|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza příčin vyřazování dojnic u holštýnského skotu
PROVAZNÍK, Pavel
Bakalářská práce se zabývá analýzou příčin vyřazování dojnic u holštýnského skotu. Cílem práce je vyhodnocení nejčastějších příčin, které vedou k vyřazování dojnic z chovu v zemědělském družstvu Trhový Štěpánov a.s. a spojení těchto příčin s úrovní užitkovosti, pořadím laktace a úrovní reprodukce. Byly vyhodnoceny výsledky u 294 dojnic v roce 2010. Podkladová data byla získána z programu Dairyplan na farmě v Trhovým Štěpánově, z rozboru hospodaření ZD Trhový Štěpánov a.s. v letech 2008 ? 2010 a z výročních zpráv v jednotlivých letech. Ve sledovaném roce 2010 bylo vyřazeno 294 dojnic z celkových 864 ks, což je 34 % z celkového stavu. Mezi příčiny vyřazení plemenic patří nízká užitkovost, ostatní zootechnické důvody, onemocnění vemene, poruchy plodnosti, těžké porody a jiné zdravotní důvody. V tomto podniku bylo nejvíce dojnic vyřazeno z jiných zdravotních důvodů, do kterých řadíme onemocnění jater, slezu, paratuberkolozu a špatný stav končetin. Z této příčiny bylo vyřazeno přes 57% krav. Druhou nejčastější příčinou byly poruchy plodnosti, do kterých spadalo necelých 16% dojnic. Nejmenší počet vyřazených dojnic zaujímá špatný stav vemene a jiné zootechnické důvody. Analyzované výsledky v podniku ZD Trhový Štěpánov se převážně shodují s výsledky kontroly užitkovosti v České republice.
|
|
|
Analýza užitkovosti dojnic při dojení pomocí dojicích robotů
VRBOVÁ, Aneta
Deficit vzdělaných odborníků a trpělivých ošetřovatelů způsobil, že robotizace pronikla i do oblasti zemědělství - živočišné výroby, přesněji do dojení. Průkopníky v této nové technologii byli Holanďané, kteří v roce 1992 uvedli do provozu první dojící robot. Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň mléčné užitkovosti holštýnských dojnic v systému robotického dojení. Sledování probíhalo v roce 2009 na rodinné farmě Basík a syn. Tato farma se nachází 6 km východně od Tábora. Celkem bylo sledováno 64 dojnic holštýnského plemene a jejich podílových kříženek (62 H1 a 2 H3). Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Při hodnocení mléčné užitkovosti bylo zjištěno, že sledovaná skupina dojnic na 1. laktaci měla užitkovost 9635 kg M. Dojnice na 2. laktaci vykazovaly užitkovost 14329 kg M a to je o 5629 kg M víc, než požaduje chovný cíl H100. Plemenice na 3. laktaci dosáhly úrovně užitkovosti 13012 kg M. Při hodnocení počtu návštěv dojícího robota s ohledem na pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrný počet úspěšných dojení ve sledovaném stádě za den u plemenic na 1. laktaci byl 2,6. Neúspěšných dojení u dojnic na 1. laktaci bylo provedeno 0,07 za den. Dojnice na 2. laktaci se průměrně dojily 2,9 krát za den. Průměrný počet neúspěšných dojení u této skupiny zvířat byl 0,04. Robot dojnici na 2. laktaci odmítl průměrně 1 krát za den. Plemenice na 3. a další laktaci se průměrně dojily 2,7 krát za den, počet odmítnutí byl 1,5. Počet neúspěšných dojení u této skupiny byl velmi malý, pouze 0,03 za den.
|
|
|
VLIV POČTU DOJENÍ NA UŽITKOVOST A PLODNOST PLEMENIC DOJENÝCH POMOCÍ ROBOTŮ
KOZELKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu počtu dojení za den na dosahovanou mléčnou užitkovost v průběhu laktace a na ukazatele plodnosti. Sledování stáda dojnic holštýnského skotu proběhlo od ledna 2010 do února 2011 v Zemědělském družstvu Brloh, hospodařícím v oblasti Blanského lesa. Celkem bylo do sledování zahrnuto 55 plemenic, z toho 75 % činil holštýnský skot, 22 % podílové kříženky českého strakatého skotu a 3 % plemeno fleckvieh. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování ukazatelů byly u sledovaného stáda vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Při hodnocení mléčné užitkovosti včetně složek mléka za normovanou laktaci na jednotlivých laktacích dosáhly plemenice na 1. laktaci 9460,00 kg M (3,22 % B a 3,88 % T), na 2. laktaci 10632,15 kg M (3,23 % B a 3,96 % T) a plemenice na 3. a další laktaci 9738,60 kg M (3,18 % B a 4,08 % T). Při posuzování frekvence dojení navštívily plemenice na 1. laktaci za 1/3 laktace robota 2,51 krát/den, za 2/3 laktace 2,72 krát/den a za 3/3 úsek laktace 2,70 krát/den. Tento trend pokračoval i na dalších laktacích, výjimkou byly plemenic 2. laktace za 3/3 laktace, které robota navštěvovaly nejčastěji 2,80 krát/den. Při porovnání vztahu mezi počtem dojení a mléčnou užitkovostí byla zjištěna statistická závislost. Se zvyšujícím se počtem dojení stoupá také užitkovost. Při porovnání reprodukčních ukazatelů u celého stáda byly zjištěny následující hodnoty - průměrný věk při 1. otelení 774,9 dnů (25 měsíců), průměrná délka mezidobí 382,3 dnů, průměrná hodnota servis periody 110,4 dnů a průměrná hodnota inseminačního intervalu 77,8 dnů. Při posuzování vztahu mezi počtem dojení a servis periodou byla prokázána pozitivní korelace, tj. s rostoucím počtem dojení dochází k prodlužování servis periody.
