|
Problematika integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Teoretická část sestává z šesti kapitol: Závěr života a umírání, Paliativní péče, Multidisciplinární tým domácího hospice, Specifika péče o pokročile nemocného pacienta v domácím prostředí, Rodina a pečující a Péče o umírající v České republice Druhá, praktická část, sestává z kvalitativně kvantitativního výzkumného šetření, které mělo tři cíle. Prvním cílem bylo definovat potřeby rodinných příslušníků pečujících v domácím prostředí o terminálně nemocného člověka. Druhým cílem bylo definovat dovednosti sester potřebné k saturaci potřeb rodinných příslušníků pečujících o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí a posledním cílem bylo na základě zjištěných výsledků vymezit to, co v současné péči chybí. V kvalitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Které faktory vedou k rozhodnutí rodiny zapojit se do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 2. Které faktory brání integraci rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 3 Jaké dovednosti jsou pro sestru nezbytné v procesu integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? Výzkumný soubor kvalitativní části šetření tvořilo šest respondentů, kteří měli zkušenost s péčí o umírajícího nemocného v domácím prostředí. Výzkumnou metodou této části práce byl polostrukturovaný rozhovor, který sestával ze šesti otázek. Otázky byly zaměřeny na období péče o umírajícího člena rodiny v domácím prostředí. Z výsledku výzkumu lze vyvodit následující hypotézy: 1. Poskytnutí informací v rámci edukace laickým pečujícím před propuštěním terminálně nemocného klienta do domácího ošetřování přispívá k jejich aktivnímu zapojení se do péče o něj. 2. Participace mobilního hospicového týmu na péči o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí přispívá k saturaci potřeby jistoty a bezpečí pečujících. Na počátku kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je respondentův pocit neschopnosti aktivně se do péče zapojit. 2. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je ohrožení ekonomické situace respondenta. 3. Využití odborných služeb v péči o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je podmíněno znalostí o jejich existenci a o rozsahu služeb, které poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 198 osob z řad široké veřejnosti. Data byla sebrána pomocí dotazníku. Otázky dotazníku zjišťovaly připravenost respondentů rozhodnout se pro péči o nevyléčitelně nemocného příbuzného v domácím prostředí a jejich informovanost o existenci institucí poskytujících paliativní péči v domácím prostředí. První dvě hypotézy byly na základě výsledků dotazníkového šetření potvrzeny, třetí hypotéza potvrzena nebyla. Na podkladě výsledků práce byl vytvořen manuál pro všeobecné sestry ?Péče o umírajícího klienta v domácím prostředí? a ?Informační leták pro laiky? rozhodující se pečovat o svého blízkého v domácím prostředí, které jsou součástí této práce.
|
|
Informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením
BERNÁTOVÁ, Ivana
Abstrakt Informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením Tématem bakalářské práce byla informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením. V teoretické části se zabývala problematikou informovanosti a přípravou na endoskopická vyšetření. Informovanost je obecně široké téma, o kterém lze diskutovat jak v odborných kruzích, tak i v laické veřejnosti. Protože v dnešní době je pacient aktivním článkem léčebného procesu, nabývá jeho informovanost důležitého významu. Práce se snažila přiblížit endoskopické metody, zmapovat přípravu na jednotlivá endoskopická vyšetření a zdůraznit důležitost informací a komunikačních schopností při poskytování těchto informací. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením, druhým cílem bylo zjistit, jakou formou jsou pacienti před endoskopickým vyšetřením informováni. V praktické části byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se opírá o předpoklad dostatečné informovanosti pacientů a byla formulována, že " Pacienti jsou před endoskopickým vyšetřením dostatečně informováni." Druhá hypotéza pak vycházela z následovně formulovaného předpokladu, že " Nejčastější metodou informovanosti před endoskopickým vyšetřením je ústní forma." Ke zjištění skutečného stavu byla použita kvantitativní metoda technikou anonymního dotazníku. Byl použit jeden druh dotazníku, který obsahoval 25 otázek. Otázky byly uzavřené, polootevřené a jedna otevřená. Úvodní otázky měly informační charakter, další byly zaměřeny na informovanost před endoskopickým vyšetřením a na metody, kterými byly informace podány. Rozdáno bylo celkem sto dotazníků na vybraných odděleních v Nemocnici Tábor, a. s. Výzkumný souhrn tvořili pacienti na chirurgickém, interním a gynekologickém oddělení. Výsledky byly zpracovány do grafů vyjadřujících procentuální rozložení odpovědí respondentů. Diskuse byla hodnocena a srovnávána společně s odbornou literaturou. V závěru práce byly uvedeny výsledky sumarizace práce, potvrzené nebo nepotvrzené hypotézy a možné návrhy, které mohou vést vedoucí pracovníky k zamyšlení, jakou cestou by se mohla v budoucnu zlepšit informovanost pacientů před endoskopickým vyšetřením.
