|
|
Úloha sociální práce a sociálního pracovníka při doprovázení na poslední cestě člověka
URBÁNEK, Lukáš
Práce se snaží nastínit úlohu sociální práce a sociálního pracovníka při doprovázení na poslední cestě člověka. Diplomová práce se zaměřuje na definování sociální práce a zároveň poukazuje na její značnou různorodost. Práce tak zmiňuje nejasnost oboru jako samostatné pomáhající profese, kompetentnost sociálních pracovníků a aktuální debatu o profesním zákoně sociálních pracovníků. Dále uvádí fenomény smrti a umírání a jak je na ně nahlíženo na pozadí oboru sociální práce. V práci jsou témata zohledňována ve vztahu a k vlivům postmoderní společnosti. Velká část práce je věnována hledáním úlohy sociální práce a sociálního pracovníka v prostředí hospice. Nedílnou součástí práce je zájem o umírající klienty a jejich blízké, kdy je poukázáno na jejich potřeby, přání a těžkosti. Diplomová práce mimo jiné nastiňuje poradenství pro pozůstalé. Práce dále analyzuje etickou rovinu smrti a umírání, především s ohledem na lidskou důstojnost. Kritika odborné literatury je v textu konfrontována s vlastní praxí a výstupem z rozhovoru se sociální pracovnicí.
|
|
|
Smrt a umírání z pohledu pracovníka přímé péče v malém zařízení pro seniory
TEJKALOVÁ, Blanka
Práce se zabývá možnostmi zlepšování poskytování paliativní péče v instituci jako je sociální pobytové zařízení, faktory, které poskytovanou paliativní péči ovlivňují. To vše z pohledu pracovníka přímé péče zaměstnaného v tomto zařízení. Zařízením je středisko Blanka Diakonie ČCE v Písku, které svým klientům poskytuje komplexní kvalitní sociální služby. Tato kvalita je dána i zaměstnanci, kteří svoji práci vykonávají s láskou a mají snahu své služby stále více zkvalitňovat.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stádiu na oddělení následné péče a v hospici.
PETROVICOVÁ, Eva
Bakalářská práce s názvem ?Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stádiu na oddělení následné péče a v hospici? se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty v terminálním stádiu na oddělení následné péče (dále ONP) a v zařízení hospic. Péče o umírajícího člověka je stále aktuálním tématem, jelikož každý jednou zemřeme a než k nevyhnutelnému momentu dojde, budeme si přát, aby i o nás bylo důstojně postaráno. Cílem práce bylo zjistit rozdíly ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb pacientům v terminálním stádiu na ONP a v hospici. K vypracování bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření za pomoci nestrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami a pacienty v terminálním stádiu, kteří pro menší zátěž pouze doplňovali informace od sester. Rozhovory probíhaly v Nemocnici Strakonice, a.s. a v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. Výzkumný soubor byl tvořen třemi všeobecnými sestrami a třemi pacienty z oddělení následné péče a třemi všeobecnými sestrami a třemi pacienty z hospice. Pacienti, se kterými byly vedeny rozhovory na oddělení následné péče, byli obeznámeni s vlastní diagnózou, rozhovor tak mohl být otevřenější. S vlastní diagnózou byli seznámeni i pacienti v hospici. Poté byly záznamy rozhovorů zpracovány do kategorií dle výzkumných otázek. Výsledky vykazují, že rozdílů v poskytování ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb pacientů v terminálním stádiu je mezi těmito zařízeními mnoho. První výzkumná otázka se týkala rozdílů v ošetřovatelské péči u pacientů v terminálním stádiu. Tato oblast vykazovala rozdíly v běžném denním režimu, především v časech buzení pacientů, podávání snídaní a provádění hygieny. Dále byl shledán rozdíl v oblasti příjmu potravy a tekutin. Druhá otázka se věnovala způsobům tlumení bolesti u pacientů v terminálním stádiu. V hospici je zajištění bolesti na prvním místě. Buď za pomoci analgetik, opiátů, či dávkovačů. Z rozhovorů sester i