|
|
Pohádka jako inspirace pro filosofický rozhovor s dětmi
KOPŘIVOVÁ, Lucie
Práce se zabývá lidovými pohádkami a Filosofií pro děti a jejich vlivy na děti předškolního věku. V teoretické části popisuje základní znaky pohádky a filosofického příběhu a vzájemně je porovnává. Text zdůrazňuje zásadní význam pohádek v dětském světě a i to, jak mohou nenásilným způsobem kladně ovlivnit hodnotovou orientaci dětí a celý jejich následující život. U filosofického příběhu práce popisuje podpůrný vliv Filosofie pro děti na rozvoj myšlení. Dále se tato práce věnuje charakteristickým znakům vývoje dítěte v předškolním věku. Praktická část odpovídá na otázku, zda by bylo možné použít metody Filosofie pro děti pro reflexi pohádkového příběhu za účelem hlubšího odkrývání smyslu života a světa.
|
|
|
Pohádka a divadlo v mateřské škole
ŠILHAVÁ, Iveta
Bakalářská práce je zaměřená na práci s pohádkou a divadlem v mateřské škole. Teoretická část se zabývá pojmy dětská literatura, přičemž jsou zde specifikovány její jednotlivé žánry. Jsou zde popsány druhy pohádky (lidová, autorská, apod.) a význam literatury pro rozvoj osobnosti dítěte. Dále také, jak vztah dítěte ke čtení může být ovlivněn rodinným prostředím. V praktické části je znázorněno, jak udělat pohádku zajímavější a vzbudit tak u dětí větší zájem k její četbě. Je zde popsána práce s konkrétní skupinou dětí v mateřské škole v Jihlavě, praktické příklady práce s pohádkou pomocí her, dramatizací, práce s loutkami, hudební výchovy či výtvarné výchovy. Dotazníkovým šetřením je dále zjišťováno, jak a zda vůbec rodiče čtou dětem pohádky, a jaký druh literatury nejčastěji volí. Výzkum obsahuje i rozhovor s dětmi. Cílem je zjistit, jaké pohádky děti upřednostňují, a jak se jejich názor na pohádku liší od odpovědí rodičů.
|
|
|
Typologie autorské pohádky: Karel Čapek a Jiří Mahen
GVOŽDIÁKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce si klade za cíl postihnutí základních typologických shod a rozdílů v pohádkové tvorbě Karla Čapka a Jiřího Mahena. Nejprve předkládáme charakteristiku pohádky, na níž je nahlíženo z různých perspektiv - z hlediska teorií o jejím původu, z hlediska utváření v historické době, i z pozice terminologie a definice žánru jako takového. Uvádíme i souhrn znaků jak lidové, tak umělé pohádky, protože v autorských textech chceme najít styčné plochy právě s pohádkou lidovou, přičemž základní přístup naší analýzy bude vycházet z Proppovy Morfologie pohádky. V následující kapitole se pokusíme o rekonstrukci dobového ohlasu obou děl. Na konec se budeme věnovat shrnutí všech dosažených poznatků a jejich komparaci.
|
|
|
Kvalitativní výzkum vlivu pohádek a příběhů na identitu předškoláka
KREJČÍ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak pohádka a příběh ovlivňují současné děti předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na významné psychologické teorie, které se týkají vývoje dítěte (Teorie vazby ? J. Bowlby, Psychoanalytická teorie a psychosexuální vývoj ? S. Freud, Teorie kognitivního vývoje ? J. Piaget). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje problematice socializace dítěte a problematice genderu a genderové identity. Pozornost je věnována i citovému prožívání dítěte a jeho emocím. Závěr teoretické části je zaměřen na pohádky a příběhy, které velkou měrou ovlivňují identitu předškoláka. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity: kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, pozorování, rozhovor a způsoby kódování. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování doplněného o polostrukturované hloubkové rozhovory s dětmi. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké pohádky, příběhy a seriály ovlivňují současné děti předškolního věku a jaký vliv mají na utváření identity a sebepojetí dítěte.
|
|
|
Hudební pohádka v mateřské škole
TONINGEROVÁ, Iva
Cílem mojí bakalářské práce je ověření možnosti realizace hudební pohádky v mateřské škole a jejího přínosu z hlediska současného předškolního vzdělávání. Prostřednictvím hudby, hudební pohádky se snažím propojit všechny oblasti předškolního vzdělávání. K tomu využívám i různé mimohudební činnosti.
|
|
|
Pohádková tvorba Jana Wericha v žánrovém a vývojovém kontextu české autorské pohádky
PECHOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá pohádkovou tvorbou Jana Wericha v žánrovém a vývojovém kontextu české autorské pohádky. První část přibližuje autorskou pohádku na pozadí folklorní pohádky. Druhá část mapuje vývoj autorské pohádky od 70. let 19. století do 60. let 20. století, přičemž se zaměřuje právě 60. léta 20. století z důvodu první publikace Fimfára. Třetí část je věnována interpretacím jednotlivých pohádek z Fimfára, na jejichž základě jsou sledovány žánrové konstanty a autorské inovace. Čtvrtá část představuje filmové verze pohádek z Fimfára. Poslední část nás seznamuje s nedávnou vydanou knihou Werichových pohádek do té doby souhrnně netištěných.