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.
|
|
Testamentární praxe soběslavských měšťanů v letech 1525-1600 (výběrová edice)
Říhová, Hana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hrubá, Michaela (oponent)
3 Anotace Rigorózní práce "Testamentární praxe soběslavských měšťanů v letech 1525 - 1600" je založena na studiu testamentů mužů a žen, které jsou pro sledované období dochovány ve Státním okresním archivu v Táboře. Přibližuje laické i odborné veřejnosti ucelený soubor raně novověkých testamentů soběslavských měšťanů, mapuje testamentární praxi v poddanském městě, umožňuje poznat způsob života lidí, profesní a sociální stratifikaci raně novověké společnosti a finanční hospodaření jednotlivých domácností. Výjimečným způsobem poukazuje na vztah člověka k Bohu, jeho myšlení a vnímání světa na prahu života, vzájemné vazby v rodině a vztah ke svým blízkým.
|
|
Transplantace a etika - informovanost laické veřejnosti
FARKAŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá etickými problémy transplantací a její informovaností ze strany laické veřejnosti. V teoretické části je kladen důraz na popis nejčastějších etických otázek transplantací. V současné moderní době je transplantace tkání a orgánů všeobecně brána jako kladná a vyzdvihovaná klinická metoda, ale i přesto panují v tomto oboru jistá etická dilemata. Samotným problémem je skutečnost, že se o tomto tématu málo veřejně komunikuje a občané, budeme-li konkrétně mluvit o situaci v České republice, mají v určitých částech mylné povědomí o tom, jak systém transplantací "Opting out", který předpokládá posmrtný souhlas s odběrem tkání a orgánů po smrti pacienta funguje. Cílem bakalářské práce je nejprve zjistit, jaké etické aspekty transplantací identifikují zainteresovaní odborníci a zda se dle jejich vědomí laická veřejnost o transplantace zajímá. Následně jsou vytvořené předvýzkumné anketní otázky, které zachycují, zda odpovědi od občanů korespondují s odpověďmi odborných zástupců a zda považují respondenti stávající systém v ČR za funkční a eticky přijatelný. Na základě popsaných cílů bylo zvoleno primárně kvalitativní výzkumné šetření, vedené metodou dotazování a technikou polostrukturovaných rozhovorů s lékařským transplantologem, medicínským právníkem a bioetikem. Z těchto rozhovorů byly analyzovány důležité etické aspekty, z nichž se dále připravily anketní otázky, které byly ověřeny na vzorku 130 respondentů. Zpracovaná anketa je výsledkem bakalářské práce a slouží pouze jako předvýzkum pilotní studie. Výsledky rozhovorů poukazují na existenci jistých etických problémů spojenými s transplantacemi. Následně vytvořená a ověřená anketa reflektuje povědomí občanů ČR o daném tématu. I přes to, že sebraná data z anketních odpovědí jsou brána jako vodítko a svým způsobem orientační, určitá zaregistrovaná fakta jsou překvapivá. Mezi takové patří např. až nadpoloviční smýšlení většiny respondentů o možnosti nelegálního obchodu orgánů v ČR. K dalším zajímavým patří nejmenší informovanost takových občanů, kteří si nepřejí být po své smrti dárci. Kladným výsledkem je možno brát skutečnost, že většina dotazovaných respondentů si přeje a souhlasí s posmrtným odběrem svých tkání a orgánů. Vzápětí se ale dozvídáme, že s fungujícím systém transplantací v ČR, který předpokládá souhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů, není přibližně polovina účastníků ankety zcela správně seznámena. Na základě těchto poznatků je možné právě vzniklou anketu, za určitých drobných změn, využít v budoucnu ke kvantitativnímu podrobnějšímu šetření, se zaměřením na zmíněné respondenty dle předvýzkumných výsledků.
