|
|
Problematika komunikace sester s rodiči při příjmu dítěte na dětské oddělení
POSTLOVÁ, Zuzana
Sestry na dětském oddělení se každý den setkávají s rodiči nemocných dětí, které jsou právě přijímány k hospitalizaci. Komunikace s nimi klade na sestru velké nároky v rámci komunikačních kompetencí. Tato práce se zaměřuje na problematiku komunikace mezi sestrou na příjmové ambulanci dětského oddělení a rodičem dítěte přijímaného k hospitalizaci. Dále poukazuje na nejčastější komunikační problémy, které se mohou během příjmu dítěte objevit. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zabývá problematikou komunikace, jejím vývojem, komunikačními bariérami a nejčastějšími chybami v komunikaci. Dále popisuje nejčastější onemocnění a stavy vedoucí k hospitalizaci dítěte a prostředí příjmové ambulance. Dalším bodem teoretické části je rozbor problematiky vedení rozhovoru s rodičem a specifika v rozhovoru s dítětem. Empirická část byla zaměřena na zjištění úrovně komunikačního procesu mezi sestrou a rodičem a na popsání nejčastějších chyb v komunikaci. Součástí práce také bylo zjistit, jaká je efektivita přenosu informací ze strany sestry k rodiči a jaký vliv má na komunikaci věk dítěte či závažnost jeho onemocnění. Na základě těchto cílů bylo stanoveno sedm výzkumných otázek. Pro získání a vyhodnocení dat byly použity dvě metody kvalitativního šetření a to polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Pozorování bylo zaměřeno na komunikaci sester s rodiči v příjmové ambulanci nemocnic Tábor, a. s., Český Krumlov, a. s. a Jindřichův Hradec, a. s. Na pozorování navazovaly rozhovory s rodiči směřované na komunikační dovednosti sestry. Na základě výsledků výzkumného šetření práce poukazuje na jevy vyskytující se v rámci komunikace mezi sestrou a rodičem. Upozorňuje na nejčastější komunikační problémy ze strany sestry. Zároveň doporučuje vhodné techniky komunikace pro sestry v rámci rozhovoru, probíhajícího při příjmu dítěte k hospitalizaci, které vedou ke zlepšení a zefektivnění komunikace a přenosu informací ze strany sestry k rodiči.
|
|
|
Ohrožené dítě ve vlastní rodině
MORAVCOVÁ, Michaela
Ve své práci se snažím její čtenáře seznámit s problematikou ohroženého dítěte v rodině {--} týraného, zneužívaného a zanedbávaného a s dalšími jevy, které provázejí zneužívání dětí, s projevy domácího násilí páchaného na dětech a jejich důsledky. Snažím se vyvrátit některé mýty, které jsou zakořeněny v naší společnosti. Z celé řady kasuistik, které jsem získala ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci, Městském úřadě v Chrudimi, v Diagnostickém ústavu v Přestavlkách, v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, v Domě s pečovatelskou službou v Chrasti a ještě v tehdejším ÚSP Slatiňany, jsem zpracovala ty, které jsou charakteristické pro téma bakalářské práce.
