|
Pacient s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči
ŽÁKOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči. Delirium tremens je nejzávažnější stadium alkoholového abstinenčního syndromu a vzniká při přerušení přísunu alkoholu u alkoholiků. Tento stav je život ohrožující a pacienty s touto diagnózou je nutné hospitalizovat na jednotkách intenzivní péče či na oddělení anesteziologicko resuscitačním (ARO). Od sester se očekává znalost svých kompetencí a specifických činností a intervencí, které vedou k předcházení vzniku komplikací, v případě vzniku komplikací znalost postupů k jejich řešení. V úvodu teoretické části práce je vymezen termín intenzivní medicína a shrnuty kompetence sester nejen v intenzivní péči. V nejrozsáhlejší části práce je uvedena problematika alkoholové závislosti, charakteristika pacienta s deliriem včetně specifik ošetřovatelské péče. Závěr této části je věnován konkrétně deliriu tremens, kde jsou popsány příčiny vzniku, příznaky, vytýčení problémů těchto pacientů se specifiky ošetřovatelské péče a doporučená léčebná opatření a samostatnou část tvoří klinické stavy, které jsou s deliriem spojeny. Problematika fyzického omezení pacienta je shrnuta v samostatném oddílu bakalářské práce. Závěrečná část popisuje vědomí a jeho poruchy. Stanoveny byly dva cíle. Cíl 1: Zjistit, s jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens. Cíl 2: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens. Položeny byly dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: S jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens? Výzkumná otázka 2: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens? V empirické části práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metodou a technikou byly polostrukturovaný rozhovor a kazuistika pacienta s diagnózou delirium tremens hospitalizovaným na ARO. Rozhovor byl veden s osmi sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a na ARO v Nemocnici Tábor a. s. Tyto sestry byly vybrány záměrně a musely splňovat podmínky současné praxe v intenzivní péči a ošetřovaly pacienta s diagnózou delirium tremens. Metodou otevřeného kódování bylo každé sestře přiděleno číslo. Následovalo očíslování všech řádků, na kterých byly uvedeny odpovědi sester, na něž bylo později odkazováno. Metodou "papír a tužka" byly zvýrazněny důležité informace v rozhovoru, na jejichž základě došlo k vytvoření kódů. Technikou "vyložení karet" došlo k vytvoření čtyř kategorií, které byly rozšířené o podkategorie. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry správně uvedly charakteristiku a problematické oblasti u pacienta s deliriem tremens. Prokázaly znalost v rizikových oblastech a v prevenci i v řešení komplikací. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry v intenzivní péči se zaměřují prioritně na uspokojení základních fyziologických potřeb. Sestry prokázaly orientaci v ošetřovatelských činnostech a intervencích v péči o pacienta s deliriem tremens a znalosti specifik, které souvisí s fyzickým omezením pacienta. Na základě analýzy bylo zjištěno, že některé činnosti sestrám činí potíže, které by bylo možno odstranit dostatkem informací o dané problematice. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář o problematice pacienta s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči, který přikládám jako přílohu (Příloha č. 6).
|
|
Vztah pacient - fyzioterapeut
FORMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Vztah pacient ? fyzioterapeut se zabývá povahou tohoto vztahu, hodnotou, kterou mu pacienti a terapeuti přikládají a faktory, které vznik dobrého vztahu ovlivňují. Cílem bylo zmapovat, co pro pacienty a fyzioterapeuty vzájemný vztah znamená, popsat důležité aspekty a činitele, které na něj mohou mít vliv. Teoretická část práce je zaměřena především na psychologii ve zdravotnictví a na komunikaci v této oblasti, dále na zvláštnosti vztahu s pacienty dětskými, seniory, úzkostnými a agresivními. Podává základní přehled o významu slov empatie, spolupráce, syndrom vyhoření a dalších psychologických proměnných, které by v kontextu fyzioterapeutické péče mohly působit na podstatu vztahu mezi pacientem a terapeutem. Praktická část je koncipována jako dvě části. První obsahuje rozhovory s pacienty, podstupujícími terapii. Druhou část tvoří rozhovory s fyzioterapeuty. Rozhovory jsou polostrukturované a následně zpracované kvalitativní analýzou - vycházejí z nich odpovědi na výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že dobrý vztah pacient ? fyzioterapeut je pro kvalitní fyzioterapeutickou péči velice důležitý a na výsledky terapeutického procesu má velký vliv. Pro vznik dobrého vztahu je zásadní oboustranná důvěra: pacientova důvěra ve schopnosti a ochotu fyzioterapeuta pomoci a fyzioterapeutova důvěra v pacientovu dobrou vůli aktivně přispět ke zlepšení svého zdravotního stavu. Vztah podstatně ovlivňují i komunikační schopnosti a dovednosti terapeuta, které musí být přizpůsobeny individualitě každého pacienta. Na povahu vztahu mohou mít vliv i další faktory, jako je například pohlaví, věk. Výsledky práce by mohly být užitečné zejména pro studenty a také pro zdravotnické pracovníky ? dávají možnost nahlédnout do způsobu, jakým uvažují někteří pacienti a kolegové, a inspirovat se jejich názory.