|
|
Postoje odborné a laické veřejnosti k domácímu násilí
VESELÁKOVÁ, Jesika
Abstrakt Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá postoji odborné a laické veřejnosti k domácímu násilí. Násilí v nejrůznějších formách je v chování lidstva zakořeněné od nepaměti, podle mého názoru je tedy utopické očekávat, že se je podaří eliminovat či alespoň utlumit už v zárodku. Co však manipulovatelné je, jsou právě postoje společnosti k násilí a jeho původcům. Od postoje státu, odborné a laické veřejnosti k této problematice se následně odvíjí i přístup oběti k agresorovi. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu domácí násilí a na jeho specifické znaky a formy. S rozdílným náhledem společnosti na muže, ženy a děti seznamuji čtenáře ve stručném historickém exkurzu. Tato práce dále shrnuje charakteristiku oběti a pachatele domácího násilí a stručně informuje o vývoji a současném legislativním stavu v České republice. Závěrečné kapitoly této části jsou věnovány definici, složkám a měření postojů. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování reálného stavu postojů k problematice domácího násilí u odborné veřejnosti a také o povědomí laické veřejnosti o aspektech domácího násilí. Před počátkem výzkumu jsem si stanovila dvě hypotézy pro laickou veřejnost a dvě hypotézy pro odbornou veřejnost. První hypotéza potvrzuje, že laická veřejnost nemá dostatečné povědomí o domácím násilí, ani o možnostech pomoci poskytované obětem. Druhá hypotéza potvrzuje, že laická veřejnost vnímá domácí násilí jako negativní jev ve společnosti a je ochotna se angažovat při jeho detekci. Fakt, že laická veřejnost nedokáže domácí násilí rozlišit od {\clq}qtvrdších rozepří``, jak vyplývá z první hypotézy, vnímám jako největší překážku v detekci tohoto trestného činu laickou veřejností. Třetí hypotéza potvrzuje, že více než 70% respondentů z řad odborné veřejnosti považuje domácí násilí za problém celé společnosti. Čtvrtá hypotéza, tvrdící, že převážná většina respondentů z řad odborné veřejnosti považuje platnou právní úpravu za dostačující, byla vyvrácena. K šetření byla zvolena kvantitativní metoda. Data byla od dvou populačních souborů získávána pomocí dvou typů anonymních dotazníků. Soubor laické veřejnosti tvořilo 208 respondentů. Výzkumný soubor odborné veřejnosti tvořilo 53 dotazovaných. Soubory mezi sebou nebyly porovnávány. Cíl práce byl splněn. Přínos své práce spatřuji v tom, že jsem poukázala na problematické oblasti v povědomí a v postojích společnosti a naznačila možná řešení problematiky i východiska z této oblasti do budoucna. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou a zainteresovanou veřejnost.
|
|
Vybrané aspekty efektivnosti léčby v AT zařízeních
ŠPERLOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá léčbou závislosti na alkoholu a její efektivitou v biologických, psychologických a sociálních aspektech. V teoretické části se zabývám alkoholem obecně a základními pojmy spojenými se závislostí na alkoholu. Dále je v teoretické části popsána závislost na alkoholu a její léčba. Podrobněji jsem se věnovala léčbě i popisu zařízení pro léčbu závislostí. V praktické části jsem zvolila kvalitativní výzkum. Použila jsem techniku polostandardizovaného rozhovoru s abstinujícími klienty jednotlivých AT zařízení. Jako další techniku výzkumu jsem použila metodu pozorování. Zúčastnila jsem se sezení klientů závislých na alkoholu v programu následné péče v sociálně psychologickém centru Arkáda v Písku a sezení anonymních alkoholiků. Dále jsem ve svém výzkumu použila techniku kasuistik pro lepší představu změny kvality života díky léčbě závislosti. Kasuistiky byly interpretovány z výsledků rozhovorů. Poslední použitou technikou je četba odborné literatury a její interpretování v této práci. Cílem této práce je stanovit vybrané aspekty efektivnosti léčby v AT zařízeních. Efektivnost je stanovena změnou stavu z hlediska bio-psycho-sociálních aspektů klientů AT zařízení. Dalším cílem bylo vyhodnocení spokojenosti klientů se službami jednotlivých AT zařízení zaměřených na boj se závislostí na alkoholu a zjištění dalších aspektů závislosti na alkoholu. Z mého výzkumu vyplynulo, že léčba závislosti na alkoholu ve specializovaném ústavním zařízení je efektivnější formou léčby než léčba závislosti na alkoholu v ambulantním zařízení a tato léčba výrazně pozitivně ovlivňuje kvalitu života klientů závislých na alkoholu a nejefektivnějším způsobem je komplexní léčba ve všech složkách léčby závislosti. Dále se prokázalo, že se situace respondentů podstatně zlepšila ve všech vybraných aspektech. Můj výzkum také potvrdil spojitost alkoholu s další závislostí, nejčastěji na nikotinu. Zároveň potvrdil i nový trend v léčbě závislostí a to léčbu duálních závislostí, kterými trpěla většina mých respondentů. Tato práce může posloužit jako celistvá příručka pro osoby, kterých se problém alkoholové závislosti přímo dotýká jak v laické, tak i odborné veřejnosti. Dále může pomoci studentům při studiu nebo jako podklad pro další studium.
