|
|
Životní styl matek na rodičovské dovolené žijících na Třeboňsku
BROŽOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá životním stylem matek na rodičovské dovolené žijících v malých obcích na Třeboňsku. Mapuje aspekty jejich života jako je volný čas, osobní koníčky, aktivity s dětmi, společenské kontakty, možnosti vyžití v místě bydliště, osobní rozvoj, sociální oporu a spokojenost v současném životním období. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do šesti okruhů, první se zabývá vymezením pojmu rodina, tím jak se rodina vyvíjela až do současné podoby, jejími funkcemi. Druhý okruh definuje rodičovství, zabývá se změnami, které narození dítěte přináší do rodiny, potřebami dítěte, mateřskou a rodičovskou dovolenou. Třetí okruh popisuje jak sladit péči o dítě a zaměstnání, zaměřuje se na možnosti institucionální péče o děti, zabývá se genderovými stereotypy a dělbou práce v rodině. Čtvrtý okruh definuje životní styl a s tím související pojmy jako je volný čas, způsoby jeho trávení a životní styl matek na rodičovské dovolené. Pátý vymezuje pojem vesnice, region Třeboňsko, zabývá se sociální izolací matek žijících na vesnicích. Šestý okruh popisuje teoretická východiska, zaměřuje se na sociální oporu matek na rodičovské dovolené a sociálně ekologický model. Na začátku empirické části jsou stanoveny cíle práce. Poznávacím cílem práce je zjistit jak rodičovství ovlivňuje životní styl současných matek na rodičovské dovolené žijících v malých obcích a jaké faktory mají vliv na trávení jejich volného času. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvolena technika polostrukturovaného dotazování. Základní soubor tvořily matky na rodičovské dovolené žijící v malých obcích místních částech Třeboně. (Břilice, Přeseka, Stará Hlína, Nová Hlína, Holičky, Branná) Výzkumný soubor byl vybrán metodou "sněhové koule", kdy výzkumník zvolil jednu respondentku a ta pak doporučila další. Celkem se výzkumu zúčastnilo 15 žen. Záznamy rozhovorů byly přepsány do textové podoby. V souladu s výzkumnými otázkami vzniklo deset kategorií: volný čas, koníčky před narozením dítěte, koníčky po narození dítěte, společenské kontakty, aktivity s dětmi, možnosti vyžití v obci, nedostatky v obci, osobní rozvoj, sociální opora a spokojenost. V diskuzi jsou porovnávány výsledky výzkumu s názory jiných autorů zabývajících se danou problematikou. Z výzkumu vyplynulo, že rodičovství zásadně ovlivňuje životní styl matek především v aspektech volného času, osobních koníčků, seberealizace a osobního rozvoje. Z provedeného výzkumu lze obecně sestavit obraz toho, jak žijí maminky na rodičovské dovolené v malých obcích na Třeboňsku. Nastiňuje jakým způsobem tráví tyto ženy svůj volný čas i dny s rodinou, jaké mají potřeby, možnosti, přání i vztahy s okolím. Cíl práce se tedy podařilo naplnit. Práce může být využita jako informační materiál pro nastávající maminky, rodiče malých dětí, dále pro studenty a v neposlední řadě pro členy veřejné správy daných obcí.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Výchovný styl matek a otců očima dospívajících.
KŘÍŽOVÁ, Hana
Diplomová práce s názvem "Výchovný styl matek a otců očima dospívajících" se zabývá rozdíly vnímání a hodnocení výchovného přístupu matek a otců k dcerám a synům. Teoretická část obsahuje základní informace o funkcích rodiny, typech rodiny, vývojové charakteristiky v období pubescence, typy výchovných stylů. Součástí práce je prezentace výsledků výzkumu výchovného stylu matek a otců z pohledu děvčat a chlapců. Data byla získána pomocí strukturovaných rozhovorů se žáky osmých ročníků základní školy v měsíci březnu a dubnu 2013.
|
|
|
Rodiny s postiženým dítětem - zvládání náročné rodinné situace
ADAMCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o náročné situaci matek, které vychovávají dítě s mentálním postižením. Je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na reakce rodiny na narození dítěte s postižením. Následně se zabývá vlivem narození dítěte s postižením na život matky, popisuje náročné životní situace, uvádí zvládání zátěže a způsoby jejího řešení. V teoretické části je dále vymezena rodinná resilience. Praktická část je věnovaná kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden polostrukturovanými rozhovory se čtyřmi matkami pečující o dítě s mentálním postižením. Cílem výzkumného šetření je zachytit a přiblížit náročnou situaci, kterou s sebou přináší do rodiny narození dítěte s mentálním postižením a popsat, jak se matky s takovou situací vyrovnávají. Praktickou část tvoří mnohonásobné případové studie.