|
|
|
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí s cystickou fibrózou
ADAMČÍKOVÁ, Hana
Cystická fibróza, dříve známá jako mukoviscidóza, je autozomálně recesivní onemocnění. Je to dědičná, vrozená, chronická, doposud nevyléčitelná nemoc. Nejdůležitější je včasné rozpoznání nemoci a brzké zahájení léčby pro udržení dobrého stavu nemocných po co nejdelší dobu. Pozdní diagnóza je spojená s řadou návštěv u lékaře nebo v nemocnicích, vede ke složitému vyšetřování, s úzkostí rodiny a s odkladem účinné terapie. Cystická fibróza představuje velkou psychosociální zátěž v celé rodině. Průběh nemoci je u každého jiný, téměř nemožný, předpovídat, jak se dál bude ubírat. Díky výzkumu a neustálému vývoji léků, rehabilitace se prodlužuje věk až do dospělého věku. Je zde spolupráce všech odborníků, kteří se podílí na léčbě u nemocného. Toto onemocnění nejčastěji postihuje dýchací nebo trávicí ústrojí tím, že zde dochází k hromadění hlenu. Proto ošetřovatelská péče je zaměřená na takové úkony, aby se tělo dokázalo tohoto hlenu zbavit. Úkolem sestry je, aby uměla rodiče správně informovat o způsobu odsávání, smrkání, inhalace a rehabilitace. Dále učí rodiče podávání antibiotik inhalací přímo do dýchacích cest ale i intravenózní cestou. Hlavní úkol sestry v péči o trávicí trakt je, aby dítě pravidelně jedlo vysokoenergetickou, tučnou, slanou stravu. Stav výživy působí na stav dýchacího systému a obráceně, zároveň se podílí i na růstu, vývoji nemocného jedince. Proto můžeme říct, že nutriční status se zásadně podílí na kvalitě života.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí
ČAŇKOVÁ, Helena
Téma této diplomové práce je : Specifika ošetřovatelská péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí. Dětské bolest je fenoménem, který je opředen celou řadou mýtů a nepravd. Je také nedostatečně hodnocena a léčena. Sestrami i lékaři bagatelizována. Sestry mají v léčbě bolesti nezastupitelnou úlohu, s dětským pacientem jsou častěji než lékař, jsou v úzkém kontaktu s jeho rodiči. Péče o dítě trpící bolestí je závažným úkolem ošetřovatelství. Ošetřování pacienta s bolestí vyžaduje komplexní, holistický přístup. Sestry, i když bolest správně diagnostikují, nestanoví adekvátní plán ošetřovatelské péče a neuskutečňují jej. Sestry musí hájit zájmy nemocného dítěte a nesmí dopustit jeho utrpení. Data byla získána kvantitativním a kvalitativním výzkumným šetřením. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou anonymního dotazníku. Dotazník byl vytvořen a určen rodičům dětí s onkologickým onemocněním. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou polostrukturovaným hloubkovým rozhovorem. Tento výzkumný soubor tvořily sestry pracující na dětské onkologii. Jedním z cílů této diplomové práce, bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí z pohledu rodičů. Bylo sledováno, zda jsou rodiče poučeni o bolesti svého dítěte, zda ví, jaké projevy bolesti mají u svého dítěte sledovat, co vše se u bolesti hodnotí, jaké si myslí, že jsou ošetřovatelské postupy k tlumení bolesti a jak sestry reagují na bolest u jejich dítěte. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Rodiče dětských pacientů s onkologickou bolestí jsou edukováni o možnostech ošetřovatelské péče zaměřené na tišení bolesti. Tato hypotéza byla statistickým testováním potvrzena. Druhým cílem této diplomové práce bylo: Zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí. Sestry se domnívají, že specifika péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí se neliší od jakékoliv jiné péče o dítě s bolestí. Uvádějí pouze, že onkologické onemocnění, je doprovázeno bolestí způsobené ať už vlastním onemocněním nebo diagnostickými či léčebnímu výkony. Proto uvádějí jako možná specifika to, že se bolest intenzivněji sleduje a úzkostlivěji se dbá na její tlumení. Z výzkumného šetření vyplývá, že by bylo efektivní pro obě strany, jak pro rodiče dětských pacientů tak i sestry, používat edukační materiál o bolesti, jim určený. Domnívám se, že kdyby měli k dispozici tento materiál, nevznikala by potřeba rodičů opakovaně kontaktovat sestry. Z výzkumného šetření vyplývá i příjemné zjištění a to, že celých 92,1 % rodičů uvedlo, že sestry reagují na bolest u dítěte do 10 min. Dále také to, že setry dítěti věří, že má bolest, což uvedlo 98,2 % rodičů.
