|
|
Domácí péče na Trhovosvinensku
KAVALÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá dostupností služeb domácí péče na spádovém území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny (Jihočeský kraj). V teoretické části je stručně vymezena domácí péče, dále je popsán její význam a výhody, zvláště v porovnání s péčí ústavní a také jeden z hlavních problémů, který současnou domácí péči provází ? její dostupnost. V praktické části je proveden monitoring současného stavu domácí péče na Trhovosvinensku na základě výchozí analýzy situace (poskytovatelé sociálních a jiných služeb) a uskutečněného dotazníkového šetření u veřejně působících osob. Závěrečné shrnutí výsledků ukazuje na nejednoznačnou situaci domácí péče v konkrétní lokalitě.
|
|
|
Teologická inspirace pro kvalitní ošetřovatelskou domácí péči
BERKIOVÁ, Kateřina Adriana
Práce se zabývá celostním pojetím komplexní domácí ošetřovatelské péče. Nejprve jsou popsány jednotlivé charakteristické aspekty domácí péče, kdo péči poskytuje, v jakém rozsahu, jakými zásadami se přitom musí řídit, pozornost je věnována zejména potřebám klientů a správné komunikaci s nimi. Protože domácí péči často zajišťují charitní církevní organizace, je pojednáno také o Charitě České republiky. Poslední kapitola první části se zabývá častým problémem pracovníků v pomáhajících profesích, sy dromem vyhoření. Pro kvalitní provádění zdravotní a sociální péče byly ve společnosti vypracovány standardy kvality, které jsou při poskytování péče závazné a pomocí nichž se dá kvalita poskytnuté péče hodnotit. Naší otázkou je, jak může teologie přispět kvalitě domácí péče. Pro naplňování určitých prvků kvality jsou v této práci nabídnuty teologické impulsy, které mohou pomoci při poskytování kvalitní holistické domácí péče klientům.
|
|
|
Uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti v domácí péči
TUMPACHOVÁ, Renata
Stále více se přesvědčujeme, jak je při hospitalizaci zapotřebí psychická podpora, která klienta motivuje ke uzdravení. Zjišťujeme, že rodinné zázemí nemužeme žádnému člověku nahradit, ani nejlepší lékařskou a ošetřovatelskou péči při hospitalizaci. Domácí péče může spojit odbornost s podporou rodiny. Snahou nemocnic i domácí péče by mělo být uspokojování všech bio-psycho- sociálních potřeb klienta. Ne vždy je tomu tak. Proto jsem si vybrala téma bakalařské práce: Uspkojování Bio-psycho-siciálních potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti domácí péče. Sběr dat se uskutečnil formou dotazování, technikou dotazníků. Cílem prace bylo porovnat uspokojení nio-psycho-socialnich potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti v domácí péči o proti zdravotnickému zařízení. Tento cíl byl sestaven na základě předpokladu, že biologické, psychické i sociální potřeby jsou lépe saturovány v domácí péči jak při hospitalizaci. Všechny hyhotézy byly výzkumem potvrzeny. Tato práce by měla informovat o výhodách péče o klienty v domácím prostředí a přála bych si, abz přispěla k užitku zdravotníkům i laikum kterí se o člověka s poruchou sobestačnosti starají.
|
|
|
Zájem žen o péči v těhotenství, během porodu a v šestinedělí porodní asistentkou pro komunitní péči
CHRSTOŠOVÁ, Alena
Období těhotenství, porodu a šestinedělí je v životě ženy velkým mezníkem. Již od dávných časů pečovala v tomto období o ženu porodní babička. Byla pro ni nejen poskytovatelem odborné péče, ale také pomocníkem a rádcem. Do devadesátých let minulého století fungovala tato péče i u nás, bohužel v souvislosti se změnami v systému zdravotní péče se prvek návštěvní služby porodních asistentek téměř vytratil. Pokud chceme zkvalitnit péči o ženu v tomto období, je třeba tyto služby ženám opět nabídnout. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají zájem o vedení fyziologického těhotenství porodní asistentkou pro komunitní péči, zda by jejích služeb využily během porodu v nemocnici a zda ženám chybí služby porodní asistentky pro komunitní péči v šestinedělí. Hypotézy předpokládaly, že těhotné ženy preferují péči lékaře, mají zájem o služby porodní asistentky pro komunitní péči během porodu a chybí jim péče v období šestinedělí. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a dotazníková technika sběru dat. Dotazník byl anonymní, obsahoval 25 otázek. Výzkumné šetření probíhalo od konce února do začátku dubna 2011 v ordinacích praktických gynekologů ve Vimperku. Celkový počet rozdaných dotazníků bylo 120, zpět se vrátilo 112 dotazníků, 7 dotazníků bylo vyřazeno. Celkový počet respondentek byl tedy 105 (100%). Cíle práce, které byly stanoveny, byly splněny. Nepotvrdila se hypotéza, která předpokládala, že těhotné ženy preferují péči lékaře. Další dvě hypotézy se potvrdily. V současnosti ve Vimperku a okolí není ani jedna porodní asistentka pro komunitní péči, která návštěvní službu poskytuje. Proto by výsledky výzkumného šetření mohly být argumentem porodních asistentek pro komunitní péči, které chtějí uzavřít smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Zároveň mohou ovlivnit rozhodování porodních asistentek, které uvažují o poskytování návštěvní služby, ale bojí se nezájmu ze strany žen.