|
|
|
Problémy rodin dětí s Downovým syndromem na Českobudějovicku (typologie, relativní četnost a závažnost)
CHALOUPECKÁ, Pavlína
Práce se zabývá problémy rodin, které mají dítě s Downovým syndromem. Jejich závaţností, jaké problémy mají rodiče nejčastěji, a které hodnotí jako nejzávaţnější. Práce má pouze teoretickou část, která je rozdělena do čtyř kapitol. V kapitolách se postupně charakterizuje rodina, její funkce a typy. Dále Downův syndrom, jeho znaky, příčiny a vznik. Třetí kapitola je zaměřena na rodinu, která má dítě s postiţením. Popisuje přizpůsobení rodiny k postiţení dítěte. Poslední kapitola se zabývá typologií problémů. Nachází se v ní vyhodnocení dotazníků, které byly předloţeny rodinám, které mají dítě s Downovým syndromem na Českobudějovicku. Většina rodin řeší stejné problémy, které však díky občanskému sdruţení Ovečka poměrně dobře zvládají.
|
|
|
Obraz ženy v monoteistických náboženstvích
JONÁKOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá ženou, jejím životem a postavením, z pohledu tradice tří světových monoteistických náboženství ? judaismu, křesťanství a islámu. Text práce se zaměřuje především na život ženy uvnitř rodiny. Zaměřuji se na typicky ženské role - dospívající dívky, manželky a matky. Cílem práce je reflektovat život ženy od jejího narození až po dospělost a zjistit jaká specifika do tohoto života přináší jednotlivé náboženské přístupy. Cílem práce není hledání rozdílů v ženské roli podle jednotlivých náboženských tradic, ale naopak najít to, co tato tři světová náboženství v dané oblasti spojuje a jak to může inspirovat současnou společnost. Práce se opírá především o primární prameny definující jednotlivá náboženství, tedy Bibli ? Starý i Nový Zákon a Korán.
|
|
|
Typologie matek handicapovaných dětí a charakter jejich rodinného prostředí
MĚKUTOVÁ, Petra
Název mé bakalářské práce je Typologie matek handicapovaných dětí a charakter jejich rodinného prostředí (analýza na základě kazuistik v knize Miloše Velemínského ?Celebritami proti své vůli??). Obsahem teoretické části je zpracování postavení osob s postižením ve společnosti. Zaměřila jsem se především na to, jak se rodina vyrovnává s narozením dítěte s postižením a jak vypadá role a osobnost matky dítěte s postižením. Dále jak na tuto skutečnost pohlíží okolí rodiny, prarodiče nebo přátelé. Teoretická část také zahrnuje postoj dítěte k vlastnímu postižení a problematiku výchovy dítěte s postižením. Popsala jsem zde i důležitou komunikaci s rodinou dítěte s postižením. Cílem práce je dopátrat se pohnutek, které matky dětí s postižením vedly k tomu, že se jejich smyslem života stala péče o jejich dítě. Dále zjištění, co je v tomto ohledu motivovalo a ovlivňovalo jejich rozhodnutí. Metodikou bakalářské práce je kvalitativní výzkum. Konkrétně rozbor kazuistik z knihy Miloše Velemínského ?Celebritami proti své vůli??. V těchto rozborech jsem se zaměřila především na skutečnosti, které tyto matky dovedly k tomu, že své dítě s postižením vychovávají doma. Popsala jsem, jak vypadá jejich rodinný a partnerský život. Dále jakým způsobem se matky s narozením dítěte s postižením vyrovnávaly a jaké měly v tomto ohledu komplikace. Ke komplikacím patří např. nevhodná komunikace s lékařem nebo absence podpory nejbližších lidí. Výsledkem je zjištění, proč se smyslem života těchto matek stala péče o jejich dítě s postižením. Všechny tyto matky spojuje přijetí rodičovské zodpovědnosti a láska ke svému dítěti, kterému často obětují celý život. Jsou to silné osobnosti, jejichž smyslem života je umožnit svému dítěti co nejspokojenější život. V rozborech jsem také porovnávala rodinné prostředí, manželské soužití, postoj okolí a lékařů k rodině. Tyto skutečnosti jsou u každé kazuistiky velmi individuální. Pro tyto matky je podpora rodiny, okolí i lékařů velmi důležitá. Proto jsem porovnávala, jak matka danou situaci zvládá i v případě, že jí některý z těchto aspektů chybí. Zjistila jsem také, že narození dítěte s postižením může pozitivně ovlivnit životní hodnoty rodiny. Výzkumem jsem zjistila, jaké jsou osobnostní rysy těchto matek a důvody, proč své dítě s postižením vychovávají doma. Těmito důvody jsou především přijetí rodičovské zodpovědnosti a láska ke svému dítěti.