|
|
|
Problematika a prevence syndromu třeseného dítěte z retrospektivního pohledu sestry
DRAXLEROVÁ, Milena
Abstrakt - Problematika a prevence syndromu třeseného dítěte z retrospektivního pohledu sestry Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Problematika a prevence syndromu třeseného dítěte z retrospektivního pohledu sestry`` bylo zpracovat veškerou literaturu a nastínit problém syndromu třeseného dítěte. Dále zjistit prostřednictvím analýzy a vyhodnocením dotazníků povědomí o syndromu třeseného dítěte u sester i rodičů. Třetím cílem v rámci této práce bylo vypracování jednoduchého edukačního materiálu pro rodiče. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na zpracování veškeré dostupné literatury související se syndromem třeseného dítěte. Praktická část je zaměřena na kvantitativní zjišťování míry znalostí sester i rodičů, týkající se syndromu třeseného dítěte a zaměřuje se přitom především na edukaci rodičů ze strany sester, zejména v oblasti dětského pláče jako hlavního vyvolavatele syndromu třeseného dítěte. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Byly použity dva typy dotazníků, první pro zdravotní sestry a druhý pro rodiče a pečující osoby. Oba byly zcela anonymní. Součástí výsledků je vypracovaný jednoduchý informační materiál pro rodiče, zaměřený hlavně na správné způsoby utišení pláče, vztahující se k syndromu třeseného dítěte. Pro potřeby práce byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1 {\clqq}V České republice existuje dostatek kvalitní literatury o syndromu třeseného dítěte`` se nepotvrdila. Hypotéza 2 {\clqq}Povědomí rodičů i zdravotníků o syndromu třeseného dítěte je nedostačující`` se potvrdila. Hypotéza 3 {\clqq}Primární prevence syndromu třeseného dítěte v České republice neexistuje`` se také potvrdila. Důležitou skutečností, zjištěnou v rámci výzkumného šetření, bylo nedostatečné povědomí sester i rodičů o syndromu třeseného dítěte. Vzhledem k velmi vážným následkům syndromu třeseného dítěte, které často mohou být dítěti osudné, je nezbytné, aby se sestry s tímto syndromem seznámily a byly schopné ze své pozice rozpoznávat a určovat rizikové faktory syndromu třeseného dítěte ze strany rodičů i dětí. Proto by tato práce mohla sloužit i pro zvýšení informovanosti o zmíněné problematice. Další využití by mohl mít i vypracovaný informační materiál pro rodiče, který jim může napomoci při péči o jejich dítě.
|
|
|
Postavení dítěte v systémech sociálního zabezpečení
KLÍMOVÁ, Pavla
Problematika postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení v České republice je doposud komplexně a detailněji nezpracovanou oblastí, přitom velmi důležitou a potřebnou. Česká republika garantuje fyzickým osobám v definovaných sociálních situacích mnoho práv a konkrétních nároků v rámci systému sociálního zabezpečení. Dítě, tj. osoba do dovršení 18 let věku, bývá často významným adresátem systému sociálního zabezpečení, a to především z důvodu své fyzické a duševní nezralosti. Ta mu neumožňuje být plně samostatným a nezávislým subjektem, který by byl schopen řešit např. svou neuspokojivou finanční, resp. sociální situaci. Právní úprava postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení není jednotná, nýbrž je obsažena v mnoha právních normách mnohdy i různé právní síly. Cílem bakalářské práce bylo, na základě analýzy, komparace a syntézy platné právní úpravy, zmapovat právní postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení, vytvořit ucelený přehled práv, případně též povinností dítěte v sociálním zabezpečení, a na základě zjištěných údajů poukázat na klady a zápory platné právní úpravy. K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní metoda analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy právních předpisů. Realizací stanovených cílů byl vytvořen přehled práv dítěte v sociálním zabezpečení v České republice. To může přispět k větší přehlednosti a návazně i k posílení právní jistoty dětí jakožto skupiny populace, která, z důvodu své zranitelnosti, má požívat zvýšené ochrany. Pokud jde o povinnosti dítěte v sociálním zabezpečení, žádné zvláštní, rozdílné od povinností stanovených pro dospělé osoby, nebyly zjištěny. Dále bylo shledáno, že právní úprava postavení dítěte v sociálním zabezpečení je neúplná, nejednotná (i terminologicky) a málo přehledná. Náprava cestou novelizace platné právní úpravy, resp. přijetím zcela nové úpravy je žádoucí, byť jde o záležitost dlouhodobou. Výsledná zjištění mohou posloužit jako prvotní souhrnný zdroj informací jak pro klienty, tak i pro všechny osoby, které se zabývají aplikací práv (nároků) dětí v sociálním zabezpečení z titulu svých profesí.