|
|
|
Domovy pro seniory versus domácí péče o seniory
ADÁMKOVÁ, Pavla
Práce se zaměřuje na domovy pro seniory versus domácí péče o seniory. Teoretická část popisuje stárnutí, stáří, změny, které doprovázejí stáří, domovy pro seniory a domácí péči o seniory v kontextu sociálních služeb. V praktické části práce jsou popsány domovy pro seniory v Písku a poskytovatelé domácí péče v Písku (zřizovatelé, nabídka služeb, cena poskytovaných služeb). V praktické části jsou výsledky SWOT analýzy domovů pro seniory a domácí péče o seniory v Písku a polořízených rozhovorů s klienty užívající služby. Prvním cílem je zjistit spokojenost seniorů s poskytovanými službami v domově pro seniory a home care v městě Písek. Druhým cílem je zjistit, zda senioři znají rozdíl poskytované péče v domovech pro seniory a v home care. Třetím cílem je zjistit, jaké klady a zápory obě tyto formy péče seniorům přinášejí.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
|
|
Pacient s roztroušenou sklerózou v péči agentury domácí péče
KOLÁŘOVÁ, Dita
Roztroušená skleróza je onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu a poškozuje nervové buňky. Porušen je především obal nervových vláken, který se nazývá myelin. To zapříčiní následně poškození axonu a vedení vzruchu. Protože lidé postupem času nejsou schopni se o sebe zcela postarat a potřebují pomoc jiné osoby, rozhodnou se proto často pro spolupráci s agenturou domácí péče. Je o ně postaráno a mohou zůstat stále ve svém přirozeném prostředí. Domácí péči lze definovat jako formu zdravotní a sociální péče, která je klientům poskytovaná v jejich vlastním sociálním prostředí a zajišťují ji agentury domácí péče. Bakalářská práce má část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou obsaženy informace o domácí péči. Najdeme zde historii domácí péče, zajištění domácí péče v České republice, popis agentur domácí péče i jejich vybavení a v posledním úseku ošetřovatelská péče v domácí péči. Teoretická část se dále zabývá roztroušenou sklerózou, zejména klinickými projevy, diagnostikou, léčbou a ošetřovatelskou péčí. Ve výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, technikou sběru dat byly rozhovory se sestrami agentury domácí péče i s pacienty s roztroušenou sklerózou a pozorování spolupráce sestry s pacientem. Rozhovor byl veden s pěti sestrami a byl rozdělen do několika oblastí, které se týkaly návštěvnosti u pacienta, spolupráce s pacientem, prováděnými intervencemi, zvláštnostmi ošetřovatelské péče o pacienty s roztroušenou sklerózou. Rozhovor s pacienty byl proveden v jejich domácím prostředí po návštěvě sestry a odpovídali 4 pacienti. Otázky rozhovoru se zaměřovaly na pravidelnost návštěv agentury domácí péče, poskytované služby, spokojenost s agenturou domácí péče, spolupráci se sestrami. Práce se zabývá třemi cíly. Prvním z nich je zjištění spokojenosti pacientů s roztroušenou sklerózou s péčí agentury domácí péče a jejích pracovníků. Jako druhý cíl stanovuje zjistit, jaké intervence jsou pacientům s touto nemocí poskytovány. Posledním cílem bylo zjistit specifika péče o pacienty s roztroušenou sklerózou. Cíle této práce byly splněny. Z výzkumné části vyplývá, že pacienti jsou s péčí agentury domácí péče a jejích pracovníků spokojeni. Sestry shodně vypovídaly, že ošetřovatelská péče o pacienty s roztroušenou sklerózou má jistá specifika, do kterých řadí hlavně dostatečnou psychickou podporu pacientů, dlouhodobou spolupráci agentury s pacienty a bližší vztah s pacienty. Prováděné intervence byly také zjištěny. Patří k nim především rehabilitační péče spojená s péčí o pokožku pacienta. Bakalářská práce může být využita v agenturách domácí péče ke zdokonalení péče o pacienty s roztroušenou sklerózou a posloužit jako zpětná vazba pacientů agentuře domácí péče o chování jejích pracovníků.