|
|
Problematika tonutí dětí z pohledu přednemocniční neodkladné péče
SEDLÁČEK, David
Tonutí představuje zejména u dětí relativně častou příčinu smrti. Statistiky hovoří jasně. Utonutí dětí je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Dobrá znalost problematiky tonutí dětí se proto v současné době jeví jako nejlepší možnost, jak lze tuto nepříznivou statistiku alespoň částečně minimalizovat. Musíme vždy ale pamatovat, že problematika tonutí má vzhledem k dětskému věku svá specifika. A právě ta se stala náplní této práce. Hlavním cílem práce bylo zmapovat znalosti prevence a poskytování první pomoci u dětí v souvislosti s tonutím nebo utonutím u dospělé a dětské laické veřejnosti a také u pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor reprezentující laickou veřejnost byl tvořen zaměstnanci a studenty několika základních a středních škol v Českých Budějovicích. U pracovníků zdravotnické záchranné služby probíhal výzkum na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazník určený pro laickou veřejnost byl tvořen souborem 25 otázek, dotazník pro zaměstnance zdravotnické záchranné služby souborem 20 otázek. Výzkum potvrdil, že laická veřejnost zná obecné základy první pomoci, ale nemá dostatek znalostí o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí. Prokázala se především neznalost zásad resuscitace dětí. Dále z výzkumu vyplývá, že u dětské laické veřejnosti se v závislosti na věku liší znalosti o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí pouze minimálně. U zaměstnanců zdravotnické záchranné služby provedený výzkum prokázal, že jsou znalí prevence a poskytovaní první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí dostatečně. Pro praxi ze získaných výsledků vyplývá potřeba zvýšit vzdělávání v problematice týkající se tonutí dětí u laické veřejnosti všech věkových skupin. V omezeném rozsahu by bylo školení z dané problematiky se zaměřením na přednemocniční neodkladnou péči vhodné i pro pracovníky zdravotnické záchranné služby. Nutnost znalosti prevence a první pomoci při tonutí nebo utonutí potvrzuje i ten fakt, že se i mezi laickou veřejností, u které byl výzkum realizován, našlo hned několik osob, které se s danou problematikou již osobně setkali.
|
|
Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách
KOVÁŘÍK, Ondřej
Obsahem bakalářské práce s názvem Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách je stručné shrnutí akutních stavů a onemocnění vyskytujících se především u dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá vybranými úrazy. A to od těch nejzávažnějších (resuscitace, poruchy vědomí, dušení) až po ty méně závažné (např. zlomeniny). U každého z úrazů je stručně popsána patofyziologie, příznaky a na závěr poskytnutí předlékařské první pomoci. V této části je také popsáno, podle jakých zákonů jsou povinni se pedagogové v problematice první pomoci vzdělávat. Ke zpracování této části jsem nejčastěji používal obsahovou analýzu z odborné publikace. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, kde záměrem bylo zjistit znalosti první pomoci u pedagogů v mateřské škole. Výzkum probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Dotazník byl sestaven ze čtrnácti otázek. Tento dotazník byl vyplňován pedagogy nejčastěji při osobní schůzce přímo v mateřských školách v nejbližším okolí mého bydliště v Brně. Výzkum je zpracován do grafů s popisem. Výsledky odpovědí jsou uvedeny u každého grafu v procentech. Hypotéza, která byla na začátku výzkumu stanovena, se výzkumem nepotvrdila. Pedagogičtí pracovníci mají dostatečné znalosti z předlékařské první pomoci. Mají však mezery v oblasti nových poznatků první pomoci (např. resuscitace, dušení). V těchto případech by většina pedagogů jednala podle zastaralých norem. V dalších otázkách dotazníku převládaly především správné odpovědi. Zajímavým zjištění bylo, že polovina dotázaných neabsolvovala žádné školení první pomoci.
|
host ::