|
|
|
Analýza užitkovosti a plodnosti stáda krav plemene holštýn
ZETKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo, u vybraného stáda holštýnského skotu, zpracovat analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti a ověřit úroveň vztahu mezi užitkovostí a ukazateli plodnosti. Podkladové údaje byly získány především z kontroly užitkovosti a průvodních listů skotu. Zpracovány byly hodnoty 251 dojnic. Velkým problémem ve většině vysokoprodukčních chovů dojnic je velice nízká plodnost, práce se proto zaměřila na vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a plodnosti. Z ukazatelů plodnosti byly hodnoceny service perioda, inseminační interval a mezidobí. Užitkovost vyjadřují produkce mléka a procentický obsah bílkovin a tuku. Z výsledků je zřejmé, že v hodnoceném stádě je vysoká brakace krav, což vyplývá i z počtu jalovic zařazovaných do stáda. Důvody vyřazování jsou především zdravotní stav, nedostatečná mléčná užitkovost či poruchy plodnosti plemenic. Průměrná užitkovost v KU má vzrůstající tendenci. Naopak nedostatečný je obsah bílkovin v mléce, který dosáhl chovného cíle 3,3% pouze v roce 2003 (3,32%).Dojivost krav se zvyšuje od první až do třetí laktace. Od čtvrté laktace má klesající tendenci. Procentický obsah tuku stoupá do třetí laktace a v následujících laktacích dochází ke stagnaci. U sledovaného stáda dochází k poklesu obsahu bílkovin s pořadím laktace. Požadovaná délka mezidobí do 400 dnů je přesahována ve všech laktacích. Service perioda je příliš vysoká bez ohledu na pořadí laktace. Inseminační interval u sledovaného stáda stoupá do třetí laktace a s další laktací klesá, ale i přesto je stále nevyhovující. Z výsledků je zřejmé, že se zvyšující se produkcí mléka klesá obsah tuku a bílkovin. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo u plemenic otelených na podzim (8920,77 kg) a v zimě (9213,48 kg). U dojnic otelených na jaře a v létě jsou hodnoty přibližně na stejné úrovni. Výsledky dokazují obecně deklarované pravidlo, že se zvyšující se mléčnou užitkovostí klesá plodnost.
|
|
|
Užitkovost a plodnost u plemenic holštýnského skotu
KAMENÍKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda plemenic holštýnského skotu chovaného v intenzivních podmínkách. Pozorování bylo prováděno v podniku ZDV Krchleby a.s. v letech 2007 až 2009. Do sledování bylo zařazeno celkem 147 dojnic z toho 35 dojnic plemene Holštýn (H 100 %, R 100%), označené plemennou skupinou H1, 70 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 75 ? 87 %, R 75 ? 87 %), označené plemennou skupinou H3 a 42 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 50 ? 74 %, R 50 ? 74 %), označené plemennou skupinou H4. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle pořadí laktace do čtyř skupin: 1. laktace, 2. laktace, 3. laktace a 4. a další laktace. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byli: množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%), perzistence laktace a délka laktace (dny). U plodnosti byly sledovány ukazatele: věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Plemenice 1. skupiny nadojily průměrné množství mléka 8945,03 kg, obsah tuku činil 3,66 %, obsah bílkovin byl 3,32 %. Dojnice druhé skupiny měly průměrně hodnoty: u množství mléka 8186,55 kg, u obsahu tuku 3,77 %, u obsahu bílkovin 3,33 %. Třetí skupina vyprodukovala 8649,05 kg M, 3,58 % T a 3,26 % B. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly statisticky významné. Z reprodukčních ukazatelů byli statisticky významné rozdíly pouze v délce mezidobí. Nejvyšší hodnota mezidobí byla naměřena u první skupiny a činila 576,22 dnů, u dojnic 2. skupiny tvořil 487,38 dnů a u 3. skupiny byla nejnižší 480,95 dnů.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
|
|
Vliv mortality telat na ekonomický výsledek chovu skotu
SVOBODNÁ, Hedvika
Cílem diplomové práce bylo analyzovat úhyn telat během odchovu.Ze zjištěných výsledků vyplývá, že mortalitu telat nejvíce ovlivňuje průběh porodu, věk plemenice, sezónnost a klimatické podmínky.Ztráty telat dosáhly za sledované období 24 %. Ekonomická ztráta způsobená úhynem telete se promítla do ekonomického výsledku celého chovu skotu. Hlavním cílem farem je dosažení vysoké úrovně odchovu telat, která podstatně rozhoduje o rentabilitě a efektivnosti chovu.
|
host ::
RSS.