|
|
| |
|
|
Zdravotně sociální problematika ventilovaných pacientů v domácím prostředí
FENEŠOVÁ, Lucia
V poslední době zaznamenala umělá plicní ventilace výrazný posun zavedením domácí umělé plicní ventilaci. Domácí plicní ventilace je určena pacientům, kteří trpí těžkou progresivní nemocí. Většinou jde o ireverzibilní stav, který jim brání ve vědomém dýchání. Pro tyto pacienty je velkým přínosem. Umožňuje jim žít několik let téměř normálním životem v jejich přirozeném prostředí. Cílem bylo zjistit nejčastější zdravotní a sociální problémy nemocných ventilovaných v domácím prostředí, dále zjistit výhody domácího ošetřování a případná rizika u ventilovaných nemocných a nakonec vypracovat ošetřovatelský standard péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno formou 2 polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s 5 vybranými sestrami pracující v agentuře domácí péči a ve stejné agentuře domácí péče byl proveden i druhý rozhovor vedený s 5 vybranými nemocnými na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v péči této agentury. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že nejčastější zdravotní problém u ventilovaných nemocných jak pro nemocné tak pro sestry je ucpání tracheostomické kanyly. Dále bylo zjištěno, že ventilovaný nemocný narozdíl od názoru sestřiček se necítí být sociálně izolováni. V rozhovorech s nemocnými bylo zjištěno, že výhodou domácího ošetřování je, že jsou doma a rizikem, že v domácím prostředí veškerá péče o ně závisí v podstatě na jednom člověku a je časově velmi náročná. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty domácí zdravotní péči Eva Šafránková, kde bylo šetření prováděno. Vypracovaný ošetřovatelský standard může být použitý jako další možný zdroj informací pro ventilované pacienty a k zlepšení péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Doporučením je, aby se sestry více vzdělávaly v oblasti umělé plicní ventilaci. Vhodným řešením by bylo uspořádání školení na toto téma. Přínosem by byla exkurze na pracovišti, kde se umělá plicní ventilace provádí. Dále doporučením bude uspořádání dalšího výzkumného šetření problematiky výhod domácí umělé plicní ventilace před umělou plicní ventilaci v zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Základní principy ovlivňující kvalitu ošetřovatelské péče u sester v agenturách domácí péče
RAJTMAJEROVÁ, Pavla
Název této práce zní Základní principy ovlivňující kvalitu ošetřovatelské péče u sester v agenturách domácí péče. Jejím cílem bylo zjistit, zda plnění základních principů komplexní domácí péče ovlivňuje podle sester kvalitu ošetřovatelské péče. Zmíněné principy jsou princip podpory obnovy zdraví společnosti, princip akceptování lidských práv, princip standardizace postupů, princip kontinuálního vzdělávání členů týmu, princip etických aspektů a princip komplexnosti. V rámci této práce jsme se zaměřili především na poslední tři zmíněné principy. V současném stavu je uvedena historie domácí péče a její vývoj, formy této péče, jsou zde rozebrané jednotlivé principy, z toho stěžejní principy jsou uvedené podrobněji. K výzkumu byl použit nestandardizovaný dotazník učený pro sestry v agenturách domácí péče. Byl rozdán především v agenturách domácí péče v jihočeském kraji a několik dotazníků i v kraji západočeském. Výzkumem bylo zjištěno, že všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny. Sestry se domnívají, že kontinuální vzdělávání, používání standardů a dodržování etických principů ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče. Tato práce může být využita jako podklad pro výuku komunitního ošetřovatelství pro všechny typy vzdělávacích institucí, které se touto problematikou zabývají. Dále může sloužit jako zdroj zajímavých informací pro sestry, které začínají pracovat v agenturách domácí péče. Také může být využita pro vytvoření prezentace na sesterských seminářích či konferencích.
|
host ::
RSS.