|
|
|
Využití pohádky k rozvíjení tvořivosti dětí v MŠ
HNOJSKÁ, Jana
Práce se zabývá rozvojem tvořivosti dětí v mateřské škole, vysvětluje, co to tvořivost je, definuje pojmy tvořivé myšlení, tvůrčí činnost, představivost, fantazie a motivace. Charakterizuje tvořivého učitele, metody rozvíjení tvořivosti a její ontogenetický vývoj. Ve své práci rovněž hovořím o pohádkách a jejich využití v MŠ. Zdůvodňuji důležitost rozvíjení tvořivosti u dětí a uvádím možnosti propojenosti všech prvků umění při rozvoji tvořivosti. Praktická část se věnuje projektu porovnání práce dvou odlišně pracujících tříd, kdy jedna z nich je zapojena do programu rozvíjení tvořivosti prostřednictvím pohádek. Práci doplňuji fotografiemi, videonahrávkou a texty použitými v projektu.
|
|
|
Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených dětí
KREJČOVÁ, Irena
Pohádky jsou prozaický výpravný žánr, který zprostředkovává společenské, etické a kulturní hodnoty dětem. Forma příběhu je dětem přístupná a srozumitelná. Pohádkové postavy svou jednoznačností umožňují dětem snadněji pochopit a rozlišit dobro a zlo, správné a nesprávné, kladné a záporné. Mentální postižení zasahuje celou osobnost a projevuje se nižší úrovní rozumových schopností a odlišným způsobem vnímání. Do jaké míry ovlivňují pohádkové postavy vývoj dětí s mentálním postižením, nebylo dosud zodpovězeno. Cílem práce bylo zjistit, zda děti s MP pohádkové postavy znají a vnímají a zda jsou jimi ovlivňovány obdobně jako zdravé děti. Zkoumaný soubor zahrnoval deset dětí se středně těžkou mentální retardací ve věku od 12 do 19 let. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s dětmi, jejich rodiči a zaměstnanci školy. Bylo využito i metodiky strukturovaného pozorování a analýzy produktů. Všech deset dětí se pravidelně s pohádkami setkává. Všechny děti preferují audiovizuální formu pohádek. Rodiče tří dětí uvedli, že dětem pohádky také předčítají. Děti dokázaly vyjmenovat 3 až 18 pohádek. Dokázaly uvést oblíbenou postavu a její charakteristiku. V devíti případech se jednalo o postavu kladnou, jedno dítě uvedlo postavu zápornou. Osm dětí umělo jmenovat jak zápornou, tak kladnou postavu. Typická pohádková postava čerta je pro dětí srozumitelnější než postava vodníka, která je pro ně nejednoznačná. Ve volné kresbě se pohádková témata vyskytla jen ojediněle ve figurálních a technických motivech. Ojedinělý byl i výskyt pohádkových motivů ve spontánní hře dětí a jejich konverzaci. Chápání pohádkového příběhu a pohádkových postav je u dětí s MP omezeno. Ačkoli je audiovizuální forma pohádky v literatuře kritizována, jeví se pro tyto děti jako lépe přístupná. Televizní ztvárnění pohádky je pro ně lépe pochopitelné. Zprostředkovává jim informace pro více smyslů najednou a má tak větší šanci je zaujmout.
|
|
|
Kniha jako médium pro předškolní vzdělávání
ČASTORALOVÁ, Petra
Kniha patří mezi nejstarší média, která nás seznamují s kulturou kolem nás. Prostřednictvím knihy získáváme informace z oblasti literatury, vědy, umění, historie aj. Slouží jako zdroj informací, zábavy, relaxace, odpočinku a někdy i úniku od starostí všedních dnů. V životě nás všech má své nezastupitelné místo. Teoretická část bakalářské práce pojednává o vlivu a významu médií na výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku. Zaměřuje se především na knihu, jako médium, se kterým se děti setkávají během svého života. Vysvětluje pojem a funkce literatury pro děti a mládež, její specifika a žánrovou skladbu. Seznamuje nás s faktory ovlivňujícími dětské čtenářství a s jinými oblastmi, které jsou spojené se vzděláváním dětí předškolního věku. Praktickou část mé bakalářské práce tvoří výzkumné šetření zabývající se vztahem rodičů a učitelů mateřských škol k médiím, především knihám. Cílem je zjistit, zda jsou knihy využívány při vzdělávání dětí předškolního věku.
|
|
|
VÝZNAM KNIHY PRO DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
KOLOMAZNÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá stručným psychickým vývojem dítěte předškolního věku ve vztahu ke knize, literatuře a počátkům čtenářství. Teoretická část je tvořena rešerší odborné literatury poslední doby. Vyúsťuje v část praktickou, kde jsem se zabývala výzkumným šetřením z pohledu rodičů a učitelek mateřských škol. Dle závěru výzkumné části jsou součástí bakalářské práce návrhy na řešení a náměty pro práci s knihou.
|
host ::
RSS.