|
|
|
Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice
FAJMONOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce s názvem ?Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice?, má charakter kvalitativního výzkumu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je charakterizován fyziologický novorozenec a základy péče o novorozence v domácím prostředí. Tato práce se rovněž zabývala preventivní péčí o novorozence. Dále je v této práci charakterizován vývoj dítěte v jednotlivých měsících, od narození až do 1 roku. V praktické části je výzkum zaměřený na zjišťování úrovně a dostupnosti komunitní péče o novorozence, informovanosti matek o péči v domácím prostředí a jaká je spokojenost s jednotlivými subjekty poskytujícími péči novorozencům po propuštění. Cílem práce bylo zodpovědět, jaká je úroveň ošetřovatelské péče o novorozence a komunikace s rodiči ze strany zdravotnického personálu v období od propuštění z porodnice do 6 týdnů věku, z pohledu rodičů. Ke zpracování dané problematiky a zjištění již zmiňovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl celkem s osmi ženami. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Jsou porodní asistentky a dětské sestry v terénu schopny naplňovat představy rodičů v péči o jejich dítě při zachování odpovídajícího stupně odbornosti? Jaké mají matky priority při komunikaci se zdravotníky? Navštěvují porodní asistentky či dětské sestry novorozence v domácím prostředí? Jsou zásahy porodní asistentky do péče o novorozence podle rodičů kvalifikované? Výsledky a poznatky z této bakalářské práce mohou sloužit všem pracovníkům v terénní péči jako cenný zdroj informací o přáních a pocitech matek v současné době na straně jedné, a o odborné úrovni péče na straně druhé. Součástí práce je i ?Desatero pro pracovníky v terénní péči o matku a novorozence.?
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu při porodu koncem pánevním
KUČEROVÁ, Dagmar
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o ženu při porodu koncem pánevním. V teoretické části jsou popsány fáze a průběh spontánního porodu, příčiny, diagnostika a rizika při porodu koncem pánevním, mechanismus porodu plodu koncem pánevním a činnost porodní asistentky při vaginálním porodu plodu koncem pánevním. V praktické části jsou tři základní cíle, hypotézy a výzkumná otázka. Cílem práce bylo zjistit, jaká je informovanost porodních asistentek o možnostech vedení porodu koncem pánevním a možných komplikacích porodů koncem pánevním a jaké mají porodní asistentky zkušenosti s vedením porodu koncem pánevním vaginální cestou a zjistit, jaká byla informovanost rodiček o možnostech vedení porodu koncem pánevním před porodem a kým byly informovány. Na základě cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumná otázka, které měly potvrdit, že porodní asistentky znají podmínky vedení porodu koncem pánevním a mají zkušenosti s péčí o ženy při vaginálním vedení porodu koncem pánevním a že rodičky měly dostatek informací o vedení porodu koncem pánevním a kým byly informovány. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní a kvalitativní formou. Kvantitativní sběr dat probíhal metodou anonymních dotazníků, které byly rozdány porodním asistentkám na porodních sálech v nemocnicích Prachatice, Strakonice, Tábor, Jindřichův Hradec, Plzeň a Klatovy. Kvalitativní sběr probíhal formou rozhovoru, který byl prováděn s ženami po porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici Prachatice. Hypotéza 1 byla, že porodní asistentky znají podmínky vedení porodu koncem pánevním. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 byla, že porodní asistentky mají dostatek teoretických znalostí o vedení porodu koncem pánevním vaginální cestou. Hypotéza byla potvrzena. Výzkumná otázka byla zodpovězena, rodičky byly dostatečně informovány o možnostech vedení porodu koncem pánevním již v prenatální poradně. Byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro porodní sál nemocnice Prachatice.
|
|
| |
host ::
RSS.