pacientů na ONP je značné nedostatečné tlumení bolesti. Třetí otázka se zajímala o komunikaci sester s pacienty v terminálním stádiu. Z rozhovorů s pacienty (ONP i hospic) vyplývá pocit nedostatečné komunikace. Sestry se u pacientů zastaví, pohovoří, ale někteří by přivítali více příležitostí k hovoru. V hospici jsou přínosem pro pacienty ošetřovatelky či řádové sestry. Čtvrtá otázka se týkala psycho-sociálních potřeb. Tyto potřeby, včetně těch spirituálních, mají pacienti plně zajištěny v hospici. Odkazovali se na příchod studentek, konání mše či dobrovolníky, kteří den vyplní. Děje se tak na rozdíl od ONP, kde pacientům mohou vyplnit den pouze návštěvy, které jsou povoleny neustále v obou zařízeních. Spirituální péče je také zde adekvátně zajištěna. Pátá otázka se zabývala komunikací personálu s příbuznými pacientů. V obou zařízeních se tak děje frekventovaně. Sestry zapojují rodinu rovněž do péče a hovoří o ní jako o důležité. Vyzdvihují potřebu znát pacientovo zázemí a domov. Poslední otázka řešila způsob loučení příbuzných se zemřelým. Na ONP probíhá na pokoji, v hospici důstojněji v rozlučkové místnosti, která je vyzdobena. Zemřelý je oblečen do svátečních věcí, o které sestry rodinu požádají ještě před úmrtím. Pozůstalým hospic poskytuje péči i nadále, a to prostřednictvím setkávání pozůstalých či zasíláním přání. Bakalářská práce by mohla posloužit jako studijní materiál pro studenty oboru Všeobecná sestra, ale i pro širokou veřejnost nebo jako průvodce těm, kteří se jednou budou starat o své blízké, ať v nemocnici, či například i doma. Domnívám se, že znalost bio-psycho-sociálních i spirituálních potřeb je nezbytnou součástí komplexní péče o umírající.
|
|
|
Bazální stimulace v hospicové péči
HRŮZOVÁ, Soňa
Současný stav Hlavním úkolem Bazální stimulace? v hospicové péči je dopřát pacientům v terminálním stádiu nemoci jistotu, že není sám a že tu do poslední chvíle budeme s ním. V paliativní péči se využívá nástavbových i základních prvků Bazální stimulace a díky tomu se zajišťuje uspokojování všech potřeb klienta. Také zvyšuje možnosti sestry, jak být pro pacienta prospěšná, a motivuje k lepším výsledkům při ošetřování (15). Cíle výzkumu 1. Zjistit, zda koncept Bazální stimulace? zkvalitňuje život klienta v hospicové péči. 2. Zjistit, jak klienti reagují na techniky Bazální stimulace?. Výzkumné otázky 1. Zkvalitňuje Bazální stimulace? život klienta/pacienta v hospici? 2. Jak působí na klienta/pacienta v hospici techniky Bazální stimulace?? Metodika Pro vypracování výzkumné části práce byl použit kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo dotazování ošetřovatelského personálu a pozorování klientů v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Pozorování probíhalo při samostatném provádění prvků Bazální stimulace u klientů a při spolupráci se sestrou. Informace o klientech byly získávány také analýzou ošetřovatelských a lékařských dokumentů. Některé výsledky byly zpracovány pomocí kategorizace a myšlenkových map. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo pět klientů Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě. Z toho dva klienti byli z oddělení zvýšeného sledování, u kterých jsem pouze spolupracovala se sestrou a pozorovala reakce klientů na Bazální stimulaci. V rámci výzkumu u těchto dvou klientů jsem provedla rozhovor s ošetřující sestrou. U ostatních tří klientů na standardních lůžkách jsem prováděla tři dny prvky Bazální stimulace a pozorovala jejich reakce. Výzkum probíhal v měsíci lednu 2013. Pozorování se konalo při provádění prvků Bazální stimulace u klientů. Rozhovor se sestrou byl nestandardizovaný a otázky byly otevřené. Přepis rozhovoru není součástí práce kvůli zajištění anonymity sestry. Výsledky Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda prvky Bazální stimulace zkvalitňují klientům v hospici život a jak na ně