|
|
Brány. Autorská environmentální tvorba ve volné krajině.
PRÁZNOVSKÁ, Jana
Předložená diplomová práce se věnuje objektu brány. V teoretické části analyzuje tento stavebně-kulturní prvek především z hlediska architektonického, zaměřuje se na vznik brány, její vývoj v průběhu staletí, na popis nejznámějších a nejslavnějších světových i českých bran. Brána je v práci charakterizována také jako symbol spojovaný s různými významy napříč rozmanitými kulturními kontexty. V praktické části je dále prezentována realizace autorského fotografického projektu Brány do minulosti. Text představuje také stručné pojednání o vztahu estetické výchovy k environmentální umělecké tvorbě a rozvádí její potenciál pro humanitně orientované vzdělávací cíle.
|
|
|
Hudba jako znak
JAROLÍMOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou hudebního znaku. Jakým způsobem lze hovořit o hudebním znaku a jaké prvky hudebního materiálu se mohou stát znakem? To jsou základní otázky, kterými se budeme zabývat. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje obecné teorii znaku. Pomocí historického přehledu stěžejních příspěvků filosofů a myslitelů odhalíme základní pojmy a problémy sémiotiky. Ve druhé části se podíváme na historickou reflexi hudebního znaku s cílem zjistit, jakým způsobem se v jednotlivých vývojových obdobích evropské hudby zacházelo s hudbou a hudebním znakem. Ve třetí části se zaměříme jednak na hudební sémiotiku, ale přihlédneme také k určitým problémům hudební estetiky a psychologie. Na závěr přehledně shrneme odpovědi na výše položené otázky.
|
|
|
Rozvoj kulturních potřeb, výchova ke vkusu a možnosti motivace v rámci PVČ - předškolní věk
VALEŠOVÁ VAČKÁŘOVÁ, Ingrid
Tato bakalářská práce pojednává o rozvoji kulturních potřeb a motivaci ke vkusu u dětí předškolního věku. V první časti vymezuje pojmy pedagogika, pedagogika volného času a také výchova a vzdělávání. Druhá část připomíná důležitost kultury i její vliv na umění. V této souvislosti se zmiňuje o estetice, jakožto vědě o kráse a specifikuje pojmy vkus a kýč. Třetí část se zabývá předškolním věkem, socializací dítěte, tělesným vývojem a výtvarným projevem včetně symboliky kresby a významu barev. Poslední část je věnována estetické výchově a rozvoji tvořivosti.
|
|
|
Vztah estetické a spirituální zkušenosti v díle Hanse Georga Gadamera
DVOŘÁK, Jan
Tato práce se zabývá vztahem estetické a spirituální zkušenosti u Hanse ? Georga Gadamera. V úvodní části je popsán vývoj hermeneutického myšlení. Následující kapitoly jsou věnovány filosofii H. - G. Gadamera a jeho pojetí zkušenosti. V druhé polovině práce jsou analyzovány estetická a spirituální zkušenost. V závěru dochází k jejich komparaci s důrazem na vysvětlení jedinečnosti obou typů zkušenosti.
|
|
|
Estetický rozměr výuky náboženství
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá tématem objevování společných výrazových prostředků v oblastech estetiky a náboženství, které mohou být dále umístěny do hodin náboženské výchovy. Základnímu teoretickému vymezení oboru náboženské pedagogiky se věnuje první kapitola, která dále poskytuje reflexi mezioborové spolupráce, zvláště s oblastí estetiky. Druhá kapitola předkládá historický a filosofický náhled na předmět estetické vědy. Trojici přístupů uzavírá hledisko psychologické, se zaměřením na kognitivní a religiózní vývoj dětí v mladším školním věku. Toto věkové období je ohraničující linií výzkumného problému této práce. Praktická část je tvořena didaktickou aplikací získaných teoretických poznatků, které se za použití alternativních výukových metod, práce se symboly a estetickými prvky stávají důležitou součástí výuky náboženství.
|
|
|
Panelová sídliště: humanizace, revitalizace, budoucnost
Čápová, Lenka ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší problém velkého fenoménu panelových sídlišť. Popisuje okolnosti jeho vzniku a snaží se alespoň v malé míře obhájit důvody k jejich výstavbě. Práce se ale především pokouší řešit jejich současný, ne příliš dobrý a udržitelný stav. Se stavem panelových domů souvisí také jejich stále probíhající revitalizace. V této práci bude diskutováno, zda tato revitalizace probíhá správně či nikoliv, proč k ní vlastně muselo být přistoupeno a zmíněna bude i otázka jejího financování. S regenerací souvisí i humanizace panelových sídlišť, jejich polidštění a veškeré pozitivní změny od jejich výstavby v minulém století až dodnes. V této práci se tedy pozastavuji nad postupy a nápady v této oblasti, nad možnými řešeními a různými názory na toto téma. Stěžejním tématem pak je i budoucnost panelových domů jako takových, jejich udržitelný rozvoj a otázka atraktivnosti pro stávající i budoucí obyvatele. Panelových domů a lidí v nich žijících je mnoho, tudíž je více než potřebné se tímto tématem zabývat a snažit se nalézt co nejschůdnější řešení.
|
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
|
|
Umění a rituál: Návrat umění do rituálu
SLUKOVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci se studentka bude zabývat vztahem umění a rituálu, změnami, jimiž oba pojmy prochází a jejich vzájemnou existencí a kooperací v průběhu kulturních a časových proměn. Bude vycházet z určení možných způsobů vymezení obsahu obou pojmů a pokusí se především odhalit momenty, kdy lze uvažovat o jejich vzájemné souhře. V další části práce identifikuje moderní snahy o návrat umění k jeho rituální funkci a z toho plynoucí důsledky pro změnu tradičních způsobů jeho utváření, prezentace a vnímání.
|
|
| |
|
|
Estetická distance v hudbě a jejích projevech
PROCHÁZKA, Jan
V této práci se budu zabývat estetickou recepcí a percepcí uměleckých i mimouměleckých objektů, jež mají jako svou hlavní nebo vedlejší náplň hudbu. Hlavním zaměřením práce bude pozorování proměny estetické distance u subjektu v závislosti na jednotlivých typech a směrech hudby a jejím působení, také ovšem na vnitřních dispozicích subjektu. Též se budu snažit odlišit základní typy hudby dle míry její vnitřní distance a nastíním historický vznik a vývoj jejich forem. Stěžejním úkolem je odpovědět na otázku, zda v hudbě moderní doby obecně hrozí spíše ztráta distance pod-distancováním nebo pře-distancováním. Jako výchozí zdroj použiji práci Edwarda Bullougha {\clqq}Psychická distance`` jako faktor v umění a estetický princip.
|
host ::
RSS.