou v ordinaci PLPDD enuretickým dětem je dostatečná, sestry si problémů v potřebách enuretických dětí všímají a to se snaží také řešit. Bohužel ale enuretické děti a jejich rodiče o zásadách léčebného režimu edukují špatně, zpětnou vazbu nezjišťují a o dodržování doporučených pravidel se dále nezajímají. Informovanost sester pokulhává především v pravidlech správného pitného režimu, zásadách správného hygienického režimu a užívání hygienických pomůcek u starších dětí, pravidlech buzení dětí na vymočení rodiči a především ve znalostech o fyziologickém vývoji dítěte v regulaci močení a jeho výchovy pomocí 7 kroků. Informovanost rodičů enuretických dětí je v pravidlech léčebného režimu dostačující. Správné informace získávají zřejmě od praktických lékařů a nefrologů a jiných zdrojů jako je internet. Bohužel informovanost v oblastech problematiky enurézy (pojem, příčiny, věková hranice patologie pomočování) a vývoje dítěte v regulaci močení a jeho výchově pomoví 7 kroků je nedostačující. Rodiče děti na nočník vysazují předčasně nejvíce před 1 rokem života a tím přispívají ke vzniku onemocnění pomočováním. Celkově svou informovanost rodiče bohužel hodnotí za nedostačující.
|
|
Vliv peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka
BOŘILOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vlivem peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka. Klientů s chronickým selhání ledvin přibývá a pro řadu z nich se stává peritoneální dialýza metodou první volby. V souvislosti s nárůstem počtu klientů léčených peritoneální dialýzou se sestry s těmito klienty setkávají čím dál častěji i mimo dialyzační střediska. Peritoneální dialýza je opřena o sesterskou péči. Peritoneální dialýza je metoda léčby, která nahrazuje funkci ledvin. Principem je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem, kdy se k tomuto účel využívá vlastní peritoneum klienta. Touto technikou můžeme léčit všechny věkové kategorie. Důvodem, proč si klienti vybírají dialýzu tohoto typu, je minimální technická náročnost, možnost provádět výměny v domácím prostředí, vyhnutí se stresu z dojíždění a z častého kontaktu se zdravotnickým prostředím. Tato metoda přináší klientovi větší pocit nezávislosti, samostatnosti a umožňuje mu korigovat si rozpis výměn dle svých potřeb a denních aktivit. Samotná {\clqq}léčba`` je v rukou klienta a vyžaduje od něj určitou zodpovědnost. Práce slouží pro nastudování problematiky peritoneální dialýzy. Má za úkol seznámit sestry se základními poznatky o peritoneální dialýze a může pomoci klientům při rozhodování o metodě léčby.
|
|
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.
|