jednotlivé prvky působí. U klientů jsem prováděla vždy jen prvky vhodné k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Z výzkumu je zřejmé, že provádění prvků Bazální stimulace u klientů v hospicové péči je přínosné a zkvalitňuje jim život. Díky aplikaci Bazální stimulace jsou klienti klidnější a snadněji navazují kontakt s ošetřujícím personálem, který je důležitý pro jejich dobrý psychický stav. Také pomáhá významně budovat důvěru s klientem a vytváří nový prostor pro komunikaci a případné svěření se s těžkostmi a bolestmi. Pro běžné využívání Bazální stimulace v paliativní péči nejsou vhodné všechny prvky, ale ty, které byly použity do tohoto výzkumu, jsou velmi dobře včlenitelné do základní ošetřovatelské péče a všechny se u klientů setkaly s pozitivními reakcemi. Závěr Empirickou část práce jsem zpracovala pomocí pozorování klientů, u kterých jsem osobně prováděla Bazální stimulaci a mohla jsem tak zhodnotit, jak na ně techniky působí. Vykonávání výzkumu bylo zajímavé a obohatilo mě o nové zkušenosti. Bazální stimulace je podle mého názoru stále v některých oborech nedoceněným konceptem. Na druhou stranu je poměrně časově náročná a je logické, že na některých pracovištích, kde není sester mnoho a sotva stačí na základní ošetřovatelskou péči, ji nelze ve větším měřítku provádět. Výsledky šetření budou po domluvě s vrchní sestrou poskytnuty a v případě zájmu odprezentovány v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Celou práci jsem také nabídla PhDr. Karolíně Friedlové. Také jsem kontaktovala zařízení poskytující hospicovou péči, která mi přispěla informacemi do teoretické části práce a nabídla jsem jim odprezentování práce a dosažených výsledků.
|
|
|
Problémy rodiny s onkologicky nemocným
SLÁDKOVÁ, Tereza
K vypracování mé bakalářské práce jsem si zvolila téma: "Problémy rodiny s onkologicky nemocným." Domnívám se, že téma je aktuální a je důležité věnovat mu pozornost. Cílem bakalářské práce je zmapovat problémy rodiny s onkologicky nemocným klientem, které se dostávají do velice problematické situace v důsledku vážné nemoci člena rodiny. Svou práci jsem si rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je pět hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji základním informacím o nádorovém onemocnění. Ve druhé a třetí kapitole vytyčuji problémy jak samotného klienta v terminálním stádiu, tak i jeho rodiny. Čtvrtá kapitola je zaměřená na nejčastěji poskytované dávky nemocného klienta. Pátá kapitola popisuje poskytovatelé péče onkologicky nemocným klientům. Zde jsem se zaměřila převážně na hospicové zařízení, které je určeno pro tyto klienty. Praktická část se zaměřuje na základní informace o klientovi a rodině. Dále na zjištění, průběh, léčbu nemoci a v neposlední řadě na poslední dny klienta. Tyto informace jsou zpracovány v kazuistikách a dále zhodnoceny v diskuzi.
|
|
|
Etická dilemata v hospicovém zařízení
KRATOCHVÍLOVÁ, Lucie
Práce je psána s cílem vytvořit etické zdůvodnění každého uvažovaného řešení zjištěných etických dilemat, se kterými se mohou pracovníci hospicového zařízení setkat. Diplomová práce je rozdělena do třech bloků. První blok se věnuje paliativní a hospicové péči, umírání a smrti. Blok druhý se zabývá obecnou etickou problematikou, kde jsou vysvětleny základní etické pojmy potřebné pro tuto práci. Dále jsou zde mnou vybrané etické teorie, které jsou důležité pro naplnění cíle práce. Poslední blok obsahuje konkrétní etická dilemata, která jsem vypozorovala a zjistila během odborné praxe v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. V tomto bloku jsou nejprve uvedeny hodnoty, které dle mého názoru mají vliv na rozhodování pracovníků. Následně je vzato každé zjištěné etické dilema a je určena jeho možnost řešení. Každá uvedená možnost je poté podložena argumentací prostřednictvím etických teorií, principů či hodnot.