|
|
Vztah kojení a výskyt CA prsu
HALUZOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo zjistit, co ženy s CA prsu vědí o ochranném vlivu kojení a jak dlouho kojily, zjistit zda znají rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění. Dále bylo cílem zjistit, jaké vědomosti o ochranném vlivu kojení mají ženy v šestinedělí, jak dlouho plánují kojit, kdy, od koho a jaké informace o kojení dostávají. Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat byly polo-strukturované rozhovory. Rozhovory bylo zjištěno, že o ochranném vlivu kojení vědí ženy a CA prsu velice málo, většina jich nikdy od nikoho informace nedostlaly, pouze některé slyšely či četly. Vztah kojení a výskyt CA probyl prokázán, protože pouze jedna žena kojila více než jeden rok. Znalosti žen o rizikových faktorech jsou minimální. Většinou udávaly 3 rizikové faktory, což jsou znalosti nedostačující a svědčí o nutnosti osvěty v oblasti prevence. V této oblasti je úloha porodní asistentky a dětské sestry nezastupitelná. Z druhé části výzkumu bylo zjištěno, že edukace o kojení v porodnici je nedostatečná, sestry poskytují informace pouze o technice kojení a péči o prsy. Informace o ochranném vlivu kojení dostaly ženy na předporodních kurzech, některé je získaly na internetových stánkách či v tisku. Šestinedělky plánují kojit průměrně 11,5 měsíce, což svědčí o velice pozitivním postoji ke kojení svých dětí.
|
|
Podmínky života dětí umístěných ve věznici pro matky s dětmi
VOPÁLENSKÁ, Jana
Vzhledem k tématu bakalářské práce, kterým je "Podmínky života dětí umístěných ve věznici pro matky s dětmi", obsahuje teoretická část bakalářské práce kapitoly věnující se trestu, vězeňství, zvláštnostem ženských věznic. Cílem bakalářské práce je nahlédnout do vězeňského prostředí ve Světlé nad Sázavou a prezentovat výsledky kvalitativního šetření realizované právě v tomto prostředí. Jedná se o výsledky zjištěné na základě rozhovorů s odsouzenými matkami a zaměstnanci vězeňské služby (vychovatel, psycholog) a dále zjištěné prostřednictvím nestrukturovaného pozorování. Výzkumné šetření si klade za cíl odpovědět na tyto otázky: Jaké jsou podmínky života dětí umístěných ve věznici pro matky s dětmi? Jaký mají pohled na péči, výchovu a vzdělávání svých dětí samotné matky ve výkonu trestu? Jaký je názor zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na péči o děti u odsouzených matek? Výsledky výzkumu ukazují na nedostatek vnějších podnětů působících na děti ve věznici a na velmi malé uspokojení duševních potřeb. Jednoznačnou prioritou se zdají být materiální podmínky a zachování vazby mezi matkou a dítětem. Z výzkumu vyplývá, že věznice nemůže poskytnout takové zázemí, kterému se dostává dítěti v domácím rodinném prostředí. Matky si musí být vědomy toho, že jsou odsouzeny k trestu odnětí svobody.