|
|
|
Sexuální zneužívání dětí
DUDLÍČKOVÁ, Vendula
Diplomová práce se zabývá problematikou sexuálního zneužívání dětí. Práce je rozdělena do devíti kapitol a k nim jsou přiřazeny podkapitoly. V první části se věnuji pojmu sexuálního zneužívání dětí. V druhé části se zaměřuji na problém sexuálního zneužívánní dětí v rodině. V třetí části práce se zabývám pojmem komerční sexualizované násilí na dětech. Čvrtou částí jsem se zaměřila na obět sexuálního zneužívání a pátou na pachatele. V šesté části popisuji následky sexuálního zneužívání a v následné sedmé kapitole nahlížím na terapii. Velký význam kladu na osmou kapitolu, která se věnuje prevenci sexuálního zneužívání. Devátou část uzavírám trestními činy souvisejícími s mravnostní trestnou činností.
|
|
|
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
|
|
|
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty
KREJČÍ, Andrea
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty, je péčí, jejímž hlavním úkolem a cílem je podpořit zdraví dítěte jako celek nebo, je-li narušeno, vrátit jej k normě. Dětské ozdravovny jsou zdravotnická zařízení, která poskytují dlouhodobou preventivní péči svým dětským klientům a svými komplexními léčebnými a rehabilitačními metodami, v celém průběhu ozdravného pobytu, se snaží o dosažení optimalizace zdravotního stavu dítěte a o eliminaci možných dopadů. Ozdravné pobyty doporučuje dětský lékař. Obecně se ozdravné pobyty poskytují dětem ve věku 3 až 15 let. Ozdravné pobyty jsou hrazeny všemi zdravotními pojišťovnami. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné možnosti využití nabídky ozdravných pobytů v ČR a jak je využívána nabídka pobytů specificky v horských klimatických podmínkách. Dále bylo cílem práce zjistit, které faktory ovlivňují skutečnost, že některé děti využívají ozdravné pobyty opakovaně. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla využita metoda dotazování a jako technika sběru dat byl použit písemný dotazník. K výzkumu byli vybráni rodiče či jiní rodinní příslušníci dětí předškolního věku, kteří se alespoň jedenkrát zúčastnili ozdravného pobytu společně se svým dítětem/dětmi. Výzkum byl prováděn v Dětské ozdravovně Javorník na Šumavě a proběhl v průběhu měsíců ledna a února 2007. Hypotéza, týkající se toho, že možnost využití nabídky ozdravných pobytů dětí předškolního věku ovlivňují především sociálně ekonomické faktory se nepotvrdila. Bylo totiž zjištěno, že důležitou roli v této problematice, kromě socioekonomických faktorů, zaujímá i revizní lékař. Druhá hypotéza, týkající se toho, že opakované využití nabídky ozdravných pobytů nesouvisí přímo s léčebným efektem předchozích pobytů se též nepotvrdila, neboť důvody, které vedou doprovod k rozhodnutí poslat dítě/děti na ozdravný pobyt opět, souvisí přímo s tím, že právě absolvovaný pobyt pomohl jejich dítěti/dětem zlepšit jeho zdravotní stav.
|
host ::
RSS.