|
|
|
Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči
MACANOVÁ, Miriam
Diplomová práce s názvem: ?Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči? se orientuje na problematiku spojenou s umíráním v domácím prostředí. Péči o umírajícího člověka v tomto případě zajišťují rodinní příslušníci, kterým pomáhá domácí hospic. Teoretická část objasňuje oblast spojenou s poskytováním služeb hospiců a s moderním pojetím hospicové péče v České republice, i ve světě. Stěžejní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její charakteristika. Dále obsahuje témata: rodina, finalita života, fáze umírání dle Kübler-Rossové, paliativní péče, sociální práce v hospicové péči. Cílem práce bylo zmapování systému práce s rodinou pečující o nemocného v domácí hospicové péči. K vypracování diplomové práce jsem použila strategii kvalitativního výzkum. Uplatnila jsem metodu ústního dotazování pomocí techniky narativního rozhovoru s pečujícími osobami. Doplňkovou metodu jsem použila polostrukturovaný rozhovor se sociální pracovnicí a zdravotní sestrou domácího hospice. Respondenti byli vybráni z řad pečujících o umírajícího člověka, kteří jsou pacienty Domácího hospice Tabita v Brně. Rozhovory jsem realizovala v období měsíce února, až do počátku dubna v roce 2012. Rozhovory probíhaly po vzájemné dohodě, v domácím prostředí respondenta nebo v prostorách domácího hospice. Rozhovory s pracovnicemi domácího hospice probíhaly v prostorách hospice. Realizováno bylo 10 rozhovorů s respondenty. Zpracování dat proběhlo na základě kategorizace dat. Výsledky ukazují, že respondentům vyhovují služby domácího hospice a hodnotí je pozitivně. Oceňují přístup, práci zaměstnanců domácího hospice a jejich respekt k přáním umírajícího i jejich. Podpora ze strany domácího hospice se poskytuje formou materiální, technickou, psychickou i duchovní. I přes náročnost péče, kterou respondenti uvádějí, by znovu pečovali o umírajícího člověka doma. Diplomová práce je určena pro odborníky zabývající se danou problematikou, ale i laické veřejnosti, která se chce více dozvědět o službách domácího hospice. Práce by měla ukázat výhody této služby.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče u klientů v terminálním stádiu poskytované v nemocničním zařízení a v hospici z pohledu rodinných příslušníků a všeobecných sester
MACÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí poskytovanou pacientům v terminálním stádiu nemoci a moţnými rozdíly v poskytování této péče v nemocnici a v hospici. Teoretická část práce je zaměřená na problematiku paliativní péče a především na potřeby pacientů v terminálním stádiu a úlohu sestry při jejich uspokojování. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda rodinní příslušníci nemocných pociťují moţný rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče v hospici a v nemocnici. Druhým cílem práce bylo zjistit názor všeobecných sester na moţné rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v hospici a v nemocnici. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové rozhovory se všeobecnými sestrami a s rodinnými příslušníky pacientů v terminálním stádiu. Výběr všeobecných sester a rodinných příslušníků do výzkumného souboru byl záměrný. Podmínkou výběru všeobecných sester bylo splnění tohoto kritéria: být všeobecnou sestrou, která má zkušenost s péčí o pacienty v terminálním stádiu z nemocnice i z hospice. Podmínkou výběru rodinných příslušníků bylo splnění tohoto kritéria: být příbuzným pacienta v terminálním stádiu nemoci, který byl hospitalizován nejdříve v nemocnici a poté přeloţen do hospice. Rozhovory probíhaly v nemocnici v Prachaticích a v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Data z rozhovorů byla zpracována do kategorií odpovídajících uspokojování jednotlivých potřeb pacientů. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe jak všeobecné sestry, tak i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v nemocnici a v hospici. Největší rozdíly vnímají v uspokojování psychosociálních a spirituálních potřeb pacientů. Všechny sestry se shodují v tom, ţe v hospici je psychosociálním potřebám pacientů věnovaná větší pozornost neţ v nemocnici. Rozdíl vnímají především v niţším počtu personálu a menší časové dotaci pro uspokojování těchto potřeb pacientů v nemocnici. Rodinní příslušníci vnímají tuto problematiku jednotně. Všichni zastávají názor, ţe v nemocnici se psychosociálními potřebami pacientů nikdo nezabývá, zatím co v hospici jsou uspokojovány všechny potřeby pacienta a do péče je zahrnuta i doprovázející rodina. Všeobecné sestry i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v reţimu oddělení v nemocnici a v hospici. Shodují se v tom, ţe v nemocnici se pacienti podřizují reţimu oddělení, zatím co v hospici se reţim přizpůsobuje potřebám a přáním pacientů. Všichni také vnímají rozdíl v moţnosti setrvat v hospici v přítomnosti nemocného 24 hodin denně. Z hlediska uspokojování spirituálních potřeb pacientů zastávají všeobecné sestry i rodinní příslušníci podobný názor. Shodují se v tom, ţe v hospici jsou tyto potřeby aktivně vyhledávány a podle zájmu pacienta uspokojovány. Naopak v nemocnici se spirituálním potřebám pacientů pozornost primárně nevěnuje. Tato bakalářská práce by mohla slouţit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Dále by mohla být pouţita jako informační manuál pro jiţ zkušené či začínající všeobecné sestry, které se při své práci setkávají s pacienty v terminálním stádiu nemoci. Praktickým výstupem bakalářské práce je doporučení pro praxi v oblasti uspokojování psychosociálních potřeb klientů v terminálním stádiu.
|
|
|
Lidská důstojnost ve stáří
PEKÁRKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na pojem lidská důstojnost z pohledu stáří. V první kapitole se věnuji základnímu vymezení lidské důstojnosti a lidským právům. Popisuji jisté pohledy na lidskou důstojnost a lidská práva. Ve druhé kapitole se věnuji pohledu na stáří a změny ve stáří, které mají velký význam pro zachování lidské důstojnosti. Důležitou součástí stáří je pojetí umírání, ke kterému se v dnešní době váže forma paliativní péče spojená s nelehkou etickou otázkou eutanázie. V závěru bakalářské práce je shrnut problém stáří, který je pro každého nelehkou životní etapou, a proto je důležité, pokud se starý člověk v této životní etapě nesetká ve svém prostředí se zachováním lidské důstojnosti, snažit se jim jejich důstojnost zachovat z pohledu pomáhající profese.
|
|
|
DOBROVOLNICTVÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST HOSPICOVÉ PÉČE
DŽUBÁKOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce byla psána s cílem zmapovat, zda dobrovolnictví přispívá k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Hospicová péče se v České republice rozvíjí od devadesátých let. Rozvoj tohoto druhu péče je dán potřebou společnosti, jelikož počet nevyléčitelně nemocných neustále roste.První část této práce popisuje historii a formy hospicové péče, funkce hospice, poskytované služby, personál hospice a potřeby klientů. V další kapitole jsou nabídnuty informace o historii dobrovolnictví, typech dobrovolné činnosti, o důležitosti a rozvoji dobrovolnické práce. Zabývá se také činnostmi a postavením dobrovolníků v hospici, popisuje jejich podíl na činnosti hospice a péči o klienty. Výzkum proběhl během března 2007 v hospici sv. Lazara v Plzni a následný rozbor s vyhodnocením výsledků odpověděl na zkoumanou otázku. Z mého výzkumu vyplynula hlavní hypotéza: Dobrovolníci přispívají k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Bylo by velmi přínosné, kdyby se o dobrovolnících více mluvilo, kdyby bylo dobrovolnictví oceněno jako společensky a lidsky prospěšná činnost.
|
host ::
RSS.