|
|
Zdravotní péče o zaměstnance - povinnosti zaměstnavatele
PŘEDOTOVÁ, Eva
Již v dobách antiky a starověkého Egypta si lidé uvědomovali souvislost mezi kvalitou odvedené práce a zdravím člověka, který tuto práci zastává. Postupem staletí, se začala místo léčby úrazu a onemocnění upřednostňovat jejich prevence. V dnešní době je zdravotní péče o zaměstnance upravena celou řadou mezinárodních ale i vnitrostátních právních norem. Z těch nejdůležitějších mezinárodních norem je pro zkoumanou oblast prioritní Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách. Na základě této mezinárodní úmluvy ratifikované ČSSR v únoru 1989 je v našem právním řádu ukotvena celá řada právních norem zabývajících se ochranou zdraví zaměstnanců na pracovišti. Mezi významné patří zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a nově také zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Cílem práce je analyzovat základní právní normu dané problematiky, a zjistit, jak jsou tyto právní normy dodržovány a jaké mají zaměstnanci povědomí o svých právech a povinnostech v oblasti pracovnělékařské péče. V praktickém výzkumu bylo pro účely této diplomové práce využito kvalitativních rozhovorů se zástupci 10 firem s různým podnikatelským záměrem. Současně probíhalo i kvantitativní dotazníkové šetření mezi zaměstnanci týchž firem. Výsledky ukazují, že zaměstnavatelé dodržují své povinnosti vůči zaměstnancům v oblasti organizace pracovnělékařských služeb včetně pravidelných lékařských prohlídek zaměstnanců. Rovněž se zaměstnavatelé snaží respektovat vyjádření lékaře v případě snížené pracovní schopnosti zaměstnance, i když je tato oblast pro ně mnohdy problematická. Sami zaměstnanci mají povědomí o svých právech a povinnostech v oblasti pracovnělékařské péče.
|
|
Příbuzenská pěstounská péče z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí
VOLECHOVÁ, Olga
O pěstounské péči se v současnosti hovoří zejména s koncepcí plánovaného rušení dětských domovů a v té souvislosti s posílením jejího výkonu. Jedna z forem je příbuzenská pěstounská péče. Pěstouny se stávají příbuzní dítěte. Pro dítě je výhodné, že vyrůstá v širší rodině, ale ukazují se i rizika této formy náhradní rodinné péče. Cílem práce bylo zmapování problematiky příbuzenské pěstounské péče z pohledu pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Byly stanoveny dva dílčí cíle. Prvním cílem bylo zjištění trendu příbuzenských pěstounských rodin na základě evidence obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v letech 2005 ? 2010 a za stejné období v České republice. Druhým cílem bylo zjištění názoru sociálních pracovníků orgánu-sociálně právní ochrany dětí zajišťujících agendu pěstounské péče v Jihočeském kraji na institut příbuzenské pěstounské péče. Byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Pro dosažení prvního cíle byla použita metoda sekundární analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy dat, pro dosažení druhého cíle metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen pěstounskými rodinami evidovanými v letech 2005 až 2010 orgány sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v České republice. Druhý byl tvořen sociálními pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Byly vymezeny tři výzkumné otázky, které byly postupně v diskusi zodpovězeny. Na základě výzkumu byly v závěru práce stanoveny dvě hypotézy. H1 ,,Sociální pracovníci považují příbuzenskou pěstounskou péči za vhodné řešení pro sociálně osiřelé děti.? H2 ,,Sociální pracovníci zaujímají kritické postoje k realizaci příbuzenské pěstounské péče.? Závěrem práce je nabízeno její využití při vzdělávání sociálních pracovníků a studentů podobných zdravotně-sociálních oborů. Práce by mohla také posloužit v argumentaci pro vznik a rozšíření odborných služeb pro pěstouny, příbuzné.
|
|
Adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích
VALEŠOVÁ, Olga
Diplomová práce se zaměřuje na proces adaptace v konkrétním Domově pro seniory ve Strakonicích. Stáří je poslední vývojovou etapou života, a proto by se společnost měla snažit umožnit toto období prožít harmonicky, s pocitem klidu a radosti. Senior je v dnešní době nucen zvažovat možnosti využití sociálních služeb, pokud mu to jeho zdravotní stav neumožní, jestliže není schopen se o sebe dostatečně samostatně postarat a není připraven tuto péči si zajistit ani za pomoci rodiny. Jako vhodná možnost se jeví pobytová služba domov pro seniory. Nástup do tohoto zařízení se obecně považuje za jednu z nejobtížnějších situací, se kterou se senior může setkat. Přináší řadu rizik jako je změna prostředí, neznalost jak prostor, tak lidí, představuje ztrátu či ohrožení autonomie, zvyklostí a soukromí, apod. Senior by měl společně s rodinou tuto situaci dobře zvážit, připravit se na ni a rozhodnout se dobrovolně k nástupu do domova pro seniory. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují adaptaci seniorů v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích. V empirické části byla použita pro sběr dat metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Samotný výzkum byl proveden na vybraném vzorku seniorů, kteří splňovali stanovené kvótní podmínky. Z výzkumu vyplynulo, že nástup do domova pro seniory je podmíněn zhoršeným zdravotním stavem a nevyhovující bytovou situací, která pro seniora představuje bariérové prostředí.K zodpovězení hlavní výzkumné otázky: Jaké faktory ovlivňují adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích? mohu konstatovat, že faktory jako jsou prostředí domova, saturace potřeb, sociální kontakty s rodinou, přáteli a ostatními uživateli a aktivní trávení volného času seniory ve větší či menší míře ovlivňují. Výsledky výzkumu poukázaly také na důležitost soběstačnosti, která je sice ovlivněna zdravotním stavem, ale i tak jsou senioři nejen posláním Domova pro seniory Rybniční, ale též vlastní iniciativou hnáni k udržení co největší míry samostatnosti a soběstačnosti. Zdravotní stav a míra soběstačnosti má velký vliv na samotný proces adaptace a ovlivňuje jednotlivé faktory adaptace. Tato práce by měla poukázat na důležitost procesu adaptace seniora v domově pro seniory, který není možný brát na lehkou váhu. Dále by pak měla vyzdvihnout nutnost spolupráce personálu s rodinou, důležitost komunikace, prostředí, saturování potřeb a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci tento nelehký životní krok překonat. Získané poznatky a závěry diplomové práce budou využity jako zpětná vazba pro dané zařízení, kde byl výzkum realizován.
|
|
Duchovní rozměr krajiny a její historie jako prostředek výchovy dětí ve školní družině
RAMDANOVÁ, Jitka
Teoretická část práce se zabývá hledáním vztahu mezi duchovním rozměrem krajiny a duchovním rozměrem dítěte, vychází z poznatků psychologie se zaměřením na dítě mladšího školního věku, zaměřuje také na komunikaci a na chování dětí ve skupinách. Dále čerpá z poznatků pedagogiky volného času týkajících se zejména prostředí školní družiny, z pohledu spirituality práce hledá přesah člověka a přesah krajiny, jejich vzájemnou vztahovost a protínání, úžeji se zaměřuje na jednotlivé aspekty hodnot ve vztahu k transcendenci a na jejich promítání do krajiny kolem nás, které nám pomáhá pochopit nejen uspořádání a podoby krajiny v čase, ale i vnitřní krajiny duše. Pozornost práce se obrací ke krajině v srdci Přemyslovských Středních Čech. Praktická část práce je tvořena dvěma činnostními náměty pro tvorbu ve školní družině, jejichž cílem je rozvíjení duchovního rozměru dítěte, jeho obohacení prostřednictvím prožitku a vlastní tvorby, rozvíjení sociálních kompetencí dětí a prevence psychosociálního selhávání prostřednictvím aktivit reflektovaných v žákovské skupině, které vychází ze společných návštěv kostelů, kapliček, křížů, smírčích a křížových kamenů, pramenů i studánek, zvonů, a z hledání hodnot ukrytých v nich i v nás samých. Praktická část práce klade důraz na tvořivost dítěte a hledá možné náměty k jejímu rozvoji při tvořivých činnostech ve školní družině.
|
| |
|
Case management a jeho význam pro člověka se schizofrenií
Koukalová, Petra ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Mitáš, Václav (oponent)
Tato diplomová práce popisuje kontext case managementu pro lidi se schizofrenií v České republice. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována systému péče o lidi s duševní poruchou, jejímu vývoji a jednotlivým kategoriím. Tématem další kapitoly je schizofrenie, tedy duševní porucha nejvíce se vyskytující mezi klienty využívající služby case managementu. Poslední a stěžejní část této práce je kapitola o case managementu, jeho vzniku, modelech, zásadách a uplatnění v péči o duševně nemocné klienty. Poslední kapitola také popisuje fáze práce s klientem, zabývá se osobou case manažera, postavením klienta a charakteristikou týmu case managementu. Na závěr jsou uvedeny dva rozhovory s case manažery.